Tinea capitis fungální infekce (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

Tinea inguinalis

Tinea nebo epidermofycie je infekиnн mykotickй (houbovй) onemocnмnн kщћe patшнcн do skupiny superficiбlnнch dermatomykуz.

Pщvodcem je antropofilnн houba druhu Epidermophyton floccosum, pшнpadnм Trichophyton rubrum nebo mentagrophytes.

Dermatofytуzy – mykotickй infekce kщћe – jednotnм nazэvanй tinea rozliљujeme podle lokalizace, tedy podle ибsti tмla, kde se nalйzajн. Napш.:

Tinea capitis na hlavм, T. inguinalis – v tшнslech v okolн pohlavnнch orgбnщ, T. pedis – plнsтovй onemocnмnн nohou atd. Ty jsou vyvolбvбny dalљнmi druhy hub, patшнcнmi do rodu Trichophyton, Epydermophyton a Microsporum.

Mykotickou infekci v oblasti tшнsel (tinea inquinalis) a kolem genitбlu шadнme k sexuбlnм pшenosnэm chorobбm (STD).

Tinea je jednou z nejиastмjљнch infekиnнch koћnнch chorob. Postihuje иasto oblasti koћnнch zбhybщ a vlhkй zapбшky, ale i rozsбhlй plochy na trupu i konиetinбch. Na jejнm vzniku se kromм jinэch plнsnн podнlн i poљkozenн kщћe – pшedevљнm zapaшenн; kromм typu patogennн houby se podнlн i шada rizikovэch faktorщ (celkovэ stav organismu, chronickб onemocnмnн, napш. AIDS, nбdory, diabetes, imunosupresivnн lйиba, nedostateиnб hygiena, pracovnн prostшedн).

Pшнznaky: u tinea inguinalis jsou typickб rozљiшujнcн se zaиervenalб loћiska a plochy s olupovбnнm, ostшe ohraniиenб od okolн lehce vyvэљenэm, vэraznмjљнm okrajem na vnitшnнch plochбch stehen, kde se jich dotэkб љourek (skrotum), kterй bэvб postiћeno zшнdka. Obиas se onemocnмnн љншн na hrбz, kolem anu a k hэћdнm.

Na fotografii je oblast tшнsel mohutnм zasaћenб tineou inguinalis.

Tinea pedis na nohou.

Diagnostika infekce se provбdн laboratornм z materiбlu zнskanйho seљkrabбnнm љupin z postiћenэch mнst mikroskopickэm a kultivaиnнm vyљetшenнm. Nejиastмji je tшeba od inguinбlnн tiney odliљit opruzenн s pшнpadnou kandidуzou nebo erythrasma.

Lйиba je nutnб, onemocnмnн mб tendenci pшechбzet do chronicity a samo neodeznн. Navљtivte proto koћnнho lйkaшe, kterэ vбm pшedepнљe lйk na postiћenб mнsta. Jednб se o antimykotickй pшнpravky aplikovanй ve formм krйmu nebo tinktury. U rozsбhlejљнho postiћenн je moћnб i celkovб lйиba tabletami. V zбjmu ъspмљnйho vylйиenн je nutnб lйиba specialistou, kterэ prщbмћnм sleduje jejн ъspмљnost a pшi selhбnн nмkterйho preparбtu rozhodne o jinйm шeљenн. V lйиbм je tшeba pokraиovat jeљtм nмkolik tэdnщ po vymizenн koћnнch potнћн, protoћe nedostateиnм vylйиenб infekce mщћe znovu vzplanout.

K lйиbм tйћ patшн dщslednб preventivnн opatшenн jako dezinfekce vљech ибstн odмvщ, kterй byly v kontaktu s nemocnou kщћн.

Prevence: Pшedevљнm dobrб hygiena. Udrћovбnн kщћe v suchu napomбhб иistй obleиenн s dobrэmi absorpиnнmi vlastnostmi – pшedevљнm bavlna, nedoporuиujeme nosit v letnнch mмsнcнch obleиenн z umмlэch vlбken. Volnб a vzduљnб obuv, nepшilйhavй dobшe prodyљnй spodnн prбdlo – nejlйpe bavlnмnй boxer shorts, do koћnнch zбhybщ aplikovat vhodnэ zбsyp s antimykotickэm ъиinkem.

Typy plešatění: Tinea capitis je nakažlivá. Hlavně pro děti

Jakkoliv se může zdát, že děti nejsou ztrátou vlasů postiženy, je to omyl! Nadměrné padání vlasů bývá důvodem až tří procent návštěv dětí u dětského lékaře. A padání vlasů působí na dětskou psychiku snad ještě negativněji než na psychiku dospělého jedince!

Tinea capitis neboli plíseň hlavy způsobuje povrchová plísňová infekce pokožky ve vlasové části hlavy, v obočí a v oblasti řas, se sklonem “atakovat” vlasy i vlasové folikuly. Tinea capitis je nejčastější příčinou ztráty vlasů u dětí. Nejvíce poskytuje děti předškolního věku, objevit se ovšem může i později.

Infekci vyvolávají houby, takzvané zoofilní dermatofyty. Ty pronikají do svrchní vrstvy kůže a napadají vlasy a/nebo pokožku hlavy. Houby mohou napadnout jak pokožku hlavy, tak vlasy, v tomto případě je pro diagnostiku účinný test Woodovou lampou. V případě, že plíseň napadne pouze vlasy, je tento test neúčinný. Další variantou tinea capitis je, když se na pokožce hlavy objeví ztvrdlá místa, z nichž vlasy vypadají.

Lysinky a polámané vlasy

Prvotním znakem přítomné infekce je začervenání postižené oblasti kůže. Ta postupem času bledne a na pokožce se vytváří šupinky. Vlasy začínají být výrazně lámavější s nezdravým vzhledem. Následuje vznik lysinek, přičemž přímo nad povrchem kůže bývají vidět polámaná vlasová vlákna. Obvykle jsou tyto lysiny pravidelného kulatého či oválného tvaru. Na hlavě může se může lysých míst objevit několikero zároveň.

Někdy se vlasové vlákno ulomí přímo na úrovni kůže, jeho vzhled tedy připomíná černou tečku na kůži. Mezi další projevy tinea capitis se řadí vznik šedivých šupinek či lupů. V pokročilé formě mohou na hlavě vznikat i hnisající hrbolky.

Diagnózu určí odborník předně podle vzhledu skalpu. Dále je možné pro diagnózu využít test Woodovou lampou vyzařující ultrafialové záření, který potvrdí přítomnost plísňové infekce. Test Woodovou lampou se provádí ve tmavé místnosti, kdy se na požadovanou oblast namíří ultrafialové záření z lampy. Biopsie skalpu nebývá zpravidla kvůli určení diagnózy třeba. Pro ověření diagnózy (a její stanovení v případě, že se jedná pouze o infekci vlasů) je také nutné mikroskopické vyšetření infikovaného vlasu.

Léčba je snadná

Tinea capitis se obvykle léčí předepsáním antimykotického preparátu, který pacient bere ústně zhruba po dobu osmi týdnů. Stav se zlepšuje i po aplikaci speciálního šamponu s antimykotickým účinkem, kterým je třeba skalp mýt dvakrát až třikrát týdně. Pro úspěšné vyléčení a zažehnání problému je třeba v braní preparátu i používaní šamponu pokračovat celých osm týdnů, i po vymizení prvotních příznaků. Děti postižené tinea capitis nemusí absentovat ve škole, protože ve chvíli, kdy probíhá léčba šamponem a antimykotickým preparátem, nejsou pacienti infekční. I přes to se ovšem tinea capitis může vyskytnou epidemicky.

Plíseň bývá zpravidla zvířecího původu, zdrojem infekce bývají nejčastěji kočky a psy, nicméně mohou jím být například i morčata a další živočichové.

Starší články:

Poznejte hlavní rozdíly mezi mužským a ženským plešatěním

Že muži a ženy neztrácejí vlasy stejně, to je vcelku známo. Jaké jsou nicméně hlavní rozdíly mezi plešatěním mužů a žen?

Poporodní padání vlasů? Žádný stres!

V těhotenství jste si zvykla na krásné vlasy, ale po porodu si naříkáte, že z vaší bujné hřívy nic nezbylo? Nebojte se nic. Víme, co vám pomůže.

Ze stresu nebo kvůli hormonům? Padání vlasů lze zamezit

Jakkoliv se stále hovoří spíše o pánském plešatění, tento problém obtěžuje ve stejné míře i ženy. A přitom právě pro ženu bývá ztráta vlasů jedním z faktorů určující její sebevědomí a celkovou spokojenost se životem. To přece není málo! Pojďme se tedy zaměřit na tento problém, i když se o něm moc.

Typy plešatění: Když se s problémem už narodíte aneb vrozená hypotrichóza

Termín hypotrichóza používají dermatologové pro popis stavu, kdy nevyrůstají žádné vlasy. Na rozdíl od alopecie, která popisuje stav, kdy vlasy vypadávají (nebo vypadaly) z míst, kde původně rostly, hypotrichóza se vztahuje na oblasti kůže, kde vlasy ani ochlupení nikdy nerostly. Jedince postihuj.

8.4.2012 , Lucia Hlavatá

Plísňová neboli mykotická onemocnění. Mykózy obecně jsou infekce vyvolané mikroskopickými houbami, a to buď dermatofyty, což jsou vláknité houby, nebo kvasinkami. Mykózy dělíme na povrchové a systémové, tedy celkové. Povrchové infekce se mohou vyskytovat prakticky kdekoliv na těle. Nejčastějšími vyvolavateli mykóz jsou dermatofyty. Ty se živí odumřelými kožními buňkami, proto napadají kůži, vlasy a nehty. Infekce způsobené kvasinkami se projevují jak na kůži, tak i na sliznicích. Systémové mykózy se vyskytují u lidí s oslabenou imunitou, u postižených AIDS a také častěji u nemocných trpících cukrovkou. Při této formě je postiženo více orgánů současně a onemocnění často mívá závažný průběh. Původci se liší od povrchových infekcí, nicméně může být systémová mykóza vyvolána i kvasinkami.

Vznik mykózy

Plísně dělíme na dermatofyty, kvasinky a houby tvořící mycelia neboli mikromycety. Dermatofyty vyvolávají onemocnění zvané dermatofytózy, kterým odborně říkáme tinea. Jsou to přirozené patogeny u zvířat a na člověka se mohou dostat přímým kontaktem. Nejčastěji bývají mykózy způsobeny rody Trichophyton, Epidermophyton a Microsporum. Jde o mikroorganismuy, které jsou podobné rostlinám, avšak na rozdíl od nich nevytvářejí chlorofyl. V jejich buněčné stětě se nachází polysacharid chitin, který působí její houževnatost a tvrdost. Tyto organismy žijí všude, jedinou podmínkou pro jejich existenci je, že potřebují kyslík.

Jak se mykóza projevuje

Když už se mykóza objeví, prvotní příznaky bývají většinou nenápadné. Nejčastěji se mykóza projevuje svěděním. Později se objeví zánět, zčervenání pokožky, její popraskání a olupování. Nejhorší variantou je, když příznaky chybí, a člověk se pak nevědomky stává přenašečem. Mykóza nohou postihuje meziprstní oblasti a plosky. Projevuje se silným svěděním a později se mohou objevit i známky infekce jako zčervenání a olupování kůže. Na ruce se přenáší většinou z místa prvotní nákazy, tedy z nohou. Objevuje se pocit přesušené kůže, svědení, zarudnutí dlaně s jejím ztluštěním a popraškovité olupování kůže. Při mykóze nehtů neboli onychomykóze, jsou častěji postiženy nehty na nohou než na rukou a to především palec a malík. Nejběžnější formou je mykóza začínající od okraje nehtu, která vede k jejímu žlutavému drolivému ztluštění až odloučení od nehtového lůžka. Méně častá je pak infekce, která začíná přímo v nehtovém lůžku, a tím narušuje i růst nehtu. Ten se deformuje, barví do běla a ztrácí lesk. Na končetinách a trupu se mykóza projevuje vznikem zarudlých, kulovitých, olupujících se ložisek, které se postupně ve středu vyhojují. Zvláštním druhem mykózy je pak pityriáza, odborně pityriasis versicolor, při které se objevují šedavé skrvny.

Typy mykóz a jejich příznaky

Podle místa infekce rozlišujeme mykózy nohou, odborně tinea pedis neboli atletická noha a postižení rukou neboli tinea manus, dále postižení nehtů, odborně tinea unguium neboli onychomycosis. Další dermatofytózou je tinea capitis, což je onemocnění vlasaté části hlavy, dále infekce vousaté části obličeje a krku zvané tinea barbae, tinea corporis je zase lokalizována na trupu a končetinách a posledním typem je tinea inguinalis, kdy se jedná o postižení třísel mykózou. Z kvasinek je nejdůležitějším zástupcem Candida albicans. Ta vyvolává tzv. kandidózy. Ty se objevují v ústní dutině, v jícnu, na genitálu a také na kůži v místě vlhké zapářky. Mykózy se přenášejí po kontaktu s nemocným člověkem. Infekce se ale objevit nemusí, na jejím vzniku se podílejí mimo jiné i vlastnosti houby, celkový zdravotní stav nemocného a místní kožní podmínky jako je vlhkost kůže nebo její poranění. Nejrizikovějšími místy pro vznik mykóz jsou pobyty na veřejných koupalištích, v bazénech, společných sprchách nebo fitcentrech.

Mykózy a jejich komplikace

Komplikací mykóz je zejména jejich rozšíření na další části těla. Mykóza se může na vlasy a nehty rozšířit až druhotně. K tomu dochází při nedostatečné či pozdní léčbě mykózy. Značné nebezpečí hrozí u starších lidí, kteří mají oslabenou imunitu, či u jedinců trpících onemocněním, které má účinky potlačující imunitu. Vyvarování se těchto komplikací můžeme docílit včasnou léčbou onemocnění, tedy při prvních příznacích neprodleně navštívit kožního lékaře.

Léčba mykózy

Na trhu je dnes již několik druhů volně prodejných přípravků na boj proti mykózám. Léčba plísňových infekcí ale přesto patří do rukou kožního lékaře. Mykózu je třeba nepodceňovat, protože se velice často vrací i při zdánlivém ústupu příznaků. V důsledku narůstající odolnosti mikroorganismů vůči lékům nemusí být někdy tato léčba účinná. Proto se provádí mikroskopické a kultivační vyšetření odebraného vzorku tkáně a nasadí se vhodný lék. Pokud mykóza není vhodně léčena, může se dále rozšiřovat a působit nepříjemné pocity, hlavně svědění. Vážnější problémy může způsobit u lidí s oslabenou imunitou, u starších osob a cukrovkářů. Při výskytu těchto příznaků, je třeba navštívit kožního lékaře, protože v pozdějších stadiích už domácí samoléčba mykózy nemusí pomoci.

Prevence vzniku mykózy

Prevence plísňových onemocnění znamená správnou péči o pokožku. Tedy pravidelná a správná hygiena a to zejména partií, kde je vlivem jiných faktorů zvýšená vlhkost. Dále je to nošení prodyšného prádla, nejlépe bavlněného, výběr vhodné obuvi spolu s její dezinfekcí a to zejména při častém nošení a zvýšeném zapaření nohou, například při sportu. Jsou to i hygienické zásady ve veřejných zařízeních jako jsou sprchy u bazénů, zde díky přezutí do vlastní obuvi vhodné k vodě, zamezíte nejen nákaze plísní, ale i jiným takto přenosným onemocněním.

Související články

kamagra 100mg oral jelly price: kamagra bezorgen rotterdam

Tinea Capitis Treatment & Management

  • Share
  • Email
  • Print
  • Feedback

Medical Care

Choice of treatment for tinea capitis is determined by the species of fungus concerned, the degree of inflammation, and in some cases, by the immunologic and nutritional status of the patient.

After microscopic or culture confirmation, medical therapy should be initiated. Systemic administration of griseofulvin provided the first effective oral therapy for tinea capitis, and resistance to the medication has remained minimal. [24, 25, 26] Dosing in the pediatric population is weight based. Recommended dosing is 20-25 mg/kg/day in single or two divided doses for microsized griseofulvin or 15-20 mg/kg/day in single dose or two divided doses for ultramicrosized griseofulvin. [27] The duration of treatment should be between 4 and 6 weeks.

Topical treatment alone usually is ineffective and is not recommended for the management of tinea capitis.

Newer antifungal medications, such as itraconazole, terbinafine, and fluconazole, have been reported as effective alternative therapeutic agents for tinea capitis. [24, 25] Of these agents, itraconazole and terbinafine are used most commonly. There may be some advantage to giving itraconazole with whole milk to increase absorption. [28]

Selenium sulfide shampoo may reduce the risk of spreading the infection early in the course of therapy by reducing the number of viable spores that are shed.

Complications

The causative fungal organisms of tinea capitis destroy hair and pilosebaceous structures, resulting in severe hair loss and scarring alopecia. Since tinea capitis is the most common dermatophyte infection in the pediatric population in the United States, without accurate diagnosis and proper treatment, the disease is detrimental, both physically and mentally, to children who are affected. Young patients with itchy scalp and patchy or total hair loss frequently are ridiculed, isolated, and bullied by classmates or playmates. In some cases, the disease can cause severe emotional impairment in vulnerable children and can destabilize family relationships.

Prevention

Asymptomatic carriers should be detected and treated, since they are the continuous source of infection. Siblings and playmates of patients should avoid close physical contact and sharing of toys or other personal objects, such as combs and hairbrushes, since organisms can spread from one person to another and infectious agents can be transported to different classrooms within the same or in different schools. Shared facilities and objects also may promote spread of disease, both within the home and the classroom.

Public health measures regarding the source of infection should be a concern for controlling tinea capitis.

The source of some zoophilic species often is difficult to trace. Outbreaks of M canis can be extensive. Patients’ cats and dogs must be inspected under a Wood lamp and referred for treatment. At times, animal control agencies are contacted to round up stray dogs and cats. T mentagrophytes may follow known contact with rodents, but often, no source can be identified.

As many as 14% of asymptomatic children have been found to be carriers of causative dermatophyte for tinea capitis in a primary school in Philadelphia. [29] Without therapy, 4% developed symptoms of infection, 58% remained culture positive, and 38% became culture negative within an average 2.3-month follow-up period.

Long-Term Monitoring

Household contacts of tinea capitis patients should be screened for clinically silent fungal carriage on the scalp. [30] Asymptomatic carriers, including adults and siblings in the family of patients with tinea capitis and patient caretakers and playmates, require active treatment, since they may act as a continuing source of infection. [31]

Shampoo and oral antimycotic therapy have been advocated for eradication of the carrier state. Studies have shown that most children who received griseofulvin plus biweekly shampooing with 2.5% selenium sulfide were negative for fungi on scalp culture after 2 weeks. Shampoo containing povidone-iodine has been shown to be more effective in producing negative cultures than shampoos containing econazole and selenium sulfide and than Johnson’s Baby Shampoo. Therapeutic shampoos are applied twice weekly for 15 minutes for 4 consecutive weeks. Both povidone-iodine and selenium shampoos require further clinical study for the control of fungal spore loads in infected children and asymptomatic carriers.

Classrooms with young children (ie, kindergarten through second grade) must be evaluated for tinea capitis infection, since these children are most susceptible and have a greater risk of disease transmission.

Playmates in close physical contact with patients can spread tinea capitis organisms by sharing toys or personal objects including combs and hairbrushes. These individuals need to be evaluated for the presence of infection.

References

Rayala BZ, Morrell DS. Common Skin Conditions in Children: Skin Infections. FP Essent. 2017 Feb. 453:26-32. [Medline].

Veasey JV, Miguel BAF, Mayor SAS, Zaitz C, Muramatu LH, Serrano JA. Epidemiological profile of tinea capitis in São Paulo City. An Bras Dermatol. 2017 Mar-Apr. 92 (2):283-284. [Medline].

Fu M, Ge Y, Chen W, Feng S, She X, Li X, et al. Tinea faciei in a newborn due to Trichophyton tonsurans. J Biomed Res. 2013 Jan. 27(1):71-4. [Medline]. [Full Text].

Abdel-Rahman SM, Farrand N, Schuenemann E, Stering TK, Preuett B, Magie R, et al. The prevalence of infections with Trichophyton tonsurans in schoolchildren: the CAPITIS study. Pediatrics. 2010 May. 125 (5):966-73. [Medline].

Mirmirani P, Tucker LY. Epidemiologic trends in pediatric tinea capitis: a population-based study from Kaiser Permanente Northern California. J Am Acad Dermatol. 2013. 69(6):916-21. [Medline].

Hogewoning A, Amoah A, Bavinck JN, Boakye D, Yazdanbakhsh M, Adegnika A, et al. Skin diseases among schoolchildren in Ghana, Gabon, and Rwanda. Int J Dermatol. 2013 Apr 4. [Medline].

Pai VV, Hanumanthayya K, Tophakhane RS, Nandihal NW, Kikkeri NS. Clinical study of Tinea capitis in Northern Karnataka: A three-year experience at a single institute. Indian Dermatol Online J. 2013 Jan. 4(1):22-6. [Medline]. [Full Text].

Fulgence KK, Abibatou K, Vincent D, Henriette V, Etienne AK, Kiki-Barro PC, et al. Tinea capitis in schoolchildren in southern Ivory Coast. Int J Dermatol. 2013 Apr. 52(4):456-60. [Medline].

Thakur R. Tinea capitis in Botswana. Clin Cosmet Investig Dermatol. 2013. 6:37-41. [Medline]. [Full Text].

Leiva-Salinas M, Marin-Cabanas I, Betlloch I, Tesfasmariam A, Reyes F, Belinchon I, et al. Tinea capitis in schoolchildren in a rural area in southern Ethiopia. Int J Dermatol. 2015 Jul. 54 (7):800-5. [Medline].

Nasir S, Ralph N, O’Neill C, Cunney R, Lenane P, O’Donnell B. Trends in Tinea Capitis in an Irish Pediatric Population and a Comparison of Scalp Brushings Versus Scalp Scrapings as Methods of Investigation. Pediatr Dermatol. 2013 Feb 22. [Medline].

Fuller LC, Child FJ, Midgley G, Higgins EM. Diagnosis and management of scalp ringworm. BMJ. 2003 Mar 8. 326 (7388):539-41. [Medline].

Seebacher C, Bouchara JP, Mignon B. Updates on the epidemiology of dermatophyte infections. Mycopathologia. 2008 Nov-Dec. 166(5-6):335-52. [Medline].

Kondo M, Nakano N, Shiraki Y, Hiruma M, Ikeda S, Sugita T. A Chinese-Japanese boy with black dot ringworm due to Trichophyton violaceum. J Dermatol. 2006 Mar. 33(3):165-8. [Medline].

Jain N, Doshi B, Khopkar U. Trichoscopy in alopecias: diagnosis simplified. Int J Trichology. 2013 Oct. 5(4):170-8. [Medline]. [Full Text].

Park J, Kim JI, Kim HU, Yun SK, Kim SJ. Trichoscopic Findings of Hair Loss in Koreans. Ann Dermatol. 2015 Oct. 27 (5):539-50. [Medline].

Lacarrubba F, Micali G, Tosti A. Scalp Dermoscopy or Trichoscopy. Curr Probl Dermatol. 2015 Feb. 47:21-32. [Medline].

Sahin GO, Dadaci Z, Ozer TT. Two cases of tinea ciliaris with blepharitis due to Microsporum audouinii and Trichophyton verrucosum and review of the literature. Mycoses. 2014 Apr 13. [Medline].

Akbaba M, Ilkit M, Sutoluk Z, Ates A, Zorba H. Comparison of hairbrush, toothbrush and cotton swab methods for diagnosing asymptomatic dermatophyte scalp carriage. J Eur Acad Dermatol Venereol. 2008 Mar. 22(3):356-62. [Medline].

Friedlander SF, Pickering B, Cunningham BB, Gibbs NF, Eichenfield LF. Use of the cotton swab method in diagnosing Tinea capitis. Pediatrics. 1999 Aug. 104(2 Pt 1):276-9. [Medline].

Bonifaz A, Isa-Isa R, Araiza J, Cruz C, Hernández MA, Ponce RM. Cytobrush-culture method to diagnose tinea capitis. Mycopathologia. 2007 Jun. 163(6):309-13. [Medline].

Trovato MJ, Schwartz RA, Janniger CK. Tinea capitis: current concepts in clinical practice. Cutis. 2006 Feb. 77(2):93-9. [Medline].

Slowinska M, Rudnicka L, Schwartz RA, et al. Comma hairs: a dermatoscopic marker for tinea capitis: a rapid diagnostic method. J Am Acad Dermatol. 2008 Nov. 59(5 Suppl):S77-9. [Medline].

Shemer A, Plotnik IB, Davidovici B, Grunwald MH, Magun R, Amichai B. Treatment of tinea capitis – griseofulvin versus fluconazole – a comparative study. J Dtsch Dermatol Ges. 2013 Apr 10. [Medline].

Shemer A, Plotnik IB, Davidovici B, Grunwald MH, Magun R, Amichai B. Treatment of tinea capitis – griseofulvin versus fluconazole – a comparative study. J Dtsch Dermatol Ges. 2013 Apr 10. [Medline].

Bhanusali D, Coley M, Silverberg JI, Alexis A, Silverberg NB. Treatment outcomes for tinea capitis in a skin of color population. J Drugs Dermatol. 2012 Jul. 11 (7):852-6. [Medline].

Elewski BE. Cutaneous mycoses in children. Br J Dermatol. 1996 Jun. 134 Suppl 46:7-11: discussion 37-8. [Medline].

Chen S, Ran Y, Dai Y, Lama J, Hu W, Zhang C. Administration of Oral Itraconazole Capsule with Whole Milk Shows Enhanced Efficacy As Supported by Scanning Electron Microscopy in a Child with Tinea Capitis Due to Microsporum canis. Pediatr Dermatol. 2015 Oct 8. [Medline].

Williams JV, Honig PJ, McGinley KJ, Leyden JJ. Semiquantitative study of tinea capitis and the asymptomatic carrier state in inner-city school children. Pediatrics. 1995 Aug. 96(2 Pt 1):265-7. [Medline].

White JM, Higgins EM, Fuller LC. Screening for asymptomatic carriage of Trichophyton tonsurans in household contacts of patients with tinea capitis: results of 209 patients from South London. J Eur Acad Dermatol Venereol. 2007 Sep. 21(8):1061-4. [Medline].

Pomeranz AJ, Sabnis SS, McGrath GJ, Esterly NB. Asymptomatic dermatophyte carriers in the households of children with tinea capitis. Arch Pediatr Adolesc Med. 1999 May. 153(5):483-6. [Medline].

Gupta AK, Cooper EA, Bowen JE. Meta-analysis: griseofulvin efficacy in the treatment of tinea capitis. J Drugs Dermatol. 2008 Apr. 7(4):369-72. [Medline].

Fleece D, Gaughan JP, Aronoff SC. Griseofulvin versus terbinafine in the treatment of tinea capitis: a meta-analysis of randomized, clinical trials. Pediatrics. 2004 Nov. 114(5):1312-5. [Medline].

Gonzalez U, Seaton T, Bergus G, Jacobson J, Martinez-Monzon C. Systemic antifungal therapy for tinea capitis in children. Cochrane Database Syst Rev. 2007 Oct 17. CD004685. [Medline].

Gupta AK, Hofstader SL, Adam P, Summerbell RC. Tinea capitis: an overview with emphasis on management. Pediatr Dermatol. 1999 May-Jun. 16(3):171-89. [Medline].

Koumantaki-Mathioudaki E, Devliotou-Panagiotidou D, Rallis E, et al. Is itraconazole the treatment of choice in Microsporum canis tinea capitis?. Drugs Exp Clin Res. 2005. 31 Suppl:11-5. [Medline].

Friedlander SF, Aly R, Krafchik B, et al. Terbinafine in the treatment of Trichophyton tinea capitis: a randomized, double-blind, parallel-group, duration-finding study. Pediatrics. 2002 Apr. 109(4):602-7. [Medline].

Krafchik B, Pelletier J. An open study of tinea capitis in 50 children treated with a 2-week course of oral terbinafine. J Am Acad Dermatol. 1999 Jul. 41(1):60-3. [Medline].

Ghannoum MA, Wraith LA, Cai B, Nyirady J, Isham N. Susceptibility of dermatophyte isolates obtained from a large worldwide terbinafine tinea capitis clinical trial. Br J Dermatol. 2008 Sep. 159(3):711-3. [Medline].

Elewski BE, Caceres HW, DeLeon L, et al. Terbinafine hydrochloride oral granules versus oral griseofulvin suspension in children with tinea capitis: results of two randomized, investigator-blinded, multicenter, international, controlled trials. J Am Acad Dermatol. 2008 Jul. 59(1):41-54. [Medline].

Tey HL, Tan AS, Chan YC. Meta-analysis of randomized, controlled trials comparing griseofulvin and terbinafine in the treatment of tinea capitis. J Am Acad Dermatol. 2011 Apr. 64(4):663-70. [Medline].

Friedlander SF, Aly R, Krafchik B, et al. Terbinafine in the treatment of Trichophyton tinea capitis: a randomized, double-blind, parallel-group, duration-finding study. Pediatrics. 2002 Apr. 109(4):602-7. [Medline].

Gupta AK, Lyons DC. The Rise and Fall of Oral Ketoconazole. J Cutan Med Surg. 2015 Jul-Aug. 19 (4):352-7. [Medline].

Contributor Information and Disclosures

Marc Zachary Handler, MD Fellow in Mohs Micrographic Surgery, Skin Laser and Surgery Specialists of NY and NJ

Matthew P Stephany University of Nebraska College of Medicine

Robert A Schwartz, MD, MPH Professor and Head of Dermatology, Professor of Pathology, Pediatrics, Medicine, and Preventive Medicine and Community Health, Rutgers New Jersey Medical School; Visiting Professor, Rutgers University School of Public Affairs and Administration

Michael J Wells, MD, FAAD Dermatologic/Mohs Surgeon, The Surgery Center at Plano Dermatology

Paul Krusinski, MD Director of Dermatology, Fletcher Allen Health Care; Professor, Department of Internal Medicine, University of Vermont College of Medicine

Dirk M Elston, MD Professor and Chairman, Department of Dermatology and Dermatologic Surgery, Medical University of South Carolina College of Medicine

Grace F Kao, MD Clinical Professor of Dermatopathology, Department of Dermatology, University of Maryland School of Medicine and George Washington University Medical School; Director, Dermatopathology Section, Department of Pathology and Laboratory Medicine, Veterans Affairs Maryland Healthcare System, Baltimore, Maryland

Franklin Flowers, MD Department of Dermatology, Professor Emeritus Affiliate Associate Professor of Pathology, University of Florida College of Medicine

Fungal Skin Infections: Tinea Capitis

Among the different kinds of fungal skin infections that affect the scalp, tinea capitis is most commonly a pediatric condition, and one that merits a lot of close and careful observation. Tinea capitis may look like common “dandruff,” but there are some differences that parents should know about.

What Is Tinea Capitis?

Tinea capitis is caused by the penetration of fungus into the child’s hair shaft. It results in symptoms including localized hair loss and the development of kerions, which are lesions on the scalp. Over time, these can get pretty difficult to handle, and more extreme infection may result.

Kids can get tinea capitis from other infected people, and the condition can spread from sharing hats or other head garments. It’s important for parents to know how to handle this skin condition in order to avoid spreading it to other areas of the body or to other family members.

Although tinea capitis can be a tenacious condition, in many pediatric patients, it tends to go away when the patient reaches the age of puberty. Oils associated with adolescence help to stop tinea capitis, and doctors may include this consideration in an overall evaluation, diagnosis and treatment plan.

Diagnosing Tinea Capitis

It’s important to distinguish tinea capitis from common dandruff conditions. Other pediatric “dandruff” may indicate psoriasis in a child. If the flakes and scales on the scalp are a result of tinea capitis, the condition should respond to antifungal medications. Professional dermatologists can best evaluate pediatric skin conditions to see whether they are more likely a case of tinea capitis or of pediatric psoriasis. According to doctors, lots of parents confuse tinea capitis with common dandruff, and this can cause a delay in treatment that can make tinea capitis harder to get rid of. It’s best to seek medical care as soon as your kid starts to exhibit signs of flaking and scaling on the scalp.

Treating Tinea Capitis

A variety of medications can treat tinea capitis, but some doctors warn this condition tends to be extremely persistent. Antifungal medications are often made to be taken orally. Some shampoos may help, but for treating tinea capitis, topical solutions cannot usually get to the areas where they are needed, which is why your doctor may prescribe a pill for tinea capitis. If the fungal infection resists the medication, tinea capitis can take months to effectively diminish through treatment.

Talk to your family doctor about any indications of this relatively serious fungal condition. Good qualified medical diagnosis and treatment opinions can help you get the best results for making sure that tinea capitis doesn’t spread out of control, causing hair loss and other extreme symptoms of an advanced case. Home remedies may not be effective against tinea capitis. Consult your doctor and ask questions about what’s best for treating this dermatological health issue, including asking about the benefits, risks and side effects of oral medications.

Leave a Reply