Zlatá vazná houba (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

Zlatá doba měst českých

Please choose whether or not you want other users to be able to see on your profile that this library is a favorite of yours.

Keep this favorite library private

Find a copy in the library

Finding libraries that hold this item.

Ilustr. předsádky a tit. list.

Similar Items

Related Subjects: (1)

You may have already requested this item. Please select Ok if you would like to proceed with this request anyway.

Linked Data

Primary Entity

Related Entities

WorldCat is the world’s largest library catalog, helping you find library materials online. Learn more ››

Please sign in to WorldCat

Don’t have an account? You can easily create a free account.

Chutné houby čirůvky: Jak poznat a kde sbírat májovky, zelánky, čirůvky fialové…

Čirůvky jsou houby méně známé a některé dnes též již vzácné. Podle gurmánů jsou však chutnější než tolik vyhledávané hřiby. Jaké druhy čirůvek můžete sbírat, kde rostou a jak je bezpečně poznat?

Pro české houbaře je bezesporu králem hřib, a to nejspíše ten úžasný hřib smrkový, jemuž krásou svého červenohnědého klobouku může konkurovat asi jen hřib borový. Jelikož jsme národem gurmánů, je s podivem, že na privilegovaném postavení hřibů nic nemění skutečnost, že v našich lesích roste nemálo daleko chutnějších hub. Patří mezi ně třeba ryzce, řada holubinek, ale také několik druhů houbařům méně známých čirůvek.

Lahodná májovka v lese i na zahradě

Jednou z nich je čirůvka májovka. Jak už název napovídá, roste především v květnu, při příhodném počasí však již v dubnu, a je tedy první hojnější masitou houbou, kterou můžeme na jaře nalézt. A ani pro ni nemusíme chodit do lesa! Spíše než tam se s ní potkáme ve vlastní zahradě nebo třeba v parcích, hojně roste pod ovocnými stromy, zejména třešněmi, švestkami, rynglemi či planě rostoucími špendlíky. Výhodou je, že naleznete-li místo jejího růstu, můžete tam chodit s jistotou úspěchu i třeba dalších deset let.

Bělavé až žlutavé klobouky májovky jsou až 10 centimetrů široké, kvalitní je i silná noha. Tato chuťově vynikající a všestranně použitelná houba se navíc může chlubit tím, že je královnou lesů Pyrenejského poloostrova – národ Basků ji dokonce uctívá jako národní houbu.

Fialový poklad

Při spatření čirůvky fialové si neznalý houbař možná může myslet něco o čarodějnicích. Její živé ametystově fialové zbarvení je opravdu netypické, ale s až 15 cm širokými klobouky a silným třeněm roste v početných skupinách celkem hojně od srpna do pozdního listopadu (někdy až do prosince) v listnatých, smrkových i smíšených lesích (dívejte se zejména kolem krmelců) a také na loukách.

Jí velice podobná je čirůvka špinavá, která má o něco méně výraznou, spíše šedě fialovou barvu, tenčí třeň a roste spíše v trávě na okrajích lesů. Třetí do party jim dělá čirůvka dvoubarvá. Ta má nejmasitější, jen na okrajích nafialovělé, jinak ploše rozložené špinavě šedookrové klobouky a silný fialový třeň (odtud dvoubarvá). Roste od října do zimy, avšak téměř výhradně mimo les – tedy na lukách a pastvinách.

  • Všechny tyto čirůvky se hodí do smaženice a pod maso (i pod zvěřinu).
  • Výborné jsou také zavařované ve sladkokyselém (více osoleném) nálevu.

Čirůvka fialová má ovšem navíc jeden úžasný, ten shora připomínaný, téměř čarodějnický dar: vědcům se totiž podařilo izolovat z ní látku s hypoglykemickým účinkem, takže je doporučovanou stravou pro diabetiky.

Zelánka, skvost písčitých borů

Těžko na světě existuje houba, na jejíž oslavu by byla složena óda – až na čirůvku zelánku. Básník Země zamyšlené Ladislav Stehlík o ní mimo jiné píše: „Zelánko, ať se kdokoliv rozplývá nad hřibovou urozeností, pro mne jsi ty královnou hub a stydím se do duše, že se mi dodnes nepodařilo vymyslet slovo vhodné tohoto obdivu. Tvá krása není v barevném oblečení, ale dojímáš mě pokaždé svým výdechem čistoty a úžasnou zelení svých listů pod kloboučkem. Je to zvláštní zeleň, jakou má jen první osení po dešti a která září jako bříška rosniček ve zpěvném ránu. Kdo jen jedenkrát vdechl tvoji vůni, tolik připomínající kořání a rosu, nikdy nezapomene na její zvláštní moučnou jemnost…“

Zelánka je vskutku vynikající houba, doslova skvost písčitých borových lesů, jenže najít (od srpna po listopad) tuto kdysi hojnou čirůvku, se dnes považuje za houbařské štěstí, možná málem za zázrak.

Při jejím sběru však dejte pozor na možnou záměnu s jedovatou čirůvkou sírožlutou, jež však naštěstí nepříjemně páchne po svítiplynu.

Houba svatého Havla

Mezi chuťově velmi dobré houby patří také čirůvka havelka. Své druhové jméno dostala proto, že doba jejího nejhojnějšího růstu se shoduje se svátkem sv. Havla (16. října). Roste ale už od září až do listopadu hlavně v borových lesích, ve vyšších polohách rovněž pod smrky. Také ona se však hojněji vyskytuje už pouze místy, a také proto asi je dnes již jen málo známá.

Další jedlé čirůvky

Mezi čirůvkami, kterých je celkem asi kolem 30 druhů, patří k jedlým ještě čirůvka střechovitá, čirůvka zemní a čirůvka topolová. Všechno to jsou poměrně hojné podzimní houby, chuťově ovšem nevýrazné a především snadno zaměnitelné za jiné nejedlé nebo dokonce jedovaté druhy. Oříškem mohou být i pro velmi zdatné houbaře, a tak sbírat je není příliš radno. Ovšem naučit se správně rozeznávat májovku, havelku, zelánku a snadno poznatelnou čirůvku fialovou je skoro povinností, protože jinak se připravujete o skvělé chuťové zážitky. Tak mnoho zdaru při podzimních houbařských toulkách!

Mohlo by vás zajímat

  • Vaření a recepty

    Houbové polévky: kulajda, bramboračka, myslivecká.

  • Vaření a recepty

    Základní recept na českou smaženici

  • Vaření a recepty

    Holubinky: chutné houby s pestrými klobouky

  • Vaření a recepty

    Barevný svět hřibů

    Více z rubriky: Vaření a recepty

  • Vaření a recepty

    Lemon curd – lahodný citronový krém

  • Vaření a recepty

    Plesnivé potraviny nekonzumujte, ale okamžitě vyhoďte

  • Vaření a recepty

    Kedlubna uleví při zácpě a zocelí imunitu. Zkuste pomazánku…

    Táhnutím přejdete na další článěk

    Lemon curd – lahodný citronový krém

    Používáme soubory cookies pro poskytování kvalitních služeb. Úpravy můžete provést v nastavení prohlížeče.

    Léčivá houba Čaga sibiřská (Chaga) – houba nesmrtelnosti 4.84 / 5 ( 37 )

    Jde o léčivé houby, které mají silné antioxidační vlastnosti a dokážou nás rychle postavit na nohy i po těžké noci, zklidní a normalizují trávení. Tyto houby mají svůj původ a bohatou historii na Sibiři, kde jsou dlouhé staletí považovány za houby nesmrtelnosti. Jsou základem tradičního lidového léčitelství v těchto oblastech.

    Čaga houby rostou na břízách a využívají úžasné nutriční vlastnosti tohoto stromu. Obsahují množství vitamínu B, flavonoidy, minerály a enzymy. Jsou jedním z na světě nejbohatších zdrojů kyseliny pantothenové, která je důležitá pro činnost nadledvinek, a také trávicího systému. Zajímavostí této houby je fakt, že se nedá pěstovat – je čistě přírodním produktem, který se vyskytuje jen velmi zřídka, proto je velmi vzácná. Má vysoký obsah přírodního melaninu, který má molekulární strukturu jako melanin lidských buněk, a tak přirozeně proniká až do úrovně buněk.

    Čaga pomáhá při mnoha nemocech

    Čaga je houba rostoucí na kmenech bříz známá pro své jedinečné léčivé účinky. Roste zejména na Sibiři, kde významnou měrou přispívá ke zdraví obyvatelstva. Účinky čagy jsou úžasné.

    Čaga (Chaga) pomáhá při různých nemocech, například:

    Je velmi účinná při posílení imunity. Její hlavní složky jsou betaglukany (20%), betulin a betulinická kyselina. Obsahuje různé složky, některé rozpustné ve vodě, jiné rozpustné v alkoholu, takže se z ní dají vyrábět i alkoholové výtažky (tinktury) i čaje.

    Čaj z houby Čaga

    Čaga jako lék podle ruského léčitele Grigorije Rasputina:

    3 šálky mleté houby čaga

    50 pupenů borovice

    50g myšího ocásku (Řebříček obecný)

    50g plodů šípků

    200 g šťávy z aloe

    Vše zalijeme 3,5 litry studené převařené vody, necháme vyluhovat 2 hodiny a pak pod přikrývkou pomalu povaříme. Ještě horký hrnec zabalíme do deky a necháme odstát přes noc. Na druhý den obsah přecedíme, přidáme 200g šťávy z aloe, 250g koňaku a 400g medu. Dobře promícháme a necháme stát 4 dny. Po uplynutí 4 dnů rozlijeme obsah do menších lahviček a uložíme v chladničce.

    Bereme před jídlem třikrát denně následovně:

    – děti do 5 let 1 čajová lžička

    – děti od 5 do 15 let 2 čajové lžičky

    – dospělí od 15 let 1 polévková lžíce

    Pro dobrý účinek je třeba užít alespoň 2 litry této medicíny.

    Proč užívat houbu Čaga

    Čaga je přibližně 5-8 krát výživově hodnotnější než jiné léčivé houby. Během svého růstu absorbuje živiny celého stromu včetně jeho životní energie. Účinky čagy na lidský organismus jsou rozmanité

    – Podporuje imunitní systém

    – Podporuje odstraňování toxinů z těla

    – Stimuluje centrální nervový systém

    – Zpomaluje růst rakovinných buněk

    V poslední době se čaga stala velmi populární mezi ženami v Japonsku pro podporu zdravé pokožky. Po tisíce let byla čaga uctívána v Číně, Japonsku, Rusku a Malé Asii jako „královna rostlin“, „dar od Boha“ nebo „houba nesmrtelnosti“.

    Mezinárodní vědecká komunita proto začala s rozsáhlým výzkumem čagy. Za posledních 50 let moderní vědecké studie prokázaly pozitivní účinky čagy na imunitu a zdravotní problémy související s věkem.

    Sibiřská čaga (Chaga) obsahuje:

    • Ergo steroly
    • Melanin
    • Beta glukany
    • Saponiny, steroly, triterpeny, kyselinu betulinovú, SOD
    • Aminokyselinové komplexy, stopové prvky

    Super ORAC výsledky

    Co je to ORAC (Oxygen Radical Absorbance Capacity)? Jde o novou metodu, kterou se dá změřit hodnotu antioxidantů v potravě. Nazývá se Absorpční Kapacita kyslíkových radikálů (ve zkratce ORAC). Je to měrná jednotka pro antioxidanty, vyvinutá Národním Institutem pro stárnutí v Národním Institutu Zdraví (NIH).

    Odhaduje se, že 80-90% populace světa nezkonzumuje ani polovinu doporučené dávky antioxidantů na to, aby mohli bojovat s volnými radikály, se kterými přijde tělo do kontaktu. Strava s vysokou hodnotou ORAC má pro zdravotně uvědomělé lidi hodnotu zlata.

    Jaká je doporučená denní dávka?

    Podle výzkumu potřebujeme přibližně 3000-5000 ORAC jednotek denně. Šokující je, že většina lidí zkonzumuje jen 1200 ORAC jednotek denně. Možná i sníme dostatek ovoce a zeleniny, ale nemají vysokou antioxidační hodnotu. Následující tabulka nám ukáže hodnoty ORAC konkrétněji.

    Čaga má nejvyšší hodnota ORAC ze všech přírodních potravin, vyšší než acai.

    A k čemu se Čaga nejčastěji používá?

    Především v zemích, kde má čaga svou tradici se používá jako výborný doplněk, někde i jako lék při zánětech žaludku, žaludečních vředů, nemocného dvanácterníku, slinivky, jater, sleziny, a také jako podpůrný prostředek při nádorových onemocněních – především žaludku, střev, jater, sleziny, ale i prsu a děložního čípku. Údajně nejlepších výsledků se dosahuje, když se používá v počátcích choroby. Čaga je v těchto zemích předepisována i při léčbě ekzémů, lupénky a dalších kožních nemocech. Posiluje nervový systém. Je ale hojně používaná především jako doplněk určený k prevenci před civilizačními chorobami a posílení imunity.

    VIDEO: Chaga – medicínská houba

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

    Přečtěte si také naše další články

    3 komentáře u článku “Léčivá houba Čaga sibiřská (Chaga) – houba nesmrtelnosti”

    Čaga roste i u nás v chladnějších oblastech.Při hledání v karlovarském kraji jsem si všiml,že čaga roste zejména na linii tektonických zlomů a geoanomálií.

    Proto je možné ji nalézt v zemětřesném aktivním roji v Oherském riftu.To znamená pátrat v čáře Nový Kostel – Kynžvart na Chebsku.Statisticky se nachází na nejméně pětisté bříze.Přestože je to druh choroše,roste pouze na živých břízách,nějakým způsobem poraněných.Vyskytuje se zejména ve vyšší výšce břízy (2-4m).Pokus o očkování houby byl vždy neúspěšný.Potřebuje zřejmě velice specifický soubor podmínek pro uchycení.

    mam zajem o houbu ČAGA jak ji obědnat mužete mi dat vědět děkuji mobil, 722097230

    Nemyslím si, že u nás rostoucí čaga má v sobě tolik právě tělu prospěšných látek jako houba, která roste v podmínkách na Sibiři. Já teda osobně užívám extrakt z divoké sibiřské čagy, trpím crohnovou chorobou a hodně mi pomáhá. Děda ji bral na vředy-

    (při uvaření houbové polévky)

    (při uvaření houbové polévky)

    Houby mohou růst v tmavých jeskynních a na stinných místech. Jsou snadno dostupné v bažinách, krytých lesech, a na houbových ostrovecn biomech a v Podsvětí vzhledem k nízké úrovni světla. Mohou se také objevovat v lesích, džunglích a mega taiga biomech. Hnědá houba samotná navýší světlo ve vzdušném bloku, ve kterém se nachází, o jednu úroveň. Červené houby se objevují vzácněji, než jejich hnědé protějšky.

    Houby mohou být sebrány rukou a položeny na zem v úrovni světla pod 13 a nejsou přímo pod oblohou. (výjimku tvoří mycelium nebo podzol, kde houby zůstanou i pod úplným sluncem).

    Houby rostou pouze v úrovni světla 12 a níže, výjimkou při položení je mycelium nebo podzol. Zde houby rostou bez ohledu na úroveň světla. [1] Hnědě a červené houby rostou stejnou rychlostí. [2]

    Houbové farmy mohou být postaveny. Jednou metodou je použití kostní moučky na zasazenou houbu, která vyroste v obrovskou houbu za předpokladu, že jsou vysazeny na hlíně, bloku trávy, myceliu, nebo podzolu, a mají prostor k růstu. Houby vypadnou ze země, pokud přes ně přeteče voda, odtlačí je píst nebo úroveň světla přesáhne 12.

    Jednotlivé bloky obrovské houby poskytnou malou houbu, když jsou rozbity hráčem. Bloky nemohou být vloženy do ohně a nejsou ovlivěny lávou.

    Krávomůrka jsou unikátními moby, kteří slouží jako zdroj na červené houby (když jsou ostříhány) a houbovou polévku (při “podojení” hráčem držícím misku).

    Jako příměs Editovat

    Jako tavební příměs (Pouze v Pocket Edici) Editovat

    • Někdy houby nemůžete položit. To protože vyžadují určitou úroveň tmy, aby mohly být pěstovány. Ale houby mohou růst na myceliu nebo podzolu kdekoliv i během dne.
    • Červené houby jsou hodně podobné s houbou Amanita muscaria (Létající muchomůrka). Snězení Amanity muscaria způsobí blouznění a halucinace, pokud jejich psychotické efekty nebyly sníženy předvařením. Podobně tak červené houby v Minecraftu způsobují hráči zranění v Testu přežití.
    • Hnědé houby jsou častější, než červené houby v bažinách, a přesný opak je na houbových ostrovech, který obývají Krávomůrky, nosící červené houby na zádech, což je činí mnohem častějšími zde.
    • Houby jsou jedním z těch pár bloků, které Enderman může zvednout.
    • Hnědé houby obsahují velice malé množství světla, ale je tak malé, že k jeho postřehnutí je nutná úplná tma.
    • Pokud hráč (v režimu Tvoření) vstoupí do Temnoty na vrcholu Podsvětí, možná najde houby na vrcholu bedrock bloků.
    • Houby mohou často tvořit kruh okolo stromu kvůli stínu z listů stromů.

    Houby naleznuté v bažinách.

    Houby rostoucí uvnitř cely v pevnosti.

    Hnědá houba rostoucí na stromě.

    Houby rostoucí v Podsvětí.

    Příklad biomu Houbový ostrov.

    Červená houba rostoucí na skupině světlitů v Podsvětí.

    Houby rostoucí na podzolu.

    Houby rostoucí na myceliu na houbovém ostrově.

    Minecraft Wiki

    Game content and materials are trademarks and copyrights of their respective publisher and its licensors. All rights reserved.

    This site is a part of Curse, Inc. and is not affiliated with the game publisher.

    Text je dostupný pod CC BY-NC-SA 3.0, pokud není uvedeno jinak.

    Zlatá vazná houba

    Zadat Rezervaci

    Zobrazit Pokoje

    Vítejte v našem hotelu

    Přijměte prosím naše pozvání do příjemných a útulných prostor našeho hotelu. Věříme, že jsme díky našim zkušenostem, vybavení hotelu a ochotnému personálu schopni uspokojit i tu nejnáročnější klientelu.

    Tisková zpráva

    V roce 2010 využila společnost DRACHO s.r.o. možnosti získat podporu z dotačního programu OPPK. Projekt s názvem Revitalizace Hotelu JUNIOR Praha byl úspěšně schválen a realizován v období listopadu 2010 až března 2012.

    V dubnu roku 2012 mohl tak zahájit provoz nový hotel Zlatá Váha.

    KDE NÁS NAJDETE

    JAK SE K NÁM DOSTANETE

    Z letiště Václava Havla

    • Autobusy č. 119 nebo 179 do stanice Motol
    • poté tramvají č. 9 do stanice Jindřišská
    • Autobus AE – na Masarykovo nádraží
    • Autobus AE – na Hlavní nádraží
    • Z Masarykova nádraží pěšky ulicí Dlážděná
    • Z hlavního nádraží pěšky ulicí Jeruzalémská
    • GPS: 50° 5′ 8.3904″, 14° 25′ 51.7326″

    Hotel Zlatá Váha

    Senovážné náměstí 981/21, Praha 1, 110 00, ČR

    Na Příkopě 23, Praha 1, 110 00, ČR

    Společnost je zapsána u obchodního soudu v Praze, oddíl C, vložka 182239.

    © 2012 Zlatá Váha

    V období listopadu 2010 až března 2012 byl realizován projekt Revitalizace Hotelu JUNIOR Praha. Projekt byl spolufinancovaný z evropských fondů a byl podpořen v rámci 5. výzvy Operačního programu Praha Konkurenceschopnost, oblast podpory 3.3. Rozvoj malých a středních podniků (registrační číslo projektu CZ.2.16/3.3.00/25102).

    Chutné houby čirůvky: Jak poznat a kde sbírat májovky, zelánky, čirůvky fialové…

    Čirůvky jsou houby méně známé a některé dnes též již vzácné. Podle gurmánů jsou však chutnější než tolik vyhledávané hřiby. Jaké druhy čirůvek můžete sbírat, kde rostou a jak je bezpečně poznat?

    Pro české houbaře je bezesporu králem hřib, a to nejspíše ten úžasný hřib smrkový, jemuž krásou svého červenohnědého klobouku může konkurovat asi jen hřib borový. Jelikož jsme národem gurmánů, je s podivem, že na privilegovaném postavení hřibů nic nemění skutečnost, že v našich lesích roste nemálo daleko chutnějších hub. Patří mezi ně třeba ryzce, řada holubinek, ale také několik druhů houbařům méně známých čirůvek.

    Lahodná májovka v lese i na zahradě

    Jednou z nich je čirůvka májovka. Jak už název napovídá, roste především v květnu, při příhodném počasí však již v dubnu, a je tedy první hojnější masitou houbou, kterou můžeme na jaře nalézt. A ani pro ni nemusíme chodit do lesa! Spíše než tam se s ní potkáme ve vlastní zahradě nebo třeba v parcích, hojně roste pod ovocnými stromy, zejména třešněmi, švestkami, rynglemi či planě rostoucími špendlíky. Výhodou je, že naleznete-li místo jejího růstu, můžete tam chodit s jistotou úspěchu i třeba dalších deset let.

    Bělavé až žlutavé klobouky májovky jsou až 10 centimetrů široké, kvalitní je i silná noha. Tato chuťově vynikající a všestranně použitelná houba se navíc může chlubit tím, že je královnou lesů Pyrenejského poloostrova – národ Basků ji dokonce uctívá jako národní houbu.

    Fialový poklad

    Při spatření čirůvky fialové si neznalý houbař možná může myslet něco o čarodějnicích. Její živé ametystově fialové zbarvení je opravdu netypické, ale s až 15 cm širokými klobouky a silným třeněm roste v početných skupinách celkem hojně od srpna do pozdního listopadu (někdy až do prosince) v listnatých, smrkových i smíšených lesích (dívejte se zejména kolem krmelců) a také na loukách.

    Jí velice podobná je čirůvka špinavá, která má o něco méně výraznou, spíše šedě fialovou barvu, tenčí třeň a roste spíše v trávě na okrajích lesů. Třetí do party jim dělá čirůvka dvoubarvá. Ta má nejmasitější, jen na okrajích nafialovělé, jinak ploše rozložené špinavě šedookrové klobouky a silný fialový třeň (odtud dvoubarvá). Roste od října do zimy, avšak téměř výhradně mimo les – tedy na lukách a pastvinách.

    • Všechny tyto čirůvky se hodí do smaženice a pod maso (i pod zvěřinu).
    • Výborné jsou také zavařované ve sladkokyselém (více osoleném) nálevu.

    Čirůvka fialová má ovšem navíc jeden úžasný, ten shora připomínaný, téměř čarodějnický dar: vědcům se totiž podařilo izolovat z ní látku s hypoglykemickým účinkem, takže je doporučovanou stravou pro diabetiky.

    Zelánka, skvost písčitých borů

    Těžko na světě existuje houba, na jejíž oslavu by byla složena óda – až na čirůvku zelánku. Básník Země zamyšlené Ladislav Stehlík o ní mimo jiné píše: „Zelánko, ať se kdokoliv rozplývá nad hřibovou urozeností, pro mne jsi ty královnou hub a stydím se do duše, že se mi dodnes nepodařilo vymyslet slovo vhodné tohoto obdivu. Tvá krása není v barevném oblečení, ale dojímáš mě pokaždé svým výdechem čistoty a úžasnou zelení svých listů pod kloboučkem. Je to zvláštní zeleň, jakou má jen první osení po dešti a která září jako bříška rosniček ve zpěvném ránu. Kdo jen jedenkrát vdechl tvoji vůni, tolik připomínající kořání a rosu, nikdy nezapomene na její zvláštní moučnou jemnost…“

    Zelánka je vskutku vynikající houba, doslova skvost písčitých borových lesů, jenže najít (od srpna po listopad) tuto kdysi hojnou čirůvku, se dnes považuje za houbařské štěstí, možná málem za zázrak.

    Při jejím sběru však dejte pozor na možnou záměnu s jedovatou čirůvkou sírožlutou, jež však naštěstí nepříjemně páchne po svítiplynu.

    Houba svatého Havla

    Mezi chuťově velmi dobré houby patří také čirůvka havelka. Své druhové jméno dostala proto, že doba jejího nejhojnějšího růstu se shoduje se svátkem sv. Havla (16. října). Roste ale už od září až do listopadu hlavně v borových lesích, ve vyšších polohách rovněž pod smrky. Také ona se však hojněji vyskytuje už pouze místy, a také proto asi je dnes již jen málo známá.

    Další jedlé čirůvky

    Mezi čirůvkami, kterých je celkem asi kolem 30 druhů, patří k jedlým ještě čirůvka střechovitá, čirůvka zemní a čirůvka topolová. Všechno to jsou poměrně hojné podzimní houby, chuťově ovšem nevýrazné a především snadno zaměnitelné za jiné nejedlé nebo dokonce jedovaté druhy. Oříškem mohou být i pro velmi zdatné houbaře, a tak sbírat je není příliš radno. Ovšem naučit se správně rozeznávat májovku, havelku, zelánku a snadno poznatelnou čirůvku fialovou je skoro povinností, protože jinak se připravujete o skvělé chuťové zážitky. Tak mnoho zdaru při podzimních houbařských toulkách!

    Mohlo by vás zajímat

  • Vaření a recepty

    Houbové polévky: kulajda, bramboračka, myslivecká.

  • Vaření a recepty

    Základní recept na českou smaženici

  • Vaření a recepty

    Holubinky: chutné houby s pestrými klobouky

  • Vaření a recepty

    Barevný svět hřibů

    Více z rubriky: Vaření a recepty

  • Vaření a recepty

    Frankfurtská zelená omáčka – legendární pokrm na Zelený…

  • Vaření a recepty

    Čerstvé vitamíny z domácích zdrojů: Rukolu snadno…

  • Vaření a recepty

    Velikonoce 2018: volné dny, recepty, tradice i dekorace

    Táhnutím přejdete na další článěk

    Frankfurtská zelená omáčka – legendární pokrm na Zelený čtvrtek

    Používáme soubory cookies pro poskytování kvalitních služeb. Úpravy můžete provést v nastavení prohlížeče.

    Stát se může každý příběh.

    Neumím hledat houby

    Vzdal jsem hledání hub.

    Houby. Na špičce pomyslnýho žebříčku lidový zábavy v ČR bude určitě houbaření. Možná v tom vedeme i v celý Evropě a snad i na světě. Troufám si říct, že to bude výš, než pití piva. … No dobře, tak to možná ne.

    Rozhodně to ale bude patřit k nejrozšířenější masový kratochvíli v zemi. Zastánci a nadšenci argumentují spojením příjemnýho s užitečným. Že prý se člověk projde, vyvětrá. Udělá něco pro sebe a zároveň nasbírá houby na smaženici.

    Že prý je houbaření pro hlavu osvěžující a zábavný.

    Nelze. Neexistuje. Lze se jít projít do lesa, to ano. Nelze jít normálně sbírat houby. Lze jít sbírat švestky (rostou na stromě). Jde sbírat zelí (roste v řádku za sebou). Jdou sbírat brambory (rostou dokonce v podzemí). Nejde ale jít na „procházku“ do lesa a zároveň sbírat houby. Člověk, kterej tvrdí opak totiž neříká celou pravdu. Na sbírání hub existuje nějaký zaklínadlo (musí nějaký být), který mi ještě nikdo neprozradil.

    Nevím, jestli znáte ten pocit marnosti. Jdete lesem a od ostatních lidí se ozývají nadšený výkřiky. „Mám! Já taky! Jé ten je! A tady další!“

    No do kelu… koukám do země a samozřejmě jako jediný nevidím nic, co by mělo být houbě podobný. Dej Bože, ať najdu aspoň jednu! Když vidím někoho poblíž, jak odhrnuje trávu a dloubá ze země svoji další houbu, přijdu blíž a snažím se v jeho okolí cokoli najít.

    Blbý je, když třeba jednu malou červivou houbu najdu. V tu chvíli se totiž mozek přepne do módu „vidímhoubyvšude“.

    Každej list na zemi, každej kulatej kamínek, nebo kus větve, mi od ty chvíle připadá jako houba. Takže potěšen nalákán nálezem jedny mrzký houby, strávím další hodinu v předklonu s odhrnováním spadaných listů a kousků větví v domnění, že už je to konečně ten hřib.

    Znovu a znovu prožívám utrpení, doprovázené výronem ze slzných kanálků, který zažívají nešťastný sázkaři. Totiž, když si na první pohled myslí, že skutečně vyhráli. Teplo se jim rozlije po těle, endorfiny zaplavují každej sval, aby pak vzápětí při detailním pohledu zjistili, že se překoukli a místo potřebný hodnoty, mají na losu o jednu nulu míň.

    říká mi podvědomí. A pokračuje, „nenajdeš nic, nikdy jsi nic nenašel“. Jásavý výkřiky houbařů z dalších a větších nálezů se snažím nevnímat. Snažím se neslyšet ani jejich hrdý komentování, co že za druh kozáka to našli tentokrát. Co je mi do toho!? Proč provokujou?

    A do toho si Vichřice, která ten den houbu našla ze všech jako první (nejmladší najde houbu první, paradox, že), začne bezelstně nahlas notovat a dokola opakovat infantilní říkanku:

    Lopatou, má palici chlupatou…

    Nesnáším sbírání hub.

    Neumím to. A přitom takový hovězí na houbách, mhm… V otázce zásobování houbama jsem na vás všechny houbaře ale vyzrál. Mám totiž sousedku, který přímo na zahradě rostou klouzci. Cha! Její rejpání ohledně mých schopností najít houby záměrně přeslechnu. A když mi ještě ukáže, na kterým místě na zahradě rostou, tak si je pyšně sám vydloubnu a doma usuším. Cha! A taky 3x sláva Lidlu za čerstvý žampiony.

    Zatímco ostatní povykovali, kolik hub už mají, já bloudil mezi smrky. A jak tak čumím do země, ejhle. Sice to není houba, ale radost mi to udělá snad větší.

    Neumím hledat houby. A štve mě to.

    Keška. Ukrytá pod pařezem. Vichřice se hned hrne podívat, co za poklady je uvnitř a chce si vzít malý dřevěný přívěsek. Vysvětluju jí, že nejde jen tak si něco vzít, že by tam na oplátku musela něco vložit.

    Ne, tu šišku tam nestrkej, z ní by fakt nikdo neměl radost“, klidním její vzrušený nápady na to, co tam strčí. „Ani když ji ovážeš trávou a uděláš z ní páva. Ne, šiška neprojde, milá zlatá.“ Po chvíli handrkování a bránění kešky před dvojicí kamínků, větvičkou a kapesníkem (posmrkaným jen trochu), dostanu Vichřici na nápad, že si sice nic nevezmeme, ale zato se podepíšeme do malé knížky uvnitř. Nechám ji tedy podepsat se tiskacím písmem, kešku zavíráme a strkáme zpátky pod pařez.

    Geocaching nehraju, souřadnice neznám a přesto jsem jednu našel. A jako první. A to mě těší, že jsem na ty houby šel a nevzdal to!

  • Leave a Reply