Žlutá houba na psích nohách alenglish býčí pes (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

Muj-pes | M�j pes

Anglick� setr se vyskytuje v t�chto barevn�ch variant�ch:

Anglick� setr (English setter)

Anglick� setr je laskav�, p��telsk� a klidn� pes, se siln� vyvinut�m loveck�m instinktem. Z�rove� je v�ak ide�ln�m dom�c�m spole�n�kem.

ANGLICK� N�ZEV:

Anglick� setr byl vy�lecht�n ve Velk� Brit�nii v 19. stolet�. Vznikl cestou p�ipou�t�n� a k��en� �pan�lsk�ch oha�� a d�ky sv�mu �lechtiteli, Edwardu Laverackovi, se roku 1825 druh b�le-kropenat�ho plemene stabilizoval a byl uchr�n�n pro budouc� dobu. Anglick� setr je roz���en� po cel�m sv�t� i v �R. Jeho aktivita se uplat�uje p�edev��m p�i honu zv��e.

Anglick� setr je kr�sn� a elegantn� rostl� pes, s mimo��dn�m zevn�j�kem a jasn�mi a ladn�mi liniemi t�la. Hlava je dlouh�, zaoblen�, se z�eteln� v�razn�m p�echodem z �ela na �um�k. O�i m� leskl� a kulat�, temn� hn�d� a velmi v�razn�. �enich nosu je tmav� nebo tmav�-hn�d�. U�i jsou p�im��en� d�lky, n�zko posazen�, vis�c�, p�il�haj�c� k l�cn�m kostem, jsou pokryt� hedv�bnou srst� a tvo�� elegantn� a spu�t�n� z�hyby. Hru� je �irok�. Ocas m� rovn�, �avlovit�, dr�� se ve v��i linie zad, jeho ozdobn� srst vytv��� kr�sn� z�v�s, kter� je u za��tku ocasu dlouh� a sm�rem ke kone�ku se zkracuje. Srst na hlav� a p�edn� stran� nohou je kr�tk�, na u��ch a na cel�m t�le je zlehka voln�, hedv�bn� a lesknouc� se. Na zadn� stran� p�edn�ch a zadn�ch noh vytv��� srst "v��esky" a "kalhoty". Anglick� setr m��e b�t bu� dvoubarevn� ( �ern� s b�lou, j�trov� s b�lou, citronov� s b�lou, nebo trojbarevn�. Jeho p�ednost� je jemn� p�ech�zen� barev, hrub� barevn� skvrny na n�m nenajdeme.

Fena m� v kohoutku 61 a� 65 cm.

Anglick� setr v�� v rozmez� 25 a� 30 kg. (Standard FCI v�hu neuv�d�.)

Anglick� setr m� dlouhou a hedv�bnou srst, rovnou, m�sty v�ak pon�kud zvln�nou, charakteristickou sv�m hedv�bn�m leskem.

Anglick� setr je laskav�, p��telsk� a klidn� pes, se siln� vyvinut�m loveck�m instinktem. Nejrad�ji pob�v� ve spole�nosti d�t�, lid� a dom�c�ch zv��at. Je to ide�ln� dom�c� spole�n�k. Anglick� setr m� r�d pravideln� a dlouh� proch�zky.

Jeho srst vy�aduje pravideln� kart��ov�n�. Anglick� setr m� tak� r�d pravideln� a dlouh� proch�zky.

P�ina�e� ptactva a aport�r.

Aport�r a spole�n�k.

FCI VII. – Oha�i, p�ina�e�i a sl�di�i.

S pracovn� zkou�kou.

2/ 07.09.1998 (Velk� Brit�nie)

Anglick� mastif

Anglick� mastif (English Mastiff)

Mastifa se doporu�uje chovat v prostorn�ch podm�nk�ch.

Jde o plemeno slu�ebn�ch ps�. Jako druh� ozna�en� se pou��v� "anglick� mastif".

V jeho vzhledu p�eva�uje �m�rnost a mohutn� stavba t�la. Je to velk� a t�k� pes, je to nejt잚� plemeno sv�ta, jedinci v�� kolem 150 a� 160 kg. T�lo je masivn�, p�im��en� rostl�. Hlava v�t��, �irok�, kvadratick�, velmi hlubok�, s krat��m �enichem. Na �ele se z��dka tvo�� vr�sky. Na kr�tk� hlave dominuje �ern� maska. U�i jsou del��, p�il�haj�c� k l�c�m, vis�c�. H�bet a b�icho �irok�, hrudn�k hlubok�, svaly siln�. Kon�etiny jsou svalnat�, se siln�mi kostmi a sev�en�mi prsty. Ocas vysoko nasazen�, dosahuj�c� k hlezn�m, nesm� b�t nesen nad horizont�ln� lini�.

u ps� v�ce ne� 76 cm,

pro feny v�ce ne� 70 cm.

Srst je kr�tk� a p�il�hav�, s m�kk�m podsrst�m, meru�kov�, st��b�it�, �lut�, �lut� ��han� barv�, meru�kov� ��han� barvy. Maska a u�i jsou �ern�.

Velmi klidn�, nevzru�iv� a sebejist� pes. Skoro nic ho nevyvede z m�ry. Je dobr� a oddan� sv�mu panu pes. M� r�d spole�nost. Je to spolehliv� hl�da�. Velmi m�lo �t�k�. Poslu�n� a inteligentn�.

Mastifa se doporu�uje chovat v prostorn�ch podm�nk�ch. Nejl�pe se bude c�tit tam, kde bude pohodl� a opravdu dostatek m�sta. Dosp�l� mastif m� st�edn� pot�ebu pohybu. Sta�� n�kolik kr�tk�ch proch�zek denn� a n�koli proch�zek bez vod�tka t�dn�. Pro velk� rozm�ry mohou u Mastifa vznikat z�n�ty kostern� soustavy. Proto zdrav� sv�ho chovance pozorn� sledujte. V obdob� v�voje se nesm� p��li� unavovat, aby nedo�lo k po�kozen� kost� a sal�.

ANGLICK� KOKR�PAN�L

Zem� p�vodu: Velk� Brit�nie

P�vodn� vyu�it�: Loveck� pes specializovan� na sluku lesn�

Spole�ensk� charakteristika: Anglick� kokr�pan�l vych�z� v�t�inou velmi dob�e s ostatn�mi psy, tak� s ko�kami a s jin�mi zv��aty m� m�lokdy probl�my. S d�tmi je kamr�d, nenech�v� v�ak ze sebe d�lat hra�ku. I kdy� se tento pes ur�it� ozve, d�je-li se n�co neobvykl�ho a nebo kdy� p�ijdou nezvan� host�, skute�n�m hl�dac�m psem �i obran��em nen�. Ka�dou n�v�tevu nad�en� o�ich� a pozdrav�.

Anglick� buldok

Anglick� buldok (English Bulldog)

Anglick� buldok je zt�lesn�n�m �ivosti, s�ly a odhodl�n�. Je to chytr�, pohotov�, sm�l�, spolehliv�, odv�n� a inteligentn� pes, kter� velmi miluje d�ti. Jeho prameny vedou a� k Molosk�m dog�m, bojov�m plemen�m, �ij�c�m ve star�ch At�n�ch.

Pojmenov�n� Bulldog se p�eneslo z anglick�ho jako "b��� pes". Prameny plemene vedou k Molosk�m dog�m, bojov�m plemen�m �ij�c�m ve star�ch At�n�ch. Ve st�edov�k� Anglii byli p�edkov� buldok� pou��v�ni pro hon na siln� zv��ata. Za��tkem 18. stolet� se tito psi z��ast�ovali "b���ch z�pas�", av�ak v roce 1835 byly b��� z�pasy zak�z�ny. Jak�si Bill Georgie pokra�oval ve �lecht�n� buldok� a p�ed�lal p�vodn� bojov�ho psa na spolehliv�ho spole�n�ka i dobr�ho p��tele.

Plemeno bylo ofici�ln� uzn�no koncem 19. stolet� ve Velk� Brit�nii, za��tkem 20. stolet� i v USA. V roce 1875 byl otev�en prvn� "Klub milovn�k� anglick�ch buldog�". V �R se toto plemeno objevilo v 80. letech 20.stolet� a ihned se stalo velice popul�rn�m.

Tento pes je hladkosrst�, robustn�, siln�, st�edn� velikosti. V��ka v kohoutku je 38 a� 40 cm, v�ha 22,7 a� 25 kg. Hlava je mohutn�, s kr�tk�m, p�ipl�cnut�m �um�kem. �enich je mal�, zvednut� nahoru. U�i jsou malink�, tenk�, stojat�, ve tvaru "r��e". Ocas u tohoto plemene ps� je kr�tk�, nen� del�� jak 8 cm. Pes je pom�rn� tlust�, s hladkou, kr�tkou srst�. Nohy jsou kr�tk� a tlapky velk� se siln�mi prsty. Buldoci se bohu�el nevyzna�uj� dlouhov�kost�.

Barva je souvisl�, zlat�-ka�tanov�, rezav�, hn�d�-�lut�, tyg�� nebo b�l�.

V kohoutku m� 38 a� 40 cm.

Fena v�� do 22,7 kg.

Je kr�tk� a hladk� a proto vypad� (ale pouze vypad�) hrub�.

Anglick� buldok je zt�lesn�n�m �ivosti, s�ly a odhodl�n�. Je to chytr�, pohotov�, sm�l�, loyaj�ln�, spolehliv�, odv�n� a inteligentn� pes, kter� velmi miluje d�ti. Sv�m vzhledem p�sob� divok�m dojmem, m� v�ak od p��rody laskavou povahu. Vynik� dobr�ck�m a p��telsk�m charakterem.

Anatolsk� pasteveck� pes (Karaba�)

Ture�t� ov��ci nikdy nepou��vali psy k pasen� ovc�, ale pouze k ochran� st�d p�ed �elmami. Tito psi se souhrnn� naz�vali coban kopegi, ale v 70. letech 20. stolet� za�ali chovatel� rozli�ovat krajov� varianty. Karaba� je plemeno ze st�edn�ho Turecka a je bl�zce sp��zn�n� s v�chodotureck�mi pasteveck�mi psy. Ve sv� vlasti slou�� jako str�ce chr�n�c� st�da p�ed vlky, medv�dy a �akaly. Je to sv�r�zn� a nez�visl� pes, nevhodn� jako spole�n�k, ale p�i pe�liv� v�chov� je i on schopen p�izp�sobit se rodinn�mu prost�ed�, nebo� je inteligentn� a v�rn�.

P�il�hav� srst je kr�tk� a hust�, s bohatou podsadou.

Na siln�ch tlap�ch jsou kr�tk� dr�py, prsty jsou dob�e klenut�.

Dlouh� rovn� p�edn� nohy jsou �iroce rozestaven�.

P�evisl� troj�heln�kovit� u�i se zvedaj�, je-li pes vzru�en.

Historie plemene: Asi p�ed tis�cem let p�i�ly do Mal� Asie turkick� kmeny, kter� obsadily cel� dne�n� Turecko. P�ivedly s sebou z nitra Asie velk� pasteveck� psy, jejich� potomky jsou mimo jin� i dne�n� karaba�i. Plemeno bylo uzn�no v r. 1989 a z�titu nad n�m p�evzala FCI.

Nevhodn� spole�n�k pro d�ti.

Nevhodn� pro �ivot ve m�st�.

Spokojen� �ije a p�esp�v� venku.

V�cvik poslu�nosti je obt�n�.

P�sob� pot�e p�i styku se psy.

Jin� n�zvy:Cohan kopegi, kangal, anatolsk� horsk� pes

American Staffordshire Terrier

– zem� p�vodu je Amerika, m� d�lat dojem na svou velikost velk� s�ly. Je dob�e v�zan�, svalnat�, ale �il� a elegantn�. Ost�e reaguje na sv� okol�. M� b�t zavalit�, ne dlouhonoh�. Jeho odvaha je p��slove�n�.

46,8 – 49,4 cm (optim�ln� v��ka psa)

44,2 – 46,8 cm (optim�ln� v��ka feny)

Jak�koliv celistv�,skvrny jsou p��pustn�. Nen� ��douc� celob�l� vybarven�, v�ce ne� 80 % b�l� barvy, t��slov� nebo j�trov�.

Dosahuje vynikaj�c�ho uplatn�n� v myslivosti, z�chrana�in� a slu�ebn�m v�cviku. P�esto to nen� pes pro ka�d�ho, proto�e vy�aduje trp�livou a d�slednou v�chovu ji� od �t�n�te. Je pot�eba od ml�d� mu stanovit jeho postaven� ve sme�ce (va�� rodin�), aby nedoch�zelo ke konflikt�m. Americk� staford��rsk� teri�r je velmi p��jemn�m spole�n�kem, je mazliv� a miluj�c�, ale pot�ebuje pevn� veden�.

Celkov� vzhled: AST m� budit dojem velk� s�ly, vzhledem ke sv� velikosti, dobr�ch proporc�, svalnat�ho, ale �il�ho a p�vabn�ho, s �iv�m z�jmem o okol�. M� b�t statn�, ne na vysok�ch noh�ch nebo celkov� leh�� stavby. Jeho odvaha je p��slove�n�.

Hlava: St�edn� dlouh�, s �irokou lebkou a velmi z�eteln�m osvalen�m. Stop je dob�e znateln�, u�i jsou vysoko nasazen�.

O�i: Tmav� a kulat�, jsou n�zko posazeny na lebce a �iroko od sebe. O�n� v��ka nemaj� b�t r��ov�.

Morda: St�edn� dlouh�, okrouhl�, v horn� ��sti strm� kles� pod o�ima. Spodn� �elist je siln� a schopn� dostate�n�ho stisku. Pysky jsou �zk�, hladk�. Skus n��kov�. Nos �pln� �ern�.

U�i: P��pustn� jsou kup�rovan� i nekup�rovan� (lep�� nekup�rovan�). Nekup�rovan� u�i maj� b�t mal� a nesen� polovzty�en� nebo vzty�en�. Zcela sv�en� ucho je ne��douc� a m� b�t penalizov�no.

Krk: Siln�, nepatrn� klenut�, zu�uje se od ramen k zadn� ��sti lebky. M� b�t st�edn� d�lky bez voln� k��e na hrdle.

Plece: Siln� a svalnat� se �irok�mi sklon�n�mi lopatkami.

H�bet: Kr�tk�,m�rn� sp�dit� od kohoutku k z�di. M�rn� sklon�n� kr�tk� k��ov� kost, lehce klenut� bedra.

Trup: Dob�e klenut� �ebra jsou k sob� pevn� v�z�na. �irok� p�edn� fronta. Hrudn�k �irok� a hlubok�.

Prut: Ve srovn�n� s velikost� psa pom�rn� kr�tk�, n�zko nasazen�, zu�uj�c� se ku�elovit�. Nen� zakroucen� ani nesen� nad h�betem.

Hrudn� kon�etiny: Hrudn� kon�etiny mus� b�t rovn�, kosti siln�, kulat�, z�prst� kolm�. P�i pohledu ze p�edu nesm� b�t znateln� zak�iven�.

P�nevn� kon�etiny: Dob�e osvalen� nevybo�en�. Pohyb mus� b�t pru�n�, ale bez vln�n�.

Barva: Jak�koliv, jednotn�, slo�en� ze dvou barev �i skvrnit�, skvrny jsou p��pustn�. Nen� ��douc� celob�l� vybarven�, v�ce ne� 80% b�l� barvy, �ern� s p�len�m a j�trov�.

Velikost: V��ka a hmotnost mus� b�t vyv�eny. V��ka psa se pohybuje okolo 46,8-49,4 cm, v��ka feny 44,2-46,8 cm. Tyto v��ky jsou pova�ov�ny za optim�ln�.

Vyt�kan� vady jsou: masov� zbarven� nos, sv�tl� nebo r��ov� o�i ,p��li� dlouh� nebo �patn� nesen� prut. Podkus �i p�edkus.

Plemena ps� : Americk� kokr�pan�l

Ameri�t� i angli�t� kokr�pan�l� maj� stejn� p�vod. V d�vn� historii byli v�ichni �pan�l� pova�ov�ni za jedno plemeno. V roce 1570 dr. Caius, l�ka� kr�lovny Al�b�ty I., popsal ve sv� knize dv� plemena �pan�l� – loveck�ho psa, kter� byl siln�j�� a v�t��, a mal�ho �pan�la, kter� byl sp�e p��tuln�m mazl��kem. Men�� a v�t�� �pan�l� se za�ali rozli�ovat a� v polovin� 19. stolet�, kdy psi v��c� v�c jak 11 kg byli ozna�ov�ni jako poln�, a ti men��, jako kok�i. V dne�n� dob� zn�me dv� plemena kokr�pan�l� – americk�ho a anglick�ho. Americk� kokr�pan�l je nejmen��m z�stupcem t�chto loveck�ch ps�, jako samostatn� plemeno byl uzn�n v roce 1946, kdy AKC p�istoupil na rozli�n� hodnocen� obou typ� kokr�pan�l�, a tyto mezi sebou chovatel� p�estali k��it. Americk� kokr�pan�l je pom�rn� modern� plemeno, a proto se st�le je�t� vyv�j�. Toto plemeno je v USA a Kanad� velmi obl�ben�, a z�skalo si sv� p��znivce i jinde ve sv�t�.

Toto plemeno se nevyskytuje v ��dn�ch dal��ch variet�ch.

Americk� kokr p�sob� jako dob�e osvalen� pes s inteligentn�m a pozorn�m v�razem. Hlava je zaoblen�, s kulat�ma, pln�ma o�ima, kter� maj� lehce mandlov� v�raz. Barva o�� je tmavohn�d� a� �ern� u tmav�ch ps�, u sv�tl�ch jedinc� mus� b�t alespo� o��kov�, obecn� v�ak plat�, ��m jsou o�i tmav��, t�m l�pe. U�i jsou p�evisl�, dlouh� a dob�e osrst�n� rovnou nebo jemn� vlnitou srst�. T�lo je kompaktn� s hlubok�m hrudn�kem a �irokou, dob�e osvalenou z�d�. Ocas je u t�chto ps� kup�rov�n a je nesen v linii h�betu.

Srst je na hlav� jemn� a kr�tk�, na trupu st�edn� d�lky s hustou podsadou. Srst m� b�t leskl�, rovn� nebo m�rn� vlnit�. Barva srsti je �ern�, �ern� s p�len�m, sv�tle kr�mov� a� temn� �erven�, hn�d�, hn�d� s p�len�m nebo v�cebarevn�. U jednobarevn�ch ps� jsou povoleny b�l� znaky na hrudi nebo hrdle, jinde na t�le jsou nep��pustn�. V�cebarevn� psi mus� m�t dv� nebo v�ce barev od sebe z�eteln� ohrani�eny, jedna z t�chto barev mus� b�t b�l�. Odchylky v barevnosti se na v�stav�ch penalizuj� nebo diskvalifikuj�. P�esn� barevnost je uvedena v chovn�m standardu tohoto plemene.

Americk� kokr�pan�l je dob�e vychovateln�, inteligentn� a mil� pes. Jeho povaha je vyrovnan� a vesel�, je velice temperamentn� a �iv�, nikdy neb�v� nudn�. Je to p��jemn� spole�n�k a kamar�d.

Americk� kokr�pan�l pot�ebuje t�sn� kontakt se sv�m p�nem, kter�mu je velice oddan�, n�kdy je na n�m a� citov� z�visl�. Cel� rodin� b�v� velice p��jemn�m a vesel�m p��telem a ide�ln�m kamar�dem. Miluje lidi, a i k ciz�m lidem se chov� v�t�inou p�kn� a uk�zn�n�. Je to velmi spole�ensk� pes a sou�it� s ostatn�mi psy nebo jin�mi dom�c�mi zv��aty b�v� bez probl�m�.

Americk� kokr�pan�l miluje i d�ti, je jim v�born�m spole�n�kem p�i jejich hr�ch. Je v�ak nutn� jej uchr�nit p�ed p��li� divok�m dov�d�n�m d�t�, proto�e nem� r�d hrub� zach�zen� a nenech� si ho l�bit. Pokud d�ti toleruj� pot�eby psa, b�v� jejich vztah velmi p��telsk� a p�kn�.

V�chova americk�ho kokr�pan�la neb�v� slo�it�. M� dobrou schopnost rychle se u�it a velmi dob�e reaguje na t�n hlasu. Jeho v�chova by m�la b�t m�rn� a srozumiteln�, ale tak� d�sledn�.

Americk� kokr�pan�l se snadno p�izp�sob� jak �ivotu ve m�st�, tak i na venkov�. Je vhodn� do m�stsk�ho bytu, a i na venkov� by m�l b�t dr�en doma, proto�e pot�ebuje neust�l� bl�zk� kontakt se sv�m p�nem a celou rodinou.

Americk� kokr�pan�l si dnes z�skal nejv�t�� oblibu jako mazl��ek a p��tel rodiny, m��e b�t v�ak stejn� vhodn� jako loveck� pes. Dnes se v�ak jako lovec vyu��v� minim�ln�, je chov�n sp�e pro v�stavn� ��ely, a n�ro�n� �prava jeho srsti tak� myslivc�m p��li� nevyhovuje.

Tento pes je velmi aktivn� a pot�ebuje velmi mnoho pohybu, i kdy� se tak� r�d povaluje t�eba na gau�i. V tom by se v�ak nem�l p��li� podporovat a je t�eba dop��t mu mnoho pohybu na dlouh�ch proch�zk�ch a i mo�nost voln�ho v�b�hu. Kondici psa lze tak� udr�ovat ��ast� na r�zn�ch ps�ch sout��ch.

Srst americk�ho kokr�pan�la vy�aduje zna�n� mno�stv� p��e, mus� se pravideln� kart��ovat a trimovat. P��e osrst v�stavn�ho psa je n�ro�n�j��. Nutn� je d�kladn� pro�es�n� nejm�n� ka�d� druh� den a trimov�n� asi po �esti t�dnech. Tak� je nezbytn� �ast�j�� koup�n�. D�le�it� je pravideln� kontrola �istoty u��, zuby je dobr� ob�as prohl�dnout, jestli se na nich netvo�� zubn� k�men, dr�pky psa je nutn� udr�ovat kr�tk�. P�ebyte�n� chlupy mezi pol�t��ky na tlapk�ch a ve zvukovodu se mus� odstranit zast�ihnut�m.

Pro svou p��telskou povahu k lidem nen� americk� kokr�pan�l p��li� vhodn� ke hl�d�n�.

"�ed� z�kal; progresivn� atrofie s�tnice; dyspl�zie s�tnice"

Vzhledem k tomu, �e americk� kokr�pan�l se v posledn� dob� stal velmi m�dn�m plemenem, mohou se vyskytnout chovatel�, kte�� se zam��uj� sp�e na zisk ne� na produkci kvalitn�ch �t��at. V chovu americk�ho kokr�pan�la se mohou vyskytnout jedinci s agresivn� povahou, kter� je zpravidla vrozen�, proto je pot�eba s po��zen�m �t�n�te nesp�chat,ale vybrat si d�v�ryhodn�ho chovatele a poznat i matku vybran�ho �t�n�te.

Na tuto ud�lost by m�l b�t pes velmi dob�e p�ipraven. Americk� kokr�pan�l se ve v�stavn�m kruhu v�t�inou chov� perfektn�, mus� v�ak zn�t atmosf�ru v�stav. Pes by m�l na v�stav� b�t ve vrcholn� kondici, mus� um�t st�t ve v�stavn�m postoji, mus� se um�t ladn� pohybovat ve v�stavn�m kruhu a mus� b�t p�ipraven na doteky rozhod��ho. Je nutn� po��tat s prohl�dkou chrupu, p��padn� zubn� k�men mus� b�t tedy odstran�n ji� p�ed v�stavou, a s prohl�dkou varlat u ps�. Srst psa by m�la b�t dokonale upraven� a trimovan�.

V prvn�ch m�s�c�ch sv�ho �ivota �t�n� roste nejrychleji, a pro spr�vn� v�voj jeho kostry a svalstva je v tomto obdob� velmi d�le�it� vyv�en� strava obsahuj�c� i vitam�ny a miner�ln� l�tky.

Kvalita krmiva m� vliv nejen na zdrav� a kondici psa, ale tak� na kvalitu jeho srsti. Krmivo pro dosp�l�ho psa je nutn� vybrat tak, aby odpov�dalo pot�eb�m psa. Aktivn� pes pot�ebuje energeticky vydatn�j�� stravu ne� pes, kter� nem� p��li� pohybu.

Star� pes, kter� ji� nen� p��li� pohybov� aktivn� pot�ebuje jin� slo�en� stravy ne� pes v aktivn�m v�ku. Aby se p�ede�lo jeho obezit�, je dobr� postupn� p�ej�t na odleh�enou stravu pro seniory, kter� obsahuje v�echny prvky, kter� pes v tomto v�ku pot�ebuje.

Dov�tek pro budouc� majitele

Pokud se rozhodnete pro chov tohoto psa, odm�n� se v�m za va�i p��i a l�sku svou kr�sou a oddanost�, a najdete v n�m rodinn�ho p��tele, mazl��ka a bezstarostn�ho a vesel�ho spole�n�ka. . St�le v n�m p�etrv�v� loveck� duch jeho p�edk�, proto mu mus�me dop��t dostatek pohybu.

Americk� bulldog je siln�, atletick�, mohutn� pes st�edn� velikosti. Jeho pohyb je lehk�, dynamick� a ��eln�, p�sob� dojmem rychlosti, s�ly a hbitosti. Je inteligentn� a zv�dav�. Je neohro�en� a neboj�cn�, ani� by jevil zn�mky zbyte�n�ho nep��telstv� nebo dokonce p�ehnan� agresivity. Prvn� dojem, kter�m by m�l na �lov�ka zap�sobit, je dojem velmi velk�ho, atletick�ho bulldoga a ne siln�ho teri�ra.

Linie hlavy jsou pravo�hl�. Lebka by m�la b�t �irok� a �tvercov�. Temeno ploch�, ale opat�en� siln�mi svaly. Mezi o�ima z�eteln� �eln� r�ha. Hlubok�, v�razn� stop. Tlama rovn� �tvercov� a pravo�hle �ezan�. Tlama by m�la b�t hlubok�, �irok� a siln�. D�lka tlamy by m�la b�t p�ibli�n� 35 a� 40 procent celkov� d�lky hlavy. ��douc� je lehk� p�edkus (p�ibli�n� osminu palce). Zuby velk� a siln�. O�i kulat� a �iroko posazen�, hn�d�. U�i mohou b�t neseny slo�en� dozadu nebo p�eklopen�, ��dn�mu z uveden�ch zp�sob� se ned�v� p�ednost. U�i mohou b�t neseny i nap�l vzty�en�. Nosn� houba �irok�, �ern�, s velk�mi nosn�mi otvory.

Chyby: Lehk� nebo �zk� hlava. Z�eteln� sb�havost lini�, odchylky od pravo�hl�ho vzhledu hlavy. �zk� nebo zu�uj�c� se tlama. V�razn� p�edkus, p�i n�m� jsou p�i zav�en� tlam� vid�t zuby. Ob� o�i modr�. Kup�rovan� u�i. R��ov� nebo skvrnit� nosn� houb� se nesm� d�vat p�ednost.

Trup robustn� a siln�. Americk� bulldog je mohutn�, �irok� pes, av�ak ���ka by nem�la b�t p�ehnan� a pes by nem�l p�sobit sudovit�. Hrudn�k hlubok� s dob�e klenut�mi �ebry. H�bet pom�rn� kr�tk� a velmi siln�. Bedra navazuj� ve velmi lehk�m oblouku, co� umo��uje pru�n� p�enos s�ly p�nevn�ch kon�etin. Rovn� h�bet je p��pustn�, av�ak ned�v� se mu p�ednost. B�icho pon�kud vta�en�. Krk by m�l odpov�dat t�lu – pom�rn� kr�tk�, ale ne p��li�, siln� a mohutn�. Krk psa je m�stem, kter� nese hlavn� n�por s�ly p�i boji s nep��telem a mus� b�t dostate�n� dlouh�, aby dob�e p�en�el s�lu, dostate�n� kr�tk�, aby byl pevn�, a dostate�n� svalnat�, aby mohl s�lu vyvinout. Plece �irok� a mohutn� osvalen�.

Chyby: Nedostate�n� nebo p�ehnan� vyvinut� znaky. Slab�, m�kk� h�bet nebo h�betn� linie klesaj�c� k z�di. Americk� bulldog je pracovn�m plemenem a nedostatek s�ly nebo hbitosti jsou proto v�nou vadou. Jak�koliv p�ehnan� proporce americk�ho bulldoga by sn�ily jeho v�konnost a schopnost pracovat a nem�lo by se jim ve v�stavn�m kruhu d�vat p�ednost.

Kon�etiny:

Hrudn� i p�nevn� kon�etiny by se m�ly posuzovat jako celek, proto�e mus� b�t vyv�en�. P�nevn� kon�etiny americk�ho bulldoga by m�ly b�t v�born� osvalen�, av�ak nejsou tak �irok�, jako jeho plece. P�nevn� kon�etiny p�im��en� �hlen� a jejich postoj mus� b�t rovnob�n�. Hrudn� kon�etiny rovn� a velmi svalnat�.

Chyby: jak�koliv n�znak nedostate�n�ho v�vinu. Kravsk� postoj. Vybo�en� nebo vbo�en� tlapy hrudn�ch kon�etin. N�kte�� ameri�t� buldoci mohou b�t tak mohutn�, �e se p�i pohybu zd�, jako by vybo�ovali lokty. Pokud je v�ak ulo�en� hrudn�ch kon�etin spr�vn�, v postoji lokty nevybo�uj�. Ne��douc� je nedostate�n� �hlen� nebo p�ehnan� �hlen� jako u n�meck�ho ov��ka.

Ocas dostate�n� dlouh�, aby dosahoval k hlezn�m, nebo i del��. St�edn� siln� a jako prodlou�en� p�te�e by m�l b�t robustn�. P�i pohybu nebo p�i vzru�en� je �asto nesen nad h�betem. Na konci by m�l b�t lehce zato�en� do p�lkruhu, co� b�v� dob�e vid�t, nese-li pes ocas nad h�betem.

Chyby: kr�tk� nebo rovn� ocas, p��li� zato�en�. Ocas nesm� b�t kup�rov�n.

Americk� bulldog byl vy�lecht�n k pr�ci a ne na v�stavy, a proto je v jeho chovu pom�rn� v�t�� rozp�t�. Kohoutkov� v��ka ps� m��e sahat od 22 do 28 palc� (pozn.p�ekl.: cca 56 a� 71 cm), feny jsou men�� – kohoutkov� v��ka od 17 do 26 palc� (pozn.p�ekl: cca 43 a� 66 cm). Psi by m�li v�it od 90 do 135 liber (pozn. p�ekl.: cca 41-61 kg) a feny 65 a� 110 liber (pozn.p�ekl.: cca 30-50 kg). V�ha by m�la odpov�dat v��ce. Pes o 22 palc�ch by m�l v�it kolem 90 liber a v�ha psa o v��ce 27 nebo 28 palc� by se m�la bl�it 135 libr�m. Ide�ln� pes by pravd�podobn� m��il 25 palc� (pozn.p�ekl.: cca 64 cm) a v�il zhruba 120 liber (pozn.p�ekl: cca 55 kg). Uveden� v�hy plat� pro dob�e osvalen� psy v dobr� kondici. Americk� bulldog je pracovn�m plemenem a jeho velikost samotn� nen� rozhoduj�c�m krit�riem kvality. Lep�� je dob�e sv�zan� pes v tvrd� kondici s v�hou kolem 110 liber (cca 50 kg), ne� neharmonick� men�� pes o v�ze 130 liber (cca 60 kg), nebo vysok� a �zk� pes, podobn� teri�rovi, kter� je netypick� a m�l by b�t vylou�en. Pokud jsou spln�ny v�echny uveden� podm�nky, d�v� se p�ednost mohutn�j��mu harmonick�mu psovi.

Chyby: Jak�koliv odchylka od uveden�ch velikost�. Z�va�nost vady z�vis� na velikosti odchylky od udan�ch hodnot. Ps�m, kte�� jsou podobni teri�r�m, je t�eba se d�sledn� vyh�bat.

Barva:

P�ednost se d�v� barv� s alespo� 50% b�l�ch ploch. P��pustn� je i zcela b�l� pes, av�ak je t�eba se p�esv�d�it, �e b�l� psi nemaj� probl�my se sluchem. Barevn� skvrny mohou b�t libovoln�ho odst�nu ��h�n� nebo libovoln�ho odst�nu hn�d� (p�len�, �erven�, �lut�, plav� atd.). P�ednost se d�v� b�l�m ps�m s barevn�mi skvrnami. Na dal�� stupe� v po�ad� ��douc�ch barev pat�� barevn� psi s b�l�mi skvrnami a nakonec psi barevn� s odznaky.

Chyby: �ern�, �ern� s p�len�m, �ern� s j�trovou, merle a plav� s �ernou maskou nejsou p��pustn�. Plav� je p��pustn� pouze bez masky.

Kr�tk�, tvrd� a leskl�. Srst odr�� celkov� zdravotn� stav psa a m�la by b�t �ist� a leskl�.

Americk� bulldog by se m�l pohybovat rychle, hbit� a p�sobit dojmem s�ly. Krok by m�l b�t pru�n� a p�nevn� kon�etiny by m�ly m�t v�razn� posun a poskytovat pohybu psa dynamiku, nem�ly by jen n�sledovat t�lo psa. Akce p�nevn� kon�etiny by m�la b�t v�razn�. V�echny kon�etiny by se m�ly pohybovat soub�n� se sm�rem pohybu psa. Je-li pes v pohybu, nem�ly by se hrudn� kon�etiny k��it ani vyhazovat. P�nevn� kon�etiny by se nem�ly pohybovat obloukem, ale p��mo ve sm�ru pohybu psa. D�lka kroku by m�la b�t p�im��en�, ani p��li� kr�tk� a drobn�, ani dlouh� (a podobn� kroku dobrmana).

Chyby: Jak�koliv odchylky od uveden�ho popisu.

Psi s men�� v�hou ne� 75 liber (37 kg), feny s v�hou m�n� ne� 60 liber (27 kg). Barvy �ern�, �ern� s p�len�m, �ern� a j�trov�, merle a plav� s �ernou maskou. Psi, kte�� nemaj� dv� norm�ln� vyvinut� varlata, zcela spu�t�n� v �ourku.

A�koliv se toto plemeno zd� velmi mlad�, m� v�ak spole�n� p�vod s n�meck�m ov��kem. Ten za�al vznikat v 80. letech 19. stolet� v N�mecku. Ov��ci byli vyu��v�ni hlavn� k pasen� ovc�, proto byla b�l� barva t�chto ps� b�n� a tak� ��douc�. Pro sv�j reprezentativn� vzhled ho chovali i Habsburkov� a rod Hohenzollern�. V roce 1882 byl na v�stav� v Hannoveru baronem von Knigge poprv� p�edveden ve skupin� s n�meck�mi ov��ky tak� b�l� ov��k. Tento pes byl d�de�kem psa, zn�m�ho pod jm�nem Horand von Grafrath. V t� dob� za��nal Max von Stephanitz �lechtit modern� typ n�meck�ho ov��ka a tak Horanda s nad�en�m koupil a pou�il do za��naj�c�ho chovu. Horand byl tmav� vlko�ed� pes, ale nesl gen i pro b�lou barvu. B�l� barva byla v po��tc�ch chovu n�meck�ho ov��ka velmi roz���en�. V t� dob� tak� z�skal b�l� n�meck� ov��k mnoho p��znivc� a obdivovatel� tak� v USA.

Stephanitz zpo��tku proti b�l� barv� n�meck�ch ov��k� nic nenam�tal (zab�val se hlavn� upot�ebitelnost�), ale pozd�ji pod tlakem mnoha v�znamn�ch chovatel�, sv�j n�zor zm�nil. Po druh� sv�tov� v�lce do�lo k v�razn�mu obratu a b�l� ov��k se stal doslova ne��douc�. Velc� chovatel� na n�j za�ali sv�d�t v�echna v�n� onemocn�n� a �patn� povahy a za�ali ho naz�vat alb�nem, co� byl velk� omyl. B�l� ov��k m� b�lou jen srst, jako jin� plemena, ale pigmentaci nosn� houby, pysk� apod. m� tmavou. V t�chto sporech o b�lou barvu p��znivci b�l�ho ov��ka bohu�el podlehli a ta�en� na jejich z�nik mohlo za��t. V N�mecku byli v�ichni b�l� psi z v�stav nemilosrdn� diskvalifikov�ni. V USA nastala podobn� situace, pouze Canadian Kennel Club odolal tomuto "honu na �arod�jnice" a i d�le uzn�val b�lou barvu n�meck�ho ov��ka. Tak� tamn� chovatel� to nevzdali a zalo�ili si sv�j klub. Navzdory tomu u� je ��dn� klub ani svaz od roku 1968 do plemenn� knihy nezapisoval (krom� Kennel Clubu).

A� v roce 1970 p�ivezla �v�carka A. Burchov� b�l�ho ov��ka zp�t do Evropy. Tohoto dosp�l�ho psa importovala z USA, kde �ila a tyto psy znala. Moc si cenila jejich pracovn�ch schopnost� a tak se sna�ila prosadit i jejich ofici�ln� chov. To se v�ak moc neda�ilo a kdy� se pak odst�hovala zp�t do USA, chov op�t upadal. Zlom nastal a� v roce 1984. �v�car J. Epprecht se zaslou�il o velk� rozvoj tohoto plemene – nyn� zvan�ho americko – kanadsk� b�l� ov��k, importoval n�kolik ps� a zalo�il ofici�ln� klub. V Americe je to v�ak st�le b�l� n�meck� ov��k, kde m� mnoho p��znivc� a samostatn�ch klub�. Prvn�ho b�l�ho ov��ka k n�m dovezla p. Hesov� z Libn�, ale prvn� vrh �t��at s PP se narodil v chovatelsk� stanici "Acabo Czech" p. Peckov�. U FCI je toto plemeno zat�m evidov�no v n�rodn�m registru. Nyn� se ve �v�carsku jedn� o jeho ofici�ln�m uzn�n� FCI pod nov�m n�zvem a s t�m souvisej�c�ch zm�n�ch.

Vyskytuje se v kr�tkosrst� nebo v dlouhosrst� variant�. Ka�d� je na v�stav� posuzovan� samostatn�.

B�l� ov��k je velmi podobn� n�meck�mu ov��kovi. Je to st�edn� velk�, elegantn� a siln� pes obd�ln�kovit�ho form�tu. M� b�t dob�e osvalen� s pevnou stavbou t�la. Hlava je u�lechtil�, siln�, ale ne hrub�. U�i vzty�en�, jejich velikost m� b�t �m�rn� velikosti psa. Stop nev�razn�. Tvar o�� mandlov�, p�ednost� jsou tmav�. Pigment nosn� houby tmav�, povolen� je sez�nn� zesv�tlen�. Skus �pln� a n��kov�. Krk siln�, pom�rn� dlouh�, bez voln� k��e. Hrudn�k mohutn�, spr�vn� utv��en� a hlubok�. H�bet rovn� a siln�, pom�rn� kr�tk�. Standard uv�d� rovnou a sva�itou z��, ale chovatel� se sna�� zachovat rovnou linii mezi h�betem a z�d�. Kon�etiny jsou rovn�, spr�vn� za�hlen� a dob�e osvalen�. Na klenut�ch prstech jsou preferovan� tmav� dr�py. Ocas bohat� osrst�n�, vis�c� dol�, p�i pozornosti nesm� b�t nesen� nad linii h�betu.

Srst se skl�d� ze dvou vrstev. Hust�, jemn�j�� podsady a u kr�tkosrst�ch z kr�tk�, tvrd� nebo u dlouhosrst�ch ze st�edn� dlouh� hust� kryc� srsti. Na krku je del�� a bohat��. Barva m� b�t �ist� b�l� beze skvrn. Tolerovan� je m�rn� na�loutl� zbarven�.

B�l� ov��k je jemn�, citliv�, klidn�, rozv�n�. Je i temperamentn�, �iv�, vychytral�, odv�n� a d�ky sv� vysok� inteligenci velmi u�enliv� a snadno ovladateln�. Nesm� b�t agresivn�. Dominance je u n�j v�jime�n� jev. Psychicky dosp�v� podstatn� pozd�ji ne� nap��klad n�meck� ov��k – tedy a� po 2. roce. Do t� doby m� v�t�inou ni��� sebev�dom�, ne� jin� plemena a tak� se brzy psychicky unav�. Je to velmi r�znorod� plemeno – vyskytuj� se mezi nimi velmi sebev�dom�, ale i b�zliv�j�� psi, hodn� �iv� i velmi klidn� nebo snadno cvi�iteln�, ale i typi�t� "gau��ci".

Je to skv�l� rodinn� pes. Ke sv� rodin� a p�novi velmi p�ilne, je k n� velmi p��telsk� a vl�dn�. Zn�m� toleruje a k ciz�m osob�m je rezervovan� a� ned�v��iv�. P�i v�asn� a spr�vn� v�chov� se k dom�c�m zv��at�m chov� velmi tolerantn�. Ciz� psy nenapad�, ale z�le�� v jak� situaci se zrovna nach�z�.

K dom�c�m d�tem je velmi kamar�dsk�, ohledupln� a v�t�inou je ochotn� je i poslouchat. D�ti se v�ak mus� k n�mu slu�n� chovat. K ciz�m d�tem m��e b�t ned�v��iv� – tak�e je nutn� dozor dosp�l� osoby.

�t��ata jsou velmi citliv� a vn�mav�, zejm�na k nep��jemn�m podn�t�m. Pro n�s ban�ln� z�itek na n�m m��e zanechat n�sledky do konce �ivota. Proto je d�le�it� v�asn� a d�sledn� socializace tj. vodit �t�n� na ru�n� m�sta, nechat ho hladit ciz�mi lidmi aj., to nejm�n� do jednoho roku. V�e je nutn� vykon�vat na vod�tku. Nejlep�� je p�ihl�sit se na kynologick� cvi�i�t�, v lep��m p��pad� do �koly �t��at. Jinak se tento pes vychov�v� dob�e – je inteligentn�, r�d se u�� a nejsou probl�my s dominanc�. Na v�chov� velmi z�le�� – p�i dobr� a citliv� v�chov� to bude sebev�dom�, poslu�n� a pohodov� pes.

Slo�it�j�� cviky je nutn� odlo�it na dobu, kdy u� je pes alespo� trochu psychicky vyzr�l� – tedy po 1. roce. V�cvik poslu�nosti ned�l� probl�my, ale nesn�� tvrd� dril. Jsou to dob�� a pe�liv� stopa�i. S obranou je mo�n� za��t, a� kdy� za�ne pes s�m spolupracovat. Neb�vaj� tak razantn� obran��i, v�t�inou kou�ou jen proto, �e to po nich jejich p�ne�ek chce. Je to zp�soben� t�m, �e kdy� se jich p�ed lety chovatel� ujali, nem�li ��dn� v�cvik��sk� ambice. Byli chovan� jako rodinn� psi tehdy u� bez pr�kazu p�vodu, kter� by ke slo�en� zkou�ek z v�konu museli m�t.

Toto plemeno je mo�n� chovat venku a za ur�it�ch podm�nek i v byt�. V byt� mus� m�t pes k dispozici chladn�j�� klidn� m�sto. Pelech m� b�t m�kk� a dostate�n� velk�. U jedinc� s del�� srst� mus�me, hlavn� v dob� l�n�n�, po��tat s v�udyp��tomn�mi b�l�mi chlupy.

Venku m� m�t dostate�n� velkou boudu, nemus� b�t zateplen�, ale um�st�n� v z�v�t�� nebo v kotci. Ten by m�l b�t prostorn�. Proto�e tito psi nemaj� sklony k toulk�m a roz�i�ov�n� �zem�, mohou v�t�inou cel� den pob�hat voln� po zahrad� – mus� m�t ale spr�vnou vazbu na p�na. Proto by ho m�l �asto br�t dom� a na proch�zky, aby m�l pes jistotu, �e je st�le sou��st� sme�ky. B�l� ov��ci miluj� sn�h a p�es den na n�m i ve velk�ch mrazech s chut� poleh�vaj�.

A� je toto plemeno veden� jako spole�ensk�, velmi rychle se roz���ilo do v�ech mo�n�ch obor�. Svoj� b�lou barvou jsou p�edur�eni hlavn� do humanit�rn� sf�ry – pracuj� jako psi z�chran���t�, canisterapeuti�t�, asisten�n� nebo jako pr�vodci nevidom�ch. Vhodn� jsou i pro ov��ck� a pasteveck� v�cvik – b�l� pes je pro dobyt�ata za �era a tmy l�pe rozpoznateln�. Za��naj� b�t hojn� vyu��van� ke slu�ebn�mu v�cviku a ostraze objekt�. Pro jejich otu�ilost a temperament je mo�n� je vycvi�it i do z�p�ahu. Zaj�mav� je, �e jsou to tak� dob�� ps� herci, �asto vyu��van� v �esk�ch i zahrani�n�ch filmech a reklam�ch.

Vzhledem k variabilit� tohoto plemene je mo�n� si mezi �t��aty vybrat velmi �iv�ho nebo naopak velmi klidn�ho jedince. Ale vcelku je to aktivn� plemeno. Z nedostatku pohybu m��e velmi str�dat. Pro udr�en� v�born� kondice pot�ebuje pohyb v podob� dlouh�ch proch�zek, plav�n� (miluj� vodu), b�hu u kola nebo r�zn�ch sport�. Pozor – �t��ata a mlad� psi se do ukon�en� t�lesn�ho v�voje (alespo� do 1 roku) nesm� p�et�ovat. Pokud m� pes k dispozici voln� prostor jako je zahrada nebo velk� dv�r, bez pot�� vydr�� bez v�t��ch vych�zek i n�kolik dn� – to kdy� je jeho p�n zanepr�zdn�n�. Nesm� se to st�t pravidlem, proto�e po celou tu dobu se pes velmi t�� na obl�ben� aktivity s p�nem.

I kdy� je tento pes b�l�, nevy�aduje jeho srst ��dnou zvl�tn� p��i. Posta�� denn� kart��ov�n�, aby se odstranily ne�istoty a odum�el� srst – to je d�le�it� hlavn� u dlouhosrst� varianty. V�rok, �e jeho srst je samo�ist�c� je pravdiv�. Nen� sice mo�n�, aby jeho srst za bl�tiv�ho po�as� z�stala z��iv� b�l�. Ale hned jak pes trochu oschne, op�t je kr�sn� b�l�. Koup�n� kvalitn�m �amponem pro b�l� psy se doporu�uje 1 – 3 kr�t do roka. Vhodn� je i such� �ampon pro psy. D�le�it� je �i�t�n� u��, zub� a udr�ov�n� kr�tk�ch dr�p�.

Je to v�born� hl�da� a nev�h� ohl�sit v�e, co se mu zd� podez�el�. Proto�e to nen� v�t�inou velk� trha�, nen� nutn� se ob�vat, �e by n�koho omylem pokousal.

Agility; canicross, dog-trekking, aportov�n�; stopov�n�, flyball, sa�ov� sport

Dysplazie ky�eln�ho kloubu

B�l� ov��k m��e b�t na v�stav� za�azen� i do t��dy pracovn� za p�edpokladu, �e �sp�n� slo�� zkou�ky pro spole�ensk� plemena – ZOP, ZPU1, ZPU2.

Toto plemeno m� tak� velmi n�zk� pr�h bolestivosti. Tedy dramati�t�ji pro��v� bolest ne� jin� plemena. Nap��klad bude-li n�meck� ov��k p�i zran�n� tlapy kulhat t�den, b�l� ov��k nejm�n� 14 dn�. To n�kdy doh�n� k zoufalstv� nejen majitele, ale i veterin��e. Proto tak� nikdy nepou��vejte surov� fyzick� tresty p�i v�cviku.

K uchovn�n� tohoto plemene je nutn� absolvovat alespo� dv� vy��� v�stavy. Je pot�eba aby pes dob�e zvl�dl v�stavn� drez�ru. Mus� b�t zvykl� na doteky ciz�ch lid� a v dobr� v�stavn� kondici. P�ed v�stavou je vhodn� psa vykoupat, proto�e kr�sn� a �ist� srst jist� ud�l� dojem.

Z�kladem zd�rn�ho v�voje je zdrav� v��iva a rozumn� stravovac� n�vyky. �t�n� pot�ebuje ke sv�mu r�stu mno�stv� �ivin. Ve specializovan�ch obchodech lze koupit kvalitn� kompletn� krmivo pro �t��ata, kter� zajist� va�emu psovi dostate�n� p��sun v�ech pot�ebn�ch �ivin, v�etn� vitam�n� a miner�ln�ch l�tek. Dnes ji� existuje �ada krmiv pro rychle rostouc� a ob�� plemena. Vhodn� je tak� pod�vat p��pravky na spr�vn� v�voj kloub�.

Strava m� vliv na kondici psa, na jeho zdravotn� stav i kvalitu srsti. Pracovn� a pohybov� vyt�en� pes vy�aduje stravu energeticky vydatn�j�� ne� pes, kter� takto vyu��v�n nen�. P��li� kalorick� strava by mohla p�isp�t k jejich nadv�ze. N�kter� granulovan� krmiva mohou obsahovat velk� mno�stv� barviv a dal��ch prost�edk� podporuj�c�ch pigmentaci srsti. Ty by u b�l�ch ov��k� mohly zp�sobit ne��douc� �lutavou barvu. U dlouhosrst� varianty je vhodn� p�id�vat p��pravky pro v��ivu srsti.

Star�� pes m� ni��� energetick� n�roky a m�l by proto dost�vat bu� men�� porce nebo m�n� vydatnou stravu. Z�le�� na fyzick� z�t�i psa. D�le�it� je zv��en� p��sun vitamin� a miner�l�.

Dov�tek pro budouc� majitele

I p�es svou strastiplnou historii si v dne�n� dob� toto plemeno na�lo velmi mnoho p��znivc� v cel�m sv�t�. Pokud tomuto psovi v�nujete dostatek �asu a trp�livosti p�i jeho socializaci a n�sledn�m v�cviku, v�e se v�m vr�t� v podob� p��jemn�ho, mil�ho a oddan�ho spole�n�ka pro celou rodinu.

Akita-inu – Akita

ZA�AZEN� PODLE FCI:

Skupina 5 �picov� a primitivn� plemena.

Sekce 5 asij�t� �picov� a p��buzn� plemena.

Bez zkou�ky z v�konu.

KR�TK� HISTORICK� SHRNUT�:

P�vodn� japon�t� psi byli mal� a� st�edn� velikosti a nebyla ��dn� velk� japonsk� plemena. Od roku 1603 byli v oblasti Akita u��v�ni jako bojov� psi Akita Matagis (st�edn� velc� psi pro lov medv�d�). Od roku 1868 byli Akita Matagis k��eni s tosami a mastify. T�m vzrostla velikost plemene, ale byly ztraceny typick� vlastnosti �pic�.

V roce 1908 byly ps� z�pasy zak�z�ny, ale plemeno bylo zachov�no a d�le �lecht�no jako velk� japonsk� plemeno. Dev�t vynikaj�c�ch z�stupc� tohoto plemene bylo v roce 1931 ocen�no jako "n�rodn� pam�tky".

V pr�b�hu druh� sv�tov� v�lky (1939-1945) bylo b�n� u��vat psy jako zdroje ko�e�iny pro vojensk� oble�en�. Policie na��dila odchycen� a konfiskaci v�ech ps� krom� n�meck�ch ov��k� u��van�ch pro vojensk� ��ely. N�kte�� chovatel� se sna�ili obej�t tento p��kaz k��en�m sv�ch ps� s n�meck�mi ov��ky.

Kdy� druh� sv�tov� v�lka skon�ila, akit bylo �alostn� m�lo a rozd�lovaly se do t�� odli�n�ch typ�: 1) Matagi Akity, 2) bojov� akity, 3) ov��ck� akity. To vytv��elo v plemeni velk� zmatky.

B�hem pov�le�n�ho procesu obnoven� p�vodn�ho plemene byl po p�echodnou dobu velmi popul�rn� pes Kongo-go z linie Dewa, kter� vykazoval vlastnosti mastifa a vliv n�meck�ho ov��ka. Rozumn�j�� chovatel� v�ak nepova�ovali tento typ za spr�vn� japonsk� plemeno a sna�ili se odstranit rysy ciz�ch plemen k��en�m s Matagi Akitami, aby dos�hli obnoven� p�vodn�ho plemene, a usp�li v ustaven� �ist� linie velk�ho plemene, jak jej zn�me dnes.

CELKOV� VZHLED:

Velk� pes, robustn� stav�n�, dob�e vyv�en�, s mno�stv�m hmoty. Sekund�rn� pohlavn� znaky jsou siln� patrn�. Pes je u�lechtil�, d�stojn�, rezervovan�. Siln� konstituce.

D�LE�IT� POM�RY:

Pom�r kohoutkov� v��ky k d�lce t�la (od hrbolku lopatky k hrbolku kosti sedac�) je 10 : 11. T�lo feny je o trochu del�� ne� t�lo psa.

POVAHA / TEMPERAMENT:

Vyrovnan�, v�rn�, u�enliv� a ch�pav�.

Lebka: velikost lebky je v pom�ru k t�lu. �elo je �irok� se z�etelnou �eln� r�hou. Bez vr�sek.

Nosn� houba: velk� a �ern�. Slab� a rozpt�len� (difuzn�) nedostatek pigmentu je p�ijateln� pouze u b�l�ch jedinc�, ale �ern� je v�dy preferov�na.

Tlama: st�edn� dlouh� a siln� s �irok�m ko�enem tlamy, zu�uj�c� se, ale nikoliv za�pi�at�l�. Nosn� h�bet je rovn�.

�elisti/Zuby: siln� zuby, n��kov� skus.

Pysky: t�sn� p�il�haj�c�.

L�ce: st�edn� vyvinut�.

O�i: pom�rn� mal�, t�m�� troj�heln�kov�ho tvaru d�ky zvednut� vn�j��ho koutku oka, posazen� pom�rn� �iroce, tmav� hn�d� – ��m tmav��, t�m l�pe.

U�i: pom�rn� mal�, siln�, troj�heln�kov�, s m�rn� zaoblen�mi �pi�kami, nasazen� st�edn� �iroce, vzty�en� a naklon�n� vp�ed.

Siln� a osvalen�, bez voln� k��e, v rovnov�ze s hlavou.

H�bet: rovn� a siln�.

Bedra: �irok� a osvalen�.

Hrudn�k: hrudn�k hlubok�, p�edhrud� dob�e vyvinut�, �ebra st�edn� vyklenut�.

Spodn� linie: dob�e vta�en� k b�ichu.

Vysoko nasazen�, siln�, nesen siln� zato�en� nad h�betem. Pokud je nata�en, �pi�ka dosahuje t�m�� k hlezn�m.

Hrudn� kon�etiny:

Rameno: m�rn� strm�, dob�e vyvinut�.

Loket: t�sn� p�il�haj�c� k t�lu.

P�edlokt�: rovn�, se silnou kostrou.

P�nevn� kon�etiny:

Dob�e vyvinut�, siln�, p�im��en� za�hlen�.

Siln�, kulat�, klenut�, kompaktn�, prsty dob�e vz�jemn� p�il�haj�c�.

Kryc� srst je hrub� a rovn�, podsada jemn� a hust�.Kohouteka z�� jsou pokryty m�rn� del�� srst�, srst na ocasu je del�� ne� na t�le.

�ervenob�ov�, sezamov� (�ervenob�ov� chlupy s �ern�mi �pi�kami), ��han� a b�l�. V�echny zm�n�n� barevn� r�zy krom� b�l� mus� m�t "urajiro" (urajiro – b�lav� srst na stran�ch tlamy, na l�c�ch, na spodn� stran� �elisti, krku, hrudn�ku, t�le a ocasu a na vnit�n� stran� kon�etin).

Jak�koliv odchylka od v��e uveden�ch znak� m� b�t pova�ov�na za vadu a v�nost, s n� je vada posuzov�na, m� b�t v p��m�m pom�ru k jej�mu stupni.

VYLU�UJ�C� VADY:

  • U�i nejsou vzty�en�.
  • Sv�en� ocas.
  • Dlouh� srst (chundelat�).
  • �ern� maska.
  • Znaky na b�l�m z�kladu.

Psi (samci) mus� m�t dv� zjevn� norm�ln� vyvinut� varlata, pln� sestoupl� v �ourku.

Alja�sk� malamut je vyu��van� ke sportovn�m z�vod�m v sa�ov�ch sp�e�en�ch. Malamut je velmi podobn� vlku, jeho pohled je v�ak up��mn� a dobrosrde�n�.

ANGLICK� N�ZEV:

Seversk� pes, zn�m� z d��v�j��ch �as�. Plemeno poch�z� z Alja�ky a z arktick�ch oblast� Kanady. Svoje jm�no dostal od p�vodn�ch domorodc� Alja�ky, kte�� plemena Malamut� oded�vna vyu��vali jako z�kladn� prost�edek ke sv�mu p�esunu.

Alja�sk� malamut m� silnou kostru s mohutnou skladbou svalstva. V��ka v kohoutku je 58 a� 63 cm, v�ha 34 a� 38 kg. T�lo je zlehka prodlou�en�, m� siln� krk, hlubokou hru� a rovn� z�da. Kon�etiny jsou siln� a pevn�. Hlava je �irok� a velk�, nikoliv v�ak hrub�. �um�k je objemn� a prota�en�. Temn� o�i maj� mandlov� tvar. U�i jsou stojat�, troj�heln�kov�. �enich nosu je �ern�, u zrzav�-�lut�ch Malamut� je hn�d�. Py�n� ocas je polo�en vysoko, v klidn�m stavu je oto�en na z�da. Barva je r�znorod� a v �irok� �k�le: od sv�tle na�edl� do �ern�, od zlatav� do hn�d�. B�icho a spodn� ��st kon�etin je b�l�. Na �um�ku shled�v�me b�l� zna�ky v podob� masky a o�ek. Pro souvisl� zabarven� je povolen� pouze barva b�l�.

Pes m� v kohoutku 63 cm.

Fena m� v kohoutku 58 cm.

Fena v�� kolem 34 kg.

FCI III. – �picov� a primitivn� typy.

Sekce 1 – Seversk� ta�n� plemena.

Bez pracovn� zkou�ky.

D�lka �ivota:10-11 let

Historie:V mnoha ohledech se aidi podob� tureck�m pasteveck�m ps�m akbashovi a karabashovi.Mohl by b�t p��buzn� velk�ch b�l�ch horsk�ch ps�,kte�� se p�ed stalet�mi roz���ili z V�chodu do cel� Evropy.Po stalet� ho v Maroku, v poho�� Atlas,pou��vali nom�di k hl�d�n� st�d ovc� a koz.Spolupracoval p�i lovu se slugou,aidi vystopoval ko�ist a rychl� sluga ji skolila.

Vn�j�� znaky:M� nep��li� dlouh�, �irok� a svalnat� h�bet,kter� je m�rn� prohnut�.Dlouh� ocas sah� nejm�n� k hlezenn�m kloub�m.Je sv�en�,p�i ch�zi , nebo kdy� pes zbyst�� pozornost, je ocas nesen do v��e,nikdy v�ak zato�en� p�es h�bet.Hlava svou velikost� odpov�d� t�lu.Je ku�elkovit� s plochou a velkou lebkou s nehlubokou �eln� r�hou.Polodlouh� srst je hust�,na t�le m��� kolem 6 cm,na tv��i a u��ch je srst krat��.

Tlama je krat�� ne� lebka.U�i,nasazen� dosti daleko vzadu,se v klidu st��ej� dozadu.St�edn� velk� o�i jsou posazeny m�rn� �ikmo,pohled maj� pozorn� a �iv�.

Barvy:V�echny jsou p��pustn�.Nej�ast�ji se vyskytuje barva divo��ka,b�l�,�pinav� b�l�,�erven�,��han� barvy,�ern� s b�lou nebo barva divo��ka s b�lou.

Povaha:Odoln� v��i vysok�m teplot�m i mrazu.Je vyrovnan�,�il�,pozorn�,odv�n� a zna�n� samostatn� n�kdy a� sv�hlav�.Dosp�l� psi se n�kdy mohou chovat dominantn�,v��i ciz�m lidem rezervovan�,ke sv� rodin� si v�ak vytv��� siln� pouto.S v�cvikem je nutno za��t v co nej�tlej��m v�ku a proto�e tito psi maj� toulav�j�� povahu je nutn� po��dn� oplocen�.Vy�aduje del�� v�lety nebo t�eba b�h vedle kola.Plemeno nen� zat�m mimo zemi sv�ho p�vodu p��li� roz���eno.

Samostatn� plemeno: 9. 11. 2004

Klasifikace F.C.I.: Skupina X – chrti

Ur�en�: Hl�da� a spole�n�k

Historick� p�ehled: Afg�nsk� chrt je plemenem existuj�c�m ji� n�kolik tis�cilet�. Byl vy�lecht�n v Afgh�nist�nu, k��en�m Afg�nsk�ho p�vodn�ho loveck�ho chrta s Persk�m chrtem – Salukou. Na konci 19. stolet� jej dovezli do Velk� Brit�nie, kde byl v roce 1907 utvrzen standard tohoto plemene. Tam tak� v roce 1926 vznikl prvn� "Klub milovn�k� afg�nsk�ho chrta".

Charakteristika: Je to d�stojn� a rezervovan� pes, s ur�itou nad�enou a v�nivou divokost�.

Povaha: Afg�nsk� chrt je laskav� a p��v�tiv� pes, podarovan� moudrost� od sv�ch p�edk�, �ij�c�ch v pou�ti. Je nez�visl�, av�ak zdr�enliv� a p��v�tiv� k d�tem.

T�lo: Afg�nsk� chrt m� exotick� zevn�j�ek, majest�tn� ocas a grandi�zn� pohyb. Je pln� s�ly a d�stojnosti, m� nez�visl� charakter – to je Afg�n. Afg�nsk� chrt je dostate�n� vysok� pes, v��ka v kohoutku je u ps� 65 a� 75 cm, u feny 60 a� 65 cm, v�ha se pohybuje v rozmez� 23 a� 28 kg, m� pevnou a silnou postavu. Hlava je nadstaven�, v prodlou�en� linii. U�i m� dlouh� a vis�c�, p�il�haj�c� k hlav�, pokryt� velmi dlouh�mi, hedv�bn�mi chlupy. O�i jsou troj�heln�kov�ho tvaru, v�chodn�ho r�zu, jsou temn�, n�kdy s nazl�tl�m odst�nem. �enich nosu je �ern�, u sv�tle zbarven�ch ps� m��e b�t i temn�-hn�d�. Ne p��li� kr�tk� ocas je zakon�en smy�kou. Afg�nsk� chrt m� kr�snou, rovnou, honosnou a hedv�bnou srst, kter� stoj�c� postavu Afg�na kr�sn� a d�stojn� r�muje. Tlapy jsou touto hustou srst� dob�e kryt�, srst vytv��� jak�si "cvi�ky".

*Srst: Afh�nsk� chrt m� kr�sn� vzne�enou, hedv�bnou a rovnou srst, kter� na z�dech, boc�ch a zade�ku m� velmi jemnou strukturu. Na p�edn� stran� hlavy m� srst kr�tkou, na zadn� je dlouh�, z�eteln� dob�e spl�vaj�c�. V�echny barvy srsti jsou p�ijateln�.

Barva: Jedno-, dvou-, trojbarevn�. Pes m��e m�t �ernou masku nebo polomasku s br�lemi, m��e v�ak b�t i bez masky.

Velikost: Psi – 68 – 74 cm, feny – 63 – 69 cm

Doporu�en�: Dobr�.Afg�nsk� chrt je laskav� a p��v�tiv� pes, podarovan� moudrost� od sv�ch p�edk�. Pot�ebuje v�ak soustavnou p��i o srst a dlouh� proch�zky.

Leave a Reply