Zbavit houby pod nohama (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

Lék na plísně nehtů na nohou – to může být provedeno s infekcí

Houba na nehty – to je velmi nepříjemné věc, která je těžké bojovat, ale vždy nutná. A k tomu, že je třeba začít včas, vyzvednout dobrý lék na nehtů houba na nohou.

Oficiálně, houba na nehty se nazývá onychomykóza, a nejčastěji to je způsobeno tím, vlhkosti, která stagnuje v tmavé teplém místě – v takovém prostředí a chovu houby (vzhledem k tomu, že nosí boty většinu houby má vliv na nehty na nohou). V některých případech to může být způsobeno tím, plísní a kvasinek, ale stále nazývá houba. Finanční prostředky z plísní nehtů může vyřešit váš problém.

Typicky, plísňové infekce Plísňové infekce: k prevenci a porážka Nail začíná se objeví bílé nebo žluté skvrny na špičkách hřebů. Když se začne rozvíjet, může hřebík zhoustnout, křehnou, křehké nebo rozpadající se, měnit tvar, ztmavit nebo zesílit. V případě, že hřebík začne se oddělit od nehtového lůžka, se nazývá onycholýza. Tato podmínka může být poměrně nepohodlné.

Bez léčby, houba na nehty na nohou může být prodloužena po neomezenou dobu.

I s léčbou, může periodicky objevují a mizí.

Tea tree olej / oranžový olej

Tea tree oil – přírodní dezinfekční prostředek, mají fungicidní (protiplísňové) a antibakteriální vlastnosti, díky nimž je populární v léčbě nehtů houba na nohou. Orange olej také ukázal slibné výsledky, jak se zbavit houby, a také může být smíchán s olejem tea tree Tea tree olej , Vždy pamatujte zředit esenciálních olejů před jejich použitím na hřebík.

  • 1 lžička oleje Tea Tree
  • 1/2 lžičky oranžový olej (volitelné)
  • 1/2 lžičky oleje z hroznových nebo hroznové olej
  • Bavlněné podložky

Jakmile si všimnete známek nehtů houba na nohou a zahájit léčbu. Smíchejte 1 lžičku oleje tea tree, ½ lžičky oranžový olej, a ½ lžičky hroznových olej nebo olivový olej. Navlhčete vatový tampon se směsí a platí pro postiženého nehtu, jemně, ale pevně stisknutí se kapalina ulpívá na hřebík. Nech to přirozeně uschnout. Nebo můžete klesnout 3-4 kapek oleje Tea Tree v dostatečném množství vody, aby bylo možné provést koupel nohou a nohy, aby se udržela po dobu 15-20 minut. Některý z těchto postupů by měly být prováděny pravidelně, ráno a večer.

Soda nezabije houbu. Nicméně, je možné, aby se zabránilo růstu a šíření plísní. Ocet – kyselina relativně slabá, a pomáhá zabít houby bez poškozování životního prostředí Ph.

  • 4-5 lžíce jedlé sody
  • 1 šálek bílého octa nebo jablečného octa
  • Vodní
  • Basin
  • Papírové utěrky

Za prvé, smíchejte 1 šálek octa, které jste si zvolili, s dostatkem vody, takže se můžete ponořit do nohy. Pak se koupel nohou po dobu 15 minut, pak se za sucha s pat papírové utěrky nohou. Pak si připravte podnos vody s několika lžícemi jedlé sody, a vzít ji 15 minut. Osušte papírovou utěrkou nohama. Tento postup se provede dvakrát denně. Pointa je, že ocet zabije plísně a soda nedovolí to šířit.

Kokosový olej – je vynikající nástroj, který umožní bojovat nehtů houba na nohou bez použití drsných chemikálií. Střední mastné kyseliny – je to skoro zázrak přírodní fungicid. Buněčných membránách hub hrají důležitou roli při zachování životnosti houby, což je důvod, proč mnoho antimykotika zaměřený na zničení membrán. Mastné kyseliny, které se nacházejí v hojnosti v kokosovém oleji, je přirozený způsob, jak proniknout do membrány houby a zničit je, v konečném důsledku vede k rozkladu buněk a úplné zničení houby.

  • Trochu kokosového oleje
  • Rukavice nebo umyvadlo s vodou a mýdlem umýt ruce mezi aplikacemi oleje

Nosit ochranné rukavice nebo použít vodu a mýdlo mezi aplikacemi (máte-li více než jedno postižené hřebík), kokosový olej vetřete do nehtu a nechte ho vsáknout do suché a přirozeně. Není třeba dát hodně oleje: dostatečně tenkou vrstvu. Opakujte 2-3 krát denně.

Borax (kyselina boritá) a soda

Borax a soda zabít všechny druhy plísní.

Mix některé borax prášek a sodu (a vodu) na pastu. Pak stačí dostat své nohy mokré a vetřete je do výsledné směsi dvakrát denně.

K dosažení maximálních výsledků, je nezbytně nutné, krátký střih a lesk na nehty jednou týdně. Pamatujte si, že je třeba dezinfikovat nůžky na houby nešíří na zdravé nehty. Změna pilový list po každém použití.

Je možné použít pouze jednou nebo dvěma z navrhovaných zdrojů, nebo kombinaci některých nebo všech z nich. Pamatujte si, že je nutné pokračovat v léčbě tak dlouho, jak starý hřebík roste úplně zpět, jinak houba vrátí.

Prevence houbových nehty na nohou

Chcete-li zabránit výskytu houbových nohou a nehtů může být, obsahující nohy čisté, a co je nejdůležitější – v suchu. Nenoste stejné ponožky na dva dny, a, pokud je to možné, snažte se nosit otevřené boty. Chcete-li se zbavit nehtů houba Způsoby, jak se zbavit plísní nehtů na vlastní pěst nebo s pomocí lékaře na nohou, a čekat na opětovný růst nových, zdravé nehty 14 tipů pro silné a zdravé nehty Musíte být trpěliví. Opakujte tento postup pravidelně (to je velmi důležité, aby se úspěšnost léčby), a nezanedbávat preventivní opatření, že houba se nevrátil.

Tipy pro dosažení nejlepších výsledků

Před provedením postup co nejvíce postižené části nehty čisté nehty odstranit (ne odtrhnout nehty!) Ujistěte se, že dezinfekci Clippers po použití, aby se zabránilo šíření nákazy. Opláchněte nohy s teplou vodou, pak se do sucha.

Tyto milé kytičky nám rostou volně pod nohama. Co ale dokáží, když je uvaříte? Tyto účinky se vyplatí znát!

Sedmikráska obecná je léčivá rostlina s krásným květem a využití najde možná i u Vás. Čím je tato rostlina výjimečná, co za účinné látky obsahuje a jak se používá, jak se z ní připravuje čaj a odvar? Poznejte sedmikrásku obyčejnou, která není tak obyčejná, jak by se na první pohled mohlo zdát

O sedmikrásce

Sedmikráska chudobka je nízká rostlina zřídka přesahující 10 cm. Sytě zelené listy uspořádané v přízemní růžici jsou široce obvejčité a na okrajích jemně zubaté nebo celokrajné. Bezlistý květní stvol je jednoúborový. Květy jsou oboupohlavné, mají kuželovité lůžko, střed květů je žlutý, okvětní lístky bílé až narůžovělé.

Sedmikráska má mnohé pozitivní účinky na organismus (viz níže). Sedmikráska je snadno dostupná léčivá bylinka, kterou najdete na louce, poli či na mýtině. Vezměte si ji domů a můžete ji použít ve formě čaje čerstvou nebo sušenou.

Co obsahuje sedmikráska – účinné látky

Účinné látky v sedmikrásce obyčejné mají pozitivní sílu pro naše zdraví.

Třísloviny, flavonoidy, éterické oleje, pryskyřice, minerální látky, vitamíny, vláknina. To vše jsou látky, které dokáží naše těla perfektně využít!

článek pokračuje na další stránce…

Regionální výkyvy

autor: Jaroslav Malý, http://www.naturfoto.cz“> Hříb kovář

autor: Jaroslav Malý, http://www.naturfoto.cz Česká mykologická společnost hlásí, že houby rostou. Podle internetových diskuzí prý stačí zajít do lesa a s prázdnýma rukama se rozhodně vracet nebudete. „Houby rostou spíš ve středních a vyšších polohách. Zejména v příhraničních lesích. Významný růst hub je možné zaznamenat na některých místech Šumavy.“ (zdroj: 1) Také houbaři z Beskyd či Krušných hor hlásí plné košíky. Bídně je na tom například Středočeský kraj, kde typicky letní houby teprve spíše začínají pozvolna růst.

Hodně samozřejmě záleží na lokálních úhrnech dešťových srážek, protože po celé České republice jsou roztroušena místa, kterým se vodní příděl prozatím stále vyhýbá. To se týká hlavně níže položených a tím pádem i teplejších míst. Takovýto les poznáte nejsnáze podle toho, že se vám doslova bude prášit pod nohama.

Naštěstí se nevyplnila pranostika spadající na svatou Annu a rána nejsou prozatím především díky noční oblačnosti nikterak výrazně chladnější. I toto růstu hub svědčí.

Rozmanitost lesních hub

Mezi houby, kterým nyní napomohly vydatné deště patří především hřibovité. K těm patří například hřib dubový, kovář nebo hřib žlutomasý či smrkový. K možné záměně může dojít s hřibem žlučníkem, lidově zvaným hořčákem, který zkazí jakékoliv jídlo. Tato houba má sice velmi nepříjemnou výrazně hořkou chuť, které se nelze zbavit žádnou kuchyňskou úpravou, neřadí se však mezi houby jedovaté. Hořčák vytlačuje z původních stanovišť jedlé houby především v místech, která houbaři často navštěvují. Kromě hřibů žlutomasých, označovaných jako babky, nejsou houby z čeledi hřibovitých povětšinou napadeny larvami hmyzu. Rostou i křemenáče, březový a osikový, ale spíše v podhorských oblastech. V lesích můžeme také narazit na lišku obecnou, jež se výborně hodí k přípravě omáček, ka naložení do octa nebo na sušení. Pozor ale na její horší stravitelnost, jež může činit problémy dětem nebo starším lidem.

Rostou také samozřejmě muchomůrky. S těmi se můžeme setkat takřka během celé hlavní houbařské sezóny. Momentálně v lese nacházíme jedlou a velmi chutnou muchomůrku růžovku alias houbaři oblíbený masák. Pozor ale na záměnu této houby s jedovatou muchomůrkou panterovou nebo s jedlou muchomůrkou šedivkou.

Na kyselejších půdách se teď méně často objevuje také ryzec kafrový. Holubinky rostou jedlé (holubinka nazelenalá nebo tečkovaná) i nejedlé (holubinka smrdutá). K méně známým druhům mezi houbaři patří pavučinec červenošupinný. Jedná se o nejedlou houbu. Daří se také pečárce ovčí a lesní alias žampionům, které se hojně vyskytuje i mimo lesní prosty. Mykologové varují před růstem jedovaté čechratky podvinuté.

Zdroje informací:

Vyzkoušej své znalosti v našich testech

Jaký motýl se z housenky vylíhne?

Dosavadní průměrná úspěšnost účastníků: 26%

Vyhledávání

Tapety na plochu

Chcete nás podpořit?

Další publikování a šíření obsahu serveru Příroda.cz je bez souhlasu provozovatele zakázáno.

Pokud chcete nějaký obsah převzít tak nás prosím kontaktujte.

Na podzim máte záchranu na bolavé klouby rovnou pod nosem: Obyčejné kaštany mě zachránili od operace, tento nápad vřele doporučuji každému!

Bolestivé klouby jsou v mém případě již součástí každodenního života. Abych do sebe jen neházela léky na utlumení bolesti, hledám všemožné způsoby, jak si pomoci. Konečně se i říká že pomoz si, člověče, i Pán Bůh ti pomůže.

Každý podzim se vydáváme s mužem do lesa na houby a vedle toho si vždy nasbírám kaštany (myslím obyčejný jírovec).

Stačí tak 15-20 kusů, jen je nakrájíme na čtvrtky, případně rozmačkáme, dáme do velkého sklenice na zavařování a zalijeme litrem alpy nebo silným alkoholem.

NeztrГЎcejme pЕЇdu pod nohama

23:01:16JakГЅ byl tradiДЌnГ­ vztah k pЕЇdД›? My vГ­me, Еѕe lidГ© obchГЎzeli pole,

23:01:22Еѕe jim zpГ­vali, Еѕe zdobili hraniДЌnГ­ kameny,

23:01:25aby chrГЎnili pole, aby jim pЕ™inГЎЕЎela vlГЎhu.

23:01:30Ale co je podstatnГ©, Еѕe dЕ™Г­v ДЌlovД›k a pЕЇda bylo

23:01:34tak trochu jako rovnГЅ s rovnГЅm.

23:01:37Ale dnes jsme tady my a ta pЕЇda je nД›jakГЅ pЕ™edmД›t.

23:01:46-Jsme na vysoДЌinД›. Nedaleko se nachГЎzejГ­ vesnice

23:01:49s nГЎzvy Kamenice, nebo tЕ™eba KameniДЌka,

23:01:52coЕѕ je velmi pЕ™Г­znaДЌnГ©, protoЕѕe kГЎmen je zde vЕЎudypЕ™Г­tomnГЅ.

23:01:56PЕЇdy jsou zde velmi mД›lkГ©, chudГ©, ale zГЎroveЕ€ je to kraj

23:02:00neobyДЌejnГ©ho pЕЇvabu, neobyДЌejnГ© poetiky.

23:02:04Někdy také nazývaný KRAJEM KAMENÍ A JEŘABIN.

23:02:09Tomuto mГ­stu soukromД› Е™Г­kГЎme MALГЃ ANGLIE.

23:02:12TrГЎvnГ­k je tady udrЕѕovГЎn tou nejГєДЌinnД›jЕЎГ­

23:02:15a zГЎroveЕ€ tou nejlevnД›jЕЎГ­ sekaДЌkou na svД›tД› – ovcemi.

23:02:22Tady vidГ­me pouze kГЎmen, trГЎvnГ­k, strom a to zvГ­Е™e.

23:02:27A to je velmi typickГ© pro VysoДЌinu.

23:02:30Ona ta chudГЎ pЕЇda nemohla zrodit nД›jakou pЕ™ebujelost,

23:02:35dekorativnost – naopak velmi silnou jednoduchost.

23:02:49-Tady jsme na pЕЇdД›, kterГЎ nГЎs reГЎlnД› ЕѕivГ­.

23:02:52A teДЏ nemyslГ­m jenom mД› a mou rodinu,

23:02:54ale i naЕЎe zГЎkaznГ­ky, to znamenГЎ lidi v tomto stГЎtД›.

23:03:00NachГЎzГ­me se v podstatД› v Praze, ve zlatГ©m pruhu ZemД› ДЊeskГ©.

23:03:05Na jednГ© z nejГєrodnД›jЕЎГ­ch pЕЇd, jakГ© si mЕЇЕѕeme

23:03:08v ДЊeskГ© republice pЕ™edstavit a najГ­t.

23:03:11TakЕѕe to je i vidД›t z toho, jak nГЎdhernou strukturu ta zemД› mГЎ.

23:03:18TГЎmhle vidГ­te, Еѕe na nГЎs tlaДЌГ­ rЕЇznГЎ logistickГЎ centra

23:03:21a ubГ­rajГ­ tu pЕЇdu.

23:03:23NemusГ­ se nГЎm to lГ­bit, ale dokud nД›kdo

23:03:26bude chtГ­t jejich produkty, tak ten vГЅvoj asi bude.

23:03:28JГЎ vД›Е™Г­m, Еѕe brzy se poptГЎvka po tom nenasytГ­

23:03:32a jeЕЎtД› tady nД›jakou dobu takhle kvalitnГ­ pole zЕЇstanou.

23:03:47-PЕЇda je souДЌГЎstГ­ povrchu ZemД›, ale v porovnГЎnГ­

23:03:51k celГ©mu polomД›ru ZemД› je to nepatrnГЎ slupiДЌka,

23:03:56kterГЎ nese Еѕivot, veЕЎkerГЅ Еѕivot na Zemi,

23:03:59ze kterГ© vЕЎechno pochГЎzГ­.

23:04:01PЕЇda vznikГЎ na nД›jakГ©m horninovГ©m podkladu,

23:04:03kterГЅ je tЕ™eba uЕѕ zvД›tralГЅ. MЕЇЕѕe to bГЅt pГ­sek,

23:04:07nebo to jsou jГ­lovГ© souДЌГЎsti, kterГ© vzniknou zvД›trГЎvГЎnГ­m hornin.

23:04:11A kdyЕѕ na tom substrГЎtu zaДЌnou rЕЇst rostliny,

23:04:15z nich padГЎ listГ­, odumГ­rajГ­ koЕ™eny,

23:04:18nastД›hujГ­ se tam tЕ™eba ЕѕГ­Еѕaly, roztoДЌi,

23:04:21kromД› toho jsou tam bakterie,

23:04:23houby rozklГЎdajГ­cГ­ organickou hmotu,

23:04:26houby, kterГ© jsou v symbiГіze s rostlinkami.

23:04:30A vЕЎichni spoleДЌnД› zaДЌnou vytvГЎЕ™et pЕЇdu.

23:04:53-Toto je mГ­stnГ­ ЕЎutr, nevГ­m, jak se jmenuje.

23:04:58A aЕѕ po ДЌase jsem zjistil, Еѕe vЕЎechny mГ© obrazy

23:05:03majГ­ souhrnnou barevnost, kterГЎ furt mГ­Е™Г­

23:05:08k takovГ©to stЕ™Г­bЕ™itГ© ЕЎedi.

23:05:30JГЎ bych byl radЕЎi, kdyby to bylo nД›co pestrГ©ho,

23:05:33ale nakonec jsem musel uznat, Еѕe to je nД›jakГЎ mГ­stnГ© barva,

23:05:36kterГЎ je barva tГ© zemД›.

23:05:40Takovou velkou oklikou mi vstupuje do toho koloritu

23:05:47a nemЕЇЕѕu se jГ­ zbavit. A ani nechci.

23:05:58-PrvnГ­ pravГ© pЕЇdy vznikaly na sklonku prvohor,

23:06:02kdyЕѕ vznikly stromy.

23:06:04Stromy a zejmГ©na koЕ™eny dezintegrujГ­ tu horninu,

23:06:08to vidГ­me dobЕ™e na tom starГ©m opukovГ©m dole nad Kounovem.

23:06:13Jednak to drobnГ© vlГЎЕЎenГ­ chemickГЅm zpЕЇsobem promД›Е€uje

23:06:18tu horninu, kterГЎ se rozpadГЎ a strom z toho bere Еѕiviny.

23:06:22UvГЎdГ­ se, Еѕe v kaЕѕdГ©m kubГ­ku lesnГ­ pЕЇdy

23:06:27je tД›ch koЕ™Г­nkЕЇ desГ­tky nebo stovky kilometrЕЇ.

23:06:43Jsme ve spraЕЎovГ© rokli.

23:06:46Tady ty stД›ny tvoЕ™Г­ pЕЇda, kterГ© se Е™Г­kГЎ spraЕЎ

23:06:50a vznikala v ledovГЅch dobГЎch. A kdyЕѕ pЕ™ijde doba meziledovГЎ,

23:06:54tak z tГ© spraЕЎe vznikajГ­ hnД›dГ© lesnГ­ pЕЇdy,

23:06:57nebo tyhle ty nГЎdhernГ© ДЌernozemД›.

23:06:59Pro mД› mГЎ spraЕЎ vГЅznam zejmГ©na z hlediska tvorby kultury,

23:07:05protoЕѕe toto jsou pЕЇdy, na kterГЅch se nД›co pД›stuje

23:07:095, 7, nД›kdy 8 tisГ­c let nepЕ™etrЕѕitД›.

23:07:14Tady sedД›la urДЌitГЎ plemena, Еѕila z tД›chto pЕЇd,

23:07:18umД›la s nimi zachГЎzet a poslГ©ze byla schopnГЎ

23:07:23vytvГЎЕ™et velkГ© civilizace.

23:07:31PЕЇda by nГЎs neЕѕivila sama o sobД›,

23:07:34je jГ­ potЕ™eba dГЎt to, co potЕ™ebuje.

23:07:37A zemД›dД›lec, kdyЕѕ pЕ™ijde na pole, tak to poznГЎ podle toho,

23:07:40jak je to pole ДЌistГЅ nebo zaplevelenГЅ.

23:07:42A poznГЎ, jakou mГЎ pЕЇda strukturu.

23:07:44Tady si myslГ­m, Еѕe se nemГЎme za co stydД›t.

23:07:50Tady se dГЎ krГЎsnД› vyvrГЎtit jeden z mГЅtЕЇ,

23:07:53Еѕe se nedГЎ hospodaЕ™it bez dobytka, Еѕe pЕЇdД› pak chybГ­ organickГЎ hmota.

23:07:58JГЎ o tom nejsem vЕЇbec pЕ™esvД›dДЌen, protoЕѕe jedinГЅ ЕѕivГЅ organismus,

23:08:02kterГЅ dokГЎЕѕe udД›lat z anorganickГ© hmoty organickou

23:08:05je rostlina prostЕ™ednictvГ­m fotosyntГ©zy.

23:08:08TakЕѕe jestliЕѕe mi chrГЎst zaorГЎme zpГЎtky do pЕЇdy,

23:08:12neprobД›hne pЕ™es krГЎvu, ale zЕЇstane pЕ™Г­mo na pЕЇdД›,

23:08:16tak je to stejnГЅ efekt, jako kdyЕѕ se

23:08:22Е™epnГ© skrojky silГЎЕѕovaly, krmily se krГЎvy

23:08:25a zpГЎtky se pak vozil hnЕЇj, takЕѕe v tom ten problГ©m nenГ­.

23:08:35-JГЎ jsem si k Еѕivotu vybrala tady ten dubovГЅ hГЎj.

23:08:39A kdyЕѕ jsem se tady usadila, tak jsem zaДЌala pЕ™emГЅЕЎlet nad tГ­m,

23:08:42kde si budu pД›stovat zГЎkladnГ­ potravinu,

23:08:46jako je brambora, petrЕѕel a rajДЌГЎtko.

23:08:51Tak jsem zaДЌala uvaЕѕovat o pozemku, kterГЅ byl mezi polem a hГЎjem

23:08:55zarostlГЅ kopЕ™ivama, a zaДЌala jsem tady dД›lat zahradu.

23:08:59Tahle je asi osmГЎ. DevГЎtou zahradu jsem zaloЕѕila tam,

23:09:02kde teДЏ trvale bydlГ­m, a desГЎtГЎ je na druhГ© stranД› hГЎje.

23:09:07Tam zГєrodЕ€uji zase nД›jakГЅ divokГЅ porost

23:09:11pchГЎДЌЕЇ a pГЅrЕЇ, takЕѕe tam zaklГЎdГЎm kompost.

23:09:30-KdyЕѕ jsme poprvГ© nakoukli do tГ© zahrady,

23:09:33tak jsme mohli jenom nakouknout, nedalo se vstoupit, ani projГ­t.

23:09:36Tady nebyla jedinГЎ stezka, bylo to

23:09:38kompletnД› zarostlГ© bezem a ЕЎvestkami.

23:09:42Tak jsme se rozhodli, Еѕe to vytrhГЎme.

23:09:45A jak jsem se tady plahoДЌil, potЕ™eboval jsem fyzickГЅ pohyb.

23:09:48A jak to bylo pro mД› tД›ЕѕkГЅ, tak na konci dne

23:09:52se mi promГ­tal takovГЅ souhrnnГЅ obraz tД›ch vnitЕ™nostГ­.

23:09:58A najednou jsem vidД›l, jak mi obrazy ztД›Еѕkly,

23:10:01najednou byly temnГЅ.

23:10:03PЕ™edtГ­m jsem maloval tradiДЌnГ­m zpЕЇsobem,

23:10:06takЕѕe jsem tady sice nic poЕ™ГЎdnГ©ho z pЕЇdy nenamaloval,

23:10:10ale mЕЇЕѕu Е™Г­ct, Еѕe jsem se jГ­ kompletnД› dotkl.

23:10:22-VГ­no mГЎ rГЎdo kamenitГ© a proschnutГ© pЕЇdy.

23:10:25Je to tГ­m, Еѕe koЕ™eny vinnГ© rГ©vy mohou sahat

23:10:29aЕѕ 20 metrЕЇ hluboko.

23:10:31A to je prГЎvД› ten vtip stЕ™edozemnГ­ civilizace a antiky,

23:10:35kterГЎ je zaloЕѕena na erozi pЕЇdy.

23:10:38Jak to vzniklo: Řekové už velice záhy,

23:10:41kolem 7. stoletГ­ pЕ™ed Kristem zaДЌali postrГЎdat Гєrodnou pЕЇdu,

23:10:45protoЕѕe pЕ™Г­valovГ© deЕЎtД› jim to smetly dolЕЇ.

23:10:50TakЕѕe mГ­sto obilГ­ zaДЌali pД›stovat vГ­no a olivy.

23:10:54A najednou mД›li nadbytek obojГ­ho, tak to zaДЌali vyvГЎЕѕet.

23:10:57A aby mД›li obilГ­, tak zaklГЎdali kolonie.

23:11:00A na to navazovali Římané ještě dalekosáhlejším

23:11:03systГ©mem koloniГ­, takЕѕe tady ta jedna

23:11:07velkГЎ, obrovskГЎ Е™Г­ЕЎe, ke kterГ© se dГ­vГЎme

23:11:11jako ke svГЅm zГЎkladЕЇm, tak vdД›ДЌГ­ za svЕЇj rozvoj erozi pЕЇdy.

23:11:22-Tady jsme v naЕЎem pЕЇvodnГ­m “stateДЌku”.

23:11:26Jak vidГ­te, je tady mГЎlo prostoru

23:11:28pro dneЕЎnГ­ zpЕЇsob hospodaЕ™enГ­.

23:11:31VЕЎechny prostory jsou tady pЕ™edД›lanГ© na bydlenГ­.

23:11:34A museli jsme postavit novou farmu na zelenГ© louce,

23:11:37zhruba dva kilometry za vesnicГ­, kde jsem taky zabrali nД›jakou pЕЇdu.

23:11:46ZГЎbor pЕЇdy je vД›c pЕ™irozenГЎ, vЕѕdycky byl.

23:11:50Kdyby nebyl, ЕѕГЎdnГЅ vesnice ani mД›sta – nic nestojГ­.

23:11:54ЕЅe to je ДЌasto na pЕЇdГЎch, kterГ© jsou kvalitnГ­,

23:11:57mД› jak zemД›dД›lce taky troЕЎku mrzГ­,

23:12:01ale zase je to pЕ™irozenГЎ vД›c.

23:12:04Historicky se lidi usazovali tam, kde se jim nejvГ­c vedlo.

23:12:07A kdyЕѕ byli pЕ™ed tisГ­ci lety zemД›dД›lci,

23:12:10tak se usadili tam, kde byla dobrГЎ zemД›dД›lskГЎ pЕЇda.

23:12:12A ta vesnice se tam rozvГ­jela a zabГ­rala dalЕЎГ­ plochu.

23:12:22-Tady se nedГЎvno pЕ™edД›lГЎvala cesta,

23:12:24takЕѕe tady se vytahala vЕЎechna pЕЇda

23:12:27a nasypal se sem asi zbytek ЕЎtД›rku.

23:12:29A tady se mЕЇЕѕeme podГ­vat, jak se chovГЎ pЕ™Г­roda

23:12:32na mГ­stД›, kde je odstranД›na pЕЇda.

23:12:35A pЕ™iЕЎlo sem 40 centimetrЕЇ ЕЎtД›rku.

23:12:38UЕѕ to tady je asi tЕ™etГ­m rokem.

23:12:40A kdyЕѕ se podГ­vГЎte na zem, tak jsou tady nalГ©tanГ© stromeДЌky

23:12:44osiky, vrby, bЕ™Г­zky, jsou tady byliny

23:12:48a mezitГ­m jsou drobnГ© mechy.

23:12:50UrДЌitД› uЕѕ mezi tГ­m rostou nД›jakГ© Е™asy,

23:12:54kterГ© dovolujГ­ na neГєrodnГЅch pЕЇdГЎch

23:12:57postupnД› procesem zarЕЇstГЎnГ­ rЕЇznГЅmi druhy rostlin

23:13:00pЕ™Г­sun chybД›jГ­cГ­ch lГЎtek, kterГ© tam pЕ™edtГ­m nebyly.

23:13:11Tady v tД›ch dvou stodolГЎch zbyly

23:13:14dvД› obrovskГ© hromady slГЎmy, kterou jsem musel zpracovat.

23:13:18A protoЕѕe kompostuji od dД›tstvГ­, tak jsem si Е™Г­kal,

23:13:21Еѕe to zkompostuji, ale uЕѕ to nemД›lo

23:13:24takovГЅ ГєtlocitnГЅ charakter zahrГЎdkГЎЕ™e,

23:13:27kterГЅ opeДЌovГЎvГЎ tu prsЕҐ, ale opravdu nД›jak sanovat

23:13:31ten organickГЅ odpad. TakЕѕe jГЎ jsem to tady navrЕЎil

23:13:36a teДЏ jsem to jeЕЎtД› zavГЎЕѕel nasekanou trГЎvou.

23:13:39A vЕЎГ­m moЕѕnГЅm, co obsahuje troЕЎku dusГ­ku.

23:13:41A ono se to postupnД› slehГЎvalo, bД›hem asi pД›ti let.

23:13:44Dneska uЕѕ nezbylo vЕЇbec nic,

23:13:46vЕЎechno je to rozvezeno po zahradД›.

23:13:49A vЕЎechen organickГЅ materiГЎl uЕѕ vД›nuji na mulДЌovГЎnГ­,

23:13:52kterГЅm Е™Г­zenД› brzdГ­m plevele.

23:14:01PЕ™ed pД›ti lety jsem vyfotil tu nejvД›tЕЎГ­ hromadu kompostu

23:14:06a poslal jsem to do soutД›Еѕe MISS KOMPOST.

23:14:10A dlouho jsem nic tak neproЕѕГ­val, jako tuhle soutД›Еѕ.

23:14:13A titul MISS KOMPOST jsem nakonec zГ­skal

23:14:16a je to moje nejvД›tЕЎГ­ pГЅcha.

23:14:19PatrnД› ЕѕГЎdnГЅ jinГЅ titul tomu nemЕЇЕѕe konkurovat.

23:14:36-NejvД›tЕЎГ­m problГ©mem pЕЇd ДЊR je eroze.

23:14:40TeДЏ jsme ve starГ© sГ­delnГ­ krajinД›,

23:14:43kde lidГ© bydleli a obdД›lГЎvali ГєrodnГ© ДЌernozemД›

23:14:48A nД›kdy staДЌГ­ dvacet nebo padesГЎt let

23:14:52ЕЎpatnГ©ho obhospodaЕ™ovГЎnГ­ a ta ДЌernГЎ ДЌernozem

23:14:56je splГЎchnuta dolЕЇ a na jejГ­m mГ­stД› se objevГ­

23:15:00podloЕѕnГ­ svД›tlГ© jГ­ly, kterГ© majГ­ tЕ™etinovou Гєrodu.

23:15:05Dokonce to vedlo k takovГ© situaci,

23:15:08kterГЎ je absurdnГ­ v celГ© EvropД›, to znamenГЎ –

23:15:10vЕЎude rostou ceny zemД›dД›lskГ© pЕЇdy,

23:15:13ale na jiЕѕnГ­ MoravД› v mnoha regionech klesajГ­,

23:15:16protoЕѕe dochГЎzГ­ k tak velkГ© erozi,

23:15:18Еѕe se prudce zhorЕЎuje kvalita pЕЇd.

23:15:20Na jinГЅch mГ­stech, jak ubГЅvГЎ organickГ© sloЕѕky,

23:15:23tak ДЌernozem nГЎm hnД›dne, rudne, rezne,

23:15:26mД›nГ­ svoji barvu, takЕѕe se ГєplnД› mД›nГ­

23:15:30ten charakter krajiny.

23:15:52Lidi i jГЎ to snГЎЕЎГ­me hroznД› ЕЎpatnД›.

23:15:55ProtoЕѕe po tД›ch desГ­tkГЎch generacГ­ vГ­me,

23:15:57Еѕe kdo mГЎ pЕЇdu, ten mГЎ potraviny, ten mГЎ zГЎklad.

23:16:01A tady jako bychom doslova ztrГЎceli pЕЇdu pod nohama.

23:16:05Ten zГЎklad naЕЎich ЕѕivotЕЇ.

23:16:12-Tady jsme v mГ­stД›, kde bylo bД›hem ДЌasu

23:16:15moЕѕno pozorovat zmД›nu ve vyuЕѕГ­vГЎnГ­ pЕЇdy.

23:16:18Pastviny, co teДЏ vidГ­me, to bylo kukuЕ™iДЌnГ© pole

23:16:21a opakovanД› se tady pД›stovala kukuЕ™ice.

23:16:24Ta kukuЕ™ice nenГ­ vhodnГЎ rostlina pro podhorskГ© oblasti,

23:16:27kde je nД›jakГЅ svah, protoЕѕe pЕ™i velkГЅch deЕЎtГ­ch

23:16:30se ten hnЕЇj splachuje, vЕЎechny dusiДЌnany.

23:16:33To se naЕЎtД›stГ­ uЕѕ ukonДЌilo a novГЅ majitel pЕЇd

23:16:37tady zaloЕѕil pastviny, zatravnil to vЕЎechno.

23:16:40Ze svГ©ho dД›tstvГ­ si pamatuji, Еѕe tady byly rostlinky,

23:16:43jenomЕѕe prГЎvД› tГ­m ЕЎpatnГЅm hospodaЕ™enГ­m

23:16:46doЕЎlo k vymytГ­ Еѕivin a uЕѕ tady ty kytiДЌky nejsou.

23:16:56-Kdekoliv se na VysoДЌinД› rozhlГ©dneme,

23:16:58uvidГ­me pastviny a pasoucГ­ se skot.

23:17:01PЕ™itom mГЎme VysoДЌinu zafixovanou

23:17:04spГ­ЕЎe jako kraj typicky bramborГЎЕ™skГЅ.

23:17:06Tady se brambory nazГЅvaly uЕѕ od 2. poloviny 19. stoletГ­

23:17:14Ale to, Еѕe tady teДЏ vidГ­me

23:17:16mГ­sto tД›ch brambor krГЎvy, tak neznamenГЎ nic jinГ©ho,

23:17:20neЕѕ Еѕe ta pЕЇda odpoДЌГ­vГЎ.

23:17:22A ten luxus si ta krajina mЕЇЕѕe dovolit dГ­ky tomu,

23:17:25Еѕe je tu vЕЎude daleko.

23:17:27A jak je tu vЕЎude daleko, tak to sem nelГЎkГЎ

23:17:30stavebnГ­ developery. A jak je to sem nelГЎkГЎ,

23:17:32tak pravdД›podobnД› snad tГ©to krajinД› nehrozГ­

23:17:34tak brutГЎlnГ­ zastavД›nГ­ a tak brutГЎlnГ­ zniДЌenГ­ ornГ© pЕЇdy,

23:17:38jak to mЕЇЕѕeme vidД›t v jinГЅch, nГ­ЕѕinnГЅch, ГєrodnД›jЕЎГ­ch

23:17:42a z tohoto pohledu zcela jistД› mГ©nД› ЕЎЕҐastnГЅch

23:17:59-Z tГ© krajiny se nedГЎ utГ©ct.

23:18:01JenomЕѕe ty vizuГЎlnГ­ zГЎkony jsou nesmlouvavГ©

23:18:04a zniДЌГ­ to od obzoru k obzoru.

23:18:07Ta krГЎsa se fakt musГ­ asi nД›jak aktivnД› chrГЎnit,

23:18:10aby se nГЎm nezasekaly ty pohledy

23:18:13nД›jakГЅmi billboardy, nebo dД›snГЅmi,

23:18:16pofidГ©rnГ­mi staveniЕЎti, kterГ© sice

23:18:20zkolabujГ­ za pГЎr let, to je vЕЎechno doДЌasnГЅ,

23:18:23ale ta pЕЇda uЕѕ se tam nevrГЎtГ­.

23:18:29-Tady ze zemД›dД›lskГ©ho ochranГЎЕ™skГ©ho hlediska

23:18:33je to v podstatД› mЕЇj osobnГ­ hЕ™Г­ch, jestli to tak mЕЇЕѕu nazvat,

23:18:37kdy jsem taky zastavД›l tЕ™i hektary pozemkЕЇ.

23:18:39ДЊГЎst byla naЕЎich rodinnГЅch, ДЌГЎst jsem k tomu pЕ™ikoupil

23:18:43a postavil jsem tady 30 barГЎkЕЇ.

23:18:46KaЕѕdГЅ jinГЅ, pЕ™itom kaЕѕdГЅ nД›jakГЅm zpЕЇsobem sladД›nГЅ.

23:18:49VГЅtД›Еѕek, kterГЅ z toho byl, tak ty penГ­ze

23:18:52byly z 90% pouЕѕity do zemД›dД›lstvГ­.

23:18:55Jak do modernizace farmy, tak do nГЎkupu

23:18:57dalЕЎГ­ zemД›dД›lskГ© pЕЇdy, kterГЎ bude zajiЕЎЕҐovat

23:19:00dalЕЎГ­ kontinuitu pro rodinu, aby mohla zemД›dД›lsky hospodaЕ™it.

23:19:13-V plochГ©m ГєdolГ­ pod PГЎlavou byly jedny

23:19:15z nejkrГЎsnД›jЕЎГ­ch luЕѕnГ­ch lesЕЇ celГ© Evropy.

23:19:19Vzniklo to tak, Еѕe odevЕЎad ЕЎly splachy,

23:19:22pomalu se zarovnala dlouhГЎ, tГЎhlГЎ Е™Г­ДЌnГ­ niva.

23:19:26Ta byla v mД›kkГ©m materiГЎlu, takЕѕe Е™eka mohla meandrovat.

23:19:29Pak doЕЎlo ke stavbД› nГЎdrЕѕГ­, ale ta sedimentace

23:19:35TakЕѕe zejmГ©na v hornГ­ nГЎdrЕѕi, kam ГєstГ­ nejvГ­c Е™ek,

23:19:37se obГЎvГЎme toho, Еѕe za 50 let bude ta nГЎdrЕѕ

23:19:41vГ­cemГ©nД› zaplnД›nГЎ erodovanГЅmi splachy

23:19:44zemД›dД›lskГ© pЕЇdy z okolГ­. A pak jsou dvД› moЕѕnosti:

23:19:48BuДЏto ta koncentrace tД›ch stopovГЅch prvkЕЇ,

23:19:52kterГ© jsou ДЌasto ЕЎkodlivГ©, v tД›ch pЕЇdГЎch bude pЕ™ijatelnГЎ

23:19:55a pak to bahno pЕЇjde vyuЕѕГ­t jako pЕ™Г­rodnГ­ hnojivo.

23:19:58A nebo bude pЕ™Г­liЕЎ vysokГЎ a pak nezbude neЕѕ uloЕѕit to

23:20:02jako toxickГЅ odpad.

23:20:04Tohle se bД›ЕѕnД› stГЎvГЎ zejmГ©na u menЕЎГ­ch rybnГ­kЕЇ

23:20:07pod velkГЅmi mД›sty.

23:20:22-Takto poctivГЎ ruДЌnГ­ prГЎce se uЕѕ dnes mГЎlo vidГ­.

23:20:27PЕ™itom pro naЕЎe pЕ™edky to byla kaЕѕdodennost, vЕЎednost.

23:20:32Oni pouze potЕ™ebovali odstranit kГЎmen z pole

23:20:36a vytvoЕ™it z nД›j nД›co uЕѕiteДЌnГ©ho.

23:20:39Tady kdysi bГЅval svah a oni prostЕ™ednictvГ­m

23:20:41suchГЅch zdГ­ zde vytvoЕ™ili terasovitГЎ polГ­ДЌka.

23:20:45Aby se odtud nesplavovala ta nejГєrodnД›jЕЎГ­ pЕЇda.

23:20:48Řečeno dnešními slovy: odstranili z pole

23:20:51neЕѕГЎdoucГ­ odpad a pЕ™emД›nili ho v nД›co dobrГ©ho,

23:20:55v nД›co uЕѕiteДЌnГ©ho.

23:21:05-KdyЕѕ vidГ­me tohle krГЎsnГ© ЕѕlutГ© Е™epkovГ© pole,

23:21:07tak se ptГЎme: MГЎme na polГ­ch pД›stovat

23:21:10jГ­dlo pro auta, nebo jГ­dlo pro lidi?

23:21:13Situace vypadГЎ tak, Еѕe zatГ­m se vyplatГ­

23:21:15pД›stovat biopaliva, ale bД›hem nД›kolika mГЎla let

23:21:19se mГЎ zmД›nit celГЎ politika EvropskГ© unie,

23:21:21takЕѕe pravdД›podobnД› se vrГЎtГ­me k potravinГЎm.

23:21:26-Tady jsme na poli po Е™epce.

23:21:28KdyЕѕ se podГ­vГЎte na strukturu tГ© pЕЇdy,

23:21:31tak zase vidГ­te, Еѕe je ГєplnД› ideГЎlnГ­.

23:21:33Je v tom spousta organickГ© hmoty.

23:21:36Ta pЕЇda je provzduЕЎnД›nГЎ, nГЎdhernГЎ.

23:21:38Řepka je jedna z nejlepších předplodin

23:21:40napЕ™Г­klad pro obiloviny.

23:21:42My pД›stujeme to, co se po nГЎs ЕѕГЎdГЎ.

23:21:44Jestli se to pouЕѕije k potravinГЎЕ™skГЅm ГєДЌelЕЇm,

23:21:47nebo na zГЎkladД› asi zЕ™ejmД› nesmyslnГЅch dotaДЌnГ­ch programЕЇ

23:21:50do nafty nebo do pohonnГЅch hmot je dalЕЎГ­ vД›c.

23:21:53Ale to nesouvisГ­ uЕѕ s pЕЇdou.

23:21:55Ale co s nГ­ souvisГ­ a co je zase troЕЎku mГЅtus,

23:21:58Еѕe zemД›dД›lci by mД›li pД›stovat jenom potraviny

23:22:01a ne napЕ™Г­klad energii na dopravu,

23:22:05tak to si myslГ­m, Еѕe je taky docela omyl,

23:22:07protoЕѕe v celГ© historii lidstva, vyjma poslednГ­ch sto let,

23:22:10kdy se jezdГ­ na benzГ­n, tak veЕЎkerГЎ energie,

23:22:13kterГЎ byla potЕ™eba na dopravu, tak pochГЎzela z polГ­.

23:22:16Jenom ten finГЎlnГ­ motor, nebo ten agregГЎt,

23:22:20kde se ta energie potom zhmotЕ€ovala, tak byl jinГЅ.

23:22:23Byl to kЕЇЕ€ a dnes je to motor.

23:22:29-PЕЇda nenГ­ nic staromilskГ©ho, to nenГ­ nic,

23:22:32na ДЌem dnes hospodaЕ™Г­ 4% populace, nД›jakГ© 3% HDP.

23:22:38Podle vД›tЕЎiny analГЅz v roce 2050

23:22:41bude lidstvo potЕ™ebovat o 50% potravin vГ­c,

23:22:44neЕѕ potЕ™ebuje dnes.

23:22:46Na to nenГ­ ani dost pЕЇdy, ani dost vody.

23:22:49K ДЌemu to povede? K dlouhodobГ©mu zdraЕѕovГЎnГ­ potravin

23:22:52a my na tГ© pЕЇdД› budeme mnohem vГ­c zГЎvislГ­,

23:22:55neЕѕ si dnes umГ­me pЕ™edstavit.

23:23:06-Zahrady mД› provГЎzejГ­ celГЅ Еѕivot.

23:23:09Nikdy jsem nevД›dД›la pЕ™esnД› ten dЕЇvod.

23:23:11UvД›domila jsem si to aЕѕ v poslednГ­ch patnГЎcti letech.

23:23:14ЕЅe se potЕ™ebuji do tГ© zemД› zanoЕ™it,

23:23:17jako to popisuje pan Karel ДЊapek

23:23:20ve svГЅch knГ­ЕѕkГЎch o zahradnictvГ­.

23:23:22Hrabat, ДЌistit, sГЎzet a cГ­tit tu sГ­lu,

23:23:26kterou dobrГЎ pЕЇda dГЎvГЎ rostlinГЎm.

23:23:29Ty z nГ­ vyrostou, ЕѕijГ­ a plodГ­.

23:23:33StejnД› tak to asi potЕ™ebuji i jГЎ, tu sГ­lu z toho dostat.

23:23:37Oni to tak troЕЎku majГ­ indiГЎni.

23:23:40VЕѕdycky tu matku zemi poprosГ­, aby od nich pЕ™evzala

23:23:43tu negativnГ­ sГ­lu, ty ЕЎpatnГ© vД›ci,

23:23:45aby to po sobД› spГЎlila, aby potom na svД›tД› zЕЇstaly

23:23:48jenom ty sprГЎvnГЅ, kterГ© pak posГ­lajГ­

23:23:51tЕ™eba pЕ™i zГЎpadu slunce dГЎl lidstvu, lidem.

23:23:53TakЕѕe se ty negativnГ­ vД›ci spalujГ­ v zemi

23:23:57a ty pozitivnГ­ sГ­ly se posГ­lajГ­ do svД›ta.

23:24:12-JГЎ jsem zjistil, jak se takhle obsesivnД›

23:24:14poЕ™ГЎd vrtГЎm v tГ© pЕЇdД›, Еѕe si mi to promГ­tГЎ

23:24:17i do uДЌitelskГ©ho povolГЎnГ­, Еѕe i ty studenty na akademii

23:24:22vedu hlavnД› k tomu, aby mД›li dobrГЅ zaДЌГЎtek,

23:24:28aby ta pЕЇda byla pЕ™ipravenГЎ.

23:24:31TakЕѕe pД›stujeme, kompostujeme tam vЕЎechny ty naЕЎe myЕЎlenky

23:24:34a dД›lГЎme ten humus, aby se to z toho rodilo.

23:24:37A jestli z toho pak nД›co vyroste, to je ГєplnД› na nich.

23:24:40Do toho jim prakticky ani nevrtГЎm.

23:24:50-Zcela jistД› bychom tuto krajinu mohli nazvat

23:24:55Ale jak to, Еѕe se nГЎm i pЕ™es ten

23:24:57neЕЎЕҐastnГЅ vГЅvoj udГЎlostГ­ ve 20. stoletГ­

23:24:59v takovГ© podobД› zachovala?

23:25:02Ta chudost tД›ch pЕЇd, ta kamenitost,

23:25:05kdy moЕѕnГЎ samotnГЅ ten kГЎmen

23:25:07si to svГ© zachovГЎnГ­ tady vyvzdoroval.

23:25:10A to je moЕѕnГЎ i dЕЇvod, proДЌ jsou mГ­stnГ­ lidГ©

23:25:13s tou rodnou hroudou dodnes tady tak velmi Гєzce spjatГ­.

23:25:25PЕЇda nГЎs skuteДЌnД› ЕѕivГ­. ЕЅivГ­ naЕЎe rodiny,

23:25:28Еѕivila je nД›kolik generacГ­ zpГЎtky, ale bohuЕѕel tady byla

23:25:30zloДЌineckГЅm komunistickГЅm reЕѕimem pЕ™etrЕѕena kontinuita,

23:25:34coЕѕ je moЕѕnГЎ jeden z nejvД›tЕЎГ­ch zloДЌinЕЇ,

23:25:37kterГЅ nepГЎchali, protoЕѕe to bylo pЕ™etrЕѕenГ©

23:25:40i po tГ© strГЎnce duchovnГ­ a morГЎlnГ­.

23:25:43V tom jГЎ vidГ­m tu nejvД›tЕЎГ­ nadД›ji i pro tu pЕЇdu jako takovou,

23:25:46Еѕe dnes uЕѕ tady vidГ­me, po tД›ch 23 letech

23:25:50soukromГ©ho hospodaЕ™enГ­, Еѕe v tД›ch naЕЎich selskГЅch rodinГЎch,

23:25:54nebojme se pouЕѕГ­t to starГ© slovo “sedlГЎk”,

23:25:57kterГЅ byl osedlГЅ na tГ© svГ© pЕЇdД›, tak Еѕe uЕѕ vyrostla

23:26:00druhГЎ generace lidГ­, kteЕ™Г­ skuteДЌnД› hospodaЕ™Г­

23:26:04v tom pravГ©m slova smyslu a kteЕ™Г­ poznali,

23:26:07Еѕe ti jejich tГЎtovГ© museli ty statky a farmy

23:26:10vybudovat skuteДЌnД› od zГЎkladЕЇ.

23:26:13A Еѕe jim na to vydД›lГЎvГЎ zase jenom ta pЕЇda.

23:26:24-V evropskГ© lidovГ© tradici je pЕЇda mystГ©rium.

23:26:28HospodГЎЕ™ na VГЎnoce obdarovГЎval pole.

23:26:33Pan farГЎЕ™ chodil na jaЕ™e a Еѕehnal polГ­m.

23:26:36V lГ©tД› Еѕehnal ГєrodД›.

23:26:39V obilГ­ pЕ™ebГЅvala tajemnГЎ obilnГЎ panna,

23:26:42kterГЎ svoji sГ­lu ДЌerpala ze samotnГЅch hlubin zemД›.

23:26:46A z pЕЇdy samotnГ©.

23:26:49A Е™Г­kalo se mezi lidem, Еѕe kdo se srovnГЎ s chlebem,

23:26:52tak se srovnГЎ s lidmi.

23:26:54A kdo se dovede postarat o pЕЇdu, tak se pЕЇda postarГЎ o nД›j.

23:27:33SkrytГ© titulky: Alena FenclovГЎ ДЊeskГЎ televize 2013

Dokument Ljuby VГЎclavovГ© aВ VГЎclava CГ­lka oВ pЕЇdД› aВ jejГ­ch promД›nГЎch vВ naЕЎГ­ krajinД›

PЕЇda je slovo mnohoznaДЌnГ©. ГљrodnГЎ ДЌi neГєrodnГЎ zem, zastavД›nГЎ, zniДЌenГЎ, ale takГ© rodnГЎ zem, rodnГЎ hrouda, tedy mГ­sto, kde se ДЌlovД›k narodil a kterou, stГЎle jeЕЎtД› ve velkГ© mГ­Е™e, neopouЕЎtГ­. Ale vД›tЕЎinou se o pЕЇdu ani nestarГЎ, protoЕѕe bД›hem poslednГ­ch stoletГ­ se to stalo zbyteДЌnostГ­. V souДЌasnosti obhospodaЕ™uje pЕЇdu ve vЕЎech vyspД›lГЅch zemГ­ch jen 4 % lidГ­. PЕЇda mГЎ za sebou skoro pЕЇl miliardy let trvajГ­cГ­ evoluДЌnГ­ vГЅvoj a je nutnostГ­ s nГ­ dobЕ™e hospodaЕ™it, protoЕѕe je to ona, kterГЎ nГЎs ЕѕivГ­.

Leave a Reply