Test na houbovou infekci u koček (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

FIP – InfekДЌnГ­ peritonitida (zГЎnД›t pobЕ™isnice) koДЌek

JednГЎ se o virovГ© onemocnД›nГ­, kterГЅm onemocnГ­ pouze koДЌky. Postihuje zpravidla koЕҐata a mladГ© koДЌky do dvou let vД›ku. PredispoziДЌnГ­m faktorem mЕЇЕѕe bГЅt rovnД›Еѕ oslabenГ­ imunity koДЌky. Е ance na vylГ©ДЌenГ­ jsou minimГЎlnГ­, v naprostГ© vД›tЕЎinД› pЕ™Г­padЕЇ konДЌГ­ ГєmrtГ­m zvГ­Е™ete.

PЕЇvodcem je virus patЕ™Г­cГ­ mezi koronaviry. Do skupiny koronavirЕЇ patЕ™Г­ i Е™ada dalЕЎГ­ch mГ©nД› nebezpeДЌnГЅch pЕЇvodcЕЇ onemocnД›nГ­ u koДЌek, kteЕ™Г­ v organismu vytvГЎЕ™ejГ­ protilГЎtky a nezpЕЇsobujГ­ smrt. PЕ™Г­tomnost tД›chto protilГЎtek v krvi mГЎ zГЎvaЕѕnГЅ vliv na diagnostiku onemocnД›nГ­, kterГЎ je zaloЕѕena na jejich detekci. MЕЇЕѕe se tedy stГЎt, Еѕe krevnГ­ test ukГЎЕѕe vysokou hladinu protilГЎtek proti koronavirЕЇm, ale koДЌka FIP nemГЎ, mГЎ pouze napЕ™. silnГЅ prЕЇjem.

Virus se přenáší přímým kontaktem mezi kočkami – slinami, olizováním, nosním sekretem, trusem, nebo přenosem z nakažené matky na plod. Koťata nakažená během březosti pak během 2-5 měsíců umírají. Přenos infekce se může uskutečnit i nepřímo (misky, chovatelské pomůcky, prostředí, ve kterém bylo infikované zvíře. ). Ve vnějším prostředí může virus přežívat až 2 měsíce. Některá infikovaná zvířata vylučují virus několik týdnů či měsíců, některá se stanou chronickými nosiči viru. Pro nakažení má také poměrně velký význam stres. Virus se usadí nejprve v lymfatickém systému, kde se množí, a přechází do vnitřních orgánů, kde způsobuje zánět a onemocnění. Napadeny bývají nejčastěji játra, slezina, plíce, mozek a oči.

KlinickГ© pЕ™Г­znaky

Infekce mЕЇЕѕe ze zaДЌГЎtku probГ­hat bez jakГЅchkoliv pЕ™Г­znakЕЇ, nebo jako pЕ™echodnГЅ prЕЇjem ДЌi rГЅma. KdyЕѕ dojde k rozvoji onemocnД›nГ­, nejДЌastД›jЕЎГ­m projevem bГЅvГЎ apatie, horeДЌka pЕ™es 40 В°C nereagujГ­cГ­ na antibiotika, prЕЇjem, hubnutГ­, nechuЕҐ k jГ­dlu a zhorЕЎenГ© dГЅchГЎnГ­. ExistujГ­ dvД› formy nemoci, tzv. vlhkГЎ a suchГЎ forma. U nД›kterГЅch pacientЕЇ se mЕЇЕѕe objevovat kombinace pЕ™Г­znakЕЇ obou forem onemocnД›nГ­.

VlhkГЎ forma tzv. efuzivnГ­

DochГЎzГ­ k prosakovГЎnГ­ krevnГ­ch tekutin a sГ©ra z krevnГ­ch vlГЎseДЌnic do rЕЇznГЅch orgГЎnЕЇ, coЕѕ zpЕЇsobuje hromadД›nГ­ tekutin a zГЎnД›ty v dutinД› hrudnГ­, bЕ™iЕЎnГ­ nebo osrdeДЌnГ­ku. Podle lokalizace vГЅpotku mЕЇЕѕeme na koДЌce vidД›t zvД›tЕЎenГ­ bЕ™icha, dГЅchacГ­ potГ­Еѕe, u samcЕЇ zvД›tЕЎenГ­ ЕЎourku. KoДЌka ztrГЎcГ­ na vГЎze, mЕЇЕѕe se objevit Еѕloutenka, zvracenГ­ a prЕЇjem, coЕѕ zpЕЇsobГ­ dehydrataci zvГ­Е™ete. VД›tЕЎina koДЌek zemЕ™e bД›hem nД›kolika tГЅdnЕЇ na zГЎstavu dГЅchГЎnГ­ ДЌi srdeДЌnГ­ ДЌinnosti, pokud se jГ­ naplnГ­ plГ­ce tekutinou, vlastnД› sama sebe utopГ­.

SuchГЎ forma tzv. neefuzivnГ­

V tД›le koДЌky nedochГЎzГ­ k hromadД›nГ­ tekutin. Organismus se snaЕѕГ­ s virem bojovat a reaguje tvorbou hnisavГЅch loЕѕisek na jГЎtrech, slezinД›, stЕ™evech, ledvinГЎch. Tato forma onemocnД›nГ­ ДЌasto unikГЎ pozornosti a mЕЇЕѕe se stГЎt, Еѕe koДЌka uhyne, aniЕѕ by se zjistilo, Еѕe pЕ™Г­ДЌinou byla prГЎvД› FIP. NemocnГ© koДЌky mohou pЕ™eЕѕГ­vat celГ© roky, choroba se rozvГ­jГ­ pomaleji, protoЕѕe zГЎnД›ty jsou suchГ©. Z pЕ™Г­znakЕЇ mЕЇЕѕeme pozorovat nervovГ© pЕ™Г­znaky jako problГ©my s chЕЇzГ­, tЕ™es, ochrnutГ­, kГЅvГЎnГ­ hlavou do stran, kЕ™eДЌe a zmД›ny chovГЎnГ­. VЕЎimnout si mЕЇЕѕeme takГ© zmД›n na oДЌГ­ch jako je zГЎnД›t spojivek, pЕ™ivГ­rГЎnГ­ vГ­ДЌek, zГЎnД›t v pЕ™ednГ­ oДЌnГ­ komoЕ™e doprovГЎzenГЅ krvГЎcenГ­m a srЕЇsty. Pokud jsou postiЕѕenГЎ jГЎtra, mЕЇЕѕe se objevit Еѕloutenka. PЕ™i postiЕѕenГ­ plic trpГ­ koДЌka duЕЎnostГ­.

Diagnostika

InfekДЌnГ­ peritonitida je tД›Еѕko diagnostikovatelnГЎ, krevnГ­ testy se nespecializujГ­ na virus FIP, ale na celГЅ kmen koronavirЕЇ. Neexistuje ЕѕГЎdnГЅ test, kterГЅ by jednoznaДЌnД› potvrdil nebo vyvrГЎtil diagnГіzu FIP. Proto nГЎm nestaДЌГ­ pouze provГ©st test na pЕ™Г­tomnost protilГЎtek, ale je nutnГ© posoudit celkovГЅ zdravotnГ­ stav koДЌky a ostatnГ­ laboratornГ­ vyЕЎetЕ™enГ­ jako je hematologickГ© a biochemickГ© vyЕЎetЕ™enГ­ krve, kde je dЕЇleЕѕitГЅ obsah bГ­lkovin v krevnГ­m sГ©ru, kterГЅ je pЕ™i FIP zvГЅЕЎenГЅ. SpolehlivГЎ diagnГіza nenГ­ moЕѕnГЎ bez biopsie (odebrГЎnГ­ vzorkЕЇ z tД›lnГ­ch orgГЎnЕЇ), nД›kdy zГ­skГЎme jistotu aЕѕ pЕ™i autopsii (pitvД›).

Neexistuje ЕѕГЎdnГЎ spolehlivГЎ terapie tohoto onemocnД›nГ­. Pokud uЕѕ jsou u zvГ­Е™ete rozvinutГ© klinickГ© pЕ™Г­znaky, nejsou prakticky ЕѕГЎdnГ© vyhlГ­dky na vylГ©ДЌenГ­ a doporuДЌuje se euthanasie zvГ­Е™ete. V pЕ™Г­padД›, Еѕe zvГ­Е™e je v dobrГ© kondici a pЕ™ijГ­mГЎ potravu, mЕЇЕѕeme zkusit podpЕЇrnou terapii, abychom zmГ­rnily pЕ™Г­znaky onemocnД›nГ­. ZvГ­Е™eti podГЎvГЎme kvalitnГ­ vГЅЕѕivu s vitamГ­ny, protizГЎnД›tlivГ©, imunosupresivnГ­ lГ©ky, pЕ™Г­padnД› antibiotika. OpakovanД› odsГЎvГЎme vГЅpotek, pacient takГ© podstoupГ­ infuznГ­ terapii. Pokud koДЌka pЕ™estane pЕ™ijГ­mat potravu, je nutnГ© podГЎvat umД›lou vГЅЕѕivou sondou. I pЕ™es podpЕЇrnou terapii se ale nepodaЕ™Г­ dosГЎhnout zlepЕЎenГ­ u vГ­ce nД›Еѕ 10% pacientЕЇ a prognГіza na uzdravenГ­ je nepЕ™Г­znivГЎ. MЕЇЕѕeme tak koДЌce maximГЎlnД› prodlouЕѕit Еѕivot o pГЎr mД›sГ­cЕЇ.

NejlepЕЎГ­ ochranou pЕ™ed infekcГ­ je pravidelnГ© oДЌkovГЎnГ­ zdravГЅch koДЌek. VakcГ­na se aplikuje do nosu u zvГ­Е™at od 16. tГЅdnЕЇ vД›ku, za 3 tГЅdny se zopakuje. Potom probГ­hГЎ kaЕѕdoroДЌnГ­ pЕ™eoДЌkovГЎnГ­. DЕЇleЕѕitГЎ je takГ© hygiena v chovu. Koronaviry zniДЌГ­te bД›ЕѕnГЅmi dezinfekДЌnГ­mi prostЕ™edky. Pokud jste pЕ™iЕЎli o koДЌku s tГ­mto onemocnД›nГ­m, je dЕЇleЕѕitГ© vЕЎe dЕЇkladnД› vydezinfikovat a novou koДЌiДЌku si poЕ™Г­dit nejdЕ™Г­ve za 2 mД›sГ­ce. Svou koДЌiДЌku si mЕЇЕѕete takГ© nechat otestovat jiЕѕ zmГ­nД›nГЅm testem na protilГЎtky, kterГЅ u malГЅch koЕҐat potvrdГ­ to, Еѕe se nikdy nesetkala s virem ze skupiny, do nГ­Еѕ patЕ™Г­ i virus zpЕЇsobujГ­cГ­ FIP. U negativnГ­ch koЕҐat je oДЌkovГЎnГ­ 100% ГєДЌinnГ©.

VГЎЕѕenГ­ klienti, s lГ­tostГ­ VГЎm oznamujeme, Еѕe naЕЎГ­ poboДЌku v ulici LetohradskГЎ ZAVГЌRГЃME

Po-Pá: 8.30–12.00 / 13.00–19.00

Rozpis sluЕѕeb

Copyright © 2007-2013 Livet.cz – veterinГЎrnГ­ klinika | U Smaltovny 32, Praha 7 – HoleЕЎovice | livet.cz@gmail.com | Sledujte nГЎs

FeLV – virová leukemie koček

Děkujeme autorce MVD r. K.Mahelkové – KOČKY BRNO za souhlas s uveřejněním jejího výkladu o této nemoci

FeLV – virová leukemie koček

Toto závažné onemocnění je vyvoláno retroviry a způsobuje u koček poruchu imunity a nádorové bujení. Onemocnění (tento virus) je pro kočky specifické a není prokázán přenos na jiná zvířata nebo na člověka. Žádné z kočičích plemen ani domácí kočky nejsou více nebo méně vnímavé vůči této infekci, onemocnění je rozšířené po celém světě.

Nemoc se častěji vyskytuje u koček chovaných volným nebo polovolným způsobem a u koček chovaných v domácnosti ve velkém společenství, kam přicházejí nové kočky bez předchozího vyšetření a karantény, a v kočičích útulcích. K nákaze dochází přenosem z kočky na kočku slinami při náhodném přímém kontaktu, prskáním, pokousáním, případně ze společných misek na krmení. Protože virus je v zevním prostředí velmi labilní, není znám pasivní přenos člověkem nebo jiným zvířetem než infikovanou kočkou. Nemocné matky předávají infekci přežívajícím potomkům přímo placentárně i mlékem. Onemocnění je diagnostikováno častěji u kocourů vzhledem k jejich většímu kontaktu s kočkami.

Vzhledem k pomalému a ne vždy typickému nástupu klinických příznaků onemocnění lze v některých případech těžko zjistit zdroj nákazy. Inkubační doba je velmi proměnlivá, může být v týdnech i déle. Po prvotní infekci nemusí kočka vykazovat onemocnění, ale virus se již množí v mandlích, mízních uzlinách a kostní dřeni. Již v době 4–8 týdnů po kontaktu s infikovaným jedincem může kočka vylučovat virus slinami a močí a infikovat další kočky.

Příznaky nemusejí být příliš specifické, kočka celkově chřadne, mohou se jí zvětšovat mízní uzliny, zjišťuje se zánět sliznice dutiny ústní, stálý průjem komplikovaný bakteriemi, plísněmi nebo parazity, nehojitelné a stále se vracející záněty zevního zvukovodu, dásní nebo kůže. V pozdějším stadiu se připojuje nádorové bujení různých orgánů, rozvíjí se leukemie – nádorové bujení bílých krvinek, také různé neuropatie. Virus zasahuje všechny systémy těla, vyvolává ztrátu imunity s následnou druhotnou infekcí a novotvary.

Matky infikované virem, i když dosud neprojevují příznaky onemocnění, až v 80 % předčasně porodí mrtvé plody nebo donošená koťata ihned po porodu hynou. Živě narozená mláďata jsou infikovaná již při narození a dále se infikují mlékem matky.

Vzhledem k tomu, že klinické příznaky, zvláště v počátku onemocnění, nejsou zcela specifické, diagnostika se opírá o pozitivitu rychlého testu. Jsou běžně dostupné testy, které z kapky krve během několika minut ukážou, zda je kočka nakažená virem FeLV, nebo ne. Test detekuje přítomnost viru a jeho součástí v krvi, ne protilátky. Proto test provedený u vakcinovaných (imunních) koček je negativní. V počátku onemocnění nebo v době, kdy je virus ještě v latentní fázi, nemusí být test zcela jednoznačný, proto při podezření z nakažení a negativního testu je účelné jej za 4–6 týdnů zopakovat. Průkaz viru v kostní dřeni jednoznačný je.

Dosud není známa účinná terapie. Již při podezření z onemocnění FeLV je nutno kočky striktně separovat, a to nejen jedince podezřelé z nakažení, ale všechny kočky, se kterými přišly do styku. Je nutno zabránit dalšímu rozšiřování infekce. Léčit je možno podle projevovaných příznaků, ale terapie není úspěšná, jen může kočce prodloužit život (i o několik let) a hlavně zmírnit utrpení.

Každá pozitivní kočka nemusí rychle uhynout. Ve své praxi jsem se setkala se dvěma kočkami, které čas od času projevovaly dechové nebo zažívací problémy, také trpěly trvale záněty zevního zvukovodu a dásní. Obě měly pozitivní test na FeLV. Byly kastrované, průběžná onemocnění byla léčena podle příznaků. Infekce byla prvotně diagnostikována v jejich dvou a třech letech, přesto jedna kočka se dožila 16, druhá 14 let.

Prevencí je zabránění kontaktu koček s těmi, které mohou být infikované. Karanténa a krevní test nově příchozích koček do domácnosti je obligátní. Nejdůležitější je vakcinace. V součastné době jsou u nás registrovány čtyři vakcíny jen proti virové leukemii a čtyři kombinované s jinými virózami. Očkují se zdravé kočky, kterým byl bezprostředně před vakcinací proveden krevní test s negativním výsledkem. Kočky pozitivní na FeLV nesmějí být vakcinovány proti tomuto nebo jiným onemocněním vzhledem k imunosupresi a malé schopnosti až neschopnosti tvorby jakýchkoli protilátek. Revakcinace se provádí podle návodu výrobce, obvykle po první vakcinaci následuje do 3–4 týdnů revakcinace, v dalších letech je vakcinace jednorázová (bez předchozího testu). Pokud majitel kočky žádá provedení vakcinace bez testu (finanční náklady), musí si být vědom, že kočka může být již infikovaná, a pak vakcinace nejenže nemá smysl, ale může vést k velmi rychlému rozvoji onemocnění. Solidní zvěrolékař nikdy na takovýto nátlak ze strany majitele nepřistoupí. Výjimku mohou mít jen malá koťata pocházející od negativních nebo vakcinovaných rodičů, která nikdy nepřišla do styku s jinými kočkami.

Vakcinace proti FeLV dosud není obligátně povinná při přesunech koček do zahraničí nebo na výstavy. Solidní a zodpovědní majitelé krycích kocourů přijímají ke krytí jen kočky řádně vakcinované, někdo navíc žádá potvrzení o negativním testu těsně před krytím. Stejně tak majitel kočky neriskuje krytí nevakcinovaným nebo neprověřeným kocourem.

O možnosti, že kočka je nakažena FeLV, musíme uvažovat, pokud kočka po úspěšném krytí neporodí, případně potratí nebo rodí mrtvá koťata. Také celkové chátrání kočky a chronické zdravotní problémy nereagující na léčbu, případně špatný vývin nebo zakrslost přežívajících koťat jsou indikací k provedení krevního testu. V pozitivním případě je nutno uvážit celkový zdravotní stav zvířete s možností jeho přežívání s co nejmenším utrpením a možnosti majitele kočku trvale izolovat, případně léčit. Náklady časové, prostorové, společenské i finanční jsou značné. Je velmi nezodpovědné infikované kočky chovat polovolně a tím vědomě rozšiřovat onemocnění v daném distriktu. Ve veterinární praxi lze předpokládat u volně a polovolně chovaných koček z určitých lokalit (přímo ulic) onemocnění virovou leukemií. U koček chovaných jen v bytě i u výstavních koček bez přímého styku s nemocnými kočkami se infekce prakticky nevyskytuje.

MVD r. Květa Mahelková

Útulek Šanta kočičí – Praha

Mezi Vodami 1560/33, Praha-Modřany, areál bývalé Chirany

Kaliciviróza koček

Kaliciviróza koček je virové onemocnění koček způsobující tzv. kočičí rýmu, nebo kočičí chřipku. Choroboplodných zárodků, které u koček vyvolávají podobné potíže, je spoustu a nemoci, které způsobují, jsou bez výtěrů a kultivace jsou od sebe k nerozeznání. Nicméně kalicivirus, společně s herpesvirem, má na svědomí 80% všech kočičích rým.

Kaliciviróza koček je silně nakažlivá nemoc, která se přenáší nejčastěji přímým kontaktem mezi kočkami. Nejčastěji se projevuje horečkou, kýcháním, výtokem z nozder a nechutenstvím. Nebezpečná může být nemoc zvláště u jinak oslabených koček, při podvýživě, začervení, infekci FIV nebo FeLV, u kterých může přejít v zápal plic. Existuje i velmi nebezpečný kmen viru, který je původcem systémové kalicivirózy s vysokou úmrtností nakažených zvířat. Na člověka ani na jiná zvířata mimo koček nemoc přenosná není.

Kočičí kalicivirus, FCV (Feline CaliciVirus), je malý neobalený virus obsahující RNA. Ve vnějším prostředí vydrží infekční až jeden měsíc, při pokojové teplotě několik dní. Běžné dezinfekční prostředky ho však rychle ničí.

Přenos onemocnění

Přenáší se hlavně přímým kontaktem mezi kočkami. Je to kapénková infekce: Virus je přítomný především v sekretech dýchacích cest nemocné kočky a při kýchání se rozšiřuje do vzdálenosti až dvou metrů. V omezené míře kočka vylučuje původce také v trusu a v moči. Protože kalicivirus je vcelku stálý ve vnějším prostředí, je možný i přenos nepřímý, přes kontaminované předměty.

Průběh nemoci

Inkubační doba je krátká, jen dva až čtyři dny. Existuje mnoho kmenů kalicivirů, které se liší závažností vyvolaného onemocnění. Jediným příznakem kalicivirózy může být jen kýchání. Jakási klasická forma nemoci začíná apatií a nechutenstvím. Záhy se objeví horečka a ztížené dýchání. Virus se množí v buňkách sliznic horních cest dýchacích, spojivky a dutiny ústní. Kvůli tomu v nose a v tlamě i na jazyku vznikají nejprve drobné, snadno krvácející puchýřky, které se během jednoho až dvou dnů mění v plošné vředy. Typickým místem výskytu takového vředu je celý okraj špičky jazyka. Stav je to bolestivý, kočka hodně sliní a sliny mohou být i krvavé. K obrazu nemoci patří i ucpaný nos a výtok z nozder, ale zánět v tlamě je pro kalicivirózu koček dost typický a odlišuje jí od kočičí rýmy způsobené jinými původci.

Při těžším průběhu se může objevit i výskyt vředů na nosním zrcátku, v meziprstí či na tlapkách, zvracení či průjem, zánět kloubů nebo zápal plic. Nemoc obvykle netrvá déle než deset dní, ale překrvení sliznice tlamy a tendence k jejímu krvácení může delší dobu přetrvávat. Po zmizení klinických příznaků se kočka stane nosičem viru a stále jen bude vylučovat do vnějšího prostředí a ještě minimálně měsíc, polovina koček je nosičem ještě po dvou měsících a některé kočky jsou zdrojem infekce doživotně.

Virus FCV byl izolován z naprosté většiny koček s tzv. lymfocytoplasmatickou stomatitidou. To je zánět v dutině ústní, který není spojený se zubním kamenem. Často se rudé mapy i zánětlivé výrůstky objevují i na patrovém oblouku a vzadu v tlamě. Toto chronické onemocnění je u koček poměrně časté. V tomto případě není kalicivirus přímo původce, ale nemoc je způsobená nadměrnou reakcí imunitního systému na jeho přítomnost.

Virulentní kaliciviróza

Vysoce virulentní kalicivirus je původcem celkového onemocnění s mortalitou až 40 %. Postihuje především dospělé kočky a může způsobit smrt už za 24 hodin po prvních příznacích nemoci, kterými jsou vysoká horečka a zánět horních cest dýchacích, otoky hlavy a tlapek, tvorba vředů na obličeji, tlapkách a uších, žloutenka a krvácení z nosu a do střeva.

Protože kaliciviróza koček je virové onemocnění, léčba je jen podpůrná. Většinou se nejedná o vážné onemocnění, ale bakterie, které využijí situace a poškození sliznice už vážné onemocnění vyvolat mohou, nemocné kočce se podávají antibiotika. Zavodnění kapačkou pomůže bojovat s dehydratací, která je způsobena horečkou a nechutenstvím. Dehydratace taky zhoršuje samotný průběh nemoci, protože se při ní tvoří hustější hleny. Nejdůležitějším bodem při péči o nemocnou kočku je výživa. Kvůli vředům v tlamě, ucpanému nosu a horečce kočka nemá chuť k jídlu, je proto potřeba ji krmit co nejchutnější, jemně mletou, možná i ohřátou stravou. V těžších případech se kočka krmí nosojícnovou sondou.

Kvůli infekčnosti kalicivirózy je nutná izolace nemocné kočky od koček ostatních.

Diagnostika

Je téměř nemožné rozeznat kalicivirózu od ostatních nemocí komplexu kočičí rýmy, zvláště poté, co obraz nemoci změní sekundární bakteriální infekce. Odlišení od herpesvirózy je možné izolací viru nebo PRC ze stěrů z nosohltanu nebo ze spojivky, ovšem tady hrozí jak pozitivní výsledek způsobený bezpříznakovým nosičstvím, které nemá nic společného s právě probíhající nemoci, tak výsledek falešně negativní. Ve skutečnosti není pro léčbu určení přesného původce podstatné. Praktický význam má jen odlišení mykoplasmózy a chlamydiózy kvůli zvolení účinného antibiotika.

U nemocných zvířat není zbytečný ani test na FIV či FeLV, protože tyto nemoci průběh kalicivirózy zhoršují.

Co se diferenciální diagnózy jednotlivých příznaků kalicivirózy týče, vředy na sliznici dutiny ústní doprovází i selhání ledvin nebo tzv. eosinofilní vřed a ztížené dýchání s otevřenou tlamou může značit i nemoci srdce či plic.

Ochrana proti nemoci

Proti kaliciviróze je možné kočku očkovat. Toto očkování je součástí všech základních kombinací. Bohužel však očkování není schopné zabránit infekci, takže pouze snižují intenzitu klinických příznaků. A protože kalicivirus mutuje, očkování nemusí chránit proti všem jeho kmenům.

V domácnostech s větším množstvím koček či v útulcích je základem pravidelná dezinfekce a důsledná, aspoň tři týdny trvající karanténa nově příchozích. V chovatelských stanicích by jednotlivé vrhy koťat a jejich matky měly být drženy odděleně, stejně tak jednotlivé věkové kategorie koček.

Vyhledávač

Provozní doba

Neděle jen po předchozí domluvě

Po předchozí domluvě nebývá problém návštěva i mimo uvedené hodiny, typicky večer po práci, ale odpolední a večerní termíny bývají obvykle brzy obsazené.

Pro chovatele také po předchozí domluvě držím pohotovost v noci na dobu předpokládaného porodu.

Nejnovější příspěvky

Telefon: 724 825 232

Copyright © 2017 MVDr. Tereza Ježková. Všechna práva vyhrazena.

Testování koček: FeLV – real time PCR test

Cena za 5+ testů: 30.00 $ bez DPH

Související testy

  • FeLV + FIV + FCoV – PCR testy 3 PCR testy z jednoho vzorku

FeLV – Feline Leukemia Virus – kočičí leukémie

Pro vyšetření je potřeba vzorek plné krev (EDTA) nebo stěr sliznice (spojivka, nosohltan). Laboratoř odesílá k odběru stěru dva tampony, každý může být použitý pro stěr jiné sliznice. Stěry jsou pak v laboratoři vyšetřeny jako směsný vzorek. Pokud požadujete vyšetření stěrů odděleně, účtujeme dle počtu jednotlivých testovaných vzorků – je třeba na oddělené testování upozornit.

FeLV je retrovirus, který v organismu rozvíjí mnohačetné klinické příznaky od poruch funkce imunitního systému po nádorové lymfoproliferativní změny.

Všechny retroviry (včetně FeLV, FIV a HIV) produkují enzym reversní transkriptázu, která jim umožňuje vložení kopie jejich vlastní DNA do buněk, které infikují. Ačkoli jsou si FeLV a FIV velmi podobné, v lecčem se liší, například tvar FeLV je spíše kulatý, FIV pak spíše protažený. FeLV a FIV mají i zcela odlišnou genetickou výbavu a jejich proteiny se liší jak tvarem, tak složením. Ačkoli mnoho příznaků FIV a FeLV je společných, konkrétní způsob vzniku se liší.

Pro přenos infekce je nutný přímý kontakt mezi kočkami. FeLV je přenosný slinami, krví a nelze vyloučit ani přenos pohlavním stykem. Častá je nákaza kojených koťat přes matku, kvůli přítomnosti viru v mléce a mlezivu.

Kočky infikované FeLV jsou jasným zdrojem infekce. Virus je vylučován ve velmi vysokém množství ve slinách a nosním sekretu, je přítomen i v moči, výkalech a mléce. K přenosu z kočky na kočku dochází nejčastěji při pokousání, zřídka i díky společnému soužití (např. používání stejných misek a toalety). Výskyt FeLV

FeLV infikované kočky se nachází po celém světě, ale výskyt nákazy se mění v závislosti na jejich věku, zdraví, životním prostředí a životním stylu. Ve Spojených státech je přibližně 2 až 3% všech koček nakažených FeLV. Infekce FeLV se v zemích západní Evropy obecně pohybuje okolo 6 % (může dosahovat až 50% u koček chovaných ve vyšších koncentracích). U koček ve velmi dobrých podmínkách, chovaných individuálně v uzavřeném chovu, představuje nákaza asi 1 %. V České republice se přítomnost antigenu FeLV v krvi vyšetřovaných koček pohybuje stále okolo 10 %.

Po nakažení virem se u kočky nemusí projevit žádné klinické příznaky, ale stává se šiřitelkou viru na ostatní kočky. Onemocnění se dále může vyvíjet jako ztráta imunity (kočka se stává vnímavou pro kteroukoli infekci) nebo méně často jako tvorba lymfomů (nádorů), které se mohou vyskytovat v podkoží, v mízních uzlinách, na střevech apod.

Virus kočičí leukémie působí na organismus kočky mnoha způsoby. Je nejčastější příčinou rakoviny u koček. Sekundárními projevy jsou časté poruchy krvetvorby, vedoucí k oslabení imunity kočky a omezení schopnosti bránit se proti různým infekcím. Infekce, které nejsou pro zdravou žádným ohrožením, mohou být pro kočku nakaženou FeLV fatální.

Během časných stadií infekce obyčejně kočky nevykazují žádné příznaky onemocnění. Kočky mohou vydržet bez příznaků několik týdnů či měsíců. Postupem času se však zdraví kočky postupně zhoršuje, nebo se střídají období nemoci s obdobím relativního zdraví. Příznaky mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek na váze, zhoršující se stav srsti, zvětšené lymfatické uzliny, přetrvávající horečku, zánět dásní, infekce kůže, močového měchýře a horních cest dýchacích, přetrvávající průjem, záchvaty, změny chování a další neurologické poruchy, různá oční onemocnění, u březí kočky nedonošení koťat či samovolný potrat.

FeLV je přítomen v krvi během dvou různých stadií infekce:

Počáteční fáze infekce – během této fáze jsou některé kočky schopny vyvinout účinnou imunitní reakci, odstranit virus z krevního oběhu a zastavit postup na sekundární fázi

Sekundární fáze – dochází k přetrvávající infekci kostní dřeně a dalších tkání. Postupné zhoršování stavu, smrt.

Nespecifická terapie je zaměřena na omezení oportunních infekcí a podporu celkového zdravotního stavu. Jedná se zejména o zahájení infuzní terapie, podání širokospektrálních antibiotik a antiparazitik. Úspěch závisí do značné míry na rozsahu poškození imunitního systému a lze jej očekávat zejména v prvních stadiích onemocnění. V úvahu připadají preparáty s imunostimulační a protinádorovou aktivitou. Přidávat do krmné dávky více vitamínů, antioxidantů, omega mastných kyselin. Vyvarovat se stravy jako je syrové maso, vejce, nepasterizované výrobky kvůli riziku bakteriálních a parazitárních infekcí. Podmínkou terapie je úzká spolupráce majitele s ošetřujícím veterinárním lékařem a pravidelná kontrola zdravotního stavu pacienta, zahrnující i opakovaná laboratorní vyšetření.

Prevence spočívá v komplexním využití chovatelských možností. Je třeba zdůraznit zásadu izolace pozitivního jedince k zamezení šíření infekce v populaci. Díky optimalizaci péče a podmínek chovu mohou FeLV pozitivní kočky přežívat několik let bez zjevných zdravotních komplikací. Mezi taková opatření patří omezení stresu, plnohodnotná výživa a pravidelné odčervení. Všechny zdravotní komplikace musí být konzultovány a bezprostředně ošetřeny veterinárním lékařem. Pokud je indikován chirurgický zákrok, je třeba informovat veterinární personál o nosičství FeLV u pacienta, aby bylo možno zajistit optimální pooperační péči a izolaci pacienta na klinice. Izolace v domácnosti umožňuje včas zaznamenat projevy zhoršení zdravotního stavu. U imunosuprimovaného pacienta je tímto opatřením zároveň omezeno riziko dalších infekcí. V žádném případě nelze u FeLV pacientů aplikovat živé vakcíny.

U pacientů s chronickými zdravotními komplikacemi, u nichž byla testem prokázána přítomnost FeLV, je dlouhodobá prognóza nepříznivá. Pokud je onemocnění odhaleno již v počátečních fázích, lze očekávat přežití pacienta po dobu několika let. Obzvláště nepříznivá prognóza je u koťat s kombinovanými infekcemi FIV/FeLV, FIV/FIP.

Kočky by měly být testovány na FeLV a FIV vždy, když jsou nemocné; bez ohledu na věk, negativní výsledky předchozích testů a stav vakcinace.

Monitoring infekčních onemocnění koček v České republice (1993 – 2003), Z. KNOTEK, Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců, Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Veterinářství 2004;54:4-8

Nemoci psa a kočky II. Díl, Prof. MVDr. Miroslav SVOBODA, CSc. Prof. David F. SENIOR, D.V.M., BVSc, dipl. ACVIM, dipl. ECVIM-CA Doc. MVDr. Jaroslav DOUBEK, CSc. MVDr. Jiří KLIMEŠ, Csc.; Česká asociace veterinárních lékařů malých zvířat (ČAVLMZ); Noviko, a. s. Brno 2001

Feline leukemia virus. Immunization and prevention.; Loar AS.;Vet Clin North Am Small Anim Pract. 1993 Jan;23(1):193-211

Immunomodulation therapy for feline leukemia virus infection.; McCaw DL, Boon GD, Jergens AE, Kern MR, Bowles MH, Johnson JC.; Department of Veterinary Medicine, College of Veterinary Medicine, University of Missouri, Columbia 65211, USA; J Am Anim Hosp Assoc. 2001 Jul-Aug;37(4):356-63.

Náhled PDF zprávy o výsledku

Seznam ras

Cena za 5+ testů: 30.00 $ bez DPH

Testování koček: FIV – real time PCR test

Cena za 5+ testů: 30.00 $ bez DPH

Související testy

  • FeLV + FIV + FCoV – PCR testy 3 PCR testy z jednoho vzorku

Feline Immunodeficiency Virus – syndrom získané ztráty imunity

Pro vyšetření je potřeba vzorek plné krev (EDTA) nebo stěr sliznice (spojivka, nosohltan). Laboratoř odesílá k odběru stěru dva tampony, každý může být použitý pro stěr jiné sliznice. Stěry jsou pak v laboratoři vyšetřeny jako směsný vzorek. Pokud požadujete vyšetření stěrů odděleně, účtujeme dle počtu jednotlivých testovaných vzorků – je třeba na oddělené testování upozornit.

Feline Immunodeficiency Virus (FIV) byl poprvé izolován v roce 1986 u koček v Kalifornii. FIV je zástupcem retrovirů lentivirů, napadá CD4′ lymfocyty imunitního systému koček (a dalších zástupců čeledi Felidae) a navozuje pomalou, ale výraznou imunodeficienci organismu. Svým složením odpovídá skupině imunosupresivních lentivirů jako je lidský HIV či opičí SIV.

Virus FIV, podobně jako jiné retroviry, zabudovává pomocí reverzní transkriptázy svůj genetický kód pevně do genomu hostitelské buňky. Má výraznou afinitu k buňkám imunitního systému. Pomnožuje se v makrofázích i lymfocytech, a to nejen pomocných Th (CD4+) lymfocytech, ale na rozdíl od lidského HIV i v Tc a B lymfocytech.

Virus je přítomen v krvi, plazmě, séru, mozkomíšním moku a ve slinách. Koncentrace ve slinách je vysoká u pacientů se záněty sliznice dutiny ústní. Ve vnějším prostředí vykazuje FIV relativně nízkou stabilitu, pro přenos infekce je nutný těsný kontakt mezi kočkami. Na rozdíl od FeLV ale FIV neproniká slizniční bariérou, a proto je přenos infekce možný jen při pokousání nebo jiném styku slin nemocného zvířete s krví zvířete dosud zdravého. Vzácně je možný přenos transplacentárně nebo mateřským mlékem. Nejvyšší prevalence infekce je u koček ve věku 6-10 let. Když je zvíře jednou nakaženo, infekce je trvalá.

Hrozba sekundárních infekcí

Virus způsobuje imunosupresi (snížení obranyschopnosti organismu), jejímž následkem je kočka vysoce náchylná k infekcím, které obvykle nejsou pro zdravou kočku nebezpečné. Tyto tzv. sekundární infekce (bakteriální respirační infekce horních i dolních cest dýchacích, bakteriální infekce močových cest a kožní infekce) jsou největší hrozbou u koček postižených FIV. S infekcí FIV jsou spojené následující choroby: imunodeficity („kočičí AIDS”, 15-20 % infikovaných koček), lymfopenie a neutropenie, anémie a lymfoproliferativní či myeloproliferativní nemoci.

FIV je přítomen v kočičích populacích na celém světě. FIV pozitivní kočky byly identifikovány v USA a Kanadě, Asii, Evropě, Austrálii i v Africe. Prevalence FIV je ve srovnání s FeLV přibližně poloviční. Předpokládá se výskyt od 2 % v Německu a Holandsku po 30 % ve Velké Británii. V USA se uvádí 1-16 %, v Japonsku až 45 % FIV pozitivních koček. Procento pacientů v jednotlivých zemích závisí na geografických podmínkách, zejména na tradicích způsobu chovu.

V České republice činí prevalence FIV u koček 5,8 %. Jedná se především o nekastrované kocoury (47,6 %) v naprosté většině s neomezeným pohybem venku. Jedno procento vyšetřovaných koček v ČR vykazuje kombinovanou infekci FIV a FeLV.

V průběhu infekce FIV je rozlišováno pět klinických stadií:

1. Stadium akutní infekce.

2. Stadium asymptomatického nosičství viru.

3. Stadium perzistentní generalizované lymfadenopatie.

4. Stadium komplexu zdravotních komplikací podobných onemocnění AIDS u lidí.

5. Terminální stadium charakterizované rozvojem patologických procesů, podmíněných úplným selháním přirozené imunity.

Objevuje se několik týdnů po nakažení a trvá 4-16 týdnů. Většinou v tomto období postačuje důsledná symptomatická terapie. V případě vážnějšího průběhu onemocnění lze zaznamenat i deprese a průjmy. Často se objevují horečky. Nástup vážnějších zdravotních poruch závisí na řadě vnějších faktorů, zejména na přítomnosti infekčních agens (bakterie, plísně, parazité) a zoohygienických podmínkách chovu. Příčinou úhynů bývají jen těžké septické stavy.

2. Stadium asymptomatického nosičství viru

Toto stádium trvá měsíce až roky. Po ústupu teplot, zmírnění leukopenie a lymfadenopatie se kočky jeví jako zcela zdravé. Pozorován je postupný rozvoj sekundárních a oportunních infekcí.

3. Stadium perzistentní generalizované lymfadenopatie (PGL)

Stadium odpovídá obdobné fázi u pacientů s HIV. V praxi je téměř polovina FIV pacientů prezentováno veterinárnímu lékaři právě v tomto stadiu. Majitelé si u kočky povšimnou pouze nechutenství a ztráty hmotnosti. Pokud chybí výrazné klinické projevy sekundárních či oportunních infekcí, může být možná souvislost zdravotních komplikací s infekcí FIV opomenuta. Podrobné klinické vyšetření odhalí horečnatý stav, leukopenii, lymfadenopatii a anémii, v dutině ústní akutní nekrotickou gingivitidu (zánět dásní) a stomatitidu (zánět sliznice dutiny ústní)

4. Stadium komplexu zdravotních komplikací podobných onemocnění AIDS u lidí (ARC)

V tomto stadiu se manifestují chronické sekundární a oportunní infekce (svrab, bakteriální infekce horních i dolních cest dýchacích, demodikóza, loxoplazmóza, kryptokokóza, virus neštovic, systémová kandidóza, bakteriální infekce močových cest). Bakteriální infekce postihují dásně, infekce horních i dolních cest dýchacích se projevují jako chronické bronchitidy, bronchiolitidy, pneumonie, rinitidy a konjunktivitidy. Ztráta hmotnosti pacientů dosahuje okolo 20 %. Přibližně třetina pacientů vykazuje pokročilé změny krevního obrazu (anémie, leukopenie, neutropenie, lymfopenie), lymfadenopatii. Kočky setrvávají v tomto stadiu 6 měsíců až 5 let.

Terminální stadium netrvá většinou déle než 6-12 měsíců. Dominují ztráty hmotnosti, anémie a leukopenie, infekce postihující současně více orgánů. Postižení mozkové kůry v oblasti velkého mozku se projevuje demencí, psychózami, tiky lícních svalů a nutkavými záškuby jazyka. Méně časté jsou nystagmus (oční tiky), ataxie a třes. Na očích FIV pacientů lze v souvislosti se sekundárními virózami a bakteriálními infekcemi zachytit glaukom (zelený zákal), uveitidy (zánět duhovky) a chronické konjunktivitidy (zánět spojivky). Z kožních onemocnění převládají parazitózy, mykotické a bakteriální dermatitidy. V postižení gastrointestinálního traktu převažují chronické průjmy. Endoskopickým vyšetřením jsou odhaleny destrukční změny na sliznici tenkého střeva, které připomínají onemocnění parvovirem. Zejména se jedná o denudaci sliznice, ztrátu kartáčového lemu, snižování střevních klků a dilataci krypt. V oblasti tračníku převažují ulcerace (vředovatění), pyogranulomatózní zánětlivá ložiska s infiltrací podslizniční vrstvy neutrofily, makrofágy, histiocyty. Toto stádium končí euthanasií či úmrtím zvířete.

Nespecifická terapie je zaměřena na omezení oportunních infekcí a podporu celkového zdravotního stavu. Jedná se zejména o zahájení infuzní terapie, podání širokospektrálních antibiotik a antiparazitik. Úspěch závisí do značné míry na rozsahu poškození imunitního systému a lze jej očekávat zejména v prvních stadiích onemocnění. V úvahu připadají preparáty s imunostimulační a protinádorovou aktivitou. Podmínkou terapie je úzká spolupráce majitele s ošetřujícím veterinárním lékařem a pravidelná kontrola zdravotního stavu pacienta, zahrnující i opakovaná laboratorní vyšetření.

Prevence spočívá v komplexním využití chovatelských možností. Je třeba zdůraznit zásadu izolace pozitivního jedince k zamezení šíření infekce v populaci. Díky optimalizaci péče a podmínek chovu mohou FIV pozitivní kočky přežívat několik let bez zjevných zdravotních komplikací. Mezi taková opatření patří omezení stresu, plnohodnotná výživa a pravidelné odčervení. Vzhledem k častým zánětům dutiny ústní u FIV pozitivních pacientů je vhodné pravidelné odstraňováním zubního kamene. Všechny zdravotní komplikace musí být konzultovány a bezprostředně ošetřeny veterinárním lékařem. Pokud je indikován chirurgický zákrok, je třeba informovat veterinární personál o nosičství FIV u pacienta, aby bylo možno zajistit optimální pooperační péči a izolaci pacienta na klinice. Izolace v domácnosti umožňuje včas zaznamenat projevy zhoršení zdravotního stavu. U imunosuprimovaného pacienta je tímto opatřením zároveň omezeno riziko dalších infekcí. V žádném případě nelze u FIV pacientů aplikovat živé vakcíny.

U pacientů s chronickými zdravotními komplikacemi, u nichž byla testem prokázána přítomnost FIV, je dlouhodobá prognóza nepříznivá. Pokud je onemocnění odhaleno již v počátečních fázích, lze očekávat přežilí pacienta po dobu několika let. U pacientů ve stadiu asymptomického nosičství FIV je vhodná pravidelná kontrola zdravotního stavu, spojená s parazitologickým vyšetřením. V terminálním stadiu je naděje na přežití nepatrná (maximálně 6 měsíců). Obzvláště nepříznivá prognóza je u koťat s kombinovanými infekcemi FIV/FeLV, FIV/FIP nebo FIV/FPV.

Kočky by měly být testovány na FeLV a FIV vždy, když jsou nemocné; bez ohledu na věk, negativní výsledky předchozích testů a stav vakcinace.

PEDERSEN, N.C et al. Isolation of a T-lymphotropic virus from domestic cats with an immunodeficiency-like syndrome. Science, v.235, p.790-793, 1987.

BENDINELLI et al. Feline immunodeficiency virus: an interesting model for AIDS studies and an important cat pathogen. Clin Microbiol Rev, v.8, p.87-112, 1995.

HARTMANN, K. Feline Immunodeficiency virus infection: an overview. Vet J, v.155, p.123-127, 1998.

Levy J. at all. Feline Retrovirus testing and management. Comp Cont Edu 2001;23(7):652-657.

Nemoci psa a kočky II. Díl, Prof. MVDr. Miroslav SVOBODA, CSc. Prof. David F. SENIOR, D.V.M., BVSc, dipl. ACVIM, dipl. ECVIM-CA Doc. MVDr. Jaroslav DOUBEK, CSc. MVDr. Jiří KLIMEŠ, Csc.; Česká asociace veterinárních lékařů malých zvířat (ČAVLMZ); Noviko, a. s. Brno 2001

Náhled PDF zprávy o výsledku

Seznam ras

Cena za 5+ testů: 30.00 $ bez DPH

Leave a Reply