Všechny systémové mykotické infekce (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

recenze: Systémové mykózy a jejich léčba

Systémové mykózy a jejich léčba

JANHABERETAL. GALEN, 1995

Ve všech medicínských oborech v poslední době stoupá počet nemocných, kteří prodělávají závažnou, často smrtelnou systémovou mykotickou infekci. Nejvyššímu riziku jsou vystaveni nemocní s poruchami imunity ať už v důsledku maligních chorob, transplantací či AIDS.

Informace o periodiku

Vychází 6x za rok

E-verze s 2 měsíčním zpožděním proti tištěné

ISSN: 0862-495X (print)

ISSN: 1802-5307 (online)

INDEXED IN MEDLINE/PUBMED

INDEXED IN EXCERPTA MEDICA

INDEXED IN Scopus

Bidláky 20, 639 00 Brno

Žlutý kopec 7, 656 53 Brno

  • Linkos
  • Časopis Klinická onkologie
  • 15. 10. 1995, ročník: 8, číslo: 5
  • recenze: Systémové mykózy a jejich léčba

Vyhledávání

Nejnavštěvovanější

Sledujte nás

I my podporujeme

Mezi členy ČOS je mnoho DOBRÝCH ANDĚLŮ, kteří přispívají rodinám, jež se vinou nemoci dostaly do finanční tísně, ale také těch, kteří zprostředkují pomoc nadace DOBRÝ ANDĚL svým pacientům.

Děkujeme za podporu Linkos.cz

Chcete se také podílet na boji se zhoubnými nádory v České republice? Přispějte na provoz portálu Linkos

8.4.2012 , Lucia Hlavatá

Plísňová neboli mykotická onemocnění. Mykózy obecně jsou infekce vyvolané mikroskopickými houbami, a to buď dermatofyty, což jsou vláknité houby, nebo kvasinkami. Mykózy dělíme na povrchové a systémové, tedy celkové. Povrchové infekce se mohou vyskytovat prakticky kdekoliv na těle. Nejčastějšími vyvolavateli mykóz jsou dermatofyty. Ty se živí odumřelými kožními buňkami, proto napadají kůži, vlasy a nehty. Infekce způsobené kvasinkami se projevují jak na kůži, tak i na sliznicích. Systémové mykózy se vyskytují u lidí s oslabenou imunitou, u postižených AIDS a také častěji u nemocných trpících cukrovkou. Při této formě je postiženo více orgánů současně a onemocnění často mívá závažný průběh. Původci se liší od povrchových infekcí, nicméně může být systémová mykóza vyvolána i kvasinkami.

Vznik mykózy

Plísně dělíme na dermatofyty, kvasinky a houby tvořící mycelia neboli mikromycety. Dermatofyty vyvolávají onemocnění zvané dermatofytózy, kterým odborně říkáme tinea. Jsou to přirozené patogeny u zvířat a na člověka se mohou dostat přímým kontaktem. Nejčastěji bývají mykózy způsobeny rody Trichophyton, Epidermophyton a Microsporum. Jde o mikroorganismuy, které jsou podobné rostlinám, avšak na rozdíl od nich nevytvářejí chlorofyl. V jejich buněčné stětě se nachází polysacharid chitin, který působí její houževnatost a tvrdost. Tyto organismy žijí všude, jedinou podmínkou pro jejich existenci je, že potřebují kyslík.

Jak se mykóza projevuje

Když už se mykóza objeví, prvotní příznaky bývají většinou nenápadné. Nejčastěji se mykóza projevuje svěděním. Později se objeví zánět, zčervenání pokožky, její popraskání a olupování. Nejhorší variantou je, když příznaky chybí, a člověk se pak nevědomky stává přenašečem. Mykóza nohou postihuje meziprstní oblasti a plosky. Projevuje se silným svěděním a později se mohou objevit i známky infekce jako zčervenání a olupování kůže. Na ruce se přenáší většinou z místa prvotní nákazy, tedy z nohou. Objevuje se pocit přesušené kůže, svědení, zarudnutí dlaně s jejím ztluštěním a popraškovité olupování kůže. Při mykóze nehtů neboli onychomykóze, jsou častěji postiženy nehty na nohou než na rukou a to především palec a malík. Nejběžnější formou je mykóza začínající od okraje nehtu, která vede k jejímu žlutavému drolivému ztluštění až odloučení od nehtového lůžka. Méně častá je pak infekce, která začíná přímo v nehtovém lůžku, a tím narušuje i růst nehtu. Ten se deformuje, barví do běla a ztrácí lesk. Na končetinách a trupu se mykóza projevuje vznikem zarudlých, kulovitých, olupujících se ložisek, které se postupně ve středu vyhojují. Zvláštním druhem mykózy je pak pityriáza, odborně pityriasis versicolor, při které se objevují šedavé skrvny.

Typy mykóz a jejich příznaky

Podle místa infekce rozlišujeme mykózy nohou, odborně tinea pedis neboli atletická noha a postižení rukou neboli tinea manus, dále postižení nehtů, odborně tinea unguium neboli onychomycosis. Další dermatofytózou je tinea capitis, což je onemocnění vlasaté části hlavy, dále infekce vousaté části obličeje a krku zvané tinea barbae, tinea corporis je zase lokalizována na trupu a končetinách a posledním typem je tinea inguinalis, kdy se jedná o postižení třísel mykózou. Z kvasinek je nejdůležitějším zástupcem Candida albicans. Ta vyvolává tzv. kandidózy. Ty se objevují v ústní dutině, v jícnu, na genitálu a také na kůži v místě vlhké zapářky. Mykózy se přenášejí po kontaktu s nemocným člověkem. Infekce se ale objevit nemusí, na jejím vzniku se podílejí mimo jiné i vlastnosti houby, celkový zdravotní stav nemocného a místní kožní podmínky jako je vlhkost kůže nebo její poranění. Nejrizikovějšími místy pro vznik mykóz jsou pobyty na veřejných koupalištích, v bazénech, společných sprchách nebo fitcentrech.

Mykózy a jejich komplikace

Komplikací mykóz je zejména jejich rozšíření na další části těla. Mykóza se může na vlasy a nehty rozšířit až druhotně. K tomu dochází při nedostatečné či pozdní léčbě mykózy. Značné nebezpečí hrozí u starších lidí, kteří mají oslabenou imunitu, či u jedinců trpících onemocněním, které má účinky potlačující imunitu. Vyvarování se těchto komplikací můžeme docílit včasnou léčbou onemocnění, tedy při prvních příznacích neprodleně navštívit kožního lékaře.

Léčba mykózy

Na trhu je dnes již několik druhů volně prodejných přípravků na boj proti mykózám. Léčba plísňových infekcí ale přesto patří do rukou kožního lékaře. Mykózu je třeba nepodceňovat, protože se velice často vrací i při zdánlivém ústupu příznaků. V důsledku narůstající odolnosti mikroorganismů vůči lékům nemusí být někdy tato léčba účinná. Proto se provádí mikroskopické a kultivační vyšetření odebraného vzorku tkáně a nasadí se vhodný lék. Pokud mykóza není vhodně léčena, může se dále rozšiřovat a působit nepříjemné pocity, hlavně svědění. Vážnější problémy může způsobit u lidí s oslabenou imunitou, u starších osob a cukrovkářů. Při výskytu těchto příznaků, je třeba navštívit kožního lékaře, protože v pozdějších stadiích už domácí samoléčba mykózy nemusí pomoci.

Prevence vzniku mykózy

Prevence plísňových onemocnění znamená správnou péči o pokožku. Tedy pravidelná a správná hygiena a to zejména partií, kde je vlivem jiných faktorů zvýšená vlhkost. Dále je to nošení prodyšného prádla, nejlépe bavlněného, výběr vhodné obuvi spolu s její dezinfekcí a to zejména při častém nošení a zvýšeném zapaření nohou, například při sportu. Jsou to i hygienické zásady ve veřejných zařízeních jako jsou sprchy u bazénů, zde díky přezutí do vlastní obuvi vhodné k vodě, zamezíte nejen nákaze plísní, ale i jiným takto přenosným onemocněním.

Související články

kamagra 100mg oral jelly price: kamagra bezorgen rotterdam

Všechny systémové mykotické infekce

Mykotické infekce představují invazi do tkání, která je způsobena jedním nebo více druhy plísní. Infekce mají široký rozsah od povrchových a lokalizovaných kožních procesů, postižení hlubších tkání až po závažné plicní infekce, sepse a systémová onemocnění. Některé plísně jsou považovány za oportunní patogeny, zatímco jiné jsou patogenní i pro osoby bez postiženého imunitního systému (tj. u imunokompetentních pacientů).

Plísně patří do čtyř hlavních skupin patogenů (tj. bakterie, viry, paraziti a plísně). Plísně se vyskytují ve dvou formách: jednobuněčné kvasinky nebo rozvětvené vláknité plísně. Některé plísně jsou dimorfní – tj. mění se podle prostředí, ve kterém se nacházejí. Zatímco kvasinky nelze spatřit pouhým okem, plísně je možné pozorovat jako chmýřovité skvrny na přezrálém ovoci či okoralém chlebu nebo jako plíseň ve sprše či jako houby rostoucí na shnilých kládách. Celkově se v prostředí vyskytuje více než 50 000 druhů plísní, ale méně než 200 druhů je spojováno s lidskými infekcemi, přičemž 20 až 25 druhů je běžnou příčinou lidských onemocnění.

K většině mykotických infekcí dochází v důsledků expozice spórám, které se nacházejí na površích nebo ve vzduchu, v půdě či v ptačích exkretech. Ideální prostředí pro růst plísní představuje exponovaná osoba s narušeným imunitním systémem. I když každý jedinec může onemocnět mykotickou infekcí, určitá skupina lidí je ve zvýšeném riziku infekce nebo její rekurence. Mezi tyto osoby patří příjemci tkáňových nebo orgánových transplantátů, pacienti s HIV/AIDS a nemocní na chemoterapii nebo imunosupresivní léčbě či pacienti s vedlejšími chorobami, jako jsou diabetes a chronická plicní onemocnění.

Mykotické infekce mohou postihovat povrchové struktury kůže, kožní záhyby a další lokalizace, které se mohou zapařit. Mykotické infekce se mohou objevit v místech poranění, na sliznicích, ve vedlejších nosních dutinách a v plicích. Mykotické infekce mohou aktivovat imunitní systém, což může způsobit zánět a poškození tkání a u některých osob může vyvolat alergickou reakci.

Řada mykotických infekcí zůstává ohraničena na malé ploše, jako jsou meziprstní prostory, zatímco jiné infekce se šíří kůží do hlubších tkání. Infekce, které mají tendenci se šířit nebo začínají v plicích, se mohou dostat do krve a dále diseminovat. Některé mykotické infekce mohou ustoupit spontánně, ale většina vyžaduje léčbu, která může trvat i delší dobu. Infekce s tendencí k diseminaci jsou závažné a pokud nejsou adekvátně léčeny, mohou způsobit trvalé poškození nebo v některých případech mohou skončit i fatálně. Pouze u několika mykotických infekcí může dojít k mezilidskému přenosu, a naopak, celá řada těchto infekcí je pouze endogenních.

Druhy infekcí

Druhy infekcí

Mykotické infekce lze rozdělit podle anatomické lokalizace, dle hloubky, do které se šíří, podle druhu vyvolávajícího agens, a také v závislosti na formě, kterou plíseň má (tj. vláknité nebo kvasinkové formy). Některá plísňová agens mohou vyvolat povrchové i systémové infekce.

Povrchové mykotické infekce kůže, nehtů a vlasů

Povrchové kožní infekce mohou být vyvolány kvasinkami i plísněmi. Kůže je za normálních okolností osídlena směsí mikroorganismů, které jsou pokládány za fyziologickou kožní flóru. Za běžných okolností tato normální flóra nezpůsobuje onemocnění, ani nestimuluje imunitní systém. Pokud však dojde k porušení kožní bariéry nebo k poškození imunitního systému, tyto mikroorganismy mohou vyvolat ranou nebo kožní infekci. Mykotické infekce kůže se objevují i v případě, kdy dojde k narušení rovnováhy mezi normální flórou a plísněmi (např. při použití širokospektrých antibiotik).

Nejčastější kvasinkovou infekcí je kandidóza, k níž primárně dochází při přemnožení plísně Candida albicans či případně dalších druhů kandid, které patří mezi normální flóru těla. V ústech se kandidóza projevuje jako zarudnutí a bílé povláčky na sliznicích. Tato forma orální kandidózy je nazývána soor nebo také mloučnivka. U malých dětí může kandida způsobit plenkovou dermatitidu. Podle CDC 1 má až 75 % žen v průběhu života gynekologickou infekci vyvolanou kvasinkami. Kandidóza může vyvolat celou řadu dalších infekcí včetně postižení nehtů (tzv. onychomykóza). Kandidóza může být příčinou i systémových infekcí, a to zvláště i umunokompromitovaných osob. V současně době kandidóza je na 4. místě v příčinách nozokomiální sepse v USA.

Kožní dermatofytické infekce

Mykotické infekce nohou (tzv. atletická noha) a infekce nehtů patří mezi nejčastější mezilidsky přenosné infekce. Tyto infekce mohou způsobit zarudnutí kůže, její olupování, zvýšenou tvorbu puchýřů, svědění, deformace a zvýšenou lámavost nehtů i vlasů. Infekce jsou nejčastěji vyvolány dermatofyty, což je skupina plísní, která zahrnuje druhy Trichophyton, Microsporum a Epidermophyton. Dermatofyta se živí keratinem a vzácně pronikají do hlubších vrstev kůže. Tyto infekce se také nazývají tinea.

  • Tinea pedis (také atletická noha) – vyskytuje se v meziprstních prostorech a někdy na plosce nohy.
  • Tinea cruris – mykóza, která se objevuje od třísel až po vnitřní stranu stehen.
  • Tinea capitis – mykotické postižení kůže hlavy, přičemž u dětí primárně postihuje vlasové kořínky.
  • Tinea unguium – mykotické postižení prstů a nehtů, které se charakteristicky objevuje na prstech rukou nebo na nohách, přičemž může také postihnout i nehty.
  • Tinea corporis – mykotické postižení trupu, které se může objevit i jinde na těle.
  • Tinea barbae – mykotická folikulitida, která se vyskytuje ve vousech.

Další mykotické infekce kůže

Tinea versicolor – mykotická infekce, která se projevuje mnohobarevnými skvrnami nebo lézemi na kůži. Tato infekce není vyvolána dermatofyty, ale kvasinkou Malassezia furfur. Jde o běžnou infekci mladých dospělých.

Sporotrichóza – mykotická infekce způsobená plísní Sporothrix schenckii, která nepatří mezi dermatofyta. Jde o infekci kůže nebo podkoží, ke které dochází při poranění ostny rostlin, jehličím a nebo kontaktem s mechem, kde se tato plíseň běžně vyskytuje.

Mykotické infekce hlouběji uložených tkání, krve, plic a systémové infekce

Celá řada plísní může vyvolat infekce hlouběji uložených tkání nebo systémové infekce. Tyto infekce se vyskytují i v rozvinutých zemích (zvláště na jihu USA), ale většinou jsou rozšířeny v specifických oblastech rozvojových zemí. K lidským infekcím dochází díky styku s prostředím – zvláště při kontaktu s kontaminovanou půdou – ve které tyto plísně rostou. Plicní infekce charakteristicky začínají po inhalaci spór. Při plicní mykotické infekci nebo při průniku spór do hlubších kožních struktur může dojít k diseminaci infekce, přičemž se plísně mohou šířit z původní anatomické lokalizace do krve nebo se rozšíří po celém organismu, což vede k infekci orgánů, tkání, kostí a někdy i mening v CNS či v míše.

U řady imunokompetetních pacientů jsou mykotické infekce lehké nebo se projevují středně závažnými příznaky, které jsou podobné chřipce. Tyto příznaky zahrnují kašel, horečku, bolesti hlavy, bolesti svalů a vyrážku. Další možností je, že tyto infekce zůstanou lokalizovány v původním místě vstupu a dále se nešíří (infekce je v tomto případě ohraničena granulomem). Nicméně, u těchto pacientů může v průběhu života dojít k imunosupresi, která způsobí, že bezpříznakové ložisko chronické mykotické infekce se reaktivuje. Některé mykotické infekce mají pomalý nástup příznaků, který může trvat týdny až měsíce, přičemž mohou vést k postupnému zhoršování stavu pacienta a k následné diseminaci infekce v organismu. Hlavními projevy takto probíhajících mykotických infekcí jsou noční poty, bolesti na hrudníku, postupná ztráta hmotnosti a zvětšení lymfatických uzlin. Možností je i rychlá progrese infekce, která se může projevit jako pneumonie nebo sepse. Mykotické infekce mají těžký průběh u osob se závažnými chorobami plic nebo u osob, které jsou imunokompromitované, jako jsou pacienti s HIV/IDSA. Akutní i chronické mykotické infekce mohou vést k trvalému poškození plic, orgánů i kostí a mohou končit i smrtí pacienta.

Běžné infekce hlubších tkání nebo systémové infekce zahrnují tato onemocnění:

  • Aspergilóza, která je způsobená plísní Aspergillus fumigatus nebo případně dalšími druhy rodu Aspergillus. Tyto plísně se běžně vyskytují v půdě, na rostlinách a v domácím prachu. Aspergilóza může postihnout dutiny a plíce, případně se může v některých případech rozšířit do mozku i kostí.
  • Blastomykóza, která je vyvolána plísní Blastomyces dermatitidis; vyskytuje se ve vlhké půdě bohaté na organické látky jako jsou lesy na jihovýchodě a v jižních částech středu USA.
  • Kokcidiodomykóza, která je vyvolána plísní Coccidioides immitis; primárně se vyskytuje v suchých oblastech na jihozápadě USA, v Mexika a Latinské Americe.
  • Kryptokokóza, která je vyvolána plísní Cryptococcus neoformans nebo vzácně dalšími druhy rodu Cryptococcus; tyto patogeny se vyskytují v půdě a v exkretech ptáků. Kryptokokóza může postihnout kohokoliv, nicméně nejvyšší výskyt je zaznamenán v USA u pacientů s HIV/AIDS.
  • Histoplasmóza, která je vyvolána plísní Histoplasma capsulatum; primárně se vyskytuje na jihu a ve středu USA. Tato mykotická infekce primárně postihuje plíce.
  • Kandidóza, jejímž původcem je rod Candida species. Kandidy jsou normální fyziologickou flórou těla a jsou nacházeny ubikvitně. Tyto mykotické infekce se nejčastěji objevují na sliznicích.
  • Pneumocystóza, která je vyvolána plísní Pneumocystis jiroveci (dříve označována jako Pneumocystis carinii); vyskytuje ubikvitně a nejčastěji postihuje osoby se sníženou obranyschopností včetně pacientů s HIV/IDSA.

Laboratorní vyšetření

Pro diagnostiku mykotických infekcí i pro cílenou antimykotickou léčbu lze použít řadu laboratorních testů. Podrobná informace je uvedena v článku o testech na detekci plísní.

Testy pro diagnostiku povrchových mykóz

Řada mykotických infekcí kůže je diagnostikována pouze na základě klinického vyšetření. Vedle obecných příznaků mohou být přítomny i některé specifické symptomy, jako je nález infikovaných nehtů, typická lokalizace mykotické infekce (např. atletická noha), kdy jsou postiženy meziprstní prostory. Nicméně, klinické vyšetření nemůže vést ke stanovení přesné etiologické diagnózy.

Pro tento účel lze využít pouze omezený počet vyšetřovacích metod:

  • Nativní mikroskopické vyšetření louhového preparátu (KOH) nebo vyšetření vzorku obarveného calcofluorem pomocí fluorescenčního mikroskopu.
  • Kultivace plísní a stanovení citlivosti na antimykotika

Testy využívané u mykotických infekcí postihujících hlubší tkáně a infekcí systémových

Plicní a systémové mykózy mají často nespecifické příznaky, a mohou být proto zaměněny za onemocnění jiné infekční nebo i neinfekční etiologie. Laboratorní testy jsou primárně využívány pro diagnostiku závažných mykotických infekcí, kdy slouží přesné diagnostice původce a jeho citlivosti k antimykotické léčbě. Někdy je toto testování prováděno z důvodu diagnostiky komplikujících sekundárních infekcí. Vhodný biologický vzorek závisí na anatomické lokalizaci infekce. Pro diagnostiku mykotických infekcí se odebírají vzorky krve, sputa, moči, mozkomíšního moku, případně i bioptické vzorky.

  • Nativní mikroskopické vyšetření louhového preparátu (KOH) nebo vyšetření fluorescenčním mikroskopem, kdy je preparát obarven calcofluorem.
  • Kultivace plísní – je základním testem pro diagnostiku mykotické infekce. Nicméně řada plísní roste pomalu a je proto potřeba několika týdnů než je možné je dostatečně pomnožit a následně identifikovat.
  • Testování citlivosti – jde o test, který následuje po vykultivování plísně a který slouží k výběru vhodné antimykotické terapie.
  • Průkaz přítomnosti antigenů a protilátek – těmito testy může být detekována celá řada různých plísní, nicméně tyto testy se využívají především u mykotických infekcí postihujících hlubší tkáně a u infekcí systémových. Vhodným biologickým materiálem je krev a další tělesné tekutiny, jako je např. mozkomíšní mok.

Další testy, které je možno využít pro diagnostiku mykotických infekcí:

  • Barvení podle Grama – jde o rychlý test, který slouží k mikroskopické detekci bakterií a kvasinek.
  • Bakteriální kultivace – používá se pro vyloučení bakteriální etiologie infekce nebo případně pro potvrzení duální infekce (tj. souběžné mykotické a bakteriální infekce).
  • Barvení na acidorezistenci a klasická kultivace mykobakterií – lze je využít pro vyloučení tuberkulózy nebo mykobakteriózy.
  • Hemokultura – je prováděna při systémových mykotických infekcích.
  • Testování přítomnosti genetického materiálu patogenů (tj. jejich DNA nebo RNA) v biologickém vzorku – pro detekci plísní se využívá jen omezeně (pozn. překladatele – např. při detekci DNA Pneumocystis jiroveci v bronchoalveolární laváži nebo sputu při pneumocystové pneumonii)

Pomocné vyšetřovací metody

V některých případech jsou vyžadovány zobrazovací metody (např. RTG), které mohou pomoci odhalit mykotické infiltráty například v plicích, což může pomoci v posouzení rozsahu tkáňového postižení.

Některé mykotické infekce jsou způsobeny plísněmi, které se vyskytují běžně v prostředí, což omezuje možnosti jejich prevence a může také vést k jejich rekurenci po ukončení léčby. Mnoho povrchových mykotických infekcí ustoupí pouze po lokální antimykotické léčbě, nicméně, některé případy vyžadují celkovou terapii perorálně nebo intravenózně podávanými preparáty. Výběr antimykotika je iniciálně většinou empirický, nicméně má být ověřen kultivací a testování citlivosti.

Délka podávané terapie se liší dle lokalizace infekce a přetrvávání nálezu. Například vaginální kvasinkové infekce vyžadují pouze několikadenní léčbu, zatímco terapie kožních mykotických infekcí může trvat i několik měsíců. Systémové mykózy mohou vyžadovat léčbu, která trvá několik let a někteří imunokompromitovaní pacienti jsou léčení po celý zbytek svého života. Někdy je také chirurgické odstranění ložiska.nutné

Literatura a zdroje

Literatura a zdroje

Upozornění: tento článek vychází z výzkumu citovaného v uvedených zdrojích a rovněž z názorů expertů z redakční rady Lab. Tests Online. Článek je periodicky revidován redakční radou a výsledkem této revize může být dodání nových informací. Každý nový zdroj bude přidán k seznamu použité literatury a bude odlišen od původních citací.

Wu, A. (2006). Tietz Clinical Guide to Laboratory Tests, Fourth Edition. Saunders Elsevier, St. Louis, Missouri. Pp 1569, 1570, 1532, 1616.

Forbes, B. et. al. (© 2007). Bailey & Scott’s Diagnostic Microbiology, Twelfth Edition: Mosby Elsevier Press, St. Louis, Missouri. Pp 629-716.

(2008 March 27, Modified). Candidiasis. CDC, Division of Foodborne, Bacterial, and Mycotic Diseases [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/nczved/dfbmd/disease_listing/candidiasis_gi.html through http://www.cdc.gov/. Accessed on 8-14-08.

(2008 March 27, Modified). Aspergillosis (Aspergillus). CDC, Division of Foodborne, Bacterial, and Mycotic Diseases [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/nczved/dfbmd/disease_listing/aspergillosis_gi.html through http://www.cdc.gov/. Accessed on 8-14-08.

(2008 March 27, Modified). Blastomycosis. CDC, Division of Foodborne, Bacterial, and Mycotic Diseases [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/nczved/dfbmd/disease_listing/blastomycosis_gi.html through http://www.cdc.gov/. Accessed on 8-14-08.

(2008 March 27, Modified). Coccidioidomycosis. CDC, Division of Foodborne, Bacterial, and Mycotic Diseases [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/nczved/dfbmd/disease_listing/coccidioidomycosis_gi.html through http://www.cdc.gov/. Accessed on 8-14-08.

(2008 March 27, Modified). Cryptococcus. CDC, Division of Foodborne, Bacterial, and Mycotic Diseases [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/nczved/dfbmd/disease_listing/cryptococcus_gi.html through http://www.cdc.gov/. Accessed on 8-14-08.

(2008 March 27, Modified). Dermatophytes (Ringworm). CDC, Division of Foodborne, Bacterial, and Mycotic Diseases [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/nczved/dfbmd/disease_listing/dermatophytes_gi.html through http://www.cdc.gov/. Accessed on 8-14-08.

(2008 March 27, Modified). Histoplasmosis. CDC, Division of Foodborne, Bacterial, and Mycotic Diseases [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/nczved/dfbmd/disease_listing/histoplasmosis_gi.html through http://www.cdc.gov/. Accessed on 8-14-08.

(2008 March 27, Modified). Sporotrichosis. CDC, Division of Foodborne, Bacterial, and Mycotic Diseases [On-line information]. Available online at http://www.cdc.gov/nczved/dfbmd/disease_listing/sporotrichosis_gi.html through http://www.cdc.gov/. Accessed on 8-14-08.

Lehrer, M. (2006 October 26, Updated). Fungal nail infection. MedlinePlus Medical Encyclopedia [On-line information]. Available online at http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/001330.htm. Accessed on 8-14-08.

Lehrer, M. (2006 October 16, Updated). Tinea Corporis. MedlinePlus Medical Encyclopedia [On-line information]. Available online at http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000877.htm. Accessed on 8-14-08.

Berman, K. (2007 April 12, Updated). Athlete’s Foot. MedlinePlus Medical Encyclopedia [On-line information]. Available online at http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000875.htm. Accessed on 8-14-08.

Lehrer, M. (2006 October 16, Updated). Tinea capitis. MedlinePlus Medical Encyclopedia [On-line information]. Available online at http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000878.htm. Accessed on 8-14-08.

Berman, K. (2007 April 12, Updated). Jock itch. MedlinePlus Medical Encyclopedia [On-line information]. Available online at http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000876.htm. Accessed on 8-14-08.

Lehrer, M. (2007 April 12, Updated). Skin lesion KOH exam. MedlinePlus Medical Encyclopedia [On-line information]. Available online at http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/003761.htm. Accessed on 8-14-08.

Berman, K. (2006 October 13, Updated). Wood’s lamp. MedlinePlus Medical Encyclopedia [On-line information]. Available online at http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/003386.htm. Accessed on 8-14-08.

Stokowski, L. (2007 November 20). Fungal Skin and Nail Infections: Practical Advice for Advanced Practice Clinicians. Medscape Nursing Perspectives [On-line information]. Available online at http://www.medscape.com/viewarticle/566002 through http://www.medscape.com/. Accessed on 8-16-08.

Pappas, P. (2007 May 31). Invasive Fungal Infections: Diagnosis, Treatment, and Prophylaxis CME/CE. Medscape [On-line information]. Available online at http://www.medscape.com/viewarticle/556373 through http://www.medscape.com/. Accessed on 8-13-08.

(2005 November, Revision). Fungi. The Merck Manual for Healthcare Professionals [On-line information]. Available online at http://www.merck.com/mmpe/sec14/ch180/ch180a.html?qt=fungal%20infection&alt=sh#sec14-ch180-ch180a-1521 through http://www.merck.com/. Accessed on 8-13-08.

(2005 November, Revision). Fungal Skin Infections. The Merck Manual for Healthcare Professionals [On-line information]. Available online at http://www.merck.com/mmpe/sec10/ch120/ch120a.html through http://www.merck.com/. Accessed on 8-13-08.

(© 2006-2008). Yeast-Associated Syndromes. ARUP Consult [On-line information]. Available online at http://www.arupconsult.com/Topics/InfectiousDz/Fungi/Yeasts.html through http://www.arupconsult.com/. Accessed on 8-16-08.

(© 2006-2008). Mold-Associated Syndromes. ARUP Consult [On-line information]. Available online at http://www.arupconsult.com/Topics/InfectiousDz/Fungi/Molds.html through http://www.arupconsult.com/. Accessed on 8-16-08.

Ellis, D. (2008 February 7, Modified). Calcofluor White with 10% KOH. Mycology Online [On-line information]. Available online at http://www.mycology.adelaide.edu.au/Laboratory_Methods/Microscopy_Techniques_and_Stains/calcofluor.html through http://www.mycology.adelaide.edu.au/. Accessed on 8-16-08.

1 Pozn. překladatele: CDC je americká vládní organizace se sídlem v Atlantě (stát Georgia), jejímž hlavní úkolem je expertní a informační činnost, která je potřebná pro ochranu zdraví jednotlivců i komunit; činnost je především zaměřena prevenci chorob, poranění i invalidity a dále na připravenost na různá zdravotní rizika.

MYKOTICKÉ INFEKCE NEHTŮ

PЕ™Г­ДЌiny a pЕ™Г­znaky mykotickГЅch infekcГ­ nehtЕЇ

Houby – tzv. onychomykГіzy – vyvolГЎvajГ­cГ­ mykotickГ© infekce nehtЕЇ se dД›lГ­ do tЕ™Г­ skupin:

  • Dermatofyta (vlГЎknitГ© houby, kterГ© pЕ™edstavujГ­ aЕѕ 90% mykotickГЅch nehtovГЅch infekcГ­)
  • Kvasinky
  • PlГ­sЕ€ovГ© houby

Nakazit se onychomykГіzou mЕЇЕѕe kaЕѕdГЅ. NГЎchylnГ­ jsou pЕ™edevЕЎГ­m pacienti s venГіznГ­mi poruchami cirkulace v dolnГ­ch konДЌetinГЎch, diabetici, sportovci, lidГ© pracujГ­cГ­ v teplГ©m a vlhkГ©m prostЕ™edГ­.

Mykotická infekce narušuje a zhoršuje kvalitu života pacientů. Výsledkem jsou totiž deformované a barevně změněné, nevzhledně vypadající nehty. Z počátku dochází jen k jemným barevným změnám. Řada pacientů zprvu ani netuší, že se může jednat o mykotickou infekci. Nehty mají bělavou či nažloutlou až nahnědlou barvu. Později nehtový povrch zhrubne, odlupuje se a pod nehtem vzniká tzv. hyperkeratóza, díky níž dochází k uvolňování nehtů z nehtového lůžka a ke zvýšené lámavosti nehtů.

K prvnГ­m pЕ™Г­znakЕЇm dochГЎzГ­ pod volnГЅm okrajem nehtu, a nebo na boДЌnГ­ch stД›nГЎch. Infekce se dГЎle ЕЎГ­Е™Г­ do nitra, odkud se mЕЇЕѕe dГЎle rozЕЎГ­Е™it do okolnГ­ kЕЇЕѕe a nГЎslednД› k dalЕЎГ­m ДЌГЎstem tД›la. Spory mohou pЕ™eЕѕГ­vat v odlupujГ­cГ­ch se koЕѕnГ­ch buЕ€kГЎch, kterГ© jsou pЕ™Г­ДЌinou dalЕЎГ­ho ЕЎГ­Е™enГ­ infekce, dГ­ky moЕѕnГ©mu kontaktu s nimi skrz podlahu, odД›vy ДЌi hygienickГ© prostЕ™edky.

K infekci mЕЇЕѕe dochГЎzet pЕ™Г­mГЅm kontaktem z osoby na osobu, a nebo nepЕ™Г­mo kontaktem s infekДЌnГ­mi mГ­sty. Proto je tЕ™eba vyhГЅbat se vlhkГЅm oddД›lenГ­m ve spoleДЌnГЅch veЕ™ejnГЅch prostorech jako jsou plovГЎrny, ЕЎatny, sauny, sprchy apod. DЕЇleЕѕitГ© je udrЕѕovat nohy v suchu, ДЌistotД› a vyhГЅbat se inkriminovanГЅm mГ­stЕЇm.

MykotickГ© infekce jsou znaДЌnД› nakaЕѕlivГЅm onemocnД›nГ­m a majГ­ chronickГЅ prЕЇbД›h se sklonem k recidivГЎm. OmezujГ­ pacienta pЕ™i chЕЇzi, obouvГЎnГ­ a jsou doprovГЎzeny velmi nepЕ™Г­jemnГЅmi pocity. K zabrГЎnД›nГ­ zhorЕЎovГЎnГ­ stavu je tЕ™eba vДЌasnГЎ a dlouhodobГЎ lГ©ДЌba.

Pacient trpГ­cГ­ onychomykГіzou byl v minulosti odkГЎzГЎn na dlouhodobГ© lokГЎlnГ­ aplikovГЎnГ­ rЕЇznГЅch antifungГЎlnГ­ch mastГ­, roztokЕЇ a krГ©mЕЇ, avЕЎak houby uloЕѕenГ© v niЕѕЕЎГ­ch vrstvГЎch nehtЕЇ, nebyly tak zasГЎhnutГ© a onemocnД›nГ­ se proto ДЌastokrГЎt opakovalo. Nehty i kЕЇЕѕe se totiЕѕ regenerujГ­ smД›rem ven a spolu s odumЕ™elГЅmi buЕ€kami je tak odstraЕ€ovГЎn i aplikovanГЅ lГ©k, takЕѕe houby nachГЎzejГ­cГ­ se v hlubЕЎГ­ch vrstvГЎch kЕЇЕѕe i nehtЕЇ se za pomoci lokГЎlnГ­ terapie ГєДЌinnД› nezasГЎhnou. Proto se systГ©movГЎ terapie povaЕѕuje za nejГєДЌinnД›jЕЎГ­ formu lГ©ДЌby, zvlГЎЕЎtД› pak pЕ™i rozsГЎhlejЕЎГ­ch a recidivujГ­cГ­ch onychomykГіzГЎch.

SystГ©movГЎ lГ©ДЌba

SystГ©movГ© formy lГ©ДЌby jsou vГЎzГЎny lГ©kaЕ™skГЅm pЕ™edpisem a je na posouzenГ­ lГ©kaЕ™e,jakГЎ terapie bude aplikovГЎna. LГ©kaЕ™skГЅ dozor je u systГ©movГЅch antimykotik dЕЇleЕѕitГЅ, zvlГЎЕЎtД› kvЕЇli Е™adД› neЕѕГЎdoucГ­ch ГєДЌinkЕЇ, kterГ© s sebou tyto pЕ™Г­pravky nesou.

V Е™adД› pЕ™Г­padЕЇ je moЕѕnГ© vystaДЌit s lokГЎlnГ­mi antimykotiky. VГЅbД›r terapie zГЎvisГ­ na rozsahu mykГіzy, pЕЇvodci onemocnД›nГ­ a na vzГЎjemnГЅch lГ©kovГЅch interakcГ­ s jinГЅmi lГ©ДЌivГЅmi pЕ™Г­pravky, kterГ© pacient popЕ™Г­padД› uЕѕГ­vГЎ.

LokГЎlnГ­ lГ©ДЌba

SpoДЌГ­vГЎ v aplikaci mastГ­, krГ©mЕЇ, roztokЕЇ, sprejЕЇ ДЌi lakЕЇ na nehty. NГ­Еѕe jsou uvedeny nД›kterГ© z moЕѕnГЅch pЕ™Г­pravkЕЇ, kterГ© jsou na trhu volnД› k dostГЎnГ­:

Na lГ©kaЕ™skГЅ pЕ™edpis – PEVARYL krГ©m (econazol), MICETAL krГ©m, spray (flutrimazol)

VЕѕdy je tЕ™eba poДЌГ­tat s tГ­m, Еѕe vГЅsledky terapie se dostavujГ­ za 3 – 4mД›sГ­ce.

Mgr. Milena Е VECOVГЃ, lГ©kГЎrnГ­k

TГ©ma bylo zpracovГЎno bez nГЎroku na Гєplnost.

TГ©ma bylo zpracovГЎno dle nejlepЕЎГ­ho vД›domГ­ a svД›domГ­ autora na zГЎkladД› dostupnГЅch relevantnГ­ch vД›deckГЅch informacГ­.

Leave a Reply