Životního cyklu sportovců (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

SportovnГ­ podlahy ZlГ­n

SPORTISCA (Е vГЅcarsko)

SPORTISCA (Е vГЅcarsko)

Е vГЅcarskГЅ vГЅrobce umД›lГЅch trГЎvnГ­kЕЇ vГЅjimeДЌnГЅch kvalit a ЕЎpiДЌkovГЅch hernГ­ch vlastnostГ­. V naЕЎГ­ nabГ­dce najdete ucelenou Е™adu umД›lГЅch trГЎvnГ­ku pro vЕЎechny typy sportЕЇ (fotbal, tenis, golf, multisport), stejnД› tak i okrasnГ© trГЎvnГ­ky urДЌenГ© do interiГ©ru. VГ­ce na naЕЎich strГЎnkГЎch zde a na strГЎnkГЎch vГЅrobce zde.

Vlajkovou lodГ­ firmy SPORTISCA jsou bezzГЎsypovГ© trГЎvnГ­ky urДЌenГ© na fotbal. Ty nabГ­zejГ­ nГЎledujГ­cГ­ vГЅhody:

  • Autenticita – trГЎvnГ­ky SPORTISCA jsou inspirovГЎny pЕ™Г­rodou, velmi realisticky kopГ­rujГ­ vzhled a vlastnosti pЕ™Г­rodnГ­ho trГЎvnГ­ku. HernГ­ vlastnosti trГЎvnГ­kЕЇ odpovГ­dajГ­ poЕѕadavkЕЇm FIFA*.
  • HernГ­ komfort – revoluДЌnГ­ Triple-T-Technology TM vyuЕѕГ­vГЎ dЕЇmyslnГ© kontrukce trГЎvnГ­ku z 3 rЕЇznГЅch vrstev vlГЎken.
  • ЕЅГЎdnГЎ statickГЎ elektЕ™ina – trГЎvnГ­ky jsou bezzГЎsypovГ©, vyЕѕadujГ­ minimГЎlnГ­ ГєdrЕѕbu, jednoduЕЎe se ДЌistГ­ a zbavujГ­ neДЌistot. Naprosto bezproblГ©movГЎ a snadnГЎ recyklace na konci ЕѕivotnГ­ho cyklu.
  • Extra ГєДЌinnГЎ drenГЎЕѕ – dГ­ky pouЕѕitГ­ podloЕѕky zhotovenГ© ze syntetickГ© plsti. Propustnost > 0,1cm/s.

ZdravГ­ a bezpeДЌГ­ sportovcЕЇ

  • Е etrnost vЕЇДЌi kloubЕЇm sportovcЕЇ – trГЎvnГ­ky spolu s pruЕѕnou podloЕѕkou T-Layer TM zaruДЌujГ­ Гєtlum sil 60 % po celou dobu Еѕivotnosti produktu!
  • Pohyb – vlГЎkna T1 a T2 zajiЕЎЕҐujГ­ dokonalou stabilitu, trakci a boДЌnГ­ oporu chodidel pЕ™i pohybu v kopaДЌkГЎch.
  • Bez prachu a zГЎpachu – trГЎvnГ­ky nemajГ­ ЕѕГЎdnГЅ gumovГЅ vsyp, kterГЅ by vГЅЕ™il prach anebo v horkГЅch dnech zapГЎchal.
  • BezstarostnГЎ ГєdrЕѕba – bezzГЎsypovГ© trГЎvnГ­ky nevyЕѕadujГ­ hloubkovГ© ДЌiЕЎЕҐД›nГ­ a pravidelnГ© dosypГЎvГЎnГ­ granulГЎtu, staДЌГ­ jen tu a tam proДЌistit rotaДЌnГ­m kartГЎДЌem. TГ­m se trГЎvnГ­k zbavГ­ neДЌistot a zГЎroveЕ€ se zabrГЎnГ­ vzniku mechЕЇ a Е™as.
  • VЕ™ezГЎvanГ© lajny – lajny nenГ­ potЕ™eba obnovovat po celou dobu Еѕivotnosti trГЎvnГ­ku.
  • SnadnГЎ likvidace – po skonДЌenГ­ Еѕivotnosti se dГЎ trГЎvnГ­k velice jednoduЕЎe odstranit (vГЎЕѕГ­ mГ©nД› jak polovinu toho co trГЎvnГ­k se vsypem). NГЎklady na odvoz a uloЕѕenГ­ tvoЕ™Г­ jen zlomek nГЎkladЕЇ ve srovnГЎnГ­ se zГЎsypovГЅmi trГЎvnГ­ky.
  • CelkovД› niЕѕЕЎГ­ nГЎklady – poЕ™izovacГ­ cena bezzГЎsypovГЅch trГЎvnГ­kЕЇ je ve srovnГЎnГ­ se zГЎsypovГЅmi bezpochyby vyЕЎЕЎГ­. NezГЎvyslГЎ studie vЕЎak jednoznaДЌnД› prokГЎzala, Еѕe veЕЎkerГ© dalЕЎГ­ nГЎklady spojenГ© s ГєdrЕѕbou, ДЌiЕЎtД›nГ­m a recyklacГ­ trГЎvnГ­kЕЇ se vsypem pЕ™evyЕЎujГ­ uЕЎetЕ™enГ© prostЕ™edky pЕ™i jejich poЕ™izenГ­.
  • Minimum spojЕЇ – dГ­ky patentovanГ© technologii T-Roll TM dokГЎЕѕe SPORTISCA vyrobit extra dlouhГ© role, kterГ© snadno pokryjГ­ celou ЕЎГ­Е™ku hЕ™iЕЎtД›. TГ­m se minimalizuje mnoЕѕstvГ­ spojЕЇ a tГ­m i mГ­st nГЎchylnГЅch k poЕЎkozenГ­.
  • Pevnost a odolnost – vlГЎkno je velmi pevnД› ukotveno v podkladovГ© textilii T-Back TM . Ta je rovnД›Еѕ nesmГ­rnД› odolnГЎ vЕЇДЌi protrЕѕenГ­ a poniДЌenГ­.
  • Е piДЌkovГ© materiГЎly – SPORTISCA spolupracuje jen s dodavateli, jejichЕѕ materiГЎl splЕ€uje nejnГЎroДЌnД›jЕЎГ­ kritГ©ria a Е vГЅcarskГ© standardy. ЕЅivotnost trГЎvnГ­kЕЇ SPORTISCA byla testovГЎna i pomocГ­ cyklЕЇ Lipsoprt. Zde trГЎvnГ­k i po 20 200 cyklech (vГ­ce jak 10 letech bД›ЕѕnГ©ho pouЕѕГ­vГЎnГ­) zaznamenal jen nepatrnГ© zmД›ny.
  • 5-letГЎ zГЎruka – vГЅrobky SPORTISCA jsou nabГ­zeny s 5-letou zГЎrukou.
  • EkologickГЎ vГЅroba – SPORTISCA nepouЕѕГ­vГЎ ve vГЅrobД› ЕѕГЎdnГЎ zmД›kДЌovadla ani rozpouЕЎtД›dla. SPORTISCA je aktivnГ­m ДЌlenem GUT ( Association of Environmentally Friendly Carpets).
  • SnГ­ЕѕenГ­ emisГ­ CO2 – SPORTISCA je drЕѕitelem certifikГЎtu ENAW.

BroЕѕurky ke staЕѕenГ­ v angliДЌtinД› zde, zde a zde.

DДљLГЃME SPORTOVNГЌ PODLAHY A HALY

OBCHODNÍ PARTNEŘI

GranulГЎt TPV, kvalitnД›jЕЎГ­ nГЎhrada EPDM granulГЎtu.

  • // PLEXIPAVE (USA)

    OficiГЎlnГ­ distributor PLEXICUSHION PRESTIGE, povrch Australian Open.

  • // BASF CONICA (Е vГЅcarsko)

    PolyuretanovГ© povrchy na venkovnГ­ sportoviЕЎtД›, atletiku. LitГ© podlahy do tД›locviДЌen.

  • // HERCULAN (Holandsko)

    VГЅrobce ЕЎpiДЌkovГЅch polyuretanovГЅch podlah do tД›locviДЌen a vГ­ceГєДЌelovГЅch hal.

  • // NOTTS SPORT (VelkГЎ BritГЎnie)

    Koberce novГ© generace, nГЎhrada umД›lГЅch trГЎvnГ­kЕЇ (tenis, fotbal).

  • // SPORTISCA (Е vГЅcarsko)

    EPDM granulГЎt ЕЎpiДЌkovГ© kvality urДЌenГЅ na ЕЎkolnГ­ hЕ™iЕЎtД›, tenisovГ© kurty, hГЎzenou.

  • // KRAIBURG (NД›mecko)

    UmД›lГ© trГЎvnГ­ky ДЌeskГ© vГЅroby.

  • Vэћiva a zdravн po иtyшicнtce

    Okolo иtyшicбtйho roku dochбzн v lidskйm tмle k mnoha zmмnбm. S pшibэvajнcнmi lety se mмnн hladina hormonщ, zaинnб fungovat jinak metabolismus. Zvyљujн se i rizika vzniku vysokйho krevnнho tlaku, zvэљenй hladiny cholesterolu v krvi a takй kardiovaskulбrnнch onemocnмnн a nemocн pohybovйho aparбtu. Ke zmмnбm dochбzн i v psychice, pшedevљнm v souvislosti s menopauzou, u muћщ se pшechodu шнkб andropauza. Mщћe se dostavit podrбћdмnost, ъzkosti a nespavost.

    Tмlesnй zmмny po иtyшicнtce – jak stбrneme

    Zaujal mne иlбnek autora Iva Podskalskйho, ve kterйm popisuje stбrnutн muћщ. Dovolнm si pouћнt jeho citaci, jak se naљe tмlo mмnн po 40. roku ћivota.

    • Pokoћka – povadlб pleќ na tvбшнch, postupem иasu pleќ stбrne, ztrбcн pшirozenou vlhkost a pruћnost, stahuje se a stбvб se tenин.
    • Svaly – ъbytek zhruba 4 – 5 kg.
    • Mozek – smrљќuje se a pшichбzн o miliardy bunмk. Hodnм to ovlivтuje ибst шнdнcн spбnek – starљн lidй spн aћ o dvм tшetiny иasu mйnм neћ mladн.
    • Oиi – na иtenн jsou tшeba brэle, zvyљuje se citlivost na ostrй svмtlo.
    • Uљi – registrace niћљнho kmitoиtu (cca 2000 – 3000 Hz mйnм).
    • Srdce – v klidovйm stavu tluиe po celэ ћivot tйmмш stejnэm rytmem, jen je stбle slabљн v dщsledku zmenљovбnн srdeиnнho svalu. Инm je srdce starљн, tнm mйnм krve pшepumpuje. Pшi fyzickй nбmaze se puls nezvyљuje tolik jako v mlбdн – pшepumpuje pшibliћnм o 200 ml mйnм krve.
    • Dalљн – jбtra jsou schopna pшefiltrovat mйnм krve, dochбzн ke zmenљenн objemu moиovйho mмchэшe (nutnost иastмjљнho moиenн), zmenљuje se maximбlnн mnoћstvн vzduchu, kterэ jsou plнce schopny nabrat pшi nejhlubљнm nadechnutн, nehty rostou na rukou a nohou pomaleji, roste tukovб tkбт (ъmмrnм tomu se zvмtљuje objem pasu a hrudi).

    Prvnн pшнznaky иtyшicнtky

    Problйmy, kterй doprovбzejн niћљн hormonбlnн hladinu, jsou spojeny s menopauzou. Jednб se o nбvaly horka, bolesti hlavy, pocity malбtnosti a ъnavy, zmмny nбlad, nespavost, vysuљovбnн pokoћky. Nмkterй zdravotnн potнћe se mohou zaинt objevovat nejen v prщbмhu menopauzy, ale i nмkolik let po pшechodu. S obdobнm pшechodu a hormonбlnнmi zmмnami se pojн i riziko vzniku kardiovaskulбrnнch onemocnмnн. I muћskэ pшechod mб s klimakteriem u ћen hodnм spoleиnйho. Patшн sem potнћe psychickй, jako jsou podrбћdмnost, ъzkostnм depresivnн nбlady nebo potнћe v oblasti sexuбlnн, nмkdy se pшidбvajн i potнћe jako aterosklerуza, шнdnutн kostн (osteopenie) иi potнћe spojenй s prostatou.

    Zdravotnн rizika spojenб nejen s pшechodem

    Po иtyшicбtйm roce se zvyљuje i riziko vэskytu vysokйho krevnнho tlaku, dochбzн takй ke zmмnм procesu uklбdбnн tuku, инmћ se zvyљuje riziko obezity, coћ ъmмrnм zvyљuje riziko srdeиnнch a cйvnнch onemocnмnн. Ћenskэ organismus je v prщbмhu ћivota pшed tмmito nemocemi chrбnмn estrogenem, coћ je dщvod niћљнho vэskytu tмchto onemocnмnн u ћen neћ u muћщ stejnйho vмku. Ochrannэ ъиinek se ovљem ztrбcн kolem 60 let vмku, kdy se riziko vzniku onemocnмnн u muћщ a ћen vyrovnбvб. Pшниinou je uklбdбnн tukovэch lбtek do cйv, kterй se pak stбvajн nepoddajnэmi a zъћenэmi. Vэsledkem je aterosklerуza, tedy degenerativnн onemocnмnн cйvnн stмny. Aterosklerуza vede k шadм onemocnмnн, napш. infarkt myokardu, cйvnн mozkovб pшнhoda.

    Cholesterol je steroidnн lбtka, kterou lidskэ organismus potшebuje pro tvorbu hormonщ a vitamнnu D. Cholesterol pomбhб tмlu zpracovбvat tuky, je takй dщleћitэ pшi tvorbм bunмиnэch membrбn. Pшнliљ vysokб koncentrace v krvi vљak nese pro organismus zdravotnн rizika. Jakй jsou optimбlnн hranice?

    • pшimмшenб hranice cholesterolu v krvi: pod 5,16 mmol/l (2 g/l)
    • hraniиnн hranice cholesterolu v krvi: 5,16 – 6,18 mmol/l (2 – 2,38 g/l)
    • vysokб hranice cholesterolu v krvi: > 6,18 mmol/l (> 2,38 g/l)

    Cholesterol sбm o sobм nebezpeиnэ nenн. To ale platн pouze do okamћiku, kdy je hladina LDL (tzv. “љpatnэ” cholesterol) v krvi v normм. Pokud tмlo nadmмrnм zбsobujeme cholesterolem z potravin, jako jsou napш. tuиnб masa a vэrobky z nich, tuиnй mlйиnй vэrobky, vznikб problйm. V tomto okamћiku tмlo nezvlбdб regulovat jeho hladinu.

    Cholesterol se totiћ snadno pшichycuje na cйvnн stмny a vytvбшн souибst sklerotickэch plбtщ, na jejichћ povrch se pak nabalujн krevnн sraћeniny. Pak dochбzн k zъћenн a nмkdy i k ъplnй neprщchodnosti cйv. Nбsledkem mщћe bэt prбvм vznik srdeиnм-cйvnнch onemocnмnн. Za zvэљenou hladinou LDL, tzv. zlйho cholesterolu (zбroveт i celkovйho cholesterolu), stojн ћivotnн styl – stres, kouшenн, sedavй zamмstnбnн, nezdravй stravovбnн, nulovб pohybovб aktivita.

    Vysokэ krevnн tlak

    Stejnм jako zvэљenб hladina cholesterolu ani vysokэ krevnн tlak nebolн. Иasto se neprojevuje ћбdnэmi potнћemi, a tak se na jeho vysokй hodnoty pшijde pozdм. Pшitom se jednб o jednu z nejnebezpeиnмjљнch zdravotnнch komplikacн, kterй nбs mohou ohrozit. Hypertenze totiћ zatмћuje srdce a tepny a mщћe poљkodit jemnй tkбnм napшнklad v oku nebo ledvinбch. Инm vyљљн je tlak, tнm vмtљн je riziko vzniku zбvaћnэch komplikacн, napш. srdeиnнho infarktu. K rizikovэm faktorщm vysokйho krevnнho tlaku patшн stres, nadmмrnб konzumace alkoholu, strava bohatб na sщl a obezita.

    Nejиastмji lidй trpн bolestmi kolenou, kyиlн a иlбnkщ prstщ na rukou. Hlavnн a nejbмћnмjљн pшниinou jsou poибtky osteoartrуzy, degenerativnнho onemocnмnн kloubщ. Statistika o takto nemocnэch se v Иesku nevede, ale nмjakэm stupnмm artrуzy ъdajnм trpн kaћdэ po иtyшicнtce. Je to choroba s plнћivou progresн, pшi nнћ se postupnм odbourбvб chrupavиitб tkбт a dochбzн k patologickэm zmмnбm i na povrchu kostн. Struktura kloubnн chrupavky se postupnм bortн, sniћuje se hybnost a s tнm se dostavн bolestivost.

    Co zaшazovat do jнdelnниku

    Hlavnн roli v jнdelnниku by mмla hrбt zelenina a ovoce, netuиnй mlйиnй vэrobky, oшнљky, semнnka, tekutй rostlinnй oleje, libovб masa a samozшejmм ryby a moшskй plody, kterй jsou bohatй na zdravй nenasycenй tuky. Naopak tuиnб jнdla a ћivoиiљnй tuky je tшeba omezit a mнt stбle pod kontrolou. Podobnм cukr, alkohol, cigarety, nadbytek soli a koшenмnб jнdla zvyљujн krevnн tlak. Dщleћitэ je pшнjem potravin s vysokэm obsahem vlбkniny. Vlбknina pomбhб vэznamnм sniћovat hladinu cholesterolu a sniћuje riziko zбcpy, kterб se mщћe v pokroиilйm vмku objevit. Preferujte celozrnnй obiloviny a tzv. “pseudoobilniny”, kterй dnes zaинnajн pomalu, ale jistм plnit regбly s potravinami – pohanka, celozrnnэ kuskus, bulgur, celozrnnй peиivo, neloupanб rэћe, cereбlie a luљtмniny.

    Dalљн ћiviny v jнdelnниku

    Dostatek vitamнnu C, hoшинku, draslнku a vlбkniny ve stravм – to je zбkladnн pшedpoklad pro celoћivotnн udrћenн normбlnнho krevnнho tlaku a ћбdnб z tмchto иtyш poloћek nenн niинm jinэm nahraditelnб. Dalљн nenahraditelnou sloћkou potravy jsou lбtky ALA, DHA a EPA. Jsou obsaћeny v tuиnэch rybбch, ale nalezneme je i ve lnмnйm nebo konopnйm semнnku. Na vysokэ krevnн tlak zabнrajн иajovй smмsi z hlohu, listu pampeliљky a lipovйho kvмtu, kterй koupнte v lйkбrnбch nebo bylinkбшstvн. Hloh mб antioxidaиnн ъиinky, posiluje srdeиnн sval a rozљiшuje krevnн cйvy. List pampeliљky se tradiиnм pouћнvб jako diuretikum, kterй sniћuje krevnн tlak, a lipovэ kvмt mб schopnost snнћit zvэљenэ tlak krve. Jako doplтkovй lйиivo pшi zvэљenй hladinм cholesterolu v krvi, zvэљenэch hodnotбch krevnнho tuku, hypertenzi a jako prevenci rщznэch cйvnнch onemocnмnн zvolte urиitм иesnek. Aby mohl svй ъиinky plnм rozvinout, je nutnй si ho dopшбvat kaћdэ den. Dennм bychom mмli zkonzumovat 2 aћ 3 strouћky nebo 900 mg suљenйho иesneku. Dalљн moћnostн jsou pшнpravky z lйkбrny, napш. Allivictus, kterэ je vyroben vэhradnм z иeskэch odrщd иesneku.

    Na klouby pomбhajн tyto lбtky:

    • Selen – zlepљuje odolnost organismu proti ubэvбnн chrupavky. Neodstranн bolest jednorбzovм, ale pщsobн proti postupujнcнmu zбnмtu kloubщ (artritidм).
    • Glukosamin sulfбt – obsahuje ho kaћdб lidskб tkбт, je zбkladnнm stavebnнm kamenem kaћdй chrupavky a stimuluje tvorbu kolagenu, takћe napomбhб kloubnн chrupavce k jejнmu obnovenн.
    • Vitamнn D – pщsobн proti zбtмћovэm zlomeninбm kostн. Шнkб se mu “sluneиnн vitamнn”, protoћe se v naљem tмle tvoшн ve chvнli, kdyћ se vystavнme sluneиnнmu zбшenн. Pravidelnм doporuиuji konzumovat vэrobky bohatй na vбpnнk, kterй jdou ruku v ruce se vstшebбnнm tohoto vitamнnu.

    Menopauza, andropauza

    Menopauza je ztrбta menstruace po pшechodu. Jde o pшirozenэ stav v ћivotм ћeny, kdy dochбzн k ъtlumu funkce vajeиnнkщ, v dщsledku иehoћ se sniћuje tvorba hormonщ estrogenu a progesteronu. Zastavuje se menstruaиnн cyklus a nastбvб ztrбta plodnosti – ћena nenн schopna otмhotnмt pшirozenou cestou. Menopauza nastupuje zhruba mezi 45. aћ 55. rokem vмku ћeny. S nбstupem menopauzy mщћe bэt spojena celб шada potнћн, jako je buљenн srdce, noиnн pocenн, nбvaly horka, nespavost a jinй poruchy spбnku, nervozita a podrбћdмnost, љpatnй libido, ъnava a ospalost, popшнpadм i deprese. Takovйto stavy se objevujн zpravidla љestэm a sedmэm rokem pшed poslednн menstruacн.

    Strava pшi menopauze

    Tyto negativnн pшнznaky lze do jistй mнry eliminovat doplтky stravy s obsahem fytoestrogenщ ze sуji, tofu a dalљнch sуjovэch produktщ. Dalљнm pomocnнkem je иervenэ jetel, fenykl, mateшн kaљiиka, vиelн pyl a drmek. Kromм toho jsou na vyљљн mnoћstvн estrogenu bohatб jablka, jeиmen, hnмdб rэћe, mrkev, tшeљnм, kokosovй oшechy, lilek, olivy, araљнdy, љvestky, pљenice a sladkй brambory. Vedle produktщ ze sуje a tofu si mohou ћeny pomoci v boji proti nбvalщm tнm, ћe budou jнst vнce potravin bohatэch na vбpnнk, hoшинk a tмch, kterй majн mnoho vitamнnu E – jako je za studena lisovanэ olivovэ olej, listovб zelenina, oшechy a mandle. Mщj osobnн tip – velmi dobrй je uћнvбnн olejщ z pupalky a pљeniиnэch klниkщ. Oba oleje se vyznaиujн velmi vysokэm obsahem vitamнnu E. Dбle Vбm pomщћe dostateиnэ pшнjem minerбlщ a potravin bohatэch na vlбkninu – vљe zvlбdnete najednou, pokud budete jнst celб obilnб zrna a иerstvou zeleninu. Mnohй potraviny se mohou podнlet na zhorљovбnн potнћн s nбvaly horka. Jsou to alkohol, kofein, cukr, nekysanй mlйиnй vэrobky, maso, jejich podнl se rщznн od zmмn nбlad aћ po intenzivnн nбvaly.

    Pokud za pшниinou pocenн stojн nejen hormonбlnн nerovnovбha, ale takй nadvбha, dennм si pшipravujte nбlevy ze љalvмje.

    Andropauza – muћi v pшechodu

    Jб vнm, muћi neradi slyљн o svйm pшechodu, ale i ve Vaљem tмle probнhб spousta zmмn. Zpravidla se projevujн vэraznмjљнm ъbytkem testosteronu, kterэ stojн za vљemi fyzickэmi i psychickэmi zmмnami. Zaибtky tмchto projevщ jsou po 45. roce, spнљe ve vмku blнћe k padesбtce. Шada muћщ se s pшнznaky andropauzy mщћe zaинt potэkat mnohem dшнve, jiћ kolem 35. roku, protoћe hladina testosteronu se nemмnн jen s narщstajнcнm vмkem.

    Klinicky se u muћщ zaинnajн projevovat podobnй pшнznaky, jako se vyskytujн u ћen. Takovэ muћ mщћe pozorovat tyto pшнznaky:

    • je emotivnм podrбћdмnэ, rozladмnэ aћ neurotickэ
    • trpн poruchami spбnku
    • иastмji trpн stavem vyиerpanosti
    • ztrбta libida a problйmy v sexuбlnнm ћivotм (coћ muћe trбpн ze vљeho nejvнce)
    • suchб pokoћka, ztrбta lesku
    • nadmмrnй vypadбvбnн vlasщ
    • ztrбta svalovй hmoty

    Testosteron v cyklech

    Vмdci zkoumali “vzorek muћщ” z USA, Francie a Austrбlie a popsali kromм ћivotnнho cyklu (nejvyљљн hodnoty testosteronu v pubertм, nejniћљн ve stбшн) takй velkэ roиnн cyklus a nмkolik menљнch cyklщ dennнch. Hladina testosteronu je nejvyљљн v шнjnu a potй pozvolna klesб aћ do dubna, kdy je nejniћљн. Co se cyklщ bмhem dne tэиe, je mnoћstvн testosteronu v krvi nejvyљљн rбno.

    Vэћiva muћщ v pшechodu

    Pro muћe je v tйto chvнli vhodnб pшedevљнm strava obsahujнcн zinek (hovмzн maso, drщbeћ, luљtмniny, oшechy), kterэ kromм posнlenн imunity podporuje i funkci prostaty. Vyvarujte se alkoholu, kterэ sniћuje mnoћstvн zinku, mб toxickэ vliv na varlata a sniћuje koncentraci testosteronu i u muћщ, kteшн nepijн alkohol pravidelnм. Pшejнdбnн a obezita navнc zvyљujн hladinu estrogenu v muћskйm tмle. Tento ћenskэ hormon pak mб za nбsledek zmнnмnou podrбћdмnost a nespokojenost. Muћi prochбzejнcн andropauzou иasto soubмћnм bojujн i s pocity mйnмcennosti a smutku, nмkdy hraniинcнmi s depresн. Zmнrnit tyto stavy je moћnй vitamнnem B a kyselinou listovou. Na vitamнn B je bohatй napшнklad lahщdkovй droћdн. Kdo neznб, jdмte si ho rovnou koupit. Na zlepљenн soustшedмnн a obмhu krve v mozku je vэbornэ vэtaћek z Ginkgo biloba. Mнrnй antidepresivnн ъиinky vykazuje tшezalka.

    Co by muћi mмli zaшadit do jнdelnниku

    Oves a ovesnй vloиky

    Oves obsahuje beta-glukany, rozpustnou vlбkninu, kterб pomбhб sniћovat neћбdoucн formy cholesterolu (LDL). Navнc pшedstavuje velmi vhodnou prevenci proti aterosklerуze. Nмkterй vэzkumy tvrdн, ћe mщћete konzumacн 2 – 3 lћic ovsa dennм snнћit hladinu cholesterolu o 5 – 10 %. Konzumovat ho mщћete napшнklad jako celб zrna nebo ve formм vloиek nebo pшidбnнm do jogurtu.

    Tшeљnм jako bohatэ zdroj antioxidantщ jsou velkэm pomocnнkem v boji proti dnм иi artritidм. V lйtм je optimбlnн snнst hrst tшeљnн nebo vypнt sklenici neslazenйho tшeљтovйho dћusu. Tento proces opakujte tшikrбt aћ иtyшikrбt tэdnм.

    Vэhodou mandlн je schopnost regulace hladiny glukуzy v krvi. Souиasnм takй sniћujн hladinu cholesterolu. Jsou tak vhodnэm bojovnнkem proti kardiovaskulбrnнm onemocnмnнm a diabetu. Vybнrejte ale klasickй mandle bez pшнdavku soli, kterб naopak mщћe krevnн tlak zvyљovat. Mandle patшн mezi zбsadotvornй potraviny a pomбhajн sniћovat tмlesnй pH.

    Omega 3 (n-3) mastnй kyseliny vyskytujнcн se v rybбch vэznamnм napomбhajн snнћit srdeиnн frekvenci, krevnн tlak a redukujн riziko vэskytu arytmie. Vhodnэmi zdroji mastnэch kyselin jsou ryby jako losos, tuтбk, sardinky nebo sledi. Optimбlnн ъиinnou dбvkou je ryba na talншi minimбlnм tшikrбt do tэdne. Jelikoћ jsou omega 3 mastnй kyseliny citlivй na vysokй teploty, je vhodnй ryby pшipravovat v pбшe nebo na mнrnйm ohni.

    Isoflavony v sуjovэch bobech pomбhajн pшi boji s vysokэm cholesterolem, zlepљujн hustotu kostн u ћen po menopauze a zбroveт zvyљujн muћskou plodnost. Pro optimбlnн ъиinky by se mмly jнst sуjovй produkty dvakrбt aћ tшikrбt tэdnм. Pшi uћнvбnн lйkщ na љtнtnou ћlбzu jsou dбvky menљн a doporuиuji konzultovat pшнjem s lйkaшem.

    Rajиata jsou nejlepљнm zdrojem antioxidantu lykopenu. Jsou vhodnou prevencн proti vzniku a љншenн rakovinnэch bunмk a takй ochraтujн pшed aterosklerуzou. Lykopen se nejlйpe vstшebбvб v tмle ve vaшenй formм, je tedy ъиinnй konzumovat vaшenб rajиata na libovolnэ zpщsob. Samozшejmм mщћete jako zdroj lykopenu vyuћнt i jinй formy, љќбvy, protlaky, omбиky atd.

    Polotuиnй mlйko, zakysanй produkty

    Pшevбћnм po 50. roku pomбhб plnotuиnй mlйko proti nadmмrnйmu ъbytku svalovй hmoty. V dбvce 100 ml mlйka je obsaћeno 118 mg vбpnнku. U muћщ je doporuиenб dennн dбvka vбpnнku 1000 mg, u ћen 1200 mg. Mlйko mщћete pшidбvat do rщznэch forem kaљн, pнt samotnй, pшнpadnм konzumovat s cereбliemi. Dnes jsou bмћnм k zakoupenн mlйka bez obsahu laktуzy, kterб jsou poslednн dobou инm dбl oblнbenмjљн. Kdo trpн intolerancн na laktуzu, nemusн tedy zoufat. Osobnм doporuиuji konzumovat vнce neochucenй zakysanй vэrobky (jogurty, acidofilnн mlйka, kefнry, zбkysy, kyљky atd.). Firma Ehrmann vyrбbн i tvarohy s probiotickou kulturou, jsou velmi lahodnй.

    Utajená ekologická katastrofa: Jak komunisté zničili životní prostředí

    Kritika československého socialistického režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti nebo justice či otázky nesvobody. Málokdo – nebo to je už hodně dávno – se ale při reflexi naší normalizační minulosti věnoval i zdánlivě okrajovějším tématům jako je třeba devastace životního prostředí a ekologie. Tvůrci cyklu televizních Příběhů 20. století si na to prostor našli. Tak důležité téma nelze opomíjet, následky tehdejšího šíleného počínání totiž neseme dodnes.

    „To životní prostředí bylo v totálně katastrofálním stavu,…byli jsme v té době nejhorší v Evropě,“ říká Bedřich Moldan, který byl v letech 1990-91 ministrem životního prostředí. A upozorňuje na tehdejší nedýchatelné ovzduší, kterým trpěla hlavně města jako Most, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem. Statistické hodnoty zdravotního stavu obyvatel se samozřejmě nikde nemohly objevit.

    Ničení krajiny v Československu začalo souběžně s kolektivizací, vlastně už v padesátých letech. Vedení země bylo v zajetí toho, že čím víc průmyslu a těžby, tím na tom ta republika bude líp. „Venkov komunisti úplně zničili, nejen, že vyhnali elity, ale zničili zemědělskou krajinu a její přirozený život…a to nevratně,“ popisuje Moldan.

    V dokumentu vystupují také Martin Říha, architekt a ekolog, na začátku 90. let náměstek ministra životního prostředí nebo ekoložka Jarmila Johnová, předsedkyně spolku Pražské matky. Ta v roce 1988 v petici tehdejším úřadům požadovala odtajnění informací o životním prostředí. Přes tuto iniciativu se seznámila s disidentkami a založily zmíněný spolek. Johnová vzpomíná na tehdejší červené či jinak barevné a smradlavé potoky u textilek, na havárie v chemičkách. „Hlavně ty informace o tom, jak prostředí vypadá, nebyly. Byly zakázané. Ale kdo nebyl úplně slepý, musel si toho všimnout.“ Těžko říci. Většina si možná všimnout nechtěla.

    Pro Paměť národa vyprávěli i Milan Černoch, odborník na odsiřování elektráren a Jaroslav Knapko, který vyrostl v Mostě. Ve filmu vzpomíná, že maminka pracovala v roce 1979 v místní chemičce, na benzínovém tankovišti. Vrátila se ze šatny pro přiotrávenou kamarádku, chtěla ji vytáhnout a sama se udusila.

    Na začátku 70. let bylo několik pokusů něco s ekologickou situací v Československu dělat, vznikla např. Ekologická společnost, pořádali se různé semináře, atd. Bedřich Moldan s kolegy založil v roce 1978 ekologickou sekci při Akademii věd. Státní aparát se ale soustředil hlavně na utajování informací. A ekologické aktivity neměly naději na úspěch, podstatné bylo, že nahoru šla výroba.

    Prakticky ve všech oblastech životního prostředí byla ale situace i v 80 letech katastrofální. V Teplicích bylo v roce 1989 několik demonstrací kvůli životnímu prostředí, což byl jakýsi „předvoj“ sametové revoluce. „Koncentrace škodlivin v ovzduší už dosáhly takových hodnot, že i lidé, kteří nás brali jako kverulanty, seznali, že je třeba vyjít do ulic a dát to najevo panstvu. A nebyly to stovky, ale tisíce lidí,“ vzpomíná Martin Říha.

    Bezprostředně po pádu komunismu patřila záchrana životního prostředí mezi priority vlád, především za vlády ministrů životního prostředí Bedřicha Moldana a Ivana Dejmala. Ale o zhruba 25 let později už je situace jiná. Martin Říha to shrnuje: „Za vlády Václava Klause nastal račí pohyb zpět.“

    TV Příběhy 20. století, díl 16. – Na pokraji katastrofy (režie: Petr Hátle).

    Dokumenty, které vycházejí z nahrávek pro sbírku Paměť národa , vysílala ČT od září do prosince každou neděli kolem 18.15 hod. večer. Všechny už odvysílané díly najdete v iVysílání České televize .

    Doporučujeme

    Švýcarské ledovce to mají spočítané. Do konce století podle vědců úplně …

    Ode dneška žijeme na dluh. Roční „příděl“ přírodních zdrojů lidstvo…

    „No všichni kradli, ne?“ Příběhy 20. století nabízí unikátní vhled do…

    Lincoln a Roosevelt se chovali k justici daleko hůř než Trump, říká právní historik Radim Seltenreich

    V sídle Youtube se střílelo. Útočnice je po smrti, čtyři lidé utrpěli zranění

    Putin nabízí Erdoganovi rakety, které dráždí NATO. Využívá příležitost, jak poškodit USA, říká expert

    ANALÝZA: Východní Ghúta je minulostí. Kde přijde další úder?

    Řešení či hrozba? Ve Švédsku roste zájem o bezhotovostní platbu

    Autorská práva k publikovaným materiálům

    Publikování nebo jakékoliv jiné formy dalšího šíření obsahu serverů CZECH NEWS CENTER a.s. jsou bez písemného souhlasu této společnosti zakázány.

    RSS kanály serverů CZECH NEWS CENTER a.s. lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření RSS kanálů těchto serverů je možné pouze s předchozím písemným souhlasem jejich provozovatele.

    CZECH NEWS CENTER a.s. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

    Copyright (2008) The Associated Press (AP) – všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány,přepisovány nebo redistribuovány.

    PhDr. Jana Duffková, CSc. – katedra sociologie FF UK

    J.Duffková: Životní způsob/styl a jeho variantnost

    Životní způsob/styl a jeho variantnost (Malé zamyšlení nad tím, co všechno se může skrývat pod označením „alternativní životní styl“)

    (In: Aktuální problémy životního stylu. Sborník referátů a příspěvků ze semináře sekce sociologie integrálního zkoumání člověka a sekce sociologie kultury a volného času. Praha, Masarykova česká sociologická společnost při AV ČR – Univerzita Karlova v Praze 2005 )

    „Alternativa“ a „alternativní“ jsou dva výrazy, které se od 90. let minulého století u nás velice často objevují v pojednáních o životním způsobu/stylu, a to jak na publicistické, tak odborné (sociologické) úrovni. Při bližším zkoumání tématické, objektové podstaty této alternativnosti se nejčastěji ukazuje souvislost s životním prostředím („ekologický – alternativní – životní styl“) a se zdravím („zdravý životní styl“, event. vazba na alternativní medicínu), další častý význam se váže na životní styl homosexuální menšiny (případně i příznivců jakýchkoli jiných než „standardních“, „většinových“ sexuálních vztahů a odpovídajícího životního stylu [1] ); kromě toho se do zastřešující kategorie „alternativního životního stylu“ shrnují praktiky životního stylu např. vegetariánů, squatterů, skinheadů, příznivců techna a dalších [2] , zpravidla početně menších, v nějakém aspektu svého životního způsobu/stylu vyhraněných skupin. Nezřídka se z nánosu žurnalistické (příp. sociologické) hantýrky také vyloupne konstatování, že alternativním životním stylem vlastně žije ten, kdo nesleduje televizi, nebo ten, kdo se rozhodl naučit se a používat stará řemesla našich předků, nebo ten, kdo ukládá novorozence místo do kočárku do šátku zavěšeného za krk, apod. – v podstatě podle „jazykové logiky“ uplatňované na jedné z českých internetových stránek věnovaných alternativnímu životnímu stylu, kde se na otázku, co je to vlastně alternativní životní styl, odpovídá velice rozšafně: „ Inu, to je když se rozhodnete dělat něco jinak, než jak se to v dnešní době obvykle dělává.“ [3] Je to opravdu tak jednoznačné a jednoduché?

    1. Životní způsob a životní styl

    Životní způsob můžeme – v kontextu následujících úvah [4] – stručně charakterizovat jako systém významných činností a vztahů, životních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý subjekt (jedince či skupinu, event. i společenství či společnost [5] coby konkrétní nositele životního způsobu).

    V návaznosti na toto pojetí obecné kategorie životního způsobu pak lze dále hovořit o konkrétnější kategorii životního stylu, a to na úrovni jednotlivce a na úrovni skupiny. Životním stylem individua je možné rozumět ve značné míře konzistentní životní způsob jednotlivce, jehož jednotlivé části si vzájemně odpovídají, jsou ve vzájemném souladu, vycházejí z jednotného základu, mají společné jádro, resp. určitou jednotící linii, tj. jednotný „styl“, který se jako červená linie prolíná všemi podstatnými činnostmi, vztahy, zvyklostmi apod. nositele daného životního stylu. Životní styl skupiny pak představuje do určité míry vyabstrahované, typické společné rysy životního způsobu, resp. jeho hlavních, určujících momentů, které jsou příznačné pro převážnou většinu členů nějaké skupiny (častěji jde o větší či menší skupiny, jejichž členové se vzájemně všichni neznají, ale obecně vzato mají společné něco, co je důležité pro vytváření životního způsobu/stylu [6] – např. profesní skupiny či obecněji skupiny vytvářející se v souvislosti s povoláním a přípravou na něj: životní styl lékařů, profesionálních sportovců, vysokoškolských studentů apod.)

    2. Životní podmínky a osobnost člověka

    Životní způsob/styl konkrétního individua a jeho hlavní charakteristické rysy závisejí především na:

    1) vnějším faktoru – na obecnějších, celospolečenských a případně i na užších skupinových (např. rodinných) životních podmínkách [7] ,

    2) subjektivním činiteli – na osobnosti jednotlivce se všemi jeho konkrétními potřebami, hodnotami, zájmy, aspiracemi, dovednostmi, schopnostmi apod.

    Životní podmínky – jakožto všechny (objektivní) danosti, v nichž se rozvíjí společenská existence v určité etapě historického vývoje – mají roli určitého rámce, „východiska“ životního stylu individua. Jednotlivec na tyto životní podmínky reaguje, resp. musí nějak reagovat: jednak tím, že k nim zaujímá určitý postoj, hodnotí je z hlediska toho, zda a jak odpovídají jeho hodnotám, potřebám atd.; jednak tím, že na základě svého postoje k životním podmínkám konkretizuje a specifikuje svůj vlastní, individuální životní styl (v duchu této představy se někdy vyzdvihuje teze, že životní způsob/styl je v podstatě vlastně reakcí člověka na své životní podmínky).

    Je samozřejmé, že ke stejným či obdobným životním podmínkám různí lidé v závislosti na svých osobnostech, hodnotách, potřebách (atd.) zaujímají různé postoje. Stejně tak způsoby vyrovnání se s životními podmínkami jsou u různých jedinců různé – např. na životní podmínky, které mu nevyhovují, může jednotlivec reagovat únikem, aktivní snahou o změnu podmínek, změnou sebe sama podle životních podmínek, pasivním podrobením se podmínkám bez jejich vnitřního přijetí, úsilím o kompromis spočívající v částečné změně podmínek a v částečné změně sebe sama.

    Celkově je možné říci, že životní styly jednotlivců jsou natolik obdobné a natolik rozmanité, nakolik jsou obdobné a rozmanité jednak podmínky, v nichž jednotlivci žijí, jednak i tito jednotlivci sami. To jsou základní zdroje odlišností, variantností v životních způsobech/stylech různých individuí.

    3. Variantnost v životních způsobech/stylech individuí

    Obecně je možné říci, že každý člověk má (nějaký, svůj) životní styl – stejně jako má každý člověk (nějakou, svou) morálku – : každý vykonává nějaké činnosti (v zásadních, obecných rysech dokonce všichni vykonávají řadu stejných typů činností či dokonce přímo stejných činností); každý má nějaké hodnoty; každý je nějak napojen do nějakých sociálních sítí; každý nějak tráví svůj volný čas atd. atd. Existují ovšem značné rozdíly v tom, jak dané činnosti vykonává konkrétní člověk, jaké preferuje hodnoty, jak vypadají jeho sociální vazby, čím speciálně tráví svůj volný čas atd.atd.

    Variantnosti v životních způsobech jednotlivců mohou existovat v zásadě ve dvou formách: jako diferenciace a jako alternativnost.

    4. Diferenciace v životním způsobu

    Charakteristickým rysem této formy variantnosti v životním způsobu je to, že je založena spíše na životních podmínkách, tj. na určitých danostech rámce životního způsobu jednotlivce. Diferenciace v životním způsobu se často objevuje v dichotomiích, event. trichotomiích – např. rozdíly v životním způsobu podle:

    – pohlaví (životní způsob muže – životní způsob ženy),

    – podle typu bydliště (městský životní způsob – životní způsob na venkově),

    – podle věku a fáze životního cyklu (životní způsob dítěte – dospělého – starého člověka),

    – podle vzdělání (životní způsob člověka s vzděláním základním – středoškolským – vysokoškolským).

    V jiných případech diferenciace může jít o podrobnější rozlišování – např. podle:

    – sociální struktury (resp. podle místa jedince v sociální stratifikaci),

    – zdravotního stavu (např. životní způsob těžce tělesně postiženého člověka),

    – rodinného stavu (např. životní způsoby podle klasického rozdělení „svobodný/á – ženatý/vdaná – rozvedený/á – ovdovělý/á“ [8] ),

    – profese a povolání (u nás je od 90. let minulého století zvláště oblíbené – u sociologů – sledování životního způsobu manažerů a – u veřejnosti – osob patřících k tzv. zábavnímu průmyslu),

    – zaměstnání (např. životní způsob člověka pracujícího v málo obvyklých směnách či v tzv. nestandardních formách, včetně např. teleworkingu /práce na dálku/ či telehomeworkingu /práce na dálku z domova/).

    Na uvedených příkladech je patrné, že v rámci diferenciace v životním způsobu, založené na určitých daných životních podmínkách, má jedinec zpravidla menší možnost subjektivní volby v zásadních momentech životního způsobu – samozřejmě, pokud zůstává v situaci, na kterou se váží příslušné životní podmínky.

    Některé životní podmínky vůbec nezáleží na subjektivním přání, nelze je změnit subjektivním rozhodnutím (např. urychlení či dokonce návrat zpět ve fázích životního cyklu – „návrat mládí“ dnes už neslibují ani reklamy na drahé kosmetické přípravky). V těchto životních podmínkách se člověk ocitá nezávisle na své vlastní vůli a do značné míry jsou zde omezeny i možnosti jeho zásahů do těchto životních podmínek (fyziologická změna pohlaví je stále čestnou výjimkou a nikoli běžným řešením pocitu či přesvědčení, že „duše“ a „tělo“ konkrétního člověka se genderově neshoduje). Modifikace konkrétního životního způsobu je v tomto případě dána v podstatě jen dílčími variacemi adaptace na tyto podmínky.

    Do jiných životních podmínek se člověk dostává v důsledku své vlastní předchozí činnosti (vzdělání, profese, rodinný stav apod.) – možnost volby zde vlastně spíše předchází. Jakmile však člověk tuto volbu učiní, nutně se ocitne v životních podmínkách příslušejících k důsledkům jeho volby, následkům jeho předchozí činnosti (např. dobrovolné rozhodnutí vdát se a založit rodinu zásadně změní životní podmínky svobodné ženy v podmínky rodinného života vdané ženy a matky a při přetrvávání těchto podmínek není zpravidla možnost vrátit se absolutně, beze zbytku k životním podmínkám a životnímu způsobu/stylu svobodné bezdětné ženy).

    U řady životních podmínek má člověk sice možnost zásadně změnit rámec svého životního způsobu (např. přestěhuje se z venkova do města), ale tímto radikálním únikem ze stávajících podmínek se pak dostává na jinou úroveň diferenciace (životní podmínky města) – není to změna životního způsobu v rámci původních podmínek (venkov), i když pro konkrétního jednotlivce to jistě je jedna z možných reakcí na životní podmínky a řešení jeho nespokojenosti s nimi či s životním způsobem/stylem z nich se odvíjejících.

    Životní podmínky vdané ženy s dítětem nebo životní podmínky venkova (z posledních dvou příkladů) jsou určitou částí celkových aktuálních životních podmínek, v jejichž rámci člověk rozvíjí svůj životní způsob/styl a v němž se uvažuje o diferenciaci životních způsobů.

    Kritéria diferenciace, samozřejmě, nemají absolutní platnost a nepůsobí automaticky, mechanicky a zároveň se nemusí vždy výrazně projevovat ve všech součástech a rovinách životního způsobu, tj. ve všech činnostech, vztazích, životních zvyklostech. Není možné předpokládat, že např. životní způsob (ve všech jeho momentech) všech vdaných žen s dítětem je stejný – mimo jiné proto, že u každého jednotlivce působí současně několik typů omezení rámce životního způsobu plynoucích z dalších kritérií diferenciace (vedle rodinného stavu a pohlaví v tomto případě dále třeba typ bydliště, věk, vzdělání, profese apod.). Avšak ani životní způsob všech vdaných žen s jedním dítětem, bydlících na sídlišti ve větším městě, ve věku okolo 27 let, se středoškolským vzděláním, s původní profesí sekretářky, momentálně na mateřské dovolené není stejný – a to především proto, že na vytváření životního způsobu má vliv (jak bylo již řečeno) kromě faktoru životních podmínek i subjektivní faktor, osobnost každého jednotlivce [9] .

    Životní podmínky jakožto základ diferenciace životních způsobů zde působí relativně, rámcově a pouze jako pravděpodobnost či tendence k určitému typu životního způsobu/stylu – životní podmínky vymezují mantinely, v jejichž rozmezí si člověk může svůj životní styl konkretizovat, specifikovat, modifikovat. Mantinely životních podmínek odpovídají určité představě o modelu či vzoru životního způsobu/stylu patřícímu k daným životním podmínkám; jde ani ne tak o realitu týkající se všech lidí žijících v obdobných životních podmínkách, jako spíše o představu, kterou si o vhodném, adekvátním typu životního způsobu/stylu vytváří většina příslušníků dané kultury v dané historické etapě a která odpovídá jejich přijatým sociálním normám (z hlediska sociologie se zde přímo vnucuje aplikace konceptu sociální role).

    Ve většině případů znamená tedy život v určitých konkrétních podmínkách větší pravděpodobnost inklinování k jistému životnímu způsobu/stylu – přinejmenším v některé části, oblasti životního způsobu (např. v našich podmínkách stále ještě je na rodičovské dovolené takřka pravidelně žena a nikoli muž, vdané ženy pravděpodobně tráví alespoň část svého volného času s rodinou, výlučným koníčkem většiny tělesně postižených není zpravidla tělesně namáhavější sport apod.).

    Samozřejmě, určitá část skupiny osob majících obdobné životní podmínky může ve svém konkrétním životním stylu překročit ony pomyslné mantinely společností široce akceptovaného „modelu“ životního stylu, sociálních norem, sociálních rolí. Prostor mezi mantinely vymezující pole možností volby konkrétních momentů v životním způsobu/stylu může být dosti široký a samotné tyto hranice mohou být někdy dosti pružné (obojí záleží – stručně řečeno – na vývoji a kultuře příslušné společnosti či komunity) – nicméně v našich podmínkách je již na cestě k překročení mantinelů z výše uvedených příkladů např. „muž v domácnosti“ a „otec na rodičovské dovolené“ nebo pravidelný účastník paralympiády. Právě zde začínáme vstupovat na půdu druhého typu variantnosti v životním způsobu/stylu: na půdu tzv. alternativních životních stylů.

    5. Alternativní životní styl

    Alternativou obecně se rozumí možnost volby mezi dvěma nebo více způsoby řešení (zpravidla protikladnými), volitelný způsob řešení, event. v prostém významu možnost. Nutnou a nezbytnou podmínkou alternativního životního stylu je tedy především existence různých životních stylů a možnosti výběru mezi nimi. Alternativní životní styl je pak životní styl volitelný …. – ovšem otázkou zůstává, v rámci čeho je volitelný, z čeho je možné si vybírat apod. K vyjasnění toho, co je vlastně podstatou alternativnosti v alternativních životních stylech, resp. co je vůbec možné označit za alternativní životní styl, můžeme přistoupit pomocí některých dílčích otázek.

    Otázka č. 1: Alternativní jak?

    V pozadí této otázky stojí v obecném pojetí alternativy nedořešený a dále otevřený problém, musí-li být za alternativu označena protikladná možnost, nebo může-li to být prostě jen možnost.

    Budeme-li vycházet z toho, že alternativa je prostá možnost, že alternativní je jednoduše „jiné“, znamená to, že alternativní životní styly jsou „jiné“, od sebe se odlišující životní styly – existuje určitá škála (bez nějakého vnitřního uspořádání), spektrum, v podstatě neohraničený či neukončený počet vzájemně se lišících životních stylů: co lišící se životní styl, to alternativní životní styl. Toto pojetí odpovídá de facto různým typologiím životních stylů (aniž se ovšem zpravidla jednotlivé typy životních stylů označují jako alternativní) a bylo by ho možné nazvat „alternativní životní styly v širokém slova smyslu“.

    Budeme-li však při výkladu alternativy trvat na nutnosti protikladnosti alternativního („alternativní životní styly v úzkém slova smyslu“), bude situace vypadat jinak – místo řady vzájemně se lišících stylů majících v podstatě rovnocenné postavení (v oné řadě) si můžeme představit uskupení relativně uzavřených celků, z nichž každý bude tvořen přinejmenším dvěma [10] protikladnými jednotkami: jedním životním stylem a druhým (event. třetím atd.), k tomu prvnímu alternativním, tj. protikladným životním stylem. Každý alternativní životní styl zde bude mít svůj význam a vůbec smysl, oprávnění své existence jen ve vazbě na existenci a význam životního stylu, k němuž je alternativou. Právě protikladnost (event. přinejmenším opravdu velká míra odlišnosti směřující k protipólu) nabízeného životního stylu bývá ostatně v situaci znechucení obyvatelstva stávající realitou podstatou úspěchu volání po alternaci existujícího životního stylu, po jeho náhradě alternativním životním stylu (drobná kosmetická úprava, modifikace by nestačila): v období společenských zvratů jde – vždy zřetelně přinejmenším v manifestovaných proklamacích – o protikladný a ne jen jiný životní styl.

    Otázka č. 2: Alternativní k čemu?

    To je – spolu s první otázkou – zásadní problém vzhledem k tomu, že alternativa je vlastně vždy záležitostí srovnávání, má relativní charakter – musí existovat něco, ve vztahu k čemu uvažujeme o alternativě, o jiné možnosti. Vždy musí tedy být řečeno, k čemu je naše možnost alternativou (což se v našich podmínkách, bohužel, obvykle vytrácí z úvah o alternativních životních stylech, jakkoli jsou rozsáhlé a jinak mnohomluvné – zejména na publicistické úrovni).

    V časové rovině můžeme uvažovat o alternativě v rámci současnosti – pak jde v podstatě o srovnávání existujících typů životních stylů. V běžném povědomí je toto nejobvyklejší pojetí, kdy se určité životní styly kladou jako alternativa zejména k tzv. konzumnímu (spotřebitelskému) životnímu stylu (za alternativní je možné v tomto smyslu bezesporu považovat např. ekologický životní styl, životní styl založený na prioritním uznávání duchovních, konkrétně třeba náboženských hodnot).

    V časové rovině je dále možné chápat alternativní životní styl i jako životní styl pro budoucnost, který se srovnává se současným životním stylem, resp. současnými životními styly (zpravidla – až na výjimky vizí dystopického charakteru – se takřka automaticky předpokládá, že životní styl pro budoucnost je konstruován i vnímán pozitivněji než současný životní styl, který je de facto představou k sobě alternativního, budoucího životního stylu kritizován). Zde alternativní životní styl funguje jako určitá (lákavá) nabídka pro budoucnost – je v podstatě jedno, jak kdo žije nyní, ale pro budoucnost je možné si vybrat jiný, k tomu dnešnímu alternativní životní styl (je ovšem pravda, že v důsledku orientace na konkrétní alternativní životní styl v budoucnosti se postupně mění i životní styl současnosti). Toto je velice důležitý moment pro obecné snahy o řešení globálních problémů i prostě pro úsilí o změnu (ať jsou tyto snahy jakkoli motivované a ať mají jakoukoli konkrétní podobu a obsah): zaměřit se na hledání pozitivních alternativních životních stylů, které bude možné nabídnout lidem pro jejich budoucnost, jejich další život, je velice efektivní cesta, jak zkonkretizovat a veřejnosti přiblížit určitou obecnější ideu, třeba představu o společenském uspořádání. Budeme-li chápat konzumní životní styl jako životní styl hojně zastoupený v současnosti, může výše uváděný ekologický životní styl či životní styl založený na duchovních hodnotách sloužit i jako příklad alternativních životních stylů pro budoucnost.

    Z hlediska časové roviny lze za alternativní životní styl tedy považovat jak životní styl již realizovaný (tj. realitu), tak určitou představu, ideál, vzor, model pro budoucnost.

    V předmětové rovině se dá hovořit buď o alternativě k jednomu jakoby “celospolečenskému“ životnímu stylu, nebo o určitém spektru různých možností, různých životních stylů.

    Žádný „celospolečenský životní styl“ ovšem ve skutečnosti neexistuje [11] – existuje však jednak prosazovaný či spíše ze strany společnosti pozitivně oceňovaný životní styl, jednak životní styl (životní styly) ve skutečnosti převažující, považovaný za obvyklý.

    Prosazovaný či ze strany společnosti pozitivně oceňovaný nebo dokonce odměňovaný životní styl může být buď životním stylem tzv. konformním, nebo (ve zcela jiném smyslu) určitým vzorem, tj. životním stylem budoucnosti, o který se sice usiluje, ale zatím se ještě zdaleka nestal běžným, široce sdíleným životním stylem.

    Životní styl ve skutečnosti ve společnosti převažující, považovaný za obvyklý a běžný se vztahuje k úrovni běžných společenských norem [12] ; obvykle to znamená širší rozpětí okolo životního stylu, který je společností prosazovaný a odměňovaný – je to obecně vzato celospolečensky tolerovaný životní styl současnosti. Za alternativní životní styl je zde možné považovat především životní styly různých subkultur (i když zdaleka ne všechny, ale jen ty, které výrazně projevují nesouhlas se základními hodnotami uznávanými většinou společnosti), životní styly undergroundu, obecně tzv. nonkonformní životní styly.

    Otázka č. 3: Alternativní v čem?

    Tato otázka se v podstatě ptá po měřítku, rozsahu alternativnosti, tj. ptá se, jaké odlišnosti v životním stylu jsou nutné, aby bylo opodstatněné hovořit o alternativě. Hledat podstatu alternativnosti v celku (tj. za alternativní považovat jen ten životní styl, který se v každém momentu či oblasti životního způsobu liší) nebo naopak v detailu (tj. termínem alternativní označovat každý životní styl, který se liší od jiného byť v pranepatrném detailu) není schůdné – alternativní životní styl by pak prakticky neexistoval vůbec nebo by bylo tolik alternativních životních stylů, kolik je jedinců.

    Vhodnější by bylo o alternativnosti hovořit tam, kde se životní styly liší v těch nejpodstatnějších, určujících prvcích a rovinách [13] – znamenalo by to např. nepovažovat za nositele alternativního životního stylu člověka, který pouze ze svého jídelníčku vynechává maso a masné produkty, ale vegetariána, pro kterého je zásada „nejíst nic, co mělo tvář“jen součástí mnohem širších praktik životního stylu, systému hodnot a zastávaných postojů.

    Otázka č. 3: V jakém směru alternativní?

    Zde jde o to, jaký směr odchýlení od „modelového“ životního stylu většiny společnosti je chápán jako alternativní. Velmi často v obecném povědomí panuje představa, že alternativní jsou vlastně ty životní styly, které se od životního stylu většiny lidí liší v negativním směru – např. životní styl alkoholika, narkomana, příslušníka podsvětí apod. Je to do jisté míry pochopitelné: považuji-li svůj životní styl za „správný“ (žádoucí, pozitivní atd.), alternativu k němu mohu chápat jako „nesprávnou“ (nežádoucí, negativní apod.). To je ovšem jen jedna stránka věci. Kromě životního stylu, který se (alternativně) liší od „běžného“ životního stylu v negativním směru, je snadné najít i alternativní „pozitivní odchylky“ od „průměru“, „běžnosti“, „normálu“. „Pozitivní odchylka“ v tomto směru je alternativní životní styl kladně oceňovaný a často i chápaný jako ideál, vzor, model. Nejčastěji se s tímto pojetím můžeme setkat v projektech, programech, koncepcích – např. v rámci širších futurologických představ – vyjadřujících snahu o pozitivní řešení nějakého problému v současném životním způsobu/stylu, odstranění současných nedostatků či krizových momentů apod. Do této kategorie mohou patřit různé koncepce kvality života nebo ekologizace životního způsobu/stylu.

    Otázka č. 4: Na základě čeho alternativní?

    Již ze základního obecného vymezení alternativy plyne, že východiskem alternativního životního stylu je dobrovolné rozhodnutí – vůle subjektu životního způsobu, subjektivní volba nositele životního stylu (byť je – samozřejmě – subjektivní rozhodnutí ovlivněno objektivními podmínkami). V rámci svých životních podmínek si jedinec volí, zda bude žít životním stylem většiny nebo zda se rozhodně pro odlišný životní styl. Proporce subjektivního a objektivního ve volbě životního stylu mohou být různé – zejména při vnějším posuzování. Jedinec se může dostat do situace, kdy se mu zdá, že vlastně nemá na výběr, že se musí rozhodnout pro určitý alternativní životní styl, že jakoby jiná alternativa pro něj neexistuje. Pozorovatel, tj. jiný člověk, však může na základě svých zkušeností, názorů, hodnost atd. chápat jako alternativu i to, co jím posuzovaný jedinec pro sebe předem ze škály možností vyloučil (teoreticky to však možnosti-alternativy byly).

    Příklad modelové situace: Aktivní sportovec zůstává po těžké autohavárii na invalidním vozíku a teoreticky má různé možnosti subjektivní reakce na objektivní situaci (v oblasti životního způsobu/stylu): pasivní odevzdání se, přeorientace na jinou základní životní činnost či hodnotu než sport, snaha o návrat do sportu, i když na jiné úrovni. Je otázkou subjektivní volby, pro kterou z těchto možností se rozhodne, i když on sám může jednu z těchto variant chápat jednoznačně jako jedinou pro něj vhodnou, pro něj přicházející v úvahu (jistě záleží i na různých objektivních okolnostech: typ a rozsah invalidity, rodinné zázemí atd. a zejména na osobnosti člověka).

    Při sledování toho, co vede konkrétního člověka k volbě konkrétního životního stylu a především konkrétního alternativního životního stylu, velmi brzy dojdeme k problematice hodnot – v pozadí za dobrovolným rozhodnutím se pro určitý alternativní životní styl stojí zpravidla hodnoty, resp. velmi výrazné uznávání jisté hodnoty jako klíčové, kvůli níž je člověk ochoten postoupit větší či menší rizika (např. přinejmenším nesouhlas ze strany svého okolí).

    Shrneme-li vše, co bylo řečeno, můžeme alternativní životní styl – na úrovni jednotlivce – hledat především v situaci, kdy se za zhruba stejných, objektivních podmínek (např. pohlaví, věk, typ bydliště atd.) životní styl lidí liší v hlavních, profilových momentech, které se významně promítají do jednotlivých složek životního způsobu/stylu. Alternativní životní styl je záležitostí hlavně subjektivní volby (značnou roli zde hraje osobnost člověka se všemi jeho zkušenostmi, názory atd.) a jeho podstata spočívá v dobrovolné výrazné preferenci určité hodnoty významně ovlivňující, event. i utvářející životní styl a jeho vývoj. S touto funkcí hodnoty může často souviset úzce sociální role: člověk může vědomě či nevědomě některou ze svých sociálních rolí považovat pro sebe za klíčovou až do té míry, že plnění této role může podřizovat i celý svůj životní styl.

    [1] V našich podmínkách se sice neobjevují klasifikace „sexuálních životních stylů“, ale v americké sociologii se např. uvažuje o následujících typech: asexualita, bigamie, bisexualita, celibát, cudnost, fetišismus, volná láska, gay kultura, heterosexualita, lesbismus, manželství, metrosexualita, monogamie, pedofilie, polygamie, polyandrie, sadomasochismus, druhé panenství, seriálová monogamie, transvestismus a další (blíže viz http// www.sciencedaily.com /encyclopedia/).

    [2] Takto definovaný a klasifikovaný může být např. i alkoholismus, nikotinismus, narkomanie, nomádismus, bohémství, venkovský životní styl, asketismus, pěstování těla, prostituce, bezdomovectví, pirátství, singles, komunitní životní styl, farmaření atd. atd. (blíže viz tamtéž).

    [4] Je třeba zdůraznit, že v daném zamyšlení není klíčovým předmětem zkoumání samotné pojetí životního způsobu a životního stylu – proto zde není uváděno celé široké spektrum pojetí obou těchto speciálních termínů i jejich vzájemného vztahu (tak, jak se během dnes už několika desítek let vytvořilo ve světové i české sociologii životního stylu) a následující dva paragrafy představují jen načrtnutí základního kategoriálního pojetí a konceptuálního rámce uplatňovaného dále v této stati v souvislosti s diferenciací a alternativností.

    [5] Pojetí životního stylu na úrovni společnosti je ovšem dosti problematické – míra rizika neoprávněné či fakticky nic nevypovídající generalizace je zde příliš vysoká (lze vůbec shrnout do „životního stylu – např. české – společnosti“ rozmanité konkrétní životní styly příslušníků této společnosti, je oprávněné jejich „zprůměrování“, má smysl jejich zobecňování?). V nejlepším případě je možné na úrovni společnosti hovořit o nejčastějším, nejfrekventovanějším životním stylu (ani to ovšem není tak zcela bez problémů a pochybností), nebo raději jen o výraznějších tendencích v životním způsobu v rámci dané společnosti..

    [6] Termín „životní způsob/styl“ je používán – v zájmu stručnosti – tam, kde se příslušná úvaha vztahuje či může vztahovat jak ke kategorii životního způsobu, tak ke kategorii životního stylu, nebo tam, kde toto případné rozlišení není podstatné.

    [7] K nejdůležitějším skupinám životních podmínek patří podmínky geografické a ekologické, biologické, demografické, sociálně politické a politické, sociálně ekonomické a ekonomické, kulturní a obecně ideové a technologické.

    [8] Je ovšem pravda, že už dnes pro popis specifik životního způsobu/stylu toto rozdělení nepostačuje, resp. představuje příliš hrubé rozlišení nepřinášející dostatek vhodných informací – dnes je namístě spíše uvažovat o širokém spektru kategorií, kde své místo musí mít např. různé varianty nesezdaného soužití i rozlišení např. životního způsobu svobodné/ho s dítětem – vdané bezdětné – rozvedeného s dětmi – event. i podruhé ženatého s dětmi z obou manželství.

    [9] Navíc je, pochopitelně, nutno počítat i s určitými nahodilostmi, faktorem náhodnosti.

    [10] Striktně vzato, mělo by se vždy jednat o dvě jednotky (protiklad k čemukoli je v plném významu toho slova jen jeden), ale v tomto případě se protikladnost může definovat na různých rovinách, může být odvozována z různých podstatných stránek životního stylu.

    [11] Viz výše poznámka č. 5.

    [12] Zde je ovšem jeden velký problém, který se v sociologii objevuje v mnoha různých souvislostech, a to otázka, co je to „normál“, „průměr“, „standard“, „běžnost“, „obvyklost“ apod.

    [13] Je ovšem pravda, že jednotliví teoretikové životního stylu se tak zcela neshodují v tom, co je tím klíčovým momentem životního stylu, který určuje jeho podstatu – existují tedy různé názory na to, co chápat jako alternativní ve smyslu v tom podstatném odlišné.

    Leave a Reply