Zobrazování mozkových infekcí mozkem (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

Specializace

Pacienti jsou k vyšetření objednáváni odbornými specialisty a na vyšetření přichází se žádankou. MR vyšetření je určeno hlavně pro odbornosti neurologie, neurochirurgie, ortopedie a onkologie. K MR vyšetření je vhodné dodat předcházející obrazovou i písemnou dokumentaci týkající se vyšetřované oblasti (CT, RTG, UZ apod.).

Podstatou je cílené podání malého množství kontrastní látky do kloubu, který působí klinické potíže. Při přímé artrografii se kontrastní látka aplikuje přímo do kloubu. Přímá MR artrografie patří mezi doplňková vyšetření kloubního aparátu na magnetické rezonanci. Je sice vyšetřením invazivním, na druhé straně však umožňuje získat informace o obsahu kloubní dutiny a poskytuje lepší kontrastní odlišení jednotlivých kloubních struktur. K zavedení jehly do kloubu je našem pracovišti využívána CT kontrola.

Ramenní kloub indikace: léze labra a glenohumerálních vazů (např. SLAP tedy poranění labra a rovněž šlachy dlouhé hlavy bicepsu)

Zápěstí indikace: posouzení vazů (průkaz postižení TFCC či ruptura scapholunátního či lunotriquetrálního vazu)

Kloub hlezenní indikace: posouzení vazů

Loketní kloub indikace: posouzení kolaterálních vazů

Kyčelní kloub indikace: postižení labra, na našem pracovišti zatím přímou MR artrografii kyčelního kloubu neprovádíme.

Žádná speciální příprava není nutná. Vyšetření je hrazeno pojišťovnou.

  • vyšetření tenkého střeva (např. u morbus Crohn)
  • nutností je speciální dietní příprava na toto vyšetření
  • nádorová onemocnění, zánětlivá onemocnění – zvláště pak demyelinizační onemocnění bílé hmoty (roztroušená skleróza), epilepsie, cévní onemocnění (malformace, ischemie, aneuryzmata), neurodegenerativní onemocnění, vrozené vady, hydrocefalus, bolesti hlavy, psychické změny, včetně psychotických onemocnění, onemocnění hypofýzy a mozkových nervů, následky úrazů hlavy, zvláště se zaměřením na difusní axonální poranění a rozpadové produkty hemoglobinu (ferritin a hemosiderin), ORL indikací (tu slinných žláz, orofaryngu)
  • degenerativní onemocnění (ploténky, vazy, mícha, míšní nervy), metoda volby u nádorových a zánětlivých onemocnění míchy, spinální traumata

MR muskuloskeletálního aparátu:

  • vyšetření ramenního, kolenního, kyčelního, zápěstního, hlezenného kloubu, dále malých kloubů, jako jsou klouby ruky, TM klouby. MR je suverénní vyšetřovací metoda při vyšetření menisků, vazů, chrupavek, svalů, průkaz infekcí kostní tkáně (osteomyelitida) a nádorů (metastázy do kostí a kloubů).
  • angiografická vyšetření tepenného řečiště (karotických a intrakraniálních tepen, renálních tepen, aorty a končetinových tepen)

MR v břišní a pánevní oblasti:

cholangiopankreatografie – tzv. MRCP (neinvazivní obdoba ERCP), dif.dg. tumorů ledvin, staging CA děložního čípku a endometria, staging CA rektosigmatu, prostaty.

Sledování onkologických pacientů – v návaznosti na PET-CT pomocí DWIBS (IR EPI)- pro vyhledávání metastáz.

Fetální a neonatální MR zobrazování:

  • MR zobrazování plodů a novorozenců se používá jako doplňkový diagnostický nástroj k sonografii, výhodou je absence ionizujícího záření

Kdy a komu hrozГ­ pneumokokovГЎ meningitida

Jde o velmi závažnou infekci, často způsobující trvalé následky, či dokonce úmrtí. Mezi rizikové faktory patří cukrovka, alkoholismus, poranění hlavy apod. Pokud chcete mít klid, vsaďte na vakcínu Prevenar 13 – ta vás může před nebezpečným onemocněním ochránit.

VДЌasnГЎ lГ©ДЌba je zГЎsadnГ­В

PneumokokovГЎ meningitida neboli zГЎnД›t mozkovГЅch blan je tД›ЕѕkГЎ, nД›kdy i Еѕivot ohroЕѕujГ­cГ­ infekce, kdy jsou zГЎnД›tlivД› zmД›nД›ny mozkomГ­ЕЎnГ­ obaly chrГЎnГ­cГ­ mozek a mГ­chu.

  • PЕ™enГЎЕЎГ­ se kapГ©nkovГЅm zpЕЇsobem, stejnД› jako napЕ™. chЕ™ipka.
  • Existuje mnoho typЕЇ pneumokokЕЇ, nД›kteЕ™Г­ se zcela bД›ЕѕnД› vyskytujГ­ i u zdravГЅch jedincЕЇ na sliznicГ­ch pЕ™edevЕЎГ­m nosu (vГ­ce u dД›tГ­ neЕѕ u dospД›lГЅch), ale ne vЕЎechny jsou schopnГ© vyvolat meningitidu.
  • 20 % pacientЕЇ vinou tГ©to nemoci zemЕ™e.
  • 50 % mГЎ po prodД›lanГ© meningitidД› trvalГ© nГЎsledky – nejДЌastД›ji hluchotu, mentГЎlnГ­ retardaci ДЌi poruchy hybnosti.
  • PneumokokovГЎ meningitida se Е™eЕЎГ­ antibiotiky podГЎvanГЅmi injekДЌnД›, zГЎsadnГ­m faktorem ЕЎance na uzdravenГ­ je vДЌasnost podГЎnГ­ lГ©ДЌby.В

Zapamatujte si pЕ™Г­znaky!

Mezi zГЎkladnГ­ projevy meningitidy patЕ™Г­:В

  • vysokГЎ horeДЌka, vД›tЕЎinou nГЎhle vzniklГЎ,
  • krutГ© bolesti hlavy,
  • nevolnost a zvracenГ­,
  • Гєnava, zmatenost, spavost,
  • fotofobie, fonofobie – nesnГЎЕЎenlivost svД›tla a zvukЕЇ,
  • ztuhlГЎ ЕЎГ­je.

RizikovГ© faktoryВ

  • VД›k.В Pneumokokovou meningitidou se mЕЇЕѕe nakazit ДЌlovД›k v kaЕѕdГ©m vД›ku, ale nejДЌastД›jЕЎГ­ je u malГЅch dД›tГ­ do 4 let vД›ku a u starЕЎГ­ch osob nad 60 let.
  • Diabetes mellitus.В Cukrovka je onemocnД›nГ­, kterГ© vГЅznamnД› oslabuje imunitu ДЌlovД›ka. Ten je potom mnohem nГЎchylnД›jЕЎГ­ k rЕЇznГЅm infekcГ­m, pneumokokovou meningitidu nevyjГ­maje.
  • Alkoholismus.В Alkoholici majГ­ naruЕЎenГЅ imunitnГ­ systГ©m, vД›tЕЎinou navГ­c obecnД› nebГЅvajГ­ v dobrГ©m zdravotnГ­m stavu. Proto u nich infekce probГ­hГЎ zГЎvaЕѕnД›jЕЎГ­m zpЕЇsobem.
  • ProdД›lanГЎ meningitida.В IВ pokud byla zpЕЇsobena jinГЅm pЕЇvodcem, je naruЕЎena tzv. hematoencefalickГЎ bariГ©ra (ochrannГЎ bariГ©ra mezi mozkem a krvГ­) a pro infekci je snadnД›jЕЎГ­ pЕ™estup do oblasti mozkovГЅch plen.
  • OtevЕ™enГЎ poranД›nГ­ hlavy.В Je-li poruЕЎena ochrana, kterou mozku poskytuje lebka, je velmi usnadnД›n vstup jakГ©koli infekci do oblasti mozku a mozkovГЅch plen.
  • ZГЎnД›t stЕ™ednГ­ho ucha.В Z tГ©to oblasti je pro bakterie snadnГЅ pЕ™estup do mozkomГ­ЕЎnГ­ch plen. ZГЎnД›t stЕ™edouЕЎГ­ je navГ­c velmi ДЌasto zpЕЇsoben prГЎvД› pneumokokem.
  • ChybД›jГ­cГ­ slezina.В Bez sleziny se dГЎ velmi dobЕ™e ЕѕГ­t, aЕҐ uЕѕ se ДЌlovД›k bez nГ­ narodГ­, nebo o ni pЕ™ijde napЕ™. vinou Гєrazu. Jde ale o orgГЎn, kterГЅ se znaДЌnou mД›rou podГ­lГ­ na imunitnГ­m systГ©mu, a jedinec bez sleziny je mnohem nГЎchylnД›jЕЎГ­ k bakteriГЎlnГ­m infekcГ­m, vДЌetnД› tД›ch nebezpeДЌnГЅch pneumokokovГЅch.

Nechte se oДЌkovat

Na trhu je dostupná vakcína Prevenar 13, která chrání před většinou tzv. invazivních kmenů pneumokoků – to jsou takové, které dokážou způsobit závažná onemocnění, jako např. zápal plic či meningitidu. U dospělých k očkování postačuje jediná dávka. Poraďte se o možnosti a vhodnosti očkování Prevenarem 13 se svým praktickým lékařem.

Když se pneumokoky vymknou kontrole…

Pneumokoky se za bД›ЕѕnГЅch okolnostГ­ mohou vyskytovat v oblasti nosohltanu. U nД›koho tak nemusГ­ zpЕЇsobit ЕѕГЎdnГ© potГ­Еѕe. V Е™adД›.

Kombinace oДЌkovГЎnГ­ se nenГ­ tЕ™eba obГЎvat

Nechat oДЌkovat dГ­tД› i tzv. “nepovinnГЅmi” vakcГ­nami: ano, nebo ne? PЕ™ed tГ­mto rozhodnutГ­m stojГ­ mnoho rodiДЌЕЇ.

OДЌkovacГ­ kalendГЎЕ™ si peДЌlivД› naplГЎnujte

Vakcinace proti pneumokokovГЅm infekcГ­m sice nepatЕ™Г­ mezi tzv. povinnГЎ oДЌkovГЎnГ­, stГЎle vГ­ce rodiДЌЕЇ ale svГ© ratolesti oДЌkovat nechГЎvГЎ.

ZpЕЇsoby, jak omezit bolest spojenou s oДЌkovГЎnГ­m

OДЌkovГЎnГ­ je bД›Еѕnou souДЌГЎstГ­ zdravotnГ­ pГ©ДЌe o malГ© dД›ti. VД›tЕЎina z nich ale pЕ™i oДЌkovГЎnГ­ vnГ­mГЎ urДЌitou bolest. Dobrou.

Očkování dětí – opravte si mylné představy!

JiЕѕ desГ­tky let pЕ™etrvГЎvГЎ ve spoleДЌnosti mnoho nesprГЎvnГЅch Гєvah o oДЌkovГЎnГ­. PЕ™Г­ДЌina je vД›tЕЎinou ve ЕЎpatnГ©m pochopenГ­ toho, jak.

Pneumokok mЕЇЕѕe pЕ™eЕѕГ­vat na neДЌekanГЅch mГ­stech. VГ­te, kde a jak dlouho?

Bakterie Streptococcus pneumoniae, kterou vД›tЕЎina z nГЎs znГЎ pod kratЕЎГ­m nГЎzvem pneumokok, mЕЇЕѕe vyvolat Е™adu onemocnД›nГ­ vДЌetnД› zГЎpalu plic.

Platnost: 1.4. – 30.4.2018

OvД›Е™te si svoje vД›domosti o vakcГ­nД› Prevenar 13 v krГЎtkГ©m testu.

Prevenar 13 je registrovanГЅ lГ©ДЌivГЅ pЕ™Г­pravek, jehoЕѕ vГЅdej je vГЎzГЎn na lГ©kaЕ™skГЅ pЕ™edpis. PozornД› si pЕ™eДЌtД›te pЕ™Г­balovou informaci. O vhodnГ©m pouЕѕitГ­ pЕ™Г­pravku se poraДЏte se svГЅm lГ©kaЕ™em ДЌi lГ©kГЎrnГ­kem. PodobnД› jako ostatnГ­ vakcГ­ny ani pЕ™Г­pravek Prevenar 13 nebude chrГЎnit 100 % oДЌkovanГЅch osob.

Pohled na stavbu a funkci mozku

psychologie

DOCUMENTE SIMILARE

TERMENI importanti pentru acest document

Pohled na stavbu a funkci mozku

Pшi zkoumбnн lidskйho mozku uћнvajн vмdci шadu metod. Pro lidi i zvншata existujн postupy jednak postmortбlnн (lat. po smrti), jednak metody in vivo (lat. za ћivota). Kaћdб z tмchto technik pшinбљн o stavbм a иinnosti mozku dщleћitй informace. Dokonce i ty prapщvodnн postmortбlnн studie dodnes ovlivтujн naљe pшedstavy o tom, jak mozek funguje. Souиasnб doba se vљak zamмшuje na techniky pшinбљejнcн informace o иinnosti ћivйho lidskйho mozku. Neиekб se, aћ lidй s nмjakэm onemocnмnнm mozku umшou. Postmortбlnн vyљetшovбnн mozku vљak bylo vэchodiskem souиasnйho bбdбnн, a proto dшнve, neћ pшejdeme k modernмjљнm technikбm in vivo, probereme jeho vэsledky.

#Postmortбlnн studie

Celб staletн lйkaшi vyљetшovali mozky lidн, kteшн zemшeli. Pitva mozku se pшi zkoumбnн vztahu mezi mozkem a chovбnнm uћнvб dodnes. Badatelй peиlivм zkoumajн chovбnн lidн s pшнznaky mozkovйho poљkozenн v dobм, kdy tito lidй ћijн. Chovбnн postiћenэch se zaznamenбvб co nejpeиlivмji. Jakmile pacient zemшe, hledб lйkaш v jeho mozku lйze (oblasti, v nichћ je tkбт poљkozenб napш. ъrazem nebo chorobou). Badatel z toho usuzuje, ћe poљkozenй mнsto mohlo mнt vztah ke zmмnм pacientova chovбnн.

Vмdci mohou tнmto zpщsobem urиit vztah mezi pozorovanэm druhem pacientova chovбnн a anomбliemi v urиitйm mнstм mozku. Jednнm z prvnнch pшнkladщ je proslulэ pacient Paula Brocy (1824-1880), jenћ je znбm pod oznaиenнm Tan (byla to jedinб slabika, kterou dokбzal vyslovit). Tan trpмl tмћkэm poљkozenнm шeиi, kterй bylo vztaћeno k oblasti v иelnнm laloku mozku, jнћ se dnes шнkб Brocova oblast. Mб se za to, ћe odpovнdб za urиitй funkce pшi tvorbм шeиi. V novмjљн dobм vedlo neuropatologickй vyљetшovбnн mozku obмtн Alzheimerovy nemoci (choroby zpщsobujнcн zniиujнcн ztrбtu pamмti, viz kap. 5) k urиenн nмkterэch ибstн mozku, jejichћ иinnost odpovнdб za pamмќ (napш. hipokampu, popisujeme jej v nбslednй ибsti knihy), a takй ke zjiљtмnн nмkterэch mikroskopickэch odchylek, kterй vэvoj tйto nemoci doprovбzejн (napш. charakteristickэch neuronбlnнch klubek). Je pravda, ћe loћiskovб poљkozenн mozku jsou zdrojem zбkladnнho pochopenн vztahu mozku a chovбnн. Jejich omezenнm je skuteиnost, ћe nemohou bэt zkoumбny v ћivйm mozku (u lidн), takћe z nich neplyne pochopenн specifiиtмjљнch fyziologickэch procesщ v mozku. Pro tento druh informace jsou zapotшebн techniky in vivo, z nichћ nмkterй dбle popнљeme.

#Pokusy na zvншatech

Vмdci chtмjн takй pochopit fyziologickй procesy a funkce ћivйho mozku. Ke zkoumбnн promмn иinnosti ћivйho mozku je nutnэ vэzkum in vivo. Mnohй pokusy byly v ranэch dobбch vэzkumu provбdмny vэluиnм na zvншatech. Napшнklad vэzkum zrakovйho vnнmбnн ocenмnэ Nobelovou cenou (tj. Hubel a Wiesel, 1963, 1968, 1979) byl zaloћen na vyљetшovбnн elektrickй иinnosti jednotlivэch neuronщ ve vymezenэch oblastech mozku ћivэch zvншat (viz kap. 4).

Pшi tomto druhu vэzkumu se do mozku zvншat, obvykle opic nebo koиek, zavбdмjн mikroelektrody. Jejich prostшednictvнm lze zнskat zбznam иinnosti jednotlivэch neuronщ, jenћ odpovнdб urиitйmu druhu podnмtщ, napш. zrakovм pшedvбdмnэch ибrek. Jinэ druh pokusщ na zvншatech uћнvб chirurgickй odnмtн nebo poљkozenн nмjakй ибsti mozku, potй se sledujн funkиnн poruchy. Je zшejmй, ћe tyto postupy nelze aplikovat na lidech. Zaznamenat иinnost vљech neuronщ souиasnм vљak takй nenн moћnй. Z toho plyne, ћe zobecnмnн zaloћenб na tмchto metodбch jsou moћnб jen do jistй mнry. Vмdci vyvinuli шadu mйnм invazivnнch metod, kterй se dajн uћнt i u lidн. Popнљeme je v dalљн ибsti.

#Zбznam elektrickй иinnosti mozku

Vэzkumnн pracovnнci, stejnм jako lidй praxe (napш. psychologovй a lйkaшi), иasto zaznamenбvajн elektrickou иinnost mozku v podobм vln, kterй majн rщznou љншku (frekvenci) a vэљku (amplitudu). Frekvence a amplituda zбznamu elektrickй иinnosti mozku jsou patrnй na elektroencefalogramu (EEG). Lze jej snнmat relativnм dlouhou dobu a pшitom zkoumat elektrickou иinnost mozku oznamujнcн promмny mentбlnнch stavщ, napш. hlubokэ spбnek nebo snмnн. Zбznam EEG se zнskбvб umнstмnнm elektrod na rщznб mнsta povrchu vlasatй ибsti hlavy. Pшнstroj snнmб elektrickou aktivitu ибstн mozku pod elektrodami. Metoda љpatnм rozliљuje prostorovм, zato je vysoce citlivб vщиi promмnбm иinnosti mozku v иase. Kupшнkladu zбznam EEG zнskanэ v prщbмhu spбnku prozrazuje promмny иinnosti elektrickй aktivity celйho mozku. Zбznam tйto иinnosti v prщbмhu snщ se odliљuje od zбznamu иinnosti v prщbмhu hlubokйho spбnku.

Chceme-li uvйst elektrickou aktivitu mozku do vztahu k nмjakй jednotlivй udбlosti nebo ъloze (napш. k pohledu na svмtelnэ zбblesk nebo k naslouchбnн vмtбm), lze vytvoшit „prщmмr“ zбznamu EEG z velkйho poиtu takovэch pokusщ (napш. 100). Tнm se zнskajн ERP (event-related potentials) – evokovanй, pшнpadnм „kognitivnн“ potenciбly. Tyto potenciбly dobшe informujн o иasovйm prщbмhu aktivity mozku, kterб mб vazbu k nмjakй ъloze. Иinnost mozku, jeћ k nн vazbu nemб, byla tнmto postupem „zprщmмrovбna“. Vэslednэ tvar zбznamu vykazuje charakteristickй hroty, kterй majн vztah k иasovйmu prщbмhu elektrickй иinnosti mozku. O mнstм tйto aktivity vљak informujн jen velmi obecnм. Elektrody umнstмnй na povrchu vlasatй ибsti hlavy umoћтujн jen malй prostorovй rozliљovбnн. Evokovanй potenciбly byly uћity v шadм studiн, vиetnм zkoumбnн inteligence (napш. Caryl, 1994). Tyto prбce se pokouљely uvйst do vztahu jednotlivй vlastnosti ERP. Vysokб mнra иasovйho rozliљovбnн tйto metody se dб uћнt jako doplnмk dalљнch technik, kterй tak dobrou иasovou rozliљovacн schopnost nemajн, zato lйpe rozliљujн v prostoru. Napшнklad Posner a Raichle (1994) k vymezenн oblastн иinnэch pшi slovnнch asociacнch uћili jak ERP, tak pozitronovou emisnн tomografii, kterou popнљeme nнћe. Metoda ERP prokбzala, ћe pшi vytvбшenн rychlэch slovnнch asociacн aktivujн ъиastnнci pokusu vymezenй oblasti mozku, a to kщru zevnн plochy levйho иelnнho laloku, kщru zadnнch ибstн levй mozkovй hemisfйry a kщru pravй inzuly. Stejnм jako kterбkoli dalљн technika poskytujн ERP a EEG jen velmi omezenэ pohled na иinnost mozku. Nejvyљљн pшнnos pшi zkoumбnн ибstн mozku podнlejнcнch se na poznбvбnн poskytuje jejich spoleиnй uћitн s dalљнmi technikami.

#Statickй zobrazovacн metody

Psychologovй rovnмћ uћнvajн rozmanitй techniky umoћтujнcн statickй zobrazenн mozkovэch struktur (obr. 2.7). Do tohoto rбmce spadб angiografie, vэpoиetnн tomografie (CT) a magnetickб rezonance (MR). Techniky zaloћenй na vyuћitн rentgenovйho zбшenн (angiografie a CT) umoћтujн vyљetшovбnн rozsбhlэch mozkovэch abnormalit, kterй jsou dщsledkem cйvnнch mozkovэch pшнhod nebo nбdorщ. Jejich rozliљovacн schopnost je vљak omezenб a o malэch poљkozenнch a odchylkбch pшнliљ mnoho informacн pшinйst nedokбћou.

Pro kognitivnн psychology je pravdмpodobnм nejzajнmavмjљн magnetickб rezonance (MR), jejнћ rozliљovacн schopnost je relativnм velkб, takћe usnadтuje poznбvбnн mozkovйho poљkozenн u ћivэch lidн, mj. lйzн, kterй majн vztah k jednotlivэm poruchбm jazyka. Magnetickб rezonance je zaloћena na umнstмnн pacientova mozku v silnйm magnetickйm poli. Rotujнcн snнmaиe pшi tom zachytбvajн elektromagnetickй zmмny molekul, kterй jsou v mozku. Zachycenй molekulбrnн zmмny analyzuje poинtaи, jenћ vytvoшн trojrozmмrnэ obraz mozku, jehoћ souибstн jsou podrobnй informace o jeho jednotlivэch ибstech. Tato technika je relativnм nбkladnб a nepшinбљн mnoho informacн o fyziologickэch procesech. Dvм dalљн techniky s pomмrnм dobrэm rozliљovбnнm v иase i prostoru, kterй umoћтujн zkoumat fyziologickй procesy u lidн, probereme v nбsledujнcн ибsti.

@Obr. 2.7 (Obr. 2.7): Zobrazovacн metody

Pro zobrazenн mozkovэch struktur a nмkdy i procesщ byla vyvinuta шada technik: a) mozkovэ angiogram znбzorтuje mozkovй cйvy; b) poинtaиovб tomografie uћнvб pro trojrozmмrnй zobrazenн mozku rotujнcн zdroje rentgenovйho zбшenн, vytvбшejнcн postupnм snнmky v шezu (na obrбzku je jen jeden); c) jednotlivй шezy zнskanй pomocн magnetickй rezonance (na obrбzku je jen jeden) ukazujн zшetelnмjљн obrбzek neћ poинtaиovб tomografie; d) tyto statickй fotografie PET ukazujн rщznй metabolickй procesy v prщbмhu rozliиnэch druhщ иinnosti. PET dovoluje studovat fyziologii mozku.@@

#Metabolickй zobrazovбnн

Zobrazovacн techniky, kterй probнrбme v tйto ибsti, byly nazvбny metabolickй. Jejich principem je zvэљenб spotшeba kyslнku nebo glukуzy v tмch ибstech mozku, jeћ jsou aktivnн. Zбkladnн pшedstava, na kterй jsou zaloћeny, mб za to, ћe aktivnн ибsti mozku spotшebovбvajн vнce kyslнku nebo glukуzy neћ ибsti, kterй aktivnн nejsou. Zбroveт se pшedpoklбdб, ћe je-li urиitб ибst mozku nutnб pro шeљenн nмjakй ъlohy, pak je jejн aktivita vyљљн, neћ je jejн aktivita v prщbмhu obecnмjљнho zpracovбvбnн informacн. Vмdci se snaћн najнt oblasti mozku specializovanй pro шeљenн vymezenэch ъkolщ uћitнm subtrakиnн metody: aktivita doprovбzejнcн „klid“ nebo nмjakou jinou ъlohu se odeинtб od aktivity doprovбzejнcн danэ ъkol. Vэslednб aktivita se potй statisticky analyzuje, coћ vymezн oblasti odpovнdajнcн za vэkon nмjakйho ъkolu, kterэ pшesahuje obecnou, „klidovou“ aktivitu. Chce-li napшнklad experimentбtor urиit oblast mozku, kterб je nejdщleћitмjљн pro pochopenн vэznamu slov, odeиte od aktivity mozkovэch oblastн doprovбzejнcнch tuto ъlohu aktivitu, kterб doprovбzн rozliљovбnн jednotlivэch pнsmen. Velmi dщleћitй je mнt pшi vyhodnocovбnн vэsledkщ tмchto technik na mysli, ћe vмdci nejsou s to rozliљit, zda je vэslednб, „иistб“ aktivita excitaиnн, nebo inhibiиnн, neboќ иinnost nмkterэch neuronщ je inhibovбna vlivem nervovэch pшenaљeищ uvolтovanэch jinэmi neurony. Subtrakиnн technika tedy urиuje „иistou“ mнru aktivity vymezenй oblasti mozku – neurиuje, zda tato oblast excituje, nebo inhibuje. Nadto metoda pшedpoklбdб, ћe je aktivace vмcн prostйho „sинtбnн“ (je aditivnн), takћe ji lze urиit subtrakиnн metodou. Tento popis subtrakиnн metodu velmi zjednoduљuje. V obecnй rovinм vљak ukazuje, jak vмdci urиujн fyziologickou aktivitu jednotlivэch ибstн mozku pшi uћitн metody, kterб je popsбna nнћe.

Pozitronovб emisnн tomografie (PET) je zaloћena na zvэљenн spotшeby glukуzy aktivnнmi oblastmi mozku v prщbмhu zpracovбvбnн nмjakэch informacн. Vyuћitн glukуzy se u vyљetшovanэch sleduje podбnнm jejн slabм radioaktivnн podoby (je metabolizovбna a vyzaшuje pozitrony). Souиasnм je radioaktivita snнmбna pшнsluљnэmi detektory. Poинtaи na zбkladм zнskanэch dat zobrazн fyziologickou funkci mozku v akci. PET byla napш. vyuћita ke zobrazovбnн rщstu krevnнho prщtoku tэlnнmi laloky mozku v prщbмhu zpracovбvбnн zrakovэch informacн (Posner, Petersen, Fox a Raichle, 1988). Tato metoda byla rovnмћ uћita k porovnбnн иinnosti mozku lidн s vysokэm a nнzkэm skуrem testщ inteligence. Zdб se, ћe mozky lidн s vysokэm skуrem vyuћнvajн glukуzu efektivnмji a ve zшetelnм vymezenэch oblastech mozku, jejichћ иinnost mб vztah k шeљenн danй ъlohy, zatнmco mozky lidн s nнzkэm skуrem vyuћнvajн glukуzu mйnм efektivnм, difuznмji, v rozsбhlэch oblastech mozku (Haier, Siegel, Tang, Abel a Buchsbaum, 1992, viz kap. 14).

Poslednн technika, funkиnн magnetickб rezonance (fMR), vychбzн z MR (popsanй vэљe). Иinnost mozku zobrazuje na zбkladм jeho spotшeby kyslнku. Zбkladnн myљlenka fMR je stejnб jako v pшнpadм PET, fMR vљak nevyћaduje uћitн radioaktivnнch lбtek. Vyљetшovanэ jedinec je umнstмn do pшнstroje a zaиne шeљit nмjakou ъlohu. Stroj vytvoшн magnetickй pole, kterй ovlivnн atomy kyslнku vбzanй na krevnн barvivo. Aktivnмjљнmi ибstmi mozku protйkб vмtљн mnoћstvн okysliиenй krve neћ ибstmi mйnм aktivnнmi. Rozdнly v jejich spotшebм kyslнku jsou zбkladem mмшenн fMR (extrakce kyslнku aktivnнmi ибstmi mozku je s ohledem na vyљљн mнru prщtoku relativnм niћљн, neћ je tomu u ибstн mйnм aktivnнch). Na tomto zбkladм poинtaи dodб v souиasnosti nejpшesnмjљн dosaћitelnй informace o fyziologickйm fungovбnн mozku v prщbмhu шeљenн jednotlivэch ъloh. FMR je nejen mйnм invazivnн neћ PET, takй lйpe rozliљuje v иase. Lze zmмшit aktivity trvajнcн zlomky sekund, nikoli jen иinnost, kterб trvб minuty aћ hodiny. Hlavnн obtнћн je, ћe jde o zcela novou metodu, kterб je nбkladnб. Donedбvna mмlo jen mбlo badatelщ pшнsluљnй pшнstrojovй vybavenн. Testovбnн vyљetшovanэch je иasovм velmi nбroиnй. Na obrбzku 2.8 je porovnбnн иasovйho a prostorovйho rozliљovбnн rozliиnэch metod zobrazujнcнch mozek.

Pozn. pшekl.: S ohledem na vэbuљnм rychlэ vэvoj metody se tato situace prudce zmмnila. Prvnн pшнstroje fMR jsou uћ takй v Иeskй republice. Technickб novinka umoћтuje adaptovat standardnн pшнstroje MR, kterй jsou v naљich velkэch nemocnicнch jiћ bмћnou souибstн vэbavy, na fMR. Metoda se tнm stбvб podstatnм levnмjљн neћ PET.

@Obr. 2.8 (Obr. 2.7): Uћнvanй techniky

Mozek se dб prohlнћet v rщznэch ъrovnнch prostorovйho rozliљenн, poинnaje molekulбrnн aћ po mozek jako celek. Souиasnм si mщћeme pшedstavovat vмdomн jako soubory udбlostн v иasovйm rozmezн nмkolika milisekund – to je doba, kterou potшebuje jeden neuron ke komunikaci s dalљнm neuronem – aћ po dobu celйho ћivota. V prщbмhu dvou minulэch desetiletн vyvinuli vмdci шadu technik analyzujнcнch vztah mezi mozkem a vмdomнm. Obrбzek graficky shrnuje potenciбlnн pшнnos, kterэ majн pro pochopenн tohoto vztahu jednotlivй techniky. Velikost jednotlivэch mozkovэch struktur je v logaritmickйm mмшнtku na horizontбlnн ose, иasovэ prщbмh procesщ vмdomн je na vertikбlnн ose. Jednotlivй techniky jsou rozmнstмny na zбkladм иasovй a prostorovй rozliљovacн schopnosti (souиasnй parametry, metody jsou v prudkйm vэvoji – pozn. pшekl.). V levйm obrбzku jsou vљechny souиasnй techniky – vэpoиetnн tomografie, MR, PET, EEG, evokovanй potenciбly (ERP), elektrokortikografie (ECo, coћ jsou EEG zбznamy snнmanй z povrchu mozku v prщbмhu neurochirugickйho vэkonu) a elektronovб mikroskopie (EM). V pravйm obrбzku jsou jen techniky, kterй lze uћнt u ћivэch lidн. Je jasnй, ћe zkoumбnн vztahu mozku a vмdomн zбvisн na zobrazovacнch technikбch, jako je MR, PET a CT, ve vztahu s elektrofyziologickэmi metodami – naљe koneиnй pochopenн tohoto vztahu vљak bude vyћadovat integraci informace ze vљech rovin zkoumбnн. Zdroj: M. I. Posner, M. E. Raichle (1994). Images of the mind. New York, Freeman.@@

Povљimnмme si, ћe mimoшбdnэ pokrok v moћnosti spatшit fyziologickй struktury a procesy mozku zatнm jeљtм nevedl k jednoznaиnйmu pшiшazenн („mapovбnн“) jednotlivэch funkcн urиitэm mozkovэm strukturбm, oblastem, nebo dokonce procesщm. Spнљe jsme zjistili, ћe vymezenй mozkovй struktury, regiony nebo procesy majн vztah k jednotlivэm poznбvacнm funkcнm. Naљe souиasnй pochopenн otбzky, jakб je vazba urиitэch kognitivnнch funkcн k jednotlivэm mozkovэm strukturбm nebo procesщm, dovoluje pouze usuzovat na jistй druhy sugestivnнch indiciн, ћe jistй vztahy mezi nimi existujн. Sofistikovanб analэza umoћтuje soudit na tyto vztahy s rostoucн pшesnostн, nicmйnм v bodм, kde bychom byli s to urиit kauzбlnн vztah mezi danou mozkovou strukturou nebo procesem na stranм jednй a kognitivnн funkcн na stranм druhй, jeљtм nejsme. Jednotlivй funkce totiћ mohou bэt ovlivтovбny velkэm poиtem mozkovэch struktur, oblastн nebo procesщ. Uvedenй techniky pшinбљejн nejlepљн informace pouze ve spoluprбci s dalљнmi pokusnэmi technikami nutnэmi pro pochopenн sloћitosti kognitivnнch funkcн.

@Obr. 2.9 (Obr. 2.9): Pohled na lidskэ mozek

Jak vlastnм mozek vypadб? Na obrбzcнch je pohled na mozek ze strany a shora. Nбsledujнcн obrбzky a schйmata (tj. zjednoduљenй diagramy) ukazujн nмkterй zбkladnн mozkovй struktury podrobnмji. (Foto Arnoљt Љtмdrэ.)@@

Pozn. pшekl.: Autor neuvбdн шadu dalљнch metod, napш. magnetickou rezonanиnн spektroskopii, umoћтujнcн mj. zkoumat rozloћenн nмkterэch prvkщ v mozkovй tkбni, magnetoencefalografii, studujнcн distribuci magnetickй иinnosti mozku, transkraniбlnн magnetickou stimulaci, umoћтujнcн studovat dщsledky krбtkodobэch „lйzн“. Tyto metody podstatnм rozљiшujн vэљe uvedenй spektrum moћnostн a zpшesтujн „mapovбnн“ neboli korelaci funkce, struktury a chovбnн.

DISTRIBUIE DOCUMENTUL

Importanta:

Přečtěte si náš blog

Plasticita mozku

Lidský mozek je tvořen desítkami miliard nervových buněk – neuronů. Každá z těchto buněk je přitom spojena až s desetitisícem dalších. Do nedávné doby panoval názor, že jediné buňky, které se v těle neobnovují jsou buňky mozkové. Moderní metody výzkumu mozku však tento mýtus vyvrátily.

Stimulací mozku lze obnovovat mozkové buňky

Díky nejnovějším přístrojům lze mapovat činnost mozku a lze dlouhodobě sledovat vliv činností na jeho strukturu. Bylo opakovaně prokázáno, že stimulací určitých mozkových center dochází ke zlepšování jeho příslušných stávajících funkcí. Plasticita mozku je potvrzována funkčním zobrazování mozku a může být simulována např. v neuronových sítích. více

Mozek a mícha, jako centrální nervová soustava, je vysoce plastický. Denně vzniká až několik tisíc nových nervových buněk. více, ke stažení z CUNI Díky plasticitě neuronů se v podstatě člověk stimulací příslušných mozkových center vyvinul do dnešní podoby. A vyvíjí se dál.

Pokrok probíhá neustále

Vývoj mozku od narození

Mozek a jeho základy se utváří prakticky ihned od početí. Už během prenatálního vývoje a v obodbí po narození je mozek nejtvárnější a nejcitlivější vůči stimulaci. Proto taky naše ranné zážitky rozhodujícím způsobem ovlivňují náš celý další život. Neznamená to ovšem, že posadíme naše děti k počítači a budeme po nich chtít maximální výkony. Mozek zraje v průběhu celého dospívání a během něho uzrávají různé kognitivní funkce. Děti je třeba proto stimulovat postupně s ohledem na jejich věk a v co největší možné variabilitě činností. Ale musíme si dát velký pozor na to, abychom je nepřetěžovali. V dospělém věku si své činnosti zpravidla řídíme již sami a stále máme potenciál se rozvíjet právě díky plasticitě mozku, v podstatě až do vysokého stáří.

Stimulací mozku ke změnám v neuronové síti

Výzkumy v této oblasti prokazují, že vlivem stimulace různých mozkových center dochází k pozitivním strukturálním změnám v neuronové síti. Laicky řečeno, mozkové buňky, které jsou přenašečem signálu, vykazují nárůst ať už ve své stavbě či ve smyslu nárůstu jejich počtu. Proto platí, že u lidí, kteří svůj mozek nijak pozitivně nestimulují a netrénují, dochází ke snížení (nejen) kognitivních funkcí. To lze však díky neuronální plasticitě napravit vhodným tréninkem. Jedním z nástrojů je pak právě online Mentem trénink.

Mozek se umí uzdravit i po úrazu

Plasticita mozku, nebo chcete-li jeho přizpůsobivost, se pozitivně projevuje v případě mozkových poranění nejrůznějšího původu. Pokud došlo ke zranění v některém z center zodpovědných za určitou funkci, tuto funkci, vlivem stimulace, tréninku a odborné neurorehabilitace přebírá některá z alternativních či sousedních oblastí. V odborných kruzích je známo mnoho případů, kdy zcela dříve zdravý člověk prošel některým ze závažných mozkových traumat, zranění, a díky následné odborné péči i vlastní snaze a tréninku se opět uzdravil. Až následná pitva ukázala rozsáhlá poranění mozku. I přesto byl ale tento člověk díky snaze a pomoci plnohodnotně žít svůj život.

Tyto zkušenosti a další výzkumy lékaře dovedli právě k již výše zmíněným poznatkům o mozkové plasticitě a jeho schopnosti přebírat funce zničených oblastí, eventuelně restrukturalizace, nebo-li přeuspořádání neuronových funčních sítí pro obnovení některých kognitivních a dalších funkcí mozku.

Podobné články

Seznamte se s mozkem

” Mozek je aparát, jehož pomocí si myslíme, že myslíme. “

Mozek. Záhadný a nejméně prozkoumaný orgán lidského těla. Je nejsložitějším orgánem, jaký jsme kdy poznali. Díky němu se člověk ocitl na nejvyšší příčce pomyslného žebříčku zemského tvorstva, a stal se tak, jak se dnes s oblibou říká, jeho „pánem.

Trvalo však několik stovek tisíc let, než se mozek člověka a jeho předchůdců vyvinul do dnešní podoby. Nejstarší nález z rodu Homo je starý přibližně 2,33 milionů let, druh Homo Sapiens se datuje od období přibližně před 800 000 lety.

Od vřískotu po slova

Mozek člověka prošel dlouhým a složitým vývojem. Měnil se vždy podle toho, jak se člověk učil a přizpůsoboval prostředí a naopak – člověk neustále využíval zvětšující se nejen fyzické, ale i strukturální kapacity svého mozku ke stále specifičtějším činnostem, z nichž alespoň za všechny zmíníme řeč či používání nástrojů.

Díky plasticitě mozku (tedy jeho schopnosti reagovat na aktuální potřeby), se mozek neustále rozvíjel a rozvíjí, až se vyvinul do dnešní podoby, kdy jsme schopní vykonávat velmi specifické činnosti – od velmi jemných manuálních operací až po složité záměrné plánování.

Drobek, který má na starosti celé tělo

Mozek dnešního člověka váží necelých 1,5 kg, přibližně tedy asi 2 % lidské hmotnosti. Kontroluje a řídí všechny tělesné funkce, jako je např. srdeční činnost, dýchání, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí.

Dlouhou dobu se tradovalo, že mozek využíváme jen asi z 10 %, ale moderní výzkumy ukazují, že celý náš mozek je v neustálé činnosti. Dokonce i když spíme, zpracovává a třídí informace, přehrává paměťové obsahy a jeho aktivita může někdy dosahovat i aktivity podobné při bdění. Mozek zkrátka „nikdy nespí“.

Mozek spolu s míchou tvoří centrální část našeho nervového systému a řídí všechno, co člověk dělá. Je složen z přibližně 50 – 100 miliard mozkových buněk, které nazýváme neurony. Mozkové buňky nejsou mezi sebou spojeny kontaktně, nýbrž je mezi nimi malá štěrbina, která přenáší signál z jedné buňky na druhou pomocí chemických látek, nazývaných neurotransmitery. Jeden neuron je pak spojen s až desetitisícem dalších.

Zajímává je i rychlost šíření přenosu nervového vzruchu, která se pohybuje v rozmezí od 2 m/s až 120 m/s v závislosti na oblasti mozku. To znamená, že informace se naším malým mozkem může šířit až rychlostí 432 km/h! Mozek přitom neustále vysílá obrovské množství výbojů – jen matně si tedy dovedeme představit jeho komplikovanost a složitost.

To hlavní, co něm víme, jsme shrnuli v článku: Jak funguje mozek?

Rehabilitující

Poranění mozku. Mozkové trauma. Úbytek kognitivních funkcí. A další.

Je mnoho příčin, úrazů a onemocnění, která způsobují úbytek kognitivních funkcí. Mohou sem patřit například poranění hlavy následkem úrazu (otřes mozku, zhmoždění mozku, . ), různé infekční nemoci zasahující přímo nervovou tkáň, požkození mozku následkem různých intoxikací (otrav), změny poznávacích funkcí následkem psychiatrického onemocnění (schizofrenie, deprese, demence, . ), poškození mozku následkem cévní mozkové příhody, neurologického onemocnění (epilepsie), klinické smrti, a další.

” Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno. “

Díky plasticitě mozku dnes víme, že mozek se umí adaptovat na jakoukoli činnost, opakovanou vhodným způsobem po vhodně dlouhou dobu vytvořením nových nervových spojení. Problematika je samozřejmě trošku složitější, nicméně pro naše účely postačí takto zjednodušený popis.

V dnešní době existují odborná centra, která nabízejí pro pacienty s požkozením mozku neurorehabilitační programy. Naděje na úspěšnou rehabilitaci záleží na stupni a typu požkození, a bývá to obykle dlouhodobá záležitost. Nicméně docházení do těchto center je často časově a pro některé i fyzicky náročné. V každém případě rehabilitační program vedou školení odborníci. Program v takových centrech je komplexní, a rehabilitace se děje i pomocí fyzických cvičení a podnětů.

” Jedna z podmínek uzdravení je chtít se uzdravit. “

Pra vaši podporu vám nabízíme také on-line tréning kognitivních funkcí, který můžete provozovat u vás doma, bez nutnosti někam docházet. Věříme, že pro vás jistě bude velmi vítaným a užitečným pomocníkem na cestě k uzdravení. Na tomto místě bychom rádi zdůraznili, že Mentem trénink si neklade za cíl nahrazovat odbornou neurorehabilitaci, jak vám ji doporučil váš lékař.

Počítačový trénink má přitom tu výhodu, že je možné na něm administrovat ty úkoly, které by nebylo možné bez počítač aplikovat. Téměř okamžitě počítač vyhodnotí váš výsledek. Možnost porovat si své aktuální výsledky s výsledky z předchozích her.

Naším cílem je poskytnout vám vhodný a kvalitní doplněk odborných rehabilitačních programů v podobě mentálních cvičení, u kterých se budete bavit, budete si hrát, a přitom budete trénovat mozek, a posilovat svoje neuronová spojení. A budete to dělat, kdy budete chtít, a jak dlouho budete chtít. Když už se budete cítit unaveni, prostě počítač zavřete. Jestliže se vám bude chtít zase si zahrát nějakou “hru” za tři hodiny, budete k tomu mít volný přístup. Můžete trénovat častěji, podle své vlastní chuti a nálady.

” Porážka je stav mysli; nikdo není poražen, dokud porážku nepřijme jako skutečnost. “

Využíváme jenom 10% kapacity mozku?

Žádný vědecký objev moderní psychologie nedává za pravdu rozšířenému mýtu, podle kterého „průměrný člověk využívá jenom 10% kapacity svého mozku.“ Jak je ale možné, že je tak rozšířený?

Za nejpravděpodobnější kořeny tohoto omylu je považován výrok jednoho z prvních psychologů – Williama Jamese, který se ve svém díle Energie lidí vyjádřil, že lidé za život rozvinou jenom 10% jejich skrytých mentálních schopností. Odkazoval tím na vágní, blíže nespecifikovaný pojem mentální energie. Za další možný zdroj omylu se považují pokusy slavného neurovědce Wildera Penfielda, který při elektrické stimulaci různých částí mozku zjistil, že stimulace některých oblastí nevede k žádným vnějším projevům. To byly ale neurovědy 30let a dnes už víme, že každá buňka v mozku plní spolu s ostatními určitou funkci. Myslím, že dalším možným zdrojem podpory pro mýtus se stal objev gliových buněk, které vedle neuronů tvoří asi 85% objemu mozku. Donedávna se jejich funkce podceňovala a mělo se za to, že pouze drží mozek pohromadě (odsuď jejich jméno – glia = latinsky lepidlo) a jsou odpovědné za jeho zásobení živinami a kyslíkem. Opak je ale pravdou a proto zase nemůžeme dát 10 procentnímu mýtu za pravdu.

Pokud jste doteď mýtus pokládali za pravdivý, nemusíte se cítit špatně, ukazuje se, že zhruba polovina učitelů v Nizozemí i Anglii mu také věří.

Jakkoliv mýtus vznikl a byl podporován, nic z toho, co dnes o mozku víme, nám nedovoluje uvažovat o jeho opodstatněnosti. Dokonce, i když oddychujeme nebo spíme, jsou některé části mozku téměř stejně aktivní jako přes den. Také u závažných poškození mozku (po mozkových příhodách nebo úrazech), kdy odumírá nebo je poškozeno méně než několik procent buněk mozku, je omezení funkčnosti nervové soustavy rozsáhlé a výrazně ovlivňuje život člověka. Kdybychom 90% mozku nepotřebovali, jakékoliv jeho poškození by se obešlo bez tak závažných následků.

Jak by mohl pod tlakem evoluce přežít organizmus, kterému mozek funguje jenom na deset procent a spotřebuje nato pětinu energie celého organizmu?

Abychom se vrátili zpátky k Williamu Jamesovi, domnívám se, že jeho odkaz je poněkud subtilnější. Každý z nás by dokázal zaběhnout půlmaraton, nebo si zapamatovat hlavní města všech států země. Ale potenciál jako takový nestačí a pro rozvinutí všech našich možností je zapotřebí vůle a práce. A možná těch 10% je naším potenciálem – v energii našich svalů, kapacity plic, kapacity paměti – a naše snažení představuje zbylých 90% cesty k úspěchu.

Když mozek nefunguje správně: Část první

V našich článcích se více méně věnujeme tréningu mozku, nabízíme rady, jak svůj výkon v kognitivních úlohách zvyšovat, což je nakonec i samotným záměrem projektu Mentem. Ale následujících několik řádků bude věnováno právě opačnému fenoménu, a to stavu, kdy mozek nepracuje tak, jak má.

Na úvod příběh z historie. V roce 1848 pracovník amerických železnic Phineas Gage utrpěl vážnou nehodu. Lebkou mu po předčasném výbuchu nálože přeletěla kovová tyč, která zasáhla jeho čelní lalok. Gage zázrakem přežil. A ne jen to. Byl schopný normálního života, a přestože přišel o jedno oko, nevykazoval nijaký úbytek inteligence či kognitivních schopností. Na první pohled bol absolutně v pořádku, přesně takový jako před nehodou. To se však rapidně změnilo během prvních měsíců po propuštění z léčby. Gage nebyl schopný udržet si práci, jeho chovaní bylo drzé, nevhodné, často až extrémně nespolečenské. Později se přidaly problémy s alkoholem, finanční bankrot způsobený gamblerstvím. Zdá se, jakoby po tomto úraze Gage ztratil schopnost řídit se „zdravým rozumem“, schopnost rozhodovat se. Jeho příbuzní tvrdili, že ho nepoznávají, že už to není je ten stejný člověk. Americký neurovědec Antonio Damasio tvrdí, že Gageov případ, jako i mnohé podobné, ukazuje možnost, že v prefrontálnom kortexu, který měl Gage při nehodě zásadně poškozený, se nachází jakýsi řídicí mechanizmus, který mám pomáhá při rozhodovaní.

Další zajímavou skupinou případů jsou pacienti s rozděleným mozkem (split-brain patients). Přestože tento termín zni poměrně děsivě, jedná se o proceduru, která je indikována pacientem se silnou epilepsií. Kvalita života pacientů, kteří mají epileptický záchvat několikrát denně, je tak nízká, že lékaři v extrémních případech přistupují právě k této technice. Když epileptický záchvat vzniká u těchto pacientů v jednom bodě a následně se šíří do celého mozku, lékaři přetnu při operaci takzvané corpus callosum, což je spleť nervových vláken spojující levou a pravou hemisféru. Tím se zabráni šíření záchvatu z jedné hemisféry do druhé, intenzita záchvatů se podstatně snižuje a kvalita života pacientů rapidně zvyšuje. Tahle procedura je však občas spojena s bizarními vedlejšími účinky. Asi nejzásadnější z nich je takzvaný alien hand syndrome (syndrom cizí ruky), kdy pacienti po tomto zákroku ztrácejí kontrolu nad jednou ze svých rukou, což v praxi znamená, že jedna ruka si dělá absolutně co “jí napadne”. Když si pacient zapíná košili, jeho “odcizená” ruka ji znovu knoflík po knoflíku rozepíná. Zdokumentovány jsou i případy, kdy byla tato “odcizená” ruka dokonce agresivní a nehledě na vůli svého majitele házela po okolí předměty. Přestože je takový život těžký, pacienti s rozděleným mozkem i tak jednohlasně tvrdí, že je to život pestřejší a jednodušší než ten před zákrokem.

Popisem případu Phinease Gage a pacienty s rozděleným mozkem končí první část dvoudílného seriálu o poruchách fungování lidského mozku. Ve druhé části tohoto krátkého seriálu o zvláštnostech, které mohou nastat, když náš mozek utrpí újmu, se podíváme na poruchy řeči (afázie) a na poruchy zrakové percepce. Další díl tedy nebude o nic méně zajímavý než ten, který jste právě dočetli.

Leave a Reply