Zubní infekce (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

Infekce v Гєstech

Pokud ДЌasto trpГ­te naВ rЕЇznГ© infekce vВ Гєstech, nemusГ­te se obГЎvat. Zpravidla jde oВ nezГЎvaЕѕnГ© onemocnД›nГ­, avЕЎak je tЕ™eba je lГ©ДЌit. Organismus si umГ­ vytvГЎЕ™et protilГЎtky iВ sГЎm, ale pokud je imunita oslabena, tЕ™eba zajГ­t zaВ lГ©kaЕ™em. Jde pЕ™evГЎЕѕnД› oВ infekce zpЕЇsobenГ© rЕЇznГЅmi viry. ZГЎnД›ty ГєstnГ­ dutiny se oznaДЌujГ­ jako stomatitidy, patЕ™Г­ sem zГЎnД›ty sliznice lГ­c, sliznice patra aВ ГєstnГ­ spodiny. ZГЎnД›ty dГЎsnГ­ jsou gingivitidy, zГЎnД›ty rtЕЇ jsou cheilitida aВ zГЎnД›ty jazyka se oznaДЌujГ­ jako glositid.

BГ­lГ© vЕ™Г­dky, tedy afty, zpЕЇsobujГ­ bolest kaЕѕdГ©mu ДЌtvrtГ©mu ДЌlovД›ku, stejnД› muЕѕЕЇm jako ЕѕenГЎm. Jejich ДЌas pЕ™ichГЎzГ­ zejmГ©na mezi jedenГЎctГЅm aЕѕ tЕ™icГЎtГЅm pГЎtГЅm rokem Еѕivota. HojenГ­ urychlГ­ iВ probiotika.

ZatГ­m nenГ­ znГЎmo, jak aВ proДЌ vznikajГ­, pЕ™edpoklГЎdГЎ se, Еѕe souvisejГ­ sВ nesprГЎvnГЅm zpЕЇsobem stravovГЎnГ­, pЕ™Г­liЕЎ rГЎznГЅm ДЌiЕЎtД›nГ­m zubЕЇ nebo sВ emoДЌnГ­m stresem. LГЎtky , kterГ© podnД›cujГ­ vznik aftЕЇ, se nachГЎzejГ­ vВ citrusech, ananasu, ДЌokolГЎdД›, hoЕ™ДЌici, octД› aВ zejmГ©na veВ ЕѕvГЅkaДЌkГЎch. NaВ afty trpГ­ velmi ДЌasto lidГ©, kterГЅm chybГ­ zinek, Еѕelezo, vГЎpnГ­k, kyselina listovГЎ aВ vitamГ­ny skupiny B.

PЕ™i lГ©ДЌbД› se osvД›dДЌil lidovГЅ recept – pouЕѕitГ­ alkoholu, nikoliv vЕЎak naВ pitГ­, ale naВ lokГЎlnГ­ vysouЕЎenГ­. VhodnГ© jsou vГЅplachy ЕЎalvД›jovГЅm nebo heЕ™mГЎnkovГЅm odvarem, zvГЅЕЎenГЅ pЕ™Г­jem vitaminЕЇ C, B, vyhГЅbГЎnГ­ se ostrГЅm koЕ™enД›nГЅm jГ­dlЕЇm aВ konzumaci citrusЕЇ.

ZГЎnД›t jazyka

ZГЎnД›t vznikГЎ jako dЕЇsledek mechanickГ©ho drГЎЕѕdД›nГ­ zubnГ­mi protГ©zami, ostrГЅmi okraji zubЕЇ, zubnГ­m kamenem, pЕ™i pЕ™ecitlivД›losti naВ protetickГ© materiГЎly, ГєstnГ­ vody, lГ©ky. PЕ™Г­ДЌinou je takГ© nedostatek vitamГ­nЕЇ B, nedostatek Еѕeleza, cukrovka .AДЌkoliv jsou naВ jazyku minimГЎlnГ­ zmД›ny, postiЕѕenГЅ pociЕҐuje pГЎlenГ­ naВ hrotu aВ poВ okrajГ­ch jazyka. NД›kdy se objevuje iВ porucha chuti.

DЕЇleЕѕitГ© je odstranД›nГ­ pЕ™Г­ДЌin onemocnД›nГ­, zvГЅЕЎenГЎ hygiena dutiny ГєstnГ­, pomГЎhajГ­ vГЅplachy heЕ™mГЎnkovГЅm nebo tЕ™ezalkovГЅm odvarem. Alergicky zГЎnД›t se lГ©ДЌГ­ protialergickou lГ©ДЌbou. PodГЎvajГ­ se antihistaminika, kortikoidy.

ZГЎnД›ty dГЎsnГ­

ProjevujГ­ se celkovГЅmi pЕ™Г­znaky – malГЎtnostГ­, zvГЅЕЎenou teplotou, zvГЅЕЎenou tvorbou slin aВ zГЎpachem zВ Гєst. DГЎsnД› jsou ДЌervenГ©, oteklГ©, snadno krvГЎcejГ­.

PЕ™Г­ДЌinou bГЅvГЎ snГ­ЕѕenГЎ hygiena dutiny ГєstnГ­, kouЕ™enГ­, avitaminГіzy (nedostatek vitaminЕЇ) aВ zubnГ­ kГЎmen.

Po konzultaci sВ lГ©kaЕ™em lze onemocnД›nГ­ vylГ©ДЌit pravidelnГЅm aВ dokonalГЅm odstraЕ€ovГЎnГ­m baktrГ©riГ­, tedy sprГЎvnou hygienou Гєst.

ZГЎpach zВ Гєst

OdbornД› se nazГЅvГЎ halitГіza (halitosis) nebo “foetor ex ore”. ZaВ jeho pЕ™Г­ДЌinu se ДЌasto poklГЎdГЎ onemocnД›nГ­ ЕѕaludeДЌnД›-stЕ™evnГ­ho traktu, naВ vinД› mohou bГЅt iВ nД›kterГЎ onemocnД›nГ­ plic, jater, poruchy lГЎtkovГ© vГЅmД›ny jako cukrovka (acetonovГЅ zГЎpach), velkГ© stavy hladu nebo infekДЌnГ­ onemocnД›nГ­. VeВ skuteДЌnosti se vЕЎak jeho pЕ™Г­ДЌina nejДЌastД›ji ukrГЅvГЎ vВ nosnГ­, hltanovГ© nebo nosnГ­ch dutinД› av naprostГ© vД›tЕЎinД› pЕ™Г­padЕЇ vВ dutinД› ГєstnГ­. VВ pЕ™Г­padД› infekДЌnГ­ch onemocnД›nГ­ dГЎsnГ­ se mЕЇЕѕe jednat oВ tzv.. vЕ™edovitГЅ zГЎnД›t dГЎsnГ­ (gingivitis ulcerosa) aВ to se Е™eЕЎГ­ uВ zubnГ­ho lГ©kaЕ™e.

Zubní infekce

ZГЎnД›tlivГ© komplikace mohou nastat ЕЎГ­Е™enГ­m zГЎnД›tu z ponechanГЅch zbytkЕЇ infikovanГ©ho perikoronГЎrnГ­ho zubnГ­ho vaku nebo periapikГЎlnГ­ho granulomu. MoЕѕnГЎ je i infekce poextrakДЌnГ­ho hematomu. Po extrakcГ­ch dolnГ­ho tЕ™etГ­ho molГЎru se zГЎnД›t mЕЇЕѕe ЕЎГ­Е™Г­it do okolnГ­ch mД›kkГЅch tkГЎnГ­ per continuitatem (retromolГЎrnГ­ prostor), ale i cestou lymfatickou do prostoru na zevnГ­ i vnitЕ™nГ­ stД›nД› mandibuly. PЕ™i pЕ™estupu do submandibulГЎrnГ­ho prostoru (uloЕѕenГ­ molГЎrЕЇ pod Гєponem m. mylohyoideus) se zГЎnД›t ЕЎГ­Е™Г­ i dГЎle ЕЎtД›rbinovitГЅmi prostory vyplnД›nГЅmi Е™Г­dkГЅm vazivem a tukovou tkГЎnГ­, ДЌasto takГ© do parafaryngeГЎlnГ­ho prostoru. PrГЎvД› ЕЎГ­Е™enГ­ do tohoto prostoru vytvГЎЕ™Г­ u zГЎnД›tlivГЅch komplikacГ­ vychГЎzejГ­cГ­ch od tЕ™etГ­ch molГЎrЕЇ vГЅraznГ© nebezpeДЌГ­ ДЌasto i pro velmi mladГ© pacienty. Prostor parafaryngeГЎlnГ­ mГЎ velmi ГєzkГЅ vztah prГЎvД› i k prostoru submandibulГЎrnГ­mu a z nД›ho se velmii ДЌasto do nД›j propaguje. NebezpeДЌГ­ pЕ™i postiЕѕenГ­ parafaryngeГЎlnГ­ho prostoru je v moЕѕnosti sestupu zГЎnД›tu podГ©l velkГЅch cГ©v (a.carotis interna a v. jugularis interna) do pЕ™ednГ­ho mediastina. Mezi pГЎteЕ™Г­ a stД›nou faryngu do spatia retrofaryngeГЎlnГ­ho a dГЎle mezi pГЎteЕ™Г­ a esofagem aЕѕ do zadnГ­ho mediastina. PrГЎvД› akutnГ­ hnisavГЎ mediastinitГ­da vyvolanГЎ virulentnГ­ smГ­ЕЎenou aerobnГ­ a anaerobnГ­ odontogennГ­ infekcГ­ mГЎ pЕ™es vЕЎechny komplexnГ­ lГ©ДЌebnГ© postupu vysokou mortalitu. Takto rozЕЎГ­Е™enГЅ zГЎnД›t sestupuje po krku k jugulu ,kde je obvykle zduЕ™enГ­ a infiltrace. ProbГ­hГЎ velmi rychle (nД›kolik hodin) a pЕ™i pozdnГ­m otevЕ™enГ­ prostorЕЇ incizemi a kontraincizemi vznikГЎ septickГЅ ЕЎok se vЕЎemi nepЕ™Г­znivГЅmi dЕЇsledky pro nemocnГ©ho. Nelze opomenout moЕѕnost ЕЎГ­Е™enГ­ infekce z prostoru pterygomandibulГЎrnГ­ho, kam je aplikovГЎna svodnГЎ anestezie, po nesprГЎvnГ© oЕЎetЕ™enГ­ mГ­sta vpichu, ДЌi zavleДЌenГ­ infekce jehlou apod. NejbД›ЕѕnД›jЕЎГ­ je vЕЎak ЕЎГ­Е™enГ­ zГЎnД›tu na zevnГ­ plochu mandibuly pod m. masseter. Tyto zГЎnД›ty lze otevГ­rat z inraorГЎlnГ­ho pЕ™Г­stupu a dobЕ™e drГ©novat.

OЕЎetЕ™enГ­ kolemДЌelistnГ­ch zГЎnД›tЕЇ se Е™Г­dГ­ postupy a zpЕЇsoby bД›ЕѕnГЅmi pro jejich chirurgickГ© oЕЎetЕ™enГ­ a antibiotickou a protizГЎnД›tlivou lГ©ДЌbu.

TakГ© v pЕ™Г­padech obtГ­ЕѕnГЅch chirurgickГЅch extrakcГ­ v kosti retinovanГЅch zubЕЇ je „preventivnГ­“ (tzn. pЕ™ed vypuknutГ­m infekce) podГЎnГ­ antibiotik vzhledem k bakteriemi kolonizovanГ©mu prostЕ™edГ­ dutiny ГєstnГ­ na mГ­stД›. VhodnГ© jsou napЕ™. potencovanГ© aminopeniciliny, makrolidy a linkosamidy (napЕ™. Augmentin 625 mg ГЎ 8 hod, Roxithromycin 150 mg ГЎ 12 hod, Dalacin C 300 mg ГЎ 12 hod.).

Zubní ložisková infekce

Lidský organizmus je složitým celkem, v němž na sebe jednotlivé části vzájemně působí. Málokdo si proto uvědomuje, že i záněty v dutině ústní se mohou projevit v těch částech těla, kde bychom to nejméně čekali.

Co je to ložisková infekce?

Jako zubní ložiskovou infekci označujeme onemocnění vzdálených orgánů, která jsou vyvolána z infekčních ložisek zubního původu. Předpokládá se totiž, že mikroorganizmy, toxiny (jedy), eventuálně i další látky, které vznikají při rozpadu tkání se dostávají do krevního oběhu a vyvolávají ve vzdálených místech či orgánech druhotná onemocnění (např. očí, plic, srdce, ledvin, žaludku a střev, svalů, nervů a kloubů). V odborné terminologii se zubní ložisková infekce označuje také jako fokální infekce odontogenního původu nebo jako metastatická oportunní infekce či orální sepse.

Největší pozornost v učení o ložiskové infekci bývá soustředěna na zubní váčky (granulomy) a chronický zánět patrových mandlí, ale do výčtu potenciálních ložisek se zahrnují i chronické mikrobiální infekce rozmístěné v dýchacích cestách (záněty vedlejších nosních dutin a nosohltanu, rozšíření průdušek – bronchiektázie), v zažívacích cestách (chronický zánět žlučníku, chronický zánět slepého střeva, chronické katary tlustého střeva), v močopohlavním ústrojí (chronické záněty prostaty, záněty močového měchýře), z oblasti ucha chronické záněty středního ucha, dále pak záněty kostí, žil a další.

V souvislosti s fokální infekcí se za zvlášť nebezpečné onemocnění uvádí subakutní zánět nitroblány srdeční, který může vzniknout po extrakci zubu s infekčním ložiskem, kdy se mikroby (nejčastěji viridující streptokoky) dostávají na přechodnou dobu do krevního oběhu a usídlí se na srdečních chlopních. Organizmus zdravého jedince tuto událost (označuje se jako bakteriémie) snadno zvládne, jestliže však jsou srdeční chlopně předchozím chorobným procesem změněny, mohou se na nich mikroorganizmy uchytit a vyvolají zde zánět nitroblány srdeční (endokarditis). V současném odborném nálezu se za prvořadě rizikové, z hlediska možné ložiskové infekce zubního původu, považují pacienti se srdečními vadami, nemocní po srdečních a cévních operacích. Další rizikovou skupinou jsou pacienti s vrozenými nebo získanými defekty imunitního obranného systému.

V klinickém obraze se ložisková infekce někdy projevuje neurčitými příznaky, které přímo neukazují na onemocnění určitého orgánu. Jsou to mírně zvýšené teploty zvláště ve večerních hodinách, bolesti hlavy, poruchy spánku, bolesti ve svalech a kloubech. Je třeba, aby v těchto případech byl pacient vyšetřen dalšími odborníky (neurologie, vnitřní lékařství), kteří potvrdí, zda se jedná o ložiskovou infekci nebo o jinou chorobu.

Význam fokální infekce byl odborníky střídavě přeceňován nebo nedoceňován. V padesátých letech minulého století existoval např. ve Spojených státech takový názor, že nejen ložiska kolem hrotů zubů, ale i zubní kaz s postižením zubní dřeně jsou možným zdrojem nejrůznějších chronických zánětlivých chorob, ale i předčasného stárnutí nebo chorob duševních. V této době se proto pacientům doporučovala extrakce zubů a jejich náhrada protézami, z dnešního pohledu se tak dělo zbytečně radikálně a nesmyslně. Novodobé poznatky o vztahu mikroorganizmů a hostitele, pokroky lékařských věd v transplantologii a implantologii, imunologii, onkologii a farmakologii umožňují dlouhodobé přežití i pacientům s těžce narušenými obrannými mechanizmy proti infekci. Tito pacienti však mohou být vážně ohroženi na životě i vlastní saprofytickou a oportunní mikrobiální flórou (to jest mikroby, které jsou normálně přítomny v lidském organizmu a zdravému člověku neškodí).

U těch nemocných, kde je organizmus oslaben a nemá dostatek vlastních obranných sil (vrozené a získané defekty imunity, po chemoterapii pro zhoubný nádor) mohou se tyto mikroorganizmy uchytit na některém vhodném místě, které už bylo předtím změněno zánětem, a zde vyvolat závažné onemocnění. Z těchto míst mohou být mikroorganizmy znovu vyplavovány do krevního oběhu a mohou být příčinou až septického onemocnění (otrava krve). Zabránit tomuto závažnému onemocnění u rizikových nemocných můžeme, respektive musíme, tím, že např. extrakci zubu provedeme v antibiotické cloně, kdy pacientovi jsou před vlastním výkonem a krátce i po něm podávána příslušná antibiotika.

Diagnostika fokální infekce

Stanovit spolehlivě diagnózu fokální infekce, to jest nalézt aktivní zánětlivé ložisko v organizmu, je velmi obtížné a ne vždy dostatečně průkazné. Dokázat, že mikroorganizmy, které vyvolaly sekundární chorobu, pocházejí z infekčního ložiska v ústech nebo jinde v organizmu, je velmi nesnadné. Při vyšetření pacienta s podezřením na existenci fokální infekce pátrá zubní lékař po aktivních infekčních ložiscích hlavně v okolí kořenových hrotů zubů. Zhotoví se rentgenové snímky nejlépe všech zubů, ale i čelistních kostí. Rentgenologicky je nutné vyšetřit i bezzubé čelisti, protože v nich mohou být potenciální zánětlivá ložiska, jako jsou ponechaný kořen, cysta apod.

Léčení fokální infekce je často empirické, obecně spočívá v sanaci zánětlivého infektu. O způsobu sanace rozhoduje stupeň podezření na fokální infekci, závažnost základního onemocnění, zvažuje se charakter stomatologického onemocnění a možné způsoby ošetření.

Chronické záněty v okolí zubu se nejsnáze odstraní extrakcí zubu. Jestliže máme důvodné podezření na přítomnost fokální infekce a současně se pacient léčí pro chorobu důležitého orgánu, je třeba extrakci provést, jak již bylo uvedeno, v profylaktické antibiotické cloně.

U méně závažných chorob se indikuje výkon méně radikální, jakým je resekce kořenového hrotu zubu nebo postačí endodontické ošetření zubu.˝

Zdroje fokální infekce v ústní dutině

– zuby devitalizované – zuby, u kterých byla odstraněna zubní dřeň (s rentgenologicky prokazatelným zánětlivým ložiskem u hrotu zubu, ale i bez tohoto nálezu)

– záněty zubní dřeně (zejména chronické)

– parodontální choboty, případně abscesy

– obtížně se prořezávající zuby moudrosti

– neprořezané zuby se zárodečným vakem

– ponechané zubní kořeny

– záněty čelistních kostí

– chronické záněty čelistních dutin

– záněty dásní (i záněty pod mezičleny můstků a v okolí zubních korunek)

Zubní infekce

Endodoncie

OšetЕ™ení koЕ™enového kanálku

I. Úvod

Zub se dД›lí na korunku, krДЌek a koЕ™en. Cévy a nervy vstupují do zubu v oblasti hrotЕЇ koЕ™enЕЇ (apexy), procházejí koЕ™enovými kanálky, které se od apexu smД›rem ke korunce rozšiЕ™ují. V korunkové ДЌásti ústí do dЕ™eЕ€ové dutiny. Zubní dЕ™eЕ€ je tvoЕ™ena Е™ídkou vazivovou tkání, která obsahuje krevní a mízní cévy a také nervy. Anatomie koЕ™enových kanálkЕЇ je pomД›rnД› nepravidelná . NapЕ™íklad horní 6 mají 3 koЕ™eny a 3-4 koЕ™enové kanálky, dolní Е™ezáky 1 koЕ™en a 1-2 kanálky.

Ke kosti je zub pЕ™ipojen vazivovou tkání vyplЕ€ující úzkou štД›rbinu mezi koЕ™enem pokrytým zubním cementem a kostí (periodontální štД›rbina).SmД›rem ke korunce, kde konДЌí kost, pЕ™echází vazivo do dásnД›.

ZánД›t ve dЕ™eni nejДЌastД›ji vzniká prЕЇnikem bakterií z kazivého loЕѕiska do dЕ™eЕ€ové dutiny. OnemocnД›ní probíhá s rozdílnД› vyjádЕ™enými pЕ™íznaky a vede nakonec k odumЕ™ení (nekróze) pulpy. Ta nД›kdy zaniká zcela bez pЕ™íznakЕЇ. KromД› toho dЕ™eЕ€ mЕЇЕѕe odumЕ™ít i v dЕЇsledku úrazu, chronického fyzikálního nebo chemického dráЕѕdД›ní (popisuje se u nedostateДЌnД› vytvrzených svД›tlem tuhnoucích materiálЕЇ). V takovém pЕ™ípadД› se odumЕ™elá dЕ™eЕ€ infikuje krevní cestou a rovnД›Еѕ mЕЇЕѕe zpЕЇsobit zánД›t v okolí hrotu koЕ™ene.

Zvláštní a ménД› obvyklou cestou prЕЇniku infekce je tzv. retrográdní pulpitida, kdy se bakterie dostávají do dЕ™eЕ€ové dutiny pЕ™ímo otvorem, kudy vstupují do zubu cévy a nervy (foramen apicale). Tento pЕ™ípad nastává u pacientЕЇ s pokroДЌilou parodontitidou (parodontózou), kdy dochází ke ztrátД› spojení mezi kostí a zubem a smД›rem od dásnД› vzniká jakási “kapsa”, která se v dЕЇsledku pЕЇsobení bakterií a jejich toxinЕЇ neustále prohlubuje aЕѕ dosáhne oblast apexu a mikroorganismЕЇm se tak otevЕ™e cesta do kanálkového systému. Tento stav je však vzácnД›jší a znamená vД›tšinou ztrátu zubu.

Ve druhém díle našeho miniseriálu budeme hovoЕ™it o onemocnД›ních zubní dЕ™enД› – respektive o zánД›tech zubní dЕ™enД› .

  • Citlivost zubu na studené nebo na teplé – bolest po chvíli sama odezní.
  • Chybí bolest na poklep.
  • Nelze pЕ™esnД› lokalizovat bolestivý zub.

V pЕ™ípadД›, Еѕe jde skuteДЌnД› pouze o hyperémii, je moЕѕno zub ošetЕ™it aniЕѕ by bylo nutno odstranit (exstirpovat) nemocnou dЕ™eЕ€. Terapie spoДЌívá v odstranД›ní kazivých hmot a pЕ™iloЕѕení podloЕѕky obsahující hydroxid vápenatý. Poté je moЕѕno zhotovit klasickou výplЕ€.

  • Spontánní (i bez podráЕѕdД›ní) bolestivost zubu.
  • Zvýšená citlivost na studené a na teplé (pozdД›ji mЕЇЕѕe studené naopak bolest zmírnit).
  • Bolest se zhoršuje po ulehnutí (to vysvД›tluje ДЌasté noДЌní návštД›vy pacientЕЇ na zubní pohotovosti…) a má pulsující charakter.
  • NД›kdy bolest na skus a na poklep.
  • Bolestivý zub lze zpravidla lokalizovat.

PЕ™i tomto ošetЕ™ení jiЕѕ bude nutné odstranit nemocnou dЕ™eЕ€ a provést správné zaplnД›ní kanálku.

U nД›kterých pacientЕЇ probíhá zánД›t dЕ™enД› pod obrazem chronické pulpitidy. Ta bývá charakterizována neurДЌitými obtíЕѕemi:

Pokud zub není ošetЕ™en, dЕ™eЕ€ odumírá (hovoЕ™íme o nekróze nebo gangrénД› zubní dЕ™enД›) a infekce se rozšíЕ™í koЕ™enovým kanálkem do kosti v oblasti hrotu zubu.V takovém pЕ™ípadД› mЕЇЕѕe vzniknout zánД›t, který se odbornД› nazývá periodontitida. Ale o tom aЕѕ v dalším díle.

III. ZánД›ty v okolí hrotu koЕ™ene – periodontitidy

Pokud bakterie proniknou kanálkem do okolních tkání, vzniká zánД›t v okolí hrotu koЕ™ene zubu (periodontitida). Ten probíhá pod obrazem akutního nebo chronického zánД›tu.

Pokud pacient není vДЌas ošetЕ™en, zánД›t se mЕЇЕѕe šíЕ™it okolní kostí, vytváЕ™í se hnis, který nakonec pronikne kostí aЕѕ pod sliznici. V takovém pЕ™ípadД› uЕѕ se jedná o kolemДЌelistní zánД›t (absces), nemocný má vysokou teplotu a je celkovД› zchvácený. V tkáních okolo bolestivého zubu vzniká otok, kЕЇЕѕe i sliznice jsou zarudlé a výraznД› bolestivé na dotyk. Takový zánД›t je potЕ™eba co nejdЕ™íve ošetЕ™it! Hrozí totiЕѕ jeho další šíЕ™ení a infekce ve výjimeДЌných pЕ™ípadech mЕЇЕѕe ohrozit i Еѕivot pacienta!

Chronické zánД›ty okolí hrotu probíhají jen s malými pЕ™íznaky, nebo zcela bez pЕ™íznakЕЇ. ZánД›t zpЕЇsobí, Еѕe dojde k destrukci kosti v okolí apexu, která se na rentgenu projeví tmavým lemem. Zubní lékaЕ™ vám v takovém pЕ™ípadД› oznámí, Еѕe zub má váДЌek. U pacientЕЇ se nД›kdy setkáváme s názorem, Еѕe zub který má váДЌek a nebolí není tЕ™eba brát pЕ™íliš váЕѕnД›. To sice zcela odpovídá pЕ™ísloví co tД› nepálí nehas , ale Е™ešení to není v Еѕádném pЕ™ípadД› správné! Takový zub mЕЇЕѕe kdykoliv a zcela neДЌekanД› (napЕ™íklad na dovolené u moЕ™e. ) pЕ™ejít do stadia akutního zánД›tu a zpЕЇsobit váЕѕné zdravotní komplikace!

V pЕ™edešlých ДЌástech jsme hovoЕ™ili o pЕ™íДЌinách onemocnД›ní zubní dЕ™enД› a okolí hrotu koЕ™ene. Jak tedy jiЕѕ víme, jde o zánД›ty zpЕЇsobené bakteriemi, které se dostávají do dЕ™eЕ€ové dutiny a do kanálkového systému zubu kazivým loЕѕiskem. Aby zub mohl být zachránД›n, musí být léДЌba tzv. kauzální (to znamená, Еѕe jsou odstranД›ny pЕ™íДЌiny, nikoliv pouze pЕ™íznaky onemocnД›ní).

Bakterie pЕЇsobí uvnitЕ™ zubu stejnД› jako na povrchu. Po delší dobД› zpЕЇsobují destrukci tvrdých zubních a pronikají hloubД›ji do zuboviny.

  1. Je potЕ™eba dokonale zprЕЇchodnit a rozšíЕ™it všechny koЕ™enové kanálky do vzdálenosti zhruba 1 – 1,5mm od hrotu koЕ™ene. RozšíЕ™ení má význam pro následující zaplnД›ní kanálku, ale hlavnД› jsou pЕ™i nД›m odstranД›ny všechny kazivé hmoty ze stД›n dЕ™eЕ€ové dutiny a kanálkЕЇ.
  2. Hermetické uzavЕ™ení zubu – zabrání se opД›tovnému prЕЇniku bakterií. BezpodmíneДЌnД› musí být zaplnД›ny všechny kanálky, které zub má a to opД›t do vzdálenosti 1 – 1,5 mm od hrotЕЇ koЕ™enЕЇ. Kanálek, který není dokonale ošetЕ™en a zaplnД›n mЕЇЕѕe nakonec zpЕЇsobit ztrátu zubu.

Nyní dovolte krátkou, ale nutnou odboДЌku. Moderní endodontická léДЌba je pro pacienta i lékaЕ™e pomД›rnД› nároДЌná. Pro lékaЕ™e v tom, Еѕe vyЕѕaduje jednak znaДЌné zkušenosti, trpД›livost a v neposlední Е™adД› i manuální zruДЌnost. KaЕѕdý pacient by si pak mД›l uvД›domit, Еѕe opravdu kvalitnД› provedené ošetЕ™ení je dnes pomД›rnД› ДЌasovД›, ale bohuЕѕel i finanДЌnД› nároДЌné. U metod jako je laterální kondenzace gutaperДЌi (budeme o ní hovoЕ™it v pozdД›ji) opravdu nelze zub ošetЕ™it bД›hem 15-ti minut. ДЊástka, které je za ošetЕ™ení proplácená zdravotními pojišЕҐovnami stД›Еѕí pokryje náklady na materiál, o práci nemluvД›. FinanДЌní spoluúДЌast pacient.a je tedy dnes u tД›chto zpЕЇsobЕЇ ošetЕ™ení nezbytná. Za ní by se však pacientovi mД›lo dostat opravdu kvalitního ošetЕ™ení.

První pomoc v rámci ošetЕ™ení koЕ™enového kanálku se ponД›kud liší hovoЕ™íme-li o nemocnД›ních zubní dЕ™enД›, nebo pokud se jiЕѕ zánД›t rozšíЕ™il i do kosti v okolí hrotu koЕ™ene. PЕ™íznaky doprovázející onemocnД›ní jsme jiЕѕ popsali v pЕ™edešlých kapitolách.

První pomoc pЕ™i zánД›tech zubní dЕ™enД›

Podle souДЌasných názorЕЇ by po odstranД›ní dЕ™enД› mД›lo následovat v jedné ordinaДЌní dobД› dokonalé rozšíЕ™ení kanálkЕЇ a jejich definitivní zaplnД›ní (bude popsáno v dalších kapitolách). Z ДЌasových dЕЇvodЕЇ nelze tento poЕѕadavek vЕѕdy splnit, proto je moЕѕné zub doДЌasnД› uzavЕ™ít vhodnou provizorní výplní.

V tomto pЕ™ípadД› jiЕѕ mikroorganismy pronikly do pЕ™ilehlé kosti. V akutním stádiu zánД›tu zde dochází k tvorbД› hnisu. Cílem ošetЕ™ení v rámci první pomoci je umoЕѕnД›ní odtoku hnisu, to se dД›je vД›tšinou koЕ™enovým prЕЇduchem.

Provádí se tedy trepanace, kanálek se rozšíЕ™í a vД›tšinou dojde k evakuaci hnisu, která se projeví rychlou úlevou od bolesti. Pokud hnisu není pЕ™íliš mnoho a lékaЕ™ mЕЇЕѕe kanálek po proДЌištД›ní dokonale vysušit, lze i v tomto pЕ™ípadД› provést ošetЕ™ení v jedné dobД›. Ve valné vД›tšinД› pЕ™ípadЕЇ ale z kanálku po prvním ošetЕ™ení vytéká stále hnis a krev, proto lze maximálnД› zhotovit provizorní výplЕ€. PЕ™i výraznД›jším hnisání se zub ponechá nД›kolik málo dnЕЇ “volnД›”. ДЊím déle je zub otevЕ™en, tím mají mikroorganismy vД›tší šanci pronikat z úst kanálkem do zánД›tlivého loЕѕiska.

V dalším stadiu onemocnД›ní proniká hnis kostí k povrchu, dostává se pod okostici a vytváЕ™í zde absces. V tomto pЕ™ípadД› je jiЕѕ nutné chirurgické ošetЕ™ení, v místní anestezii stomatolog provede rozЕ™íznutí (incisi) abscesu, do rány se zavádí drén, který je potЕ™eba dennД› vymД›Е€ovat.

Platí zásada, Еѕe léДЌba v endodoncii musí být kauzální, To znamená, Еѕe musí vést k odstranД›ní pЕ™íДЌiny onemocnД›ní. Podle této zásady v podstatД› není potЕ™eba pЕ™i dokonalém ošetЕ™ení kanálkЕЇ podávat antibiotika. Avšak pЕ™i váЕѕnД›jším prЕЇbД›hu zánД›tЕЇ v okolí hrotu koЕ™ene, kdy má nemocný horeДЌku a velký otok je jejich rozumné pouЕѕití jistД› v poЕ™ádku. Dále se antibiotika podávají u pacientЕЇ s cukrovkou, srdeДЌní vadou, poruchou imunity apod.

Jak bude vypadat ošetЕ™ení v praxi

Pro zdárný prЕЇbД›h ošetЕ™ení je vЕѕdy nutná pЕ™esná diagnóza. Z tohoto dЕЇvodu by pЕ™ed endodontickým ošetЕ™ením lékaЕ™ mД›l vЕѕdy provést Е™ádné klinické vyšetЕ™ení doplnД›né o vyšetЕ™ení rentgenové (pokud není napЕ™. z dЕЇvodЕЇ tД›hotenství kontraindikováno). RTG snímek nejen doplní diagnózu, ale ukáЕѕe ošetЕ™ujícímu, jaký je prЕЇbД›h koЕ™enových kanálkЕЇ a zda bude vЕЇbec technicky moЕѕné ošetЕ™ení provést.

V další fázi se aplikuje místní anestezie. Lze od ní upustit v pЕ™ípadД›, Еѕe zub je jasnД› “mrtvý”, tedy s odumЕ™elou dЕ™ení. U dolních postranních zubЕЇ bývá pouЕѕívaný typ anestezie nД›kdy nepЕ™íliš úДЌinný a pacienti stále pЕ™i ošetЕ™ení pociЕҐují bolest. V tom pЕ™ípdadД› lze pouЕѕít jiné metody, napЕ™íklad aplikaci injekДЌní anestzie látky pЕ™ímo do nemocné dЕ™enД›.

Po anestezii lékaЕ™ provrtá korunku zpЕЇsobem, který byl popsán v kapitole o první pomoci a odstraní dЕ™eЕ€ nebo její zbytky. NáslednД› stomatolog vyhledá vchody do koЕ™enový kanálkЕЇ a provede jejich rozšíЕ™ení pomocí rЕЇznД› tvarovaných a širokých pilníДЌkЕЇ aЕѕ do podoby, kdy odstraní veškeré kazivé hmoty a kanálek bude moci zaplnit. BД›hem práce neustále vyplachuje zub speciálním roztokem, který odstraní vzniklé “piliny”.

Po dokonalém opracování kanálkЕЇ by mД›lo následovat dЕЇkladné zaplnД›ní zubu – popíšeme v další kapitole. Pokud ale kanálek nelze vysušit (coЕѕ pЕ™ichází v úvahu u hnisavých zánД›tЕЇ v okolí hrotu koЕ™ene) lze provizornД›, maximálnД› na nД›kolik týdnЕЇ zub opatЕ™it provizorní koЕ™enovou výplní na bázi hydroxidu vápenatého.

V podstatД› se jednalo o arsenik (As2O3). Aplikoval se pЕ™ímo na zubní dЕ™eЕ€, nebo na zubovinu v její tД›sné blízkosti. Ponechával se jeden nebo dva dny a musel být velmi dobЕ™e utД›snД›n provizorní výplní, protoЕѕe jinak mohlo dojít k poškození okolních mД›kkých tkání a pЕ™ilehlé kosti. Není bez zajímavosti, Еѕe jeho aplikace vyvolala krátkodobД› zhoršení obtíЕѕí, neboЕҐ došlo k ještД› vД›tšímu prokrvení nemocné, zánД›tem postiЕѕené dЕ™enД›. To však nebyl hlavní dЕЇvod proДЌ se od pouЕѕití této látky upustilo. Arsenik sám o sobД› není jen oblíbeným jedem pouЕѕívaným pro Е™ešení spoleДЌenských problémЕЇ bohatších rodin v minulosti, ale je také kancerogen. Navíc se v tД›le trvale ukládá.

ZaplnД›ní se dnes provádí nejДЌastД›ji jedním z následujících dvou zpЕЇsobЕЇ (pouЕѕívaných metod je daleko více, ale Е™ada z nich je pЕ™íliš nároДЌná, nebo se zcela neosvД›dДЌily):

  1. Kanálek je zaplnД›n speciální hmotou, která je aplikována pomocí spirálovitého nosiДЌe upnutého do zubní vrtaДЌky. NáslednД› bývá do kanálku zaveden ДЌípek z gutaperДЌi.
  2. Do kanálku jsou postupnД› zavádД›ny gutaperДЌové ДЌípky, které jsou speciálními nástroji kondenzovány do stran (odtud název metody laterální kondenzace).

Metoda laterální kondenzace je jednoznaДЌnД› lepší a je také doporuДЌována vД›tšinou odborníkЕЇ. PЕ™i správnД› provedené technice je pЕ™i ní zajištД›no opravdu prostorové a tedy dokonalé zaplnД›ní koЕ™enových kanálkЕЇ. Je však tЕ™eba Е™íci, Еѕe tato metoda je ДЌasovД› i materiálovД› velice nároДЌná a platby pojišЕҐoven zdaleka nezajistí náklady na její provedení. Proto je pЕ™i tomto zpЕЇsobu ošetЕ™ení nutná finanДЌní spoluúДЌast pacienta.

Po zaplnД›ní kanálku lékaЕ™ provede kontrolní RTG vyšetЕ™ení, aby se pЕ™esvД›dДЌil o kvalitД› provedeného ošetЕ™ení. PЕ™ípadné nedostatky je potЕ™eba ihned odstranit.

Nakonec je zub opatЕ™en výplní, korunkou nebo v pЕ™ípadД› velké ztráty tvrdých tkání koЕ™enovým ДЌepem.

Leave a Reply