Samčí houbová infekce šourka (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

MYKOLOGIE – Mikrosporidie, Chytridiomycota, Zygomycota

Neocallimastigomycota – oddělení hub, tradičně zařazované pod "Chytridiomycota"

Nosema, Neocallimastix, Piromyces

Neocallimastigomycota: vysoce specializovaní symbionti býložravců (přežvýkavci, nepřežvýkavci, mara, leguáni, vačnatci), termofilní, v bachoru přežvýkavců, degradace celulózy

SPORONT: tvoří se z dc. meorntů tvorbou BS (vnitřní z chitinu, vnější z proteinů), po praskunít hostitelské buňky se uvolní sporonti a infikují další buňky, z GA –> polaroplast, pólové vlákno, vakuola, vystřelení pv po chemickém podráždění

Anizogamie: Allomyces (Blastocladiomycota)

Oogamie: Monoblepharis (Monoblepharidomycetes)

Somatogamie: Chytriomyces (Chytridiales)

anizogamie: splývání dvou různě velkých gamet, samčí je menší než samičí, obě jsou bičíkaté

somatogamie: splývání rhizomycelií dvou jedinců za vzniku zygoty

– Synchitrium: pohlavní proces izogamie indukován až suchým počasím – zmenšení zoospor – chovají se jako gamety

– Allomyces arbuscula: anizogamie, samčí zoospory (oranžové – betakaroten) přitahováni k samičím feromonem sireninem

– Allomyces macrogynus: i samčí zoospory produkují parisin pro atrakci samičích zoospor

žc: zoospory cestují 1-2 cm, chemotaxe – mohou se pohybovat směrem k molekulám na povrchu pokožky hostitele, mají proteázy a esterázy –> rozložení buněk pokožky, když najdou hostitele, penetrují pokožku a vytvoří cystu pod povrchem pokožky, z cyst vznikají zoosporangia, produkují zoospory, vypouštějí je z výpustní papily, mohou napadat stejného hostitele nebo se ve vodním prostředí šířit

– napadení obojživelníci umírají

Batrachochytrium salamandrivorans: napadá jen Salamandra salamandra, obligátní keratinofil, nižš teplotní optimum než B. dendrobatidis, i v EU

– pohl. proces izogamie, dvoubičíkatá zygospora

– žc: haplodiplontní, dvoubičíkatá zygospora infikujekomáří larvu, hyfy uvnitř produkují odpočívající sporangia, když se larva dožije dospělosti a je to samička, tak rozšíří odpočívající sporangia při kladení, z odpočívajících sporangií se uvolní jednobičíkaté zoospory, infikují buchanku –> haploidní gametofytická fáze, formují se gametangia a uvnitř i vně těla buchnaky jsou produkovány jednobičíkaté gamety (+ a -), izogamie –> zygota –> zygospora – dvoubičíkatá, infikujelarvu komára.

– Coleomomyces stegomyiae, pserophorae (potenciální využití v biologickém boji proti komárům, X nestejná infektivita, složitý životní cyklus, nemožnost kultivace)

Olpidium: holokarpická endobiotická stélka, sporangia, bičíkaté zoospory, odpočívající sporangia, haplontní žc

Olpidium: pohlavní proces izogamie, nepohlavně zoosporami, haplontní žc, prazit cévnatých rostlin (listy, kořeny) a mechorostů

Rozella: na základě studií z roku 2013 monofyletická s mikrosporidiemi –> bazální linie hub, původní houby byli endoparazité bez BS?, chtin v BS pro lepší penetraci hostitele?

Olpidium: na základě analýz DNA dnes uvnítř "Zygomycot", bičíkaté zoospory –> zygomycota byla původně bičíkatá a pak bičík ztratila?, vznik redukcí z hyfálního předka?

(Rozella i Olpidium dříve řazeny k chytridiomycotum kvůli přítomnosti bičíkatých zoospor v životním cyklu?)

– homothalické druhy: pohlavní typ nerozlišen, možnost rozmnožování v rámci jednoho mycelia

– heterothalické druhy: musí se potkat dvě fyziologicky rozlišená mycelia (mating type = párovací typ + a -), určení pomocí receptorů, u některých chemotaxe

– po kontaktu mycelií –> progametangia –> přerádkou vznikají gametnagia (mnohojaderná, n) –> zygosporangium –> plazmogamie, párování jader, karyogamie –>vznik jedné vícejaderné zygospory (2n) –> R! –> vyrůstá haploidní sporangium se sporangiosporami

– chalmydospory – tlustostěnné, endogenní, z hyfové buňky

– dimorfismus – kvasinkovitá fáze při pěstování v tekutých médiích

– vznik azygospor – z jednoho gametangia, diploidní zygospora – falešný vznik

– tvroba suspenzorů – rozšířené konce hyf – nesou gametnagia

– u Endogonales – sporokarp – zygosporangium obalené hyfamy = náznak plodnice

Redukce počtu spor ve sporangiu, větvení sporangioforu u odvozenější druhů

1) Mucor, Rhizopus –> mnohosporová sporangia na kolumele (uzavřená)

2) Thamnidium –> sporangioly na sporoforu

3) Syncephallastrum –> merosporangia na sporoforech

4) jednosporové sporangioly na sporoforu –> Cunninghamella

význam: mukormykózy = invazivní houbová infekce – zasahuje paranazální dutiny, plíce, kůži, postihuje osoby s oslabenou imunitou

rody: Mucor, Rhizopus, Rhizomucor

– potenciálně biologický boj

– v myceliu coenocytické, později spetované – rozpad na hyfová telíska

– terminální lepkavé blastokonidie (nepohlavní spora vzniklá pučením), sekundární konidie (na normální konidii

Basidiobolus: koprofilní na trusu obojživelníků, oportunní parazit obratlovců, vč, člověka

Pandora: patogen mšic – potenciálně biologický boj, epizootie – obdoba naší pandemie, akorát u hmyzu, kosmopolitní

– holdfast = přichycovací aparát k zachycení v hostiteli

– merosporangia, trichospory(přívěsky ke zpomalení vevodním proudu)

Kickxellales, Harpellales, Dimargaritales

– Smittium – parazit larev komárů Aedes

– obligátní prazit koprofilních Mucorales

– intraradikální mycelium: větvené arbuskuly (výměna látek s rostlinou – zvetšení plochy pro výměnu, pronikají skrz BS, ale ne přes CPM), tlustostěnné vezikuly (zásobní fce.)

– extraradikální mycelium: zasahuje mimo rhizosféru kořenů, rostlina získává živiny (hlavně fosfor) z podstatně většího objemu půdy

– kořenové vlásky zůstávají zachovány

PRO ROSTLINU: kolonizace souše cévnatými rostlinami, příjem P (limitní) a vody, ochrana před stresem a těžkými kovy

PRO EKOSYSTÉM: diverzita rostlin, půdní stabilita (Glomalin – slepuje jemné částice půdy)

Samčí houbová infekce šourka

Systйm a vэvoj hlenek, hub a liљejnнkщ

Viz tйћ souhrnnэ systйm, zaloћenэ na 9. vydбnн Dictionary of Fungi a upravenэ prбvм podle zmнnмnй uиebnice (uvedenэ systйm zohledтuje i nмkterй novй pohledy Kalinou a Vбтou zmнnмnй v ъvodu иi systematickэch poznбmkбch, zatнmco text na tйto strбnce aћ na vэjimky pшesnм kopнruje systйm pouћitэ v uиebnici jako zбkladnн – to pro vysvмtlenн moћnйho rozporu v nбzvech skupin zejmйna na vyљљн ъrovni).

zбkladnн иlenмnн organismщ na Prokaryota a Eukaryota (Chaton 1925) – oddмlenн baktйriн a sinic do skupiny (hodnocenй jako nadшнљe) Prokaryota

v tomto pojetн jde sice o “шнљe” ekologickй, ale oddмlenн hub se ujalo i v systematickй klasifikaci

v rбmci jednobunмиnэch organismщ nelze vйst hranici mezi vэљe uvedenэmi шнљemi => prosazena klasifikace prvokщ jako samostatnй шнљe Protista nebo Protoctista (protoћe v tomto pojetн uћ neљlo jen o ћivoиiљnй prvoky, bylo opuљtмno jmйno Protozoa), tvoшнcн zбklad “vэvojovйho stromu” systйmu Eukaryot, na kterэ pak navazujн шнљe Plantae, Fungi i Animalia => systйm pмti шнљн (Whittaker & Margulis 1978)

v rбmci tйto шнљe stojн nejvнce “stranou” od vљech ostatnнch skrytмnky a v rбmci zbytku Hyptophyta; naproti tomu Heterokontophyta a Oomycota majн spoleиnэ zбklad (podobnб stavba a uspoшбdбnн biинkщ, stejnм jako u Xanthophyceae sifonбlnн /cenocytickб/ stйlka, shodnэ typ oogamie) <= lze pшedpoklбdat spoleиnйho pшedka

“jбdro” oddмlenн Heterokontophyta tvoшн zlativky, rozsivky, chaluhy a rщznobrvky, zatнmco Raphidophyceae a Eustigmatophaceae stojн vэvojovм ponмkud dбle (chromatoforovй ER nenн propojeno s jadernou blбnou, chybн vмncovб lamela)

pozn.: nмkteшн autoшi do tйto шнљe шadili i nбdorovky (plasmodiofory) s dvoubiинkatэmi heterokontnнmi zoosporami; toto pojetн nenн recentnм akceptovбno

akrasie, dшнve шazenй k hlenkбm, s nimi nejsou blнzce pшнbuznй

nejasnэ je pщvod plasmodiofor (viz tйћ zmнnku u шнљe Chromista), jeћ jsou v rбmci Protozoн v dneљnн dobм izolovanou skupinou

mezi Protozoa spadajн i шasovб oddмlenн, kterб nejsou zahrnuta v шнљнch Chromista a Plantae

samostatnэmi oddмlenнmi, kterб majн svй “pшнbuznй” mezi rщznэmi skupinami prvokщ, jsou obrnмnky a krбsnooиka (zшejmм odvozeny od heterotrofnнch biинkovcщ) a Chlorarachniophyta (blнzkй koшenonoћcщm)

izolovanй postavenн majн ruduchy – neexistence biинkatэch stadiн, odliљnб skladba fotosyntetickйho aparбtu a prщbмh rozmnoћovбnн od ostatnнch skupin – pravdмpodobnм se tato skupina vэvojovм oddмlila zбhy po vzniku eukaryotickэch organismщ

– oddмlenн Eumycota obsahujнcн pododdмlenн Zygo-, Asco- a Basidiomycotina

– oddмlenн Zygomycota a Dikaryomycota (obsah. pododd. Asco- a Basidiomycotina)

– oddмlenн Zygomycota, Ascomycota a Basidiomycota

vэvojovэ zбklad – uvaћovбn byl spoleиnэ pшedek s ruduchami (je zde podobnost samiинch pohlavnнch bunмk s vшeckatэmi houbami, pуry v pшehrбdkбch podobnй jako u hub, u ruduch byla zjiљtмna i dikaryotizace); dnes jiћ tйto podobnosti nenн pшiklбdбn zбsadnн vэznam

“samostatnou kapitolou” jsou Trichomycetes – v klasickйm pojetн heterogennн skupina, jejнћ nмkterй шбdy patшн mezi spбjivй houby, zatнmco Eccrinales a Amoebidiales recentnм vщbec nejsou шazeny mezi houby

endomykorhiznн houby z шбdu Glomales s pшнbuznэmi Geosiphonales jsou dnes vyиlenмny ze spбjivэch hub a povэљeny aћ na samostatnй oddмlenн Glomeromycota

ve tшнdм Zygomycetes, шбdu Endogonales hledejme pшedky vшeckatэch hub – tvoшн primitivnн sporokarpy, karyogamie je opoћdмna za plasmogamiн – nбvaznost na zбstupce шбdu Saccharomycetales

rzi a snмti byly obecnм povaћovбny za nejodvozenмjљн a dнky obligбtnнmu parazitismu redukovanй skupiny – dnes je pohled opaиnэ, jsou brбny za nejpщvodnмjљн stopkovэtrusnй houby

v systйmech nмkterэch autorщ je oddмlovбna skupina Teliosporae (tvorba tlustostмnnй, pшetrvбvajнcн probazidie), nмkde tшнdy (pouћito zde) aћ oddмlenн Ustomycota, Teliomycota – zatнmco “jбdro” stopkovэtrusnэch hub (tradiиnм Homobasidiomycetes, nynн Agaricomycetes) je dosti kompaktnн jednotkou, klasifikace skupin souhrnnм oznaиovanэch jako Heterobasidiomycetes doznбvб v poslednн dobм znaиnэch zmмn

Opisthokonta: sem spadб dosavadnн шнљe hub – Fungi a spolu s nн mnohobunмиnн ћivoиichovй – Animalia (sic!) + pбr drobnэch skupin jednoduchэch organismщ

Amoebozoa: vlastnн amйby + hlenky + opмt pбr drobnэch skupin organismщ

Plantae: rostlinnб шнљe v zбsadм nezmмnмna, vиetnм odd. Glaucophyta a Rhodophyta, jбdro шнљe pak tvoшн zelenй шasy a vyљљн rostliny

Chromalveolata: dosavadnн шнљe Chromista doplnмna o obrnмnky + pбr skupin protozoбlnнch organismщ

Rhizaria: novб шнљe rhizopodovэch organismщ, z “houbovэch” sem patшн plasmodiofory, z “шasovэch” Chlorarachniophyta

Excavata (osobnн poznбmka: spнљ bych шekl “excomunicata”, trochu tato шнљe vypadб jako “odpadnн koљ” pro vљechno, co se nehodн do pшedchozнch pмti шнљн . ostatnм takovou ъlohu mмla dosud шнљe Protozoa :o): z “шasovэch” organismщ sem spadajн krбsnooиka, z “houbovэch” akrasie

vэћiva je heterotrofnн, a to holozoickб (fagocytуza – pohlcovбnн jinэch organismщ)

– v trofickй fбzi se vyskytujн v podobм mмтavkovitэch myxamйb, biинkatэch myxomonбd nebo tvoшн mnohojadernб plazmodia, nenн vytvoшena pevnб bunмиnб stмna

– v reprodukиnн fбzi se vytvбшн plodniиky – sorokarpy nebo sporokarpy a spory s pevnou bunмиnou stмnou

– v klidovй fбzi tvoшн mikrocysty, sfйrocysty nebo sklerocia

z pseudoplazmodiн vznikajн sorokarpy, z myxamйb nebo plazmodiн sporokarpy (ъtvary, v nichћ se tvoшн spory)

klidovэmi stadii jsou mikrocysty nebo sklerocia

vyskytujн se celosvмtovм v pщdм i na rozklбdajнcнch se organickэch substrбtech, bэvajн souибstн spoleиenstev dekompozitorщ (jimiћ se ћivн)

шбd Protosteliales – primitivnн typy, netvoшн se myxomonбdy ani plazmodia, nenн pohlavnн proces (Protostelium)

ћivotnн cyklus: ze spory vyklнин myxamйba => postupnм se z nн vytvoшн stopkatэ sporokarp => z nмj se uvolnн 1 spora

шбd Ceratiomyxales – шбd шazenэ v rщznэch systйmech do tшнdy Protosteliomycetes (spory se tvoшн exogennм) nebo Myxomycetes (tvoшн se myxomonбdy, je zde pohlavnн proces)

ћivotnн cyklus (Ceratiomyxa – vбleиkovka): ze spory klнин myxomonбdy => pшechбzн v myxamйby => splэvajн v mnohojadernй plazmodium (zde pravdмpodobnм kopulace => diploidnн) => z plazmodia se vytvoшн souvislэ povlak sloupeиkщ => na nich po meiozi vznikajн 1-sporovб sporangia => buтky v nich se dбle dмlн (na 4-8) => z bunмk se pak uvolnн myxomonбdy

ћivotnн cyklus je haplobiotickэ: ze spor se uvolnн myxamйby => mnoћн se dмlenнm => v pшнpadм nedostatku (potravy, vody, svмtla) nastбvб agregaиnн fбze: kopulacн myxamйb vznikajн makrocysty (z nich pak meiozн zase amйby), produkujнcн akrasin => pшitahuje dalљн myxamйby => shlukovбnн => pseudoplazmodium z jednojadernэch amйb => za urиitэch podmнnek migrace => vznik sorokarpu: vytvoшн se stopeиka => po nн posun amйb na vrchol => pшemмna ve spory s celulуznн bun. stмnou

za nepшнznivэch podmнnek myxamйby pшнmo vytvoшн bun. stмnu => mikrocysty (a naopak)

vэskyt zejmйna v pщdм nebo na organickэch zbytcнch, nejvнc v mнrnйm pбsu (Dictyostelium)

rщznэ prщbмh mitуzy – myxamйby (resp. myxomonбdy) majн otevшenou s centriolami, v plazmodiнch probнhб uzavшenб bez centriol

vэћiva vљech stadiн holozoickб (pohlcovбnн)

ћivotnн cyklus: za pшнznivэch podmнnek (teplota, vlhkost) se ze spory uvolnн myxamйby – volnм se mмnн na myxomonбdy a zpмt vytvoшenнm/ztrбtou biинkщ anebo v nepшнznivэch podmнnkбch vytvoшн cysty a pak z nich zase vyrejdн; myxamйby i myxomonбdy fungujн jako gamety => kopulace + a – jedincщ => diploidnн myxamйby (po kopulaci monбd zataћenн biинkщ) => шada mitуz bez dмlenн protoplastu => mnohojadernй plazmodium – negativnм fototaktickй v trofickй fбzi => pшi pшechodu do reprodukиnн fбze pozitivnн fototaxe, plazmodium ztrбcн vodu a na povrchu se tvoшн tenkб blanka – hypothalus => z nмj vyrщstajн sporokarpy => uvnitш nich vakuolizace => tvorba kapilicia; vlastnн plazmodium se mмnн ve spory: sporokarp se rozpadб => diploidnн jбdra se obalujн bun. stмnou => dochбzн k meiozi => 3 jбdra degenerujн, vэslednб spora je jednojadernб (jsou znбmy i vнcejadernй v pшнpadм nбslednэch mitуz => pшi klниenн vнce myxamйb)

protoplazmodium je mikroskopickй, jen pomalй proudмnн plazmy; vznikб z nмj jeden sporokarp

afanoplazmodium je zpoибtku jako protoplazm., ale zvмtљн se; strukturu tvoшн sнќovitб ћilnatina, kterou obklopuje cytoplazma, rychle proudнcн; vznikб z nмj vнce sporokarpщ

faneroplazmodium je zpoибtku jako protoplazm., naroste do makroskopickэch rozmмrщ; struktura je sloћitмjљн, иlenмnб na gelatinуznн a tekutou ибst, protoplazma je zrnitб; tйћ z nмj vznikб vнce sporokarpщ

v nepшнznivэch podmнnkбch se plazmodia mмnн na sklerocia (tvrdй nebunмиnй ъtvary)

sporangia (stopkatб nebo pшisedlб) vznikajн z protoplazmodiн nebo malэch ибstн plazmodiн

aethalia (nestopkatб, rozlitб) vznikajн z vмtљнch ибstн plazmodiн – je to vlastnм ъtvar vzniklэ slouиenнm шady sporangiн (mohou mнt jeљtм zшetelnй stмny – tzv. pseudoaethalium) => celistvэ ъtvar se spoleиnэm obalem – peridiн

plazmodiokarp vznikб z velkэch ибstн sнќovitйho plazmodia, gelatinуznн plazma se koncentruje podйl ћilnatiny, postupnм se tvoшн peridie (celэ vэslednэ ъtvar mщћe bэt sнќovitэ)

uvnitш sporokarpщ se tvoшн vlбkna (jednotlivб nebo vмtvenб) – kapilicium, nebunмиnб struktura vzniklб z vylouиenin vakuol, uchycenб na peridii, bбzi sporokarpu nebo kolumelu (pseudokapilicium – nepravidelnй niќovitй ъtvary)

spory majн dvoj- (pшнp. tшн-)vrstevnou stмnu, vnitшnн vrstva je celulуznн, ve vnмjљн jsou rщznй lбtky

substrбt: organickй zbytky, zejmйna rostlinnй, ale i pщda, ћivн se mikroorganismy na tam ћijнcнmi

systйm: 5(-6) шбdщ ve 2(-3) skupinбch (nмkterэmi autory jsou do tйto tшнdy шazena i Ceratiomyxomycetida)

myxogastroidnн typ vzniku sporokarpu (na povrchu plazmodia se vytvбшн hypothalus)

шбd Echinosteliales – tvoшн protoplazmodia a sporangia, nejmenљн zбstupci; pшнbuznost s podtшнdou Protosteliomycetidae – naznaиuje spoleиnэ pщvod (Echinostelium)

шбd Liceales – proto- nebo faneroplazmodia, sporokarpy rщznэch typщ, netvoшн se (neplatн bez vэjimky) kolumela a kapilicium (Lycogala – vlин mlйko, rщћovб kulovitб aethalia)

шбd Physarales – faneroplazmodia, sporokarpy rщznэch typщ, tvoшн se kolumela a kapilicium, иasto inkrustovanй CaCO3 (Physarum – sporangia nebo plazmodiokarpy, Fuligo – slizovka, ћlutб aethalia)

шбd Trichiales – pшechodnэ typ mezi fanero- a afanoplazmodiem, tvoшн sporangia nebo plazmodiokarpy, kapilicium bohatм strukturovanй (Arcyria – vlnatka, Trichia – vlasatka)

stemonitoidnн typ vzniku sporokarpu (hypothalus se vytvбшн na spodnн stranм plazmodia na substrбtu)

шбd Stemonitales – sporangia s jemnou peridiн, vytvoшena kolumela a vмtvenй kapilicium (Stemonitis – pazderek)

Tшнda: ACRASIOMYCETES – AKRASIE

pseudopodia (panoћky) myxamйb jsou lalokovitб, bez koncovэch vэbмћkщ – subpseudopodiн

vэћiva myxamйb je holozoickб, pohlcujн bakterie, kvasinky aj.

jen vэjimeиnм dochбzн ke vzniku myxomonбd, kterй majн 2 akrokontnн biинky bez mastigonemat

za nepшнznivэch podmнnek dochбzн ke vzniku tenkostмnnэch mikrocyst anebo sfйrocyst s drsnou stмnou (mohou vznikat i splynutнm myxamйb)

systйm: moћnб polyfyletickб skupina, v rбmci Protist zшejmм stojн jinde neћ ostatnн hlenky

шбd Acrasiales: Acrasis rosea (oranћovй myxamйby a pseudoplazmodia)

Tшнda: PLASMODIOPHOROMYCETES – NБDOROVKY

kdysi шazeny k hlenkбm pro podobnost vegetativnнch ъtvarщ – plazmodiofory tvoшн tzv. paraplazmodia, mnohojadernй ъtvary, kterй na rozdнl od plazmodiн hlenek nevznikajн splэvбnнm menљнch plazmodiн

dalљн odliљnosti: vэћiva je osmotrofnн (ne holozoickб jako u hlenek); chybн zde stadium myxamйby; hlavnн sloћkou bunмиnй stмny (cyst, sporangiн) je chitin, chybн celulуza; netvoшн se sporokarpy (moћnб adaptace na obligбtnн parazitismus)

zvlбљtnн zpщsob dмlenн jбdra v primбrnнm paraplazmodiu (uvnitш uzavшenй jadernй blбny): metafбzovй chromosomy utvoшн prstenec kolem jadйrka, kterй se protбhne kolmo na rovinu prstence => vznik “kшнћovй” struktury – tzv. “kшнћovй dмlenн” (kromм plazmodiofor znбmo u nмkterэch prvokщ)

jejich vэskyt a rozљншenн je spjat s vэskytem hostitelskэch organismщ

hospodбшskэ vэznam je jedinм negativnн – љkody na kulturnнch plodinбch

stadium sekundбrnнho paraplazmodia pщsobн na rostlinбch hypertrofie (zvмtљenн) a hyperplazie (zmnoћenн bunмk) => z nich se pak po rozpadu bunмk uvolтujн cysty

v reprodukиnн fбzi tvorba sporangiн => v nich vznikajн zoospory (2 laterбlnн heterokontnн biинky, pшednн pйшitэ, zadnн hladkэ) nebo aplanospory (pravdмpodobnм moћnost amйbovitйho pohybu)

pohyb uvnitш tмchto “trubic” umoћтujн kontraktilnн aktinomyozinovй bнlkoviny v ektoplazm. sнti

vэћiva osmotrofnн – trбvicн enzymy pronikajн pшes ektoplazm. sнќ ven a naopak ћiviny dovnitш

rozmnoћovбnн: buтky se seskupн na urиitэch mнstech sнtм, obalн se tenkou stмnou a vytvoшн sorus (shluk) => zde jadernб dмlenн => 4-8 zoospor se 2 biинky a stigmatem (vzбcnм aplanospor) => po styku se substrбtem ztrбcejн biинky

u Labyrinthula vittelina zjiљtмno, ћe jadernй dмlenн je redukиnн – jde zde tedy o pohlavnн proces, ale nenн znбmo, kde dochбzн ke karyogamii

vэskyt: moшskй a brakickй vody, v organickйm detritu, na povrchu шas i rostlin; nмkterй parazitickй

systйm: 1 шбd, 1 rod Labyrinthula

rozmnoћovбnн: dмlenнm buтky vznikб sorus, kterэ se obalн stмnou (pшevaћuje v nн galaktуza anebo galaktan) => jadernб dмlenн => prostй dмlenн bunмk anebo rozpad mnohojad. protoplastu => zoospory se 2 biинky, nemajн stigma (u nмkterэch rodщ jen aplanospory)

vэskyt: moшskй vody, v detritu nebo na povrchu шas, rostlin aj., saprofytй

systйm: 1 шбd, nмkolik rodщ (Thraustochytrium)

stйlka vмtљiny zбstupcщ je nepшehrбdkovanй mycelium (nanejvэљ s tzv. nepravэmi pшehrбdkami), bэvб eukarpickй a polycentrickй

parazitickй druhy vytvбшejн na myceliu haustoria, pronikajнcн do bunмиnэch stмn hostitele

vnitrobunмиnн parazitй majн amorfnн stйlku bez bunмиnй stмny

protoplast je cenocytickэ (odpovнdб sifonбlnн stйlce u шas), mnohojadernэ

nмkdy je vytvoшena centrбlnн vakuola, mitochondrie majн trubicovitй pшepбћky

DBV (dense body vesicles) systйm – bohytэ na glukany, podнlн se na jejich polymeraci pшi tvorbм bunмиnй stмny nebo zoospor

zбsobnн lбtkou je mykolaminaran (rozpustnэ polyglukan)

tvorba sekundбrnнch pleurokontnнch zoospor (biинky umнstмnй boиnм, jsou heterokontnн, pшednн pйшitэ, zadnн jen s jemnэmi vlбsky) – je-li jen toto jedno pohyblivй stadium v ћivotnнm cyklu, jde o monoplanetismus (druhy oznaиeny jako monomorfnн)

nмkterй skupiny majн nejprve primбrnн akrokontnн zoospory (biинky apikбlnн, tйmмш stejnй), z kterэch po encystaci vznikajн sekundбrnн (diplanetismus, druhy dimorfnн)

vzбcnмjљн pшнpady – polyplanetismus (vнce generacн sekund. zoospor: zoospora => encystace => zase zoospora) nebo aplanetismus (zoospory se encystujн jeљtм uvnitш sporangia, ven uћ vychбzejн pouze aplanospory)

moћnost zmмny zoosporangia na monosporickй sporangium (tzv. “konidii”, ale s konidiemi to nemб nic spoleиnйho; u Peronosporales) => klнин pшнmo hyfou

kromм zoospor se vytvбшejн takй tlustostмnnй nepohyblivй chlamydospory

anteridia hormonбlnм pшitahovбna k oogoniнm => po kontaktu kopulaиnнmi kanбlky pшejdou samин jбdra do oogonia => oplozenб oosfйra se mмnн v tlustostмnnou oosporu

meioza i mitуza jsou uzavшenй

evoluиnн tendence spojenй s pшechodem z vody na souљ: menљн poиet pohyblivэch stadiн, pшechod od saprofytismu k obligбtnнmu parazitismu, s tнm spojenб specializace vedoucн aћ k tzv. organotropii (specializace na urиitй orgбny hostitele)

vэznam: negativnн, шada fytopatogennнch druhщ

systйm: v rбmci oddмlenн 1 tшнda; oddмlenн шazeno v systйmu Chromist, pшedpoklad vэvojovй spojitosti s heterokontnнmi шasami

vмtљinou saprofytй ve sladkэch vodбch, pшнp. v pщdм nebo na koшenech, druhotnм i parazitй шas, hub, ћivoиichщ (Saprolegnia parasitica – parazit ryb, Achlya – parazitй rakщ i zeleniny)

ћivotnн cyklus: na koncнch hyf se tvoшн sporangia (иasto proliferujнcн) => rozpad jejich obsahu na primбrnн zoospory => encystace v primбrnн cysty => z nich sekundбrnн zoospory => encystace v sekundбrnн cysty => z nich klнин hyfy

pohlavnн proces: na starљнch hyfбch se tvoшн gametangia (oddмlenб pшehrбdkou) => v oogoniu se vytvoшн vнce jader => vнce oosfйr (pшi povrchu oogonia – centrifugбlnн tvorba oosfйr); anteridia obklopн oogonium => vytvбшejн oplozovacн hyfy, kterй vniknou do oogonia => jimi pшejdou samин jбdra => oplozenн oosfйr => vytvoшenнm pevnй stмny vznikajн oospory => po nмkolikamмsниnнm klidu klнин hyfou

klidovй stadium – tvorba chlamydospor (terminбlnм i interkalбrnм)


    шбd Leptomitales – stйlka eukarpickб, ve vмtvenйm myceliu jsou mнsta zaљkrcenн ucpanб celulinovэmi zrny; v bunмиnй stмnм je chitin; poиet chromosomщ n=4

vмtљina druhщ monomorfnнch, je znбm i diplanetismus, pшнpadnм se primбrnн zoospory encystujн jiћ ve sporangiu


    шбd Olpidiopsidales – redukovanб stйlka, holokarpickб, monocentrickб; rщst endobiotickэ (uvnitш protoplastщ hostitele) nebo intramatrikбlnн (v mezibunмиnэch prostorech)

stйlka v mlбdн nahб (ale nesplэvб s protoplastem hostitele), ve stбшн vytvбшн bunмиnou stмnu

ve stбшн se celб stйlka mмnн na reprodukиnн struktury – sporangia (=> zoospory jednoho typu, vzбcnм polyplanetismus) nebo gametangia

obligбtnн parazitй шas nebo hub

na nediferencovanэch hyfбch s neukonиenэm rщstem se tvoшн sporangia apriori terminбlnм, ale dalљн rщst hyfy je odsune do boиnн pozice

zoospory obvykle pouze sekundбrnн (vzбcnм polyplanetismus), sporangium mщћe klниit i pшнmo hyfou (chovб se jako sporangium s 1 aplanosporou)

vodnн a pщdnн saprofytй (Pythium) nebo parazitй шas, hub i cйvnatэch rostlin (Phytophthora)

Phytophthora infestans (plнseт bramborovб) napadб nadzemnн ибsti (listy) i hlнzy – nejzбvaћnмjљн patogen brambor, jeho zavleиenн v 19. stoletн vedlo k hladomoru

pшezimuje na povrchu hlнz => na jaшe napadб oиka => vyroste s rostlinou => skrz prщduchy vyrщstajн sporangiofory => zoosporangia roznбљena vмtrem => uvolnн se zoospory => v kapce vody vyklнин v hyfu (pшi niћsн vlhkosti se netvoшн zoospory a celй sporangium vyklнин v hyfu) => prщduchem pronikne do dalљнho listu => haustoria vnikajн do bunмk, tvorba novэch sporangioforщ

v zimм se tvoшн oogonia (nejprv vнce jader, ale zщstane jen jedno) a anteridia (zщstanou mnohojadernб, ale jen 1 jбdro projde do oogonia) => oospora klнин vlбknem, nesoucнm zoosporangium

zoosporangia se vytvбшн na vмtvenэch sporangioforech; vzбcnмji se tvoшн zoospory, obvykle jednosporovй sporangium klнин pшнmo hyfou

pohlavnнm procesem je oogametangiogamie

obligбtnн parazitй suchozemskэch rostlin, mnoho z nich mб hospodбшskэ vэznam – Plasmopara viticola (skvrny na listech, nedostateиnй dozrбnн plodщ vinnй rйvy), P. ribicola (totйћ na rybнzu), Pseudoperonospora humuli (parazit chmele), Bremia lactucae (hynou semenбиky salбtu), druhy rodu Peronospora na rщznэch rostlinбch; Albugo (tzv. “bнlб rez”) tvoшн loћiska s nevмtvenэmi sporangiofory nesoucнmi шetнzky sporangiн => jejich tlakem loћisko praskб => uvolnмnн sporangiн

bunмиnб stмna dvouvrstevnб – vnмjљн celulуznн, vnitшnн chitinуznн

nejprimitivnмjљн stйlka holokarpickб a monocentrickб, odvozenмjљн eukarpickб a monocentrickб (s rhizomyceliem, Rhizidiomyces) nebo polycentrickб (zoosporangia propojena hyfami, Hyphochytrium)

v zoosporangiнch se tvoшн zoospory s jednнm apikбlnнm pйшitэm biинkem

zoosporangia oddмlena pшehrбdkami, v hyfбch pшehrбdky vzбcnй

pohlavnн rozmnoћovбnн pozorovбno u jedinйho druhu (izogamie, splэvajн aplanogamety)

vэskyt, ekologie: parazitй na шasбch, houbбch nebo ћivoиiљнch ve vodм nebo v pщdм

systйm: 1 tшнda, 1 шбd, zбstupci viz charakteristika stйlek

majн nмkterй zvlбљtnosti oproti bмћnэm eukaryotщm: 70S ribosomy (znak shodnэ s prokaryoty), dikaryotickб jбdra (po dvojicнch, synchronnм se dмlнcн), chybн respiraиnн organely (mitochondrie apod.) a centrioly, redukovanэ Golgiho aparбt

vэluиnм intracelulбrnн paraziti (vмtљinou v cytoplazmм, nмkdy v parazitofornн vakuole) nejvнce u иlenovcщ a ryb, ale znбmi i u savcщ

infekce: hostitel spolkne s potravou i sporu (v bun. stмnм hlavnм chitin) => v pohlcenй spoшe stoupne turgor => pуlovб trubice v pшednн ибsti buтky vystшelena ven (aћ stovky µm!) => pronikб membrбnami (dokбћe projнt i stмnami cyst) => sporoplazma pшeteиe do hostitelskй buтky => pomnoћenн – dмlenн bunмk (uzavшenб mitуza), sporogonie => spory se z hostitele uvolтujн pшi defekaci nebo po smrti rozpadem tkбnн

vэznam pro иlovмka majн parazitй hospodбшsky vэznamnэch ћivoиichщ – vиel (Nosema apis), bourcщ (N. bombycis), naopak jsou иinмny i pokusy s vyuћitнm mikrosporidiн proti hmyzнm “љkщdcщm”

nбkaza иlovмka mщћe pшitнћit napш. pacientщm s AIDS

иlenмnн na tшнdy Microsporea (kam patшн vмtљina zбstupcщ) a Rudimicrosporea (se zjednoduљenэm vystшelovacнm aparбtem) je aktuбlnм nahrazovбno klasifikacн v tшнdбch Dihaplophaseomycetes (v ћivotnнm cyklu dominuje dikaryotickб fбze, sem patшн rod Nosema) a Haplophaseomycetes (haplobionti, bez dikaryotickй fбze).

vytvбшн se rhizoidy (mohou/nemusн bэt oddмleny od stйlky pшehrбdkou), nevмtvenй nebo vмtvenй => rhizomycelium

nejodvozenмjљн typy tvoшн cenocytickй mycelium s bunмиnou stмnou (chitin a polyglukany), rozdмlenй tzv. pseudosepty (perforovanй pшehrбdky z jinэch lбtek neћ bunмиnб stмna)

zoosporangia zpoибtku mnohojadernб => rozdмlenн na 1-jadernй ибsti => jednotlivй zoospory

otevнrбnн sporangia: vниkem u operkulбtnнch typщ, jinak (obvykle љtмrbinou) u inoperkulбtnнch

zoospory jednobiинkatй (vэjimeиnм vнce), biинk opistokontnн (vychбzн ze zadnнho konce), nenн pйшitэ

ћivotnн cyklus je obvykle haplobiotickэ (ale jsou i pшнpady, kdy zygota neprodмlб meiozu a vyroste z nн diploidnн stйlka nesoucн sporangia)

saprofytй i parazitй na rщznэch skupinбch шas, hub, rostlin i bezobratlэch (nenapadajн obratlovce)

systйm zaloћen na ultrastruktuшe zoospor, 4 шбdy

stйlky endobiotickй (celй uvnitш bunмk hostitele) nebo epibiotickй (rhizomycelium v bunтce, sporangia vnм), pшнp. interbiotickй (rhizomycelium zasahuje do vнce bunмk)

stйlky mono- i polycentrickй, sporangia operkulбtnн i inoperkulбtnн

charakteristickэ znak zoospor – centrбlnм umнstмnб “jadernб zуna”, kinetosom nespojen s jбdrem, jedna velkб tukovб kapka

pшi povrchu je organela spojenб mikrotubuly s kinetosomem – rumposom (zшejmм fotoreceptor)

pohlavnн rozmnoћ. nejиastмji izogamie (i anizo- иi somatog.), obvykle zoospory mohou bэt gametami

Synchytrium endobioticum (rakovinec bramborovэ) – hospodбшsky vэznamnэ parazit, pшнsnм karantйnnн choroba (klниivost spor aћ 20 let)

ћivotnн cyklus: z odpoинvajнcнch sporangiн vyklнин na jaшe zoospory => kdyћ se dotknou oиka nebo lenticely na hlнze, zatбhnou biинk a oblanн se => prщnik do bunмk hostitele => obalн se tlustou stмnou => vznikб prosorus (letnн vэtrus); v okolnнch buтkбch souиasnм neorganiz. dмlenн => stмna prosoru praskne => do buтky vyhшezne protoplast, kterэ se rozdмlн => sorus sporangiн => po prasknutн stмny buтky hostitele se uvolnн zoospory => za optimбlnнho poиasн (teplota, vlhkost) dalљн infekce; za sucha menљн zoospory fungujн jako izogamety => kopulace => zygota infikuje hostitele => v jeho buтce vznikб odpoинvajнcн (trvalй) sporangium => pшeиkбvб zimu

dalљн zбstupci: Rhizophydium napadб pylovб zrna ve vodм, Polyphagus mб interbiotickй stйlky, rhizomycelium napadб aћ 50 krбsnooиek (P. euglenae), Chytridium – epibiotickэ parazit шas a hub


    шбd Spizellomycetales – blнzkэ шбdu Chytridiales (jednobunмиnб stйlka, izogamie), ale odliљnб stavba zoospor: jбdro spojeno s kinetosomem, ribosomy vљude v cytoplazmм (nejen “jadernб zуna”), vнce tukovэch kapek i mitochondriн

Olpidium – parazit шas, hub a rostlin; O. brassicae zpщsobuje nekrуzy u klниnнch rostlinek brukvovitэch

ћivotnн cyklus: zoospora => po kontaktu s koшenovэm vlбskem se encystuje => protoplast parazita pronikб do buтky => zde ve stйlce jadernй dмlenн => stйlka se obalн bun. stмnou => kulovitй sporangium s vyъsќovacнmi kanбlky na povrch buтky hostitele => uvolтovбnн zoospor; chovajн-li se jako izogamety => kopulace => 2-biинkatй a 2-jadernй zygoty napadajн hostitele podobnм jako zoospory => v jeho buтkбch vznikajн odpoинvajнcн sporangia => pшezimujн => teprve pшed klниenнm karyogamie => pak meioza => zoospory

stavba zoospor: chybн rumposom, ribosomy nahlouиenй v “иepiиce” na pшednнm konci jбdra, vytvoшen tzv. “side-body-complex” (ER+tukovй kapky+mitochondrie)

pohlavnн rozmnoћovбnн – izo- nebo anizogamie, poprvй typickб rodozmмna (sporofyt nese sporangia, gametofyt nese gametangia)

tшi typy ћivotnнho cyklu – haplo-diplobiotickэ, diplobiotickэ a apomiktickэ (vљechny 3 najdeme u tropickэch pщdnнch druhщ rodu Allomyces)

zбstupci jsou saprofytй, vzбcnмji parazitй: Coelomomyces parazituje v coelomu larev komбrщ (moћnost vyuћitн pro biologickэ boj), Physoderma – parazitй na plodinбch (vojtмљka, kukuшice)

zoospory majн jбdro obklopenй vrstvou ribosomщ, od kinetosomu se paprsиitм rozbнhajн mikrotubuly smмrem k jбdru (ale nenн zde spojenн), rumposom vytvoшen, tukovй kapky v pшednн ибsti buтky

oogamie – nestejnб gametangia uspoшбdбna pбrovitм

typ epigynnн – oogonium vznikб terminбlnм a anteridium subterminбlnм – nebo hypogynnн – naopak

oplozenб oosfйra => oospora se obalн tlustou stмnou => po urиitй dobм klнин hyfou

zбstupci hlavnм vodnн a pщdnн saprofytй v tropech a subtropech (Monoblepharis)

ћivotnн cyklus: zoosp. pшisednou na substrбt a zatбhnou biинk => vyrщstajн rhizoidy a opaиnэm smмrem cenocyt. mycelium => na koncнch hyf zoosporangia => nмkolikajadernэ protoplast se rozpadб => z ибstн vznikajн zoospory

za nepшнznivэch podmнnek se na koncнch hyf objevн gametangia => pшenos anterozoidщ vodou k otvoru v oogoniu => dikaryot. zygota => karyogamie pшed vytvoшenнm stмny => meioza pшed klниenнm hyfou

stйlka obvykle tvoшena houbovэmi vlбkny – hyfami, ve vegetativnн fбzi tvoшнcнmi mycelium (podhoubн); vэjimeиnм jednobunмиnй, schopnй tvoшit puиivй pseudomycelium (kvasinky)

jednoduљљн typy majн stйlky nepшehrбdkovanй (pшehrбdky oddмlujн pouze reprodukиnн struktury), vэvojovм odvozenмjљн majн hyfy rozdмlenй centripetбlnм rostoucнmi pшehrбdkami – septy

septum mб uprostшed pуr (rщznйho typu u rщznэch skupin), kterэm mohou prochбzel lбtky i organely

mycelium u parazitickэch hub mщћe rщst na povrchu pletiv hostitele, ale i vnikat dovnitш – intercelulбrnм nebo intracelulбrnм

na takovйmto myceliu se vytvбшejн apresoria (jen pшichycovacн funkce) nebo haustoria (vnikajнcн do bunмk, slouћн k absorbci lбtek z napadenй buтky)

plektenchymatickй struktury se kromм plodnic tvoшн i ve sterilnнch ъtvarech, jako jsou stroma (sterilnн ъtvar, ve kterйm se tvoшн plodnice) nebo sklerocium (slouћн k pшetrvбnн nepшнznivэch podmнnek)

nejdщleћitмjљн sloћkou bun. stмn je chitin v kombinaci s jinэmi sloћkami; u nмkterэch skupin chitin chybн

v buтkбch vlastnнch hub chybн jakйkoli plastidy a fotosyntetickй pigmenty; jsou vљak pшнtomna jinб barviva (karoteny, xanthofyly aj.)

v jбdшe jedno nebo vнce jadйrek, obvykle malэ poиet chromosomщ

mitochondrie majн plochй pшepбћky

jsou pшнtomny vakuoly, chybн pulzujнcн vakuoly

zбsobnн lбtkou je nejиastмji glykogen, ojedinмle i љkrob (u primitivnнch vшeckatэch)

stadium, kdy houba vytvбшн nepohlavnн mitospory, se nazэvб stadium imperfektnн

stadium, kdy houba vytvбшн pohlavnн meiospory, se nazэvб stadium perfektnн

je-li u danй houby v danй fбzi pшнtomno perfektnн stadium, mluvнme o teleomorfм

nenн-li u danй houby v danй fбzi pшнtomno perfektnн stadium (= je pшнtomno pouze imperfektnн stadium), mluvнme o anamorfм

<= zde je dщvod, proи nelze zcela klбst rovnнtko mezi anamorfu = imperfektnн stadium a teleomorfu = perfektnн stadium – rozhodujнcн je (ne-)pшнtomnost perfektnнho stadia, takћe kdyћ se v danй fбzi tvoшн souиasnм mitospory a meiospory (tedy imperfektnн i perfektnн stadium), jednб se takй o teleomorfu

houba v celйm ћivotnнm cyklu (tj. anamorfa i teleomorfa dohromady) se oznaиuje jako holomorfa

je-li v ћivotnнm cyklu jen pohlavnн rozmn. – meiotickб holomorfa, je-li v ћivotnнm cyklu jen nepohlavnн rozmn. – mitotickб holomorfa; v pшнpadм obou typщ rozmn. jde o pleomorfickou holomorfu (mluvнme pak takй o houbбch s pleomorfickэm ћiv. cyklem)

nejjednoduљљн zpщsob je prostб fragmentace hyf

nepohlavnн spory vznikajн buп endogennм ve sporangiнch – tzv. sporangiospory, nebo exogennм na hyfбch (specializovanэch odnoћнch – konidioforech) – tzv. konidie

zбkladnн typy vzniku konidiн:

– thalickэ: hyfa se rozdмlн pшepбћkami a pak rozpadne na jednotl. buтky => thalokonidie = arthrokonidie (thalokonidiemi jsou v jistйm smyslu i chlamydospory – tlustostмnnй pшetrvбvajнcн buтky vznikajнcн na myceliu)

– blastickэ: konidie vypuин z konidiogennн buтky holoblasticky (ъиast vљech vrstev bun. stмny) nebo enteroblasticky (vnмjљн stмna se protrhne, konidii utvбш vnitшnн vrstva/-y/) – porospory (vypuин z buтky a nбslednм se oddмlн bun. stмnou), fialospory (vytvбшejн se ve specializ. buтkбch – fialidбch a uvolтujн se ъstнm z tмchto bunмk), anelospory (takй se vytvбшejн ve specializ. buтkбch; kaћdб dalљн konidie protrhne pшepбћku po oddмlenн pшedchoћн konidie => vznikajн “lнmeиky”)

konidiofory se tvoшн buп izolovanм nebo v ъtvarech zvanэch konidiomata – sporodochium (palisбda konidioforщ v loћisku na povrchu substrбtu), pyknida (lahvicovitэ ъtvar s vnitшkem vystlanэm konidiofory), acervulus (shluk konidioforщ pod povrchem plativa hostitele, u parazitщ), koremie (= synnema; svazek konidioforщ)

celэ cyklus tedy je: haploidnн fбze => plazmogamie => dikaryofбze => karyogamie => diploidnн fбze (obvykle omezena jen na zygotu) => meioza => zpмt haplofбze

rщznй typy pohlavnнho procesu u vlastnнch hub: gametogamie (vzбcnб), gametangiogamie (typickб hlavnм pro Zygomycota), gameto-gametangiogamie (spermatizace, oplodnмnн samин spermaciн, Ascomycota), somato-gametangiogamie (vzбcnб), somatogamie (splэvбnн hyf, hlavnм Basidiomycota), gametosomatogamie (spermatizace u rzн), autogamie (ojedinмle, Ascomycota)

tvoшн-li se gamety, nejsou nikdy pohyblivй

ћivotnн cykly vљech moћnэch typщ: haplobiotickэ, haplo-diplobiotickэ, vzбcnэ je diplobiotickэ (kvasinky) a naopak velmi иastэ haplo-dikaryotickэ

u Ascom. a Basidiom. pшi pohlavnнm rozmnoћovбnн vznikajн spory na specializovanэch ъtvarech – plodnicнch

rostou po celйm svмtм, ve vљech moћnэch biotopech – pщda, vzduch, voda (mйnм иastй), v pшнpadм parazitщ hostitelskй organismy

hospodбшskй vyuћitн – jedlй druhy, vэroba antibiotik, ale i jedovatй a patogennн houby

systematickй иlenмnн na jednotlivб oddмlenн:

Zygomycota (primбrnм cenocytickй mycelium, chybн dikaryofбze i plodnice, tvoшн se 1 meiospora)

Glomeromycota (endomykorhiznн houby, oddмlenн odљtмpenй od pшedchozнho)

Ascomycota (pшehrбdkovanй mycelium, dikaryofбze pшнtomna, tvoшн se plodnice, meiospory vznikajн endogennм ve vшeckбch)

Basidiomycota (taktйћ pшehrбdkovanй mycelium, dikaryofбze pшнtomna, tvoшн se plodnice, ale meiospory vznikajн exogennм na bazidiнch)

nepohlavnн rozmnoћovбnн sporangiosporami (vznikajнcнmi endogennм ve sporangiнch)

pohlavnн rozmnoћovбnн – gametangiogamie, splэvбnн dvou gametangiн => zygota => v nн dochбzн k meiozi, ћivotnн cyklus je haplobiotickэ

u nмkterэch skupin plazmogamie pшedchбzн karyogamii, ale nelze jeљtм hovoшit o skuteиnй dikaryofбzi (jen pбrovбnн jader v mladй zygospoшe)

zбkladnн sloћkou bunмиnэch stмn je chitin, doprovбzenэ chitosanem, pшнp. jinэmi cukry

tvorba sporangiospor: na myceliu se vytvoшн svazky sporangioforщ => vrcholovй ибsti zduшн => vytvoшн se sporangium (obvykle kulovitй) => sem se pшesune ибst cytoplazmy s jбdry => z centrбlnн ибsti vznikne tzv. kolumela (stшednн sloupek, pшetrvбvajнcн i po rozpadu sporangia), cytoplazma v perifernн ибsti se rozdмlн => ибsti se obalн stмnou => spory

ибst sporangioforu pod sporangiem je u nмkterэch rozљншena v tzv. apofэzu

u pщvodnнch typщ mnohosporovб sporangia, vэvojovб tendence vede k jednosporovэm (podobnм jako u Oomycot 2 stмny – stмna sporangia a stмna spory – rozdнl oproti konidii)

homothalickй druhy – kopulace gametangiн i ze stejnйho mycelia, heterothalickй druhy – musн bэt z rщznэch myceliн (+ a –)

prщbмh: vэbмћky z myceliн chemotakticky pшitahovбny => kontakt, tvoшн se na nich progametangia => jejich oddмlenн pшehrбdkou => mnohojadernб gametangia => splynutн, plazmogamie a karyogamie => zygota => vytvoшн se zygosporangium, obsahujнcн 1 tlustostмnnou zygosporu – odpoинvajнcн stadium => po obdobн klidu klнин hyfou

gametangia a nбslednм zygospory jsou neseny rozљншenэmi konci hyf – suspenzory

u nмkterэch zбstupcщ na suspenzorech vyrщstajн hyfy, kterй obalujн zygosporu (u nмkterэch aћ ъplnм) – pшedzvмst tvorby plodnice u vэvojovм pokroиilejљнch pododdмlenн (pшipomнnajн primitivnн kleistothecium u vшeckatэch hub)

k meiozi dochбzн pшi zrбnн nebo klниenн zygospory

шada druhщ vyuћнvбna v biotechnologii pro produkci rщznэch lбtek

systйm: dnes uznбvбno 8 шбdщ

u nмkterэch druhщ se v tekutэch mйdiнch vytvoшн pшehrбdky nebo mycelium rozpadne na buтky – mluvнme o dimorfismu (rщznэ charakter stйlky v rщznэch podmнnkбch)

sporangia mnohosporovб (aћ 1000 spor), u odvozenмjљнch typщ mйnм spor ve sporangiu (aћ jedna – nesprбvnм oznaиovбno za “konidii”)

kromм pohlavnм vzniklэch zygospor tvoшн nмkterй druhy tйћ partenogeneticky tzv. azygospory

vмtљinou saprofytй na pщdм, trusu, potravinбch – Mucor, Rhizopus (kropidlovec), Zygorhynchus, Pilobolus (mмchomrљќ – pod sporangiem mб vak, v nмmћ se hromadн voda => zvмtљujнcн se tlak nakonec odmrљtн celй sporangium), nмkterй druhy i parazitickй

vyuћitн: fermentace cukrщ a bнlkovin, vэroba rщznэch organickэch kyselin


    шбd Endogonales – podzemnн druhy, starљн mycelia pшehrбdkovanб

vytvбшejн nestejnм velkб gametangia => zygospory se tvoшн na tzv. epigoniu – vэrщstku vмtљнho gametangia => jsou hustм obaleny hyfami – ъtvar se oznaиuje jako sporokarp

jedinэ rod Endogone, zde moћnн vэvojovн pшedchщdci vшeckatэch hub (pшehrбdky v myceliu, oddбlenн plazmogamie a karyogamie, tvorba sporokarpщ)

sporangia monosporickб, odmrљќovanб pod tlakem

fakultativnн nebo obligбtnн parazitй rostlin, hub i ћivoиichщ (i lidн), pшedevљнm hmyzu

Entomophthora muscae – pщvodce muљнho moru (sporangium vyklнин na povrchu tмla mouchy ve vlбkno => vroste dovnitш => rozroste se a rozpadne na hyfovб tмlнska; moucha uhyne => na povrch tмla vyrostou sporangiofory => vytvoшн se a jsou odmrљtмna sporangia)

шбd Mortierellales – pщdnн saprofytй bez kolumely ve sporangiu; tento a pшedchozн шбd vykazujн pшнbuznost s Chytridiales, coћ podporuje teorie o vzniku spбjivэch hub z pшedkщ chytridiн

шбd Zoopagales – obligбtnн parazitй hub, prvokщ a ћivoиichщ

шбd Dimargaritales – taktйћ parazitй na Mucorales

шбd Kickxellales – vмtљinou pщdnн nebo koprofilnн saprofytй, jejich sporangia se tvoшн na specializovanэch vмtvнch zvanэch sporokladia; poslednн dva шбdy dosti vzdбlenй od ostatnнch Zygomycetes, moћnб bliћљн k Trichomycetes

na bбzi redukovanйho mycelia je speciбlnн pшichycovacн aparбt

chem. sloћenн bun. stмny rщznй u rщznэch skupin – chitin, glukosamin, galaktosamin

nepohlavnн rozmnoћovбnн: sporangiospory, arthrospory (rozpad vlбken), u шбdu Harpellales trichospory – jednosporovб sporangia s pшнvмsky (spojeny se stмnou sporangia), po dozrбnн vystшelovбna

pohlavnн proces – konjugace pozorovбna u Harpellales a Asellariales, ale k tvrobм zygospor dochбzн jen u prvnнho z nich

шбd Asellariales – pшehrбdkovanй mycelium, zygospory neznбmy, rozmnoћujн se arthrosporami, ћijн na korэљнch nebo chvostoskocнch

шбdy Eccrinales a Amoebidiales, dшнve provizornм шazenй k tйto tшнdм, jsou nynн postaveny mimo systйm hub (oba mezi Choanozoa nebo Eccrinales snad mezi Ichthyosporea?)

vegetativnн stйlka je cenocytickб, vмtљinou se netvoшн sporangia, ale chlamydospory

tyto houby vytvбшejн s velkэm poиtem druhщ cйvnatэch rostlin arbuskulбrnн mykorhizu (dшнve vezikulo-arbuskulбrnн = VAM; mб ji asi 80 % cйvnatэch rostlin): mycelium pronikб do rostlinnэch bunмk a vytvбшн tam vмtvenй keшниkovitй ъtvary – arbuskuly (nмkdy tйћ zбsobnн mмchэшky – vezikuly) => vэmмna lбtek pomбhб rщstu a vэћivм hostitele (Glomus aj.)


    шбd GeosiphonalesGeosiphon pyriforme mб symbiotickй endocyanely – je povaћovбn za jedinэ lichenizovanэ druh v rбmci spбjivэch hub (nynн pшнsluљnэ k odd. Glomeromycota)

vшecko mб povahu meiosporangia – zralй vшecko je diploidnн buтka, ve kterй dochбzн k meiozi pшi vzniku spor (obvykle je jedinou diploidnн buтkou v ћivotnнm cyklu)

spory se tvoшн endogennм, obvykle v poиtu 8 v jednom vшecku (po meioze jeљtм 1 mitуza, ale mщћe jich bэt i jinэ poиet)

u mnoha zбstupcщ se vшecka a askospory za normбlnнch podmнnek vщbec netvoшн a houba ћije jen v imperfektnнm stadiu (anamorfa)

pшehrбdky majн ve stшedu jednoduchэ pуr (vэjimeиnм chybн)

pшi pohlavnнm procesu dochбzн ke vzniku dikaryotickэch hyf, tvoшнcнch plodnice (askomata) => v plodnicнch pak dochбzн ke karyogamii v koncovэch buтkбch tzv. askogennнch hyf – z nich vznikajн vшecka

vegetativnн dikaryotickй mycelium se vyskytuje u Taphrin

do tohoto pododdмlenн patшн vмtљina znбmэch lichenizovanэch hub a taktйћ vмtљina znбmэch imperfektnнch hub (ћijнcнch pouze jako anamorfy) pшнsluљн sem

zбstupci jsou hlavnм pщdnн nebo epifytiиtн/epizoiиtн saprofytй (nмkteшн ћijн v trбvicнm traktu), nмkteшн i parazitй rostlin

v aktuбlnнm pojetн pododdмlenн Saccharomycotina a Taphrinomycotina

pшehrбdky vytvoшeny nebo ne, celistvй nebo s pуrem, buтky jedno- nebo vнcejadernй

dikaryofбze vznikб pouze u иeledi Taphrinaceae

bunмиnб stмna jednovrstevnб, pшevaћujнcн sloћkou jsou glukany a manany, u kvasinek zjiљtмn i chitin, u Protomycetaceae celulуza

pohlavnн rozmnoћovбnн: somatogamie (hologamie i hyfogamie), vzбcnм jinй typy (gametangiogamie, gametogamie)

u tйto tшнdy se netvoшн plodnice, vшecka nevznikajн z askogennнch bunмk a nemajн otevнracн aparбt

netvoшн se vlбknitй typy, nepohlavnн rozmnoћovбnн dмlenнm a rozpadem bunмk

Schizosaccharomyces pombe – vэroba “africkйho piva” z prosa, Scizosaccharomyces octosporus – ve fнcнch a hroznech (kvaљenн vнna)

haploidnн fбze je saprofytickб – kvasinkovitй buтky => kopulace vypuиivљнch blastospor nebo pбrovбnн jader v pseudomyceliu => dikaryotickй mycelium (parazitickй, pшehrбdkovanй; netvoшн se gametangia ani askogennн hyfy), vytvбшн na povrchu hostitele chlamydospory => z nich vznikб karyogamiн zygota => rozdмlenн ve 2 buтky => bazбlnн degeneruje, z terminбlnн se vyvine vшecko s dvojvrstevnou stмnou => spory se uvolтujн pod tlakem љtмrbinou => zase puин (mohou se takto pomnoћit uћ ve vшecku)

Taphrina deformans – zpщsobuje kadeшavost listщ broskvonн, T. pruni – bouchoшe (zpotvoшenй plody), T. cerasi, T. betulina – parazitujн v pletivech pupenщ, zpщsobujн tvorbu иarovмnнkщ (zmnoћenн vмtvн)


    иeleп Protomycetaceae– parazitй rostlin s mezibunмиnэm, pшehrбdkovanэm myceliem s mnohojadernэmi buтkami

na myceliu se vytvбшejн interkalбrnм tlustostмnnй chlamydospory s dvouvrstevnou stмnou – po pшezimovбnн praskб vnмjљн exospor, vyhшezne endospor => je z nмj meiosporangium => meioza => иtveшice jader vzniklэch dмlenнm jednotlivэch jader pшedstavujн “bezblannй vшecko”, celэ ъtvar se nazэvб synaskus => tlakem zvмtљujнcн se vakuoly jsou jбdra vypuzena ze synasku => buп se mnoћн puиenнm, nebo kopulujн => diploidnн mycelium => dalљн infekce

Protomyces macrosporus – parazit miшнkovitэch

pohlavnн rozmnoћovбnн somatogamickй (vzбcnмji kopulujн gametangia nebo aplanogamety) => v zygotм je pouze 1 jбdro (splэvaly-li vнcejadernй buтky, ostatnн jбdra degenerujн) => vшecka vznikajн pшнmo ze zygoty (holozygotnн) nebo jako vэrщstek ze zygoty (exozygotnн druhy) nebo ze zygoty vyroste diploidnн mycelium a na nмm se vytvoшн vшecka => spory se uvolnн rozpadem vшecka nebo pуrem na vrcholku

ћivotnн cyklus u rщznэch druhщ haplobiotickэ, haplo-diplobiotickэ (pшevбћnм izomorfickб rodozmмna) nebo diplobiotickэ

pшevбћnм saprofytй, jejich fermentace cukrщ (rozklad na etanol a CO2) a syntйza rщznэch organickэch lбtek jsou bohatм vyuћнvбny v biotechnologii

Saccharomyces cerevisiae (kvasinka pivnн) – vэroba piva, droћdн; haplo-diplobiotickэ cyklus, v kultuшe pohromadм haploidnн i diploidnн buтky

Endomyces – tvorba arthrospor (mycelium se rozpadб na ъseky)

Dipodascus – vlбknitй endofytickй mycelium, zvlбљtnostн je kopulace gametangiн; na podobnosti pohlavnнho procesu s Endogonales (Zygomycetes) je zaloћena teorie o vэvinu tйto skupiny prбvм od pшedkщ spбjivэch hub

je pшнtomna pravб dikaryotickб fбze – tu pшedstavujн askogennн hyfy, na kterэch se vytvбшejн vшecka

vegetativnн stйlku tvoшн vlбknitй, vмtvenй, pшehrбdkovanй mycelium

pшehrбdky vrщstajн centripetбlnм, uprostшed zщstбvб jednoduchэ pуr (umoћтuje pшechod plazmy i jader)

uzavнrбnн pуrщ rщznэmi tмlнsky – jejich vznik je spojen s Voroninovэmi tмlнsky (krystalickй ъtvary v buтce poblнћ pуrщ)

bunмиnб stмna dvouvrstevnб, zбkladnн sloћkou je chitin a b -1,3-polyglukan, pшнp. dalљн lбtky

pohlavnн rozmnoћovбnн – zбkladnнm typem je gametangiogamie (gametangia obvykle vнcejadernб): samин vмtev mycelia nese anteridium, samiин i nмkolik obvykle kulovitэch askogonщ, z nichћ vybнhajн vlбknitй vэrщstky – trichogyny

ћivotnн cyklus je haplo-dikaryotickэ s pшevaћujнcн haploidnн fбzн: askospora klнин v haploidnн (monokaryotickй) mycelium => na nмm (resp. v zбkladu plodnice u askolokulбrnнch typщ – viz pozdмji) se tvoшн gametangia – na jednoduchй samин vмtvi anteridium, na vмtvenй samiин (tzv. archikarpu) askogony => k trichogynu (jehoћ jбdra degenerovala) se pшiblнћн anteridium => splynutн obsahщ bunмk – plazmogamie => v oplozenйm askogonu pбrovбnн jader => vyrщstajн dikaryotickй hyfy – askogennн hyfy, tvoшнcн plodnice => koncovй buтky askogennнch hyf ve vэtrusorodй vrstvм se stбvajн mateшskэmi buтkami vшecek (askogennнmi b.) => v nich karyogamie => meioza => obvykle jeљtм jedna mitуza (nebo ne anebo vнce) => vэsledkem je zralй vшecko se (4-)8(-vнce) askosporami

– gameto-gametangiogamie (= spermatizace): namнsto anteridiн oplodтujн askogon aplanogamety – spermacie, vznikajнcн na spermacioforech nebo v loћiscнch – spermogoniнch (funkci spermaciн mohou pшevzнt i konidie, slouћнcн jinak k nepohlavnнmu rozmnoћovбnн)

– somato-gametangiogamie: askogon oplodnмn pшнmo jбdrem ze somatickй hyfy, anteridia se netvoшн

– somatogamie: splynutн dvou somatickэch hyf => pуry v pшehrбdkбch se pшesunou jбdra do tvoшнcнho se zбkladu askogonu

– autogamie (vzбcnб): pбrovбnн jader uvnitш mnohojadernйho askogonu

vшecko je obvykle protбhlй nebo elipsoidnн aћ kulovitй, je vћdy jednobunмиnй

pшi jeho tvorbм dochбzн na askogennнch hyfбch k tzv. hбkovбnн – terminбlnн buтka dikaryotickй askogennн hyfy se ohne, jejн 2 jбdra se rozdмlн => pшehrбdky oddмlн stшed buтky se 2 rщznэmi jбdry od 1-jadernэch “zbytkщ” => stшedovэ ъsek se stбvб terminбlnн buтkou => vшeckem, v nмm karyogamie => meioza; “zbytky” splynou zase v dikaryotickou (nynн subterminбlnн) buтku (=> ta se mщћe znovu hбkovat => pak vznikб svazek vшecek)

dщleћitou charakteristikou je struktura stмn vшecka – podle nн rozliљujeme vшecka

pro(to)tunikбtnн s jednovrstevnou stмnou bez otevнracнho aparбtu, spory se pasivnм uvolтujн po rozpadu nebo zeslizovatмnн stмny vшecka

unitunikбtnн s dvouvrstevnou stмnou иlenмnou na exoascus a endoascus – obм vrstvy tenkй a spojenй, otevнrajн se souиasnм pуrem иi љtмrbinou (vшecka inoperkulбtnн) nebo vниkem (operkulбtnн)

bitunikбtnн se stмnou vнcevrstevnou rozdмlenou na dvм funkиnм rozdнlnй vrstvy – zde exoascus praskб, endoascus vyhшezne a prodlouћн se a teprve ten se pozdмji otevнrб (vћdy inoperkulбtnн); z uni- a bitunikбtnнch vшecek jsou spory vymrљќovбny turgorem bunмk

vэjimky: namнsto 8 jednojadernэch mohou vzniknout 4 dvoujadernй, pшнpadnм vнce dмlenн jader ve sporбch => oddмlenн pшehrбdkami => vнcebunмиnй spory – dvoubunмиnй didymospory, vнcebunмиnй fragmospory (buтky v jednй шadм) a diktyospory (dмlenн ve vнce smмrech => zпovitй uspoшбdбnн)

jednobunмиnй spory nazэvбme amerospory; popsanй nбzvy jsou pouћнvбny i pro konidie

stмna plodnice (peridie) obklopuje tzv. centrum (obojн tvoшeno z haploidnнch hyf), kde dochбzн k vytvбшenн vшecek (na dikaryotickэch askogennнch hyfбch)

vшecka pak u odvozenмjљнch typщ vystэlajн vэtrusorodou vrstvu – thecium (hymenium)

– typ askohymeniбlnн: nejprve dojde k pohlavnнmu procesu, potй se v tom mнstм vytvбшн plodnice soubмћnм s rщstem askogennнch hyf => vшecka (obvykle unitunikбtnн) se tvoшн na povrchu plodnice nebo v primбrnнch dutinбch (vzniklэch pшi vэvoji plodnice)

– typ askolokulбrnн: primбrnм se vytvoшн pseudoparenchymatickэ ъtvar (askostroma – zбklad plodnice), ve kterйm teprve dojde k vytvoшenн gametangiн a k pohlavnнmu procesu => nбslednм teprve vznikajн lyzigennм tzv. sekundбrnн dutiny, do nichћ prorщstajн jiћ vytvoшenэm pletivem askogennн hyfy a v nichћ se tvoшн vшecka (obvykle bitunikбtnн)

kleistothecium je uzavшenб plodnice s vytvoшenou stмnou, otvнrб se rozpadem; vшecka nejsou nijak uspoшбdбna

perithecium je kulovitб nebo protбhlб plodnice (иasto bэvajн zanoшeny ve sterilnн hmotм stromatu), vшecka uspoшбdбna uvnitш v theciu (dozrбvajн postupnм), mezi nimi se tvoшн sterilnн hyfovб zakonиenн – parafэzy; spory jsou vystшelovбny z vшecek a vychбzejн ven ъstнm (ostiolem) vystlanэm perifэzami (parafэzy a perifэzy se tvoшн z haploidnнch hyf)

apothecium je primбrnм miskovitб plodnice (odvozenм pak rщznэch tvarщ); vшecka jsou uspoшбdбna v theciu na povrchu plodnice, parafэzy vytvoшeny (nмkdy pшesahujн v tzv. epithecium); vrstva hyf pod theciem tvoшн tzv. hypothecium, sterilnн okraj apothecia (tvoшen haploidnнmi hyfami) je nazэvбn excipulum; vшecka dozrбvajн souиasnм, spory jsou tйћ vystшelovбny (stimulem bэvб vnмjљн podnмt, napш. svмtlo)

kromм tмchto zбkladnнch typщ rozliљujeme jeљtм protothecium (jen spleќ hyf obklopujнcнch vшecka), tuberothecium (jak je nмkdy odliљovбno druhotnм uzavшenй apothecium) nebo myriothecium (polљtбшovitб plodnice se sestavou dutin, v kaћdй 1 vшecko)

askolokulбrnн typy majн pseudoapothecia, pseudoperithecia (morfologicky podobnб, ale s askolokul. vэvojem), thyriothecia (sнќovitй pseudoperith.) nebo hysterothecia (љtмrbinovitй pseodoapoth.)

symbiotickй vztahy – lichenismus (mykobionti vмtљiny liљejnнkщ jsou prбvм Ascomycetes), mykorhiza

zastoupeny ve vљech moћnэch biotopech vodnнch i suchozemskэch

vyuћitн nмkterэch druhщ jako jedlй houby, ale zejmйna pak prщmyslovм v potravinбшstvн a farmacii (zejmйna rщznй druhy anamorfnнho rodu Penicillium)

systйm: pщvodnн иlenмnн morfologickй, podle typu plodnic (dnes pouћнvanй jiћ pouze pro souhrnnй oznaиenн skupin se shodnэm typem plodnice): Plectomycetes (-idae) – kleistotheciбlnн typy; Pyrenomycetes (-idae) – peritheciбlnн typy (vиetnм pшнbuznэch typщ, i pseudoperith.), “tvrdohouby”; Discomycetes (-idae) – apotheciбlnн typy (vиetnм pшнbuznэch typщ, i pseudoapoth.), “terиoplodй”

fylogeneticky vмrnмjљн je systйm иlenнcн vшeckatй houby podle vэvoje plodnice – primitivnн Protoascomycetidae, askohymeniбlnн Ascohymenomycetidae a askolokulбrnн Ascoloculomycetidae i tento systйm je vљak v novэch pojetнch opouљtмn, jako ћe neodpovнdб zcela fylogenezi, a pododdмlenн Pezizomycotina je иlenмno na vнce menљнch tшнd

netvoшн ћбdnй mycelium, stйlku tvoшн jen jedna nebo nмkolik шad bunмk (poиet je druhovм specifickэ) s pшнvмsky; ukotvenн bazбlnн buтkou v tмle hostitele

vэvoj plodnice askohymeniбlnн, je zde gametogametangiogamie – askogon oplodnмn spermaciн (tvoшн se v anteridiu), vytvбшн se askoma tvaru perithecia, vшecka prototunikбtnн

jsou znбmy pouze jako teleomorfy

vэskyt zejmйna v subtropech a tropech, obligбtnн ektoparazitй pшedevљнm v tмlech hmyzu (nejevн znбmky onemocnмnн => ъvahy o komenzalismu)

zhruba odpovнdб dшнvмjљн podtшнdм Protoascomycetidae

vzбcnй pohlavnн rozmnoћovбnн – иervovitэ askogon, kolem kterйho se ovнjн anteridia => z bunмk nesoucнch askogon vyrщstajн hyfy, kterй vytvoшн stмnu kolem anteridiн a dajн zбklad plodnici typu protothecia nebo kleistothecia

dochбzн i k somatogamii

zбstupci jsou saprofytй, шнdиeji parazitй rostlin i ћivoиichщ, шada z nich produkuje mykotoxiny

znaиnэ hospodбшskэ vэznam zejmйna v potravinбшskйm, farmaceutickйm a chemickйm prщmyslu, ale i znaиnй љkody („plesnivмnн“)

Penicillium (љtмtiиkovec) – anamorfnн rod, druhy vytvбшejнcн љtмtiиkovitй konidiofory; vyuћнvбny k produkci antibiotik (P. notatum, P. griseofulvum), zrбnн sэrщ (P. roqueforti, P. camemberti), i druhy zpщsobujнcн bмћnй plesnivмnн ovoce (P. italicum)

Aspergillus (kropidlбk) – tйћ anamorfnн rod, druhy s konidiofory na konci mмchэшkovitм rozљншenэmi; patogennн druhy (zpщsobujнcн tмћkб onemocnмnн, napш. A. flavus), produkce aflatoxinщ (A. fumigatus), i druhy vyuћнvanй k fermentaci nebo produkci organickэch kyselin (A. niger)

jejich teleomorfy (pro Penicillium v rodech Talaromyces, Eupenicillium, pro Aspergillus v rodech Eurotium a dalљнch) tvoшн mikroskopickб kleistothecia a uvnitш nich volnм uloћenб prototunikбtnн vшecka; jinй rody (Byssochlamys) tvoшн jen protothecia – shluky hyf kolem vшecek


    иeleп Elaphomycetaceae (v pojetн nмkterэch autorщ шбd Elaphomycetales) – makroskopickб podzemnн kleistothecia pokrytб silnou peridiн, prototunikбtnн vшecka

pщdnн saprofytй nebo mykorhiznн houby, dнky svй vщni иasto vyhrabбvanй zvмшн (Elaphomyces – jelenka)

nepohlavnн rozmnoћovбnн – tvorba konidiн, u nмkterэch druhщ rozpad mycelia na kvasinkovitй buтky

saprofytй nebo koprofilnн druhy, шada z nich mб enzymy umoћтujнcн rozklad celulуzy nebo keratinu

Onygena (kaziroh) – saprofyt na rozklбdajнcнch se rozнch, kopytech, paznehtech aj.

jinй rody rostou na ћivй kщћi a koћnнch ъtvarech => zpщsobujн dermatomykуzy (Trichophyton – anamorfa od Arthroderma) nebo mykуzy plic (Chrysosporium) i jinэch orgбnщ (Histoplasma, obм anamorfy od Ajellomyces)

u vмtљiny druhщ znбma pouze teleomorfa

mycelium je podzemnн, nмkdy se tvoшн sklerocia (nikdy stromata)

gametogametangiogamie (spermatizace) – askogon oplodnмn spermaciн, netvoшн se anteridium

plodnice miskovitй, kalichovitй, pшisedlй i stopkatй, u odvozenэch typщ kuћelovitй nebo иepcovitй se zprohэbanэm povrchem a sterilnнm “tшenмm”; gymnokarpnн (od poибtku otevшenй) nebo hemiangiokarpnн (zpoибtku uzavшenй, poslйze se otevнrajнcн)

vшecka unitunikбtnн, operkulбtnн, vэjimka (praskajн љtмrbinou) u koprofilnнho rodu Ascobolus (hovnнk), spory aktivnм vymrљќovбny (aћ nмkolik centimetrщ)


    saprofytй na pщdм nebo organickэch zbytcнch, pшнp. spбleniљtнch (Pyronema – ohnivka)

иervenм zbarvenй miskovitй plodnice majн Aleuria (mнsenka), Sarcoscypha (ohnivec), Scutellinia (kosmatka)

hnмdй miskovitй plodnice – Peziza (шasnatka), Discina (destice), protбhle stopkatй – Otidea (ouљko)

poduљkovitй plodnice na pщdм – Rhizina (koшenitka)

ve stipitбtnнch rodech (plodnice se “tшenмm”) najdeme dobrй jedlй houby – Morchella (smrћ), Verpa (kaиenka), Helvella (chшapби), i prudce jedovatй – Gyromitra (uchби)

plodnice angiokarpnн – uzavшenй aћ do zralosti, rozpadajн se aћ tlakem zralэch vшecek

vшecka inoperkulбtnн, spory (bэvб jich mйnм, 2-4) se uvolтujн rozpadem plodnice

vyhledбvanй jedlй houby – иernй plodnice Tuber (lanэћ) s vэraznou vщnн, mйnм pak svмtle okrovй Choiromyces (bмlolanэћ)

vшecka unitunikбtnн, plodnicemi jsou erysifбlnн perithecia (dle jinэch autorщ typ kleistotheciн), apothecia nebo hysterothecia

vytvбшejн na povrchu pletiv hostitele (extramatrikбlnм) pшehrбdkovanй mycelium, pronikajнcн haustorii do epidermбlnнch bunмk (mycelium nмkterэch druhщ pronikб i intramatrikбlnм)

nepohlavnн rozmnoћovбnн – tvorba oidiн (arthrokonidie, rozpadб se myceliбlnн vlбkno), anamorfy v rodu Oidium

pohlavnн rozmnoћovбnн na povrchu hostitele, askogon (bez trichogynu) oplodnмn anteridiem

askomata jsou drobnб kulovitб kleistothecia (nмkterэmi autory povaћovбna za primitivnн perithecia) s vмtvenэmi pшнvмsky (rodovм charakteristickй)

plodnice se otvнrajн љtмrbinou pod tlakem zralэch vшecek, i ta praskajн љtмrbinou na povrchu (ve ztenиenйm prstenci pod vrcholem)

vшecka jsou unitunikбtnн, spory aktivnм vymrљќovбny

nмkterй druhy vэznamnй jako fytopatogennн – Sphaerotheca mors-uvae (padlн angreљtovй), Erysiphe graminis (p. travnн), Uncinula necator (p. rйvovй) a dalљн

иastй nepohlavnн rozmnoћovбnн, tvorba blastokonidiн

askogony oplodтovбny spermaciemi, anteridia se netvoшн

apothecia pшisedlб nebo stopkatб, velikosti nмkolik milimetrщ aћ centimetrщ, vznikajн nмkdy na sterilnнch ъtvarech – sklerociнch nebo stromatech

vшecka unitunikбtnн, inoperkulбtnн, otevнrajн se pуrem, spory jsou jedno- nebo vнcebunмиnй

zбstupci sparofytiиtн i parazitiиtн


    makroskopickб apothecia tvoшн Bulgaria (klihatka) – иernб miskovitб apothecia na borce

houby rostoucн (kyjovitб apoth.) na org. zbytcнch ve vodм nebo vlhku – ћlutб Mitrula (иapulka), hnмdб Leotia (patyиka), иernй Geoglossum (jazourek)

Helotium (voskoviиka) – drobnй terиovitй plodnice na dшevм, Chlorosplenium (zelenitka) zpщsobuje zelenбnн dшeva, Lachnellula (brvenka) – plodnice na nбdorech modшнnщ

Sclerotinia (hlнzenka) tvoшн sklerocia a stromata na podzemnнch orgбnech bylin, Monilinia (anamorfa Monilia) napadб vмtve a plody => plod prorostlэ myceliem se stбvб pseudosklerociem

шada hospodбшsky vэznamnэch parazitщ – Botryotinia (anam. Botrytis) na plodech rostlin, Drepanopeziza na rybнzu, Pseudopeziza na jeteli (tvorba stromat => usychбnн listщ)

шбd obsahuje i lichenizovanй zбstupce – Baeomyces (malohubka) rostoucн na povrchu pщdy

nepohlavnн rozmnoћovбnн – ve stromatech zanoшeny pyknidy

vэvoj plodnice spнљe askolokulбrnн, vytvбшн se nejprve stroma a v nмm mnohojadernй askogony s trichogyny

netvoшн se anteridia, oplozenн spermaciн, somatogamickй nebo jбdry z trichogynu

tvoшнcн se vшecka vrщstajн do pletiva stromatu, plodnice jsou v љirљнm pojetн apothecia, v uћљнm zanoшenб pseudoapothecia /vzhledem k askolokulбrnнmu vэvoji/ nebo љtмrbinovitб hysterothecia

vшecka unitunikбtnн, spory vystшelovбny (aћ 1 metr)

Rhytisma (svraљtмlka) – иernб stromata na listech, Lophodermium (sypavka) – иernб stromata na jehlicнch, pщsobн usychбnн a pшedиasnэ opad

pro ъиely pшednбљky jsou zde zaшazeny tйћ dalљн шбdy lichenizovanэch vшeckatэch hub, jejichћ postavenн v systйmu je stбle nejistй

rщznй typy stйlek i fotobionti, plodnice apothecia s askohymeniбlnнm vэvojem, gymnokarpnн (vzбcnмji hemiangiokarpnн), parafэzy nмkdy vytvбшejн epithecium

vшecka tlustostмnnб, tzv. lekanorovэ typ (nмco mezi uni- a bitunikбtnнmi vшecky – otevнrбnн vшecka je dvoustupтovй, ale nedojde k vyhшeznutн vnitшnн vrstvy mimo vnмjљн)

spor je ve vшecku 2-8 (i vнc), jsou jedno- i vнcebunмиnй


    Collema (huspenнk) – slizovitб homeomerickб stйlka, promнsena vlбkna houby a buтky fotobionta (Nostoc)

bмћnй rody s lupenitou stйlkou – Parmelia, Hypogymnia (иesky oboje terиovka), Physcia (terиovnнk), Xanthoria (terиnнk), Peltigera (hбvnatka), Lobaria (dщlkatec), Umbilicaria (pupkovka) – pшirostlб k substrбtu jen v jednom mнstм

stйlku lupenitм-keшниkovitou majн Cetraria (puklйшka), Pseudevernia, Evernia (vмtviиnнk)

Cladonia (dutohlбvka) – druhy s lupenitэm zбkladem stйlky a trинcнmi podecii, nesoucнmi apothecia

иistм keшниkovitй jsou druhy rodщ Usnea (provazovka), Alectoria (vousatec) – oboje epifytй, stйlky visн z vмtvн

k substrбtu zcela pшirostlй korovitй liљejnнky – Rhizocarpon (mapovnнk), Lecidea (љбleиka)

plodnice nejиastмji stopkatб apothecia vyrщstajнcн ze stromat; vшecka v theciu nebo v dutinм, za zralosti se jejich stмna rozpadб a tvoшн se sporami prбљkovitou hmotu – mazaedium, roznбљenй vмtrem

plodnice rщznэch typщ, vшecka unitunikбtnн, spory mnohobunмиnй

Graphis (ибrniиka) – liљejnнk tvoшнcн ибrkovitб hysterothecia prorбћejнcн skrz borku stromщ

u rodщ, kde se stromata nevytvбшejн, mщћe perithecium obklopovat spleќ hyf

kromм stromat tйћ tvorba sklerociн (tйћ sterilnн ъtvary, kterй ovљem neobsahujн perithecia; mohou bэt kromм houbovэch pletiv tvoшeny i pletivy napadenй rostliny)

podstata vэvoje plodnice je askohymeniбlnн, vшecka unitunikбtnн, inoperkulбtnн, spory dvou- aћ vнcebunмиnй

pшevaћuje nepohlavnн rozmnoћovбnн, tvorba blastokonidiн, иasto ve sporodochiнch

шбd zahrnuje saprofyty nebo fakultativnн parazity na rostlinбch, шнdиeji ћivoиiљнch


    Hypocrea (masenka) – barevnб stromata na dшevм, Nectria (rбћovka) – volnб иervenб perithecia na dшevм, Gibberella – modrб perithecia, produkuje gibereliny (rщstovй hormony rostlin), anamorfy z rodu Fusarium pщsobн choroby rostlin

parazity jsou druhy rodщ Hypomyces, Apiocrea (nedohub) na vшeckatэch a stopkovэtrusnэch houbбch, Cordyceps (housenice) na larvбch hmyzu

Claviceps (paliиkovice) – parazit trav, z napadenйho semenнku se vytvбшн sklerocium – pшezimujнcн ъtvar, ze kterйho dalљн sezуnu vyrostou stromata s perithecii; C. purpurea (p. nachovб) obsahuje jedovatй alkaloidy, vyuћнvanй i k vэrobм lйиiv

patшн sem rod Ceratocystis, zpщsobujнcн (zejmйna jeho anamorfy) tracheomykуznн onemocnмnн dшevin


    шбd Ophiostomatales – milimetrovб perithecia protaћenб v dlouhй rostrum (nмkolik mm), v nмm ostiolum vystlanй perifэzami

vшecka prototunikбtnн, zralй spory se seskupujн v шetнzky nebo zщstбvajн v kapiиce u ъstн peritheciн

saprofytй nebo vэznamnн parazitй, zpщsobujнcн tzv. tracheomykуzy dшevin – rщstem ve vodivэch pletivech zpщsobujн jejich ucpбnн a usychбnн korun a nбslednм celэch dшevin (nмkterй tйћ produkujн mykotoxiny)

tzv. “ambrosiovй houby” – patшн mezi vэљe uvedenй parazity, jsou roznбљeny kщrovci (urиitб forma symbiуzy)

Ophiostoma ulmi (anamorfa Graphium ulmi) – pщvodce grafiуzy jilmщ, hubнcн jilmy po celйm svмtм

vэvoj plodnice askohymeniбlnн, vшecka unitunikбtnн, inoperkulбtnн

vмtљina zбstupcщ jsou saprofytй, nмkteшн zhoubnн parazitй rostlin (Diaporthe – ибrovka)

vэvoj plodnice askohymeniбlnн, vшecka pseudounitunikбtnн, inoperkulбtnн, spory se uvolтujн po zeslizovatмnн stмn vшecek

saprofytй nebo koprofilnн druhy – Chaetomium (chlupatec) je rozkladaиem celulуzy, Neurospora je иastэm objektem genetickэch studiн

vэvoj plodnice askohymeniбlnн, vшecka unitunikбtnн nebo pseudounitunikбtnн, inoperkulбtnн (pod vrcholovэm pуrem majн zуnu s 1 nebo vнce prstenci)

pшevбћnм saprofytй na dшevм (Xylaria – dшevnatka, Hypoxylon – dшevomor), vzбcnмji parazitй dшevin (Ustulina – spбlenka)

tйћ nмkolik шбdщ, zde zmнnмn nejvэznamnмjљн Dothideales v љirљнm pojetн


    шбd Capnodiales, tzv. “иernм” – saprofytй ћijнcн epifyticky na listech a иerpajнcн ћiviny z vэmмљkщ rostlin a hmyzu (pшi vniknutн haustoriн do bunмk mohou i parazitovat)

samiин pohlavnн orgбny pшedstavujн archikarpy tvoшenй 1 nebo vнce askogony a jednнm trichogynem; k oplozenн dochбzн procesem gametangiogamie, spermatizace nebo somatogamie

vэvoj plodnice askolokulбrnн, tvoшн se askostroma, v nмm se vytvoшн dutiny a do nich vrщstajн vшecka a pseudoparafэzy; morfologicky jsou plodnice typu pseudoperithecia nebo odvozenэch typщ

vшecka bitunikбtnн, po prasknutн exoasku se endoaskus prodlouћн asi tшikrбt, spory se pшesunou do jeho vrcholovй ибsti a jsou aktivnм uvolтovбny

шбd zahrnuje ekologicky rщznй skupiny – saprofyty a parazity rostlin, шas, ћivoиichщ i jinэch hub

vэznamnэm parazitickэm rodem je Mycosphaerella (terиovka), resp. jejн anamorfy z rodщ Cladosporium, Phoma, Cercospora (jeden teleomorfnн rod mб vнce anamorfnнch s rщznэmi typy konidiн)

druhy rodu Venturia (anamorfy Fusicladium) zpщsobujн strupovitost na rщznэch ovocnэch stromech

vэvoj plodnice je u studovanйho rodu Dermatocarpon askohymeniбlnн (platн pro celэ шбd?), ale vшecka bitunikбtnн, plodnice perithecia nebo pseudoperithecia; nepohlavnн pyknospory se tvoшн v pyknidбch

osнdlujн hlavnм anorganickй substrбty, suchozemskй i vodnн (Verrucaria, Dermatocarpon – nitroplodka)

rщznй pojetн љншe tйto skupiny

– buп zahrnuje pouze druhy, u nichћ se nevytvбшн teleomorfa (ћijн tedy v mitotickй holomorfм – rozmnoћujн se pouze mitosporami, pшнp. “pшesedlaly” na parasexuбlnн proces) nebo teleomorfa nenн znбma (v pшirozenэch podmнnkбch nevznikб anebo vznikб, ale zatнm nebyla objevena spojitost s danou anamorfou) => po objevenн spojitosti s teleomorfou jsou pak takovйto druhy zaшazeny do pшirozenйho systйmu a z takto pojatйho systйmu Fungi imperfecti vypadnou

– anebo (podle mйho logiиtмjљн pojetн) zahrnuje anamorfy vљech druhщ, tedy i tмch, u kterэch teleomorfa znбma je (soubмћnм jsou samozшejmм klasifikovбny v pшirozenйm systйmu); u vмtљiny tмchto druhщ je anamorfa pшevlбdajнcнm stadiem, ke tvorbм teleomorfy dochбzн vzбcnмji

podle vlastnostн mycelia (pшehrбdkovanй, jednojadernй buтky, jednoduchй pуry v pшehrбdkбch) lze soudit, ћe Deuteromycotina reprezentujн pшevбћnм anamorfy vшeckatэch hub

ke genetickэm kombinacнm dochбzн prostшednictvнm parasexuбlnнho procesu: styk dvou haploidnнch myceliн => vytvoшenн mщstkщ => jimi pшejdou jбdra => heterokaryotickй mycelium => v nмm mщћe dojнt ke splэvбnн jader (rщznэch i shodnэch genotypщ) => diploidnн jбdra => bмhem jejich dмlenн nastane mitotickэ crossing-over => tvoшн se diploidnн mycelium a konidie => haploidizace bez meiozy – v anafбzi chromosomy nerovnomмrnм rozdмleny k pуlщm => nмkterй haploidnн konidie odliљnй od rodiиovskэch

tнmto procesem je zabezpeиena genetickб promмnlivost a tнm i pшizpщsobivost zmмnбm podmнnek

systйm se zdaleka nemusн krэt v pojetн rodщ a druhщ se systйmem pшitozenэm, v nмmћ jsou klasifikovбny teleomorfy (1 teleomorfnн rod mщћe mнt druhy ve vнce anamorfnнch a naopak <= dбno tнm, ћe jeden teleomorfnн rod i druh mщћe tvoшit vнce typщ konidiн a naopak rщznй teleomorfnн rody tvoшн konidie, pшнp. konidiomata stejnйho typu)

historicky systйm zaloћen na morfologii konidiн (dnes jiћ ustupuje do pozadн)

v souиasnosti preferovбno иlenмnн podle tvorby mycelia a konidiomat (obdoby plodnic)


    pomocnб tшнda Blastomycetes – nesporogennн (imperfektnн) kvasinky

zahrnuje kvasinkovitб stadia vшeckatэch i stopkovэtrusnэch hub

stйlka jednobunмиnб (max. puиivй pseudomycelium, vzбcnм tvoшн i vlбknitй mycelium)

rozmnoћovбnн tvorbou blastospor, vzбcnм arthrospor

primбrnм saprofytй, nмkterй druhy fakultativnм parazitickй

i patogennн zбstupci, pщsobнcн onemocnмnн od dermatomykуz po vбћnй choroby celйho organismu – Cryptococcus (anamorfa r. Filobasidiella), Candida albicans

Rhodotorula – kvasinkovitб stadia snмtн, Torulopsis – zшejmм anamorfy pravэch kvasinek

konidie vznikajн pшнmo na myceliu nebo na konidioforech (mohou bэt pospojovanй v korйmie = synnemata nebo sdruћenй v loћiscнch = sporodochiнch), иasto se tvoшн tlustostмnnй chlamydospory

nejpoиetnмjљн skupina imperfektnнch hub, vмtљinou anamorfy vшeckatэch; saprofytй i parazitй

vмtљina druhщ mб znбmy teleomorfy, kterй jiћ byly zmнnмny v systйmu pododdмlenн Ascomycotina – Aspergillus, Penicillium, Paecilomyces (Eurotiales), Graphium (Ophiostomatales), Oidium (Erysiphales), Monilia, Botrytis (Leotiales), Tubercularia, Fusarium (Hypocreales), Cladosporium, Cercospora (Dothideales)

konidie se tvoшн z konidiogennнch bunмk v ohraniиenэch ъtvarech – acervulech (podle starљнho иlenмnн шбd Melanconiales) – nebo uzavшenэch lahvicovitэch pyknidбch (starљн шбd Sphaeropsidales; tyto шбdy opuљtмny pro шadu pшechodnэch typщ)

mohou se vytvбшet i stromatickй ъtvary, do nichћ jsou pyknidy zanoшeny

tшнda zahrnuje saprofyty (Phoma) i mnohй fytopatologicky vэznamnй druhy (Septoria, Ascochyta aj.)

rod Sclerotium zahrnuje sklerociovй typy, Rhizoctonia, Rhizomorpha rhizomorfy stopkovэtrusnэch hub, patшн sem i lichenizovanй typy (Lepraria aj.)

v tomto podobnost s vшeckatэmi houbami, ale zбsadnн rozdнl – bazidiospory se tvoшн exogennм na stopkбch vyrщstajнcнch z bazidie – sterigmatech (nejиastмji po 4, ale poиet mщћe bэt 2-8)

ve stмnм pшehrбdek vytvoшeny dolipory – pуry, jejichћ obм strany jsou kryty membrбnovou иepiиkou – parentosomem (dolipory nejsou vytvoшeny u vљech stopkovэtrusnэch hub, napш. u rzн)

hlavnн sloћkou vнcevrstevnй bunмиnй stмny je chitin

pohlavnн proces vede ke vzniku dikaryotickйho sekundбrnнho mycelia – v nмm probнhajн konjugovanй mitуzy spojenй s tvorbou pшezek (zajiљќujн rovnomмrnй rozdмlenн + a – jader do dceшinnэch bunмk; ne u vљech skupin k tvorbм pшezek dochбzн) => na sekundбrnнm myceliu dochбzн k tvorbм plodnic (nenн иasovм a prostorovм vбzбna, nemusн se tvoшit hned a v mнstм somatogamie – naopak, dikaryotickй mycelium mщћe rщst шadu let bez vytvoшenн plodnic; zde je zбsadnн rozdнl oproti vшeckatэm houbбm)

hyfy tvoшнcн plektenchymatickб pletiva v plodnicнch jsou nмkdy oznaиovбny jako terciбlnн mycelium, aиkoli se jednб v podstatм stбle o mycelium sekundбrnн

z hlediska ћivotnнho cyklu jsou Basidiomycota dikaryonty – znaиnм omezena je dйlka ћivota haploidnнho primбrnнho mycelia a diploidnн fбzi pшedstavuje jedinб buтka

pro pohlavnн rozmnoћovбnн je typickй, ћe se vщbec nevytvбшн gametangia

nejиastмjљнm pohlavnнm procesem je somatogamie dvou myceliн (vzбcnмji rovnou bazidiospor), u rzн se setkбme s gametosomatogamiн (oplodnмnн hyfy spermaciн)

bazidie je koncovou buтkou dikaryotickй hyfy, oddмlenou pшниnou pшehrбdkou

karyogamie a meioza mohou bezprostшednм navazovat v tйћe buтce, nebo mщћe bэt odliљena probazidie (v nн dochбzн ke karyogamii) a metabazidie (mнsto meioze)

dмlenн bazidiн podle jejich stavby: nepшehrбdkovanб holobazidie Ч pшehrбdkami rozdмlenб (podйlnм nebo pшниnм) fragmobazidie

dмlenн podle postavenн vшetйnka pшi meiozi: chiastickб (vшetйnko v pшниnй poloze, bazidie bэvб “tlustб”) Ч stichickб (vшetйnko v podйlnй poloze, bazidie obvykle љtнhlб, protбhlб)

tvorba spor: haploidnн jбdra po meiozi projdou sterigmaty ven z buтky a obalн se bun. stмnou

mнsto, kde spora pшirщstб na sterigma, se nazэvб hilum (obvykle zde je i klниnн pуr, ale mщћe bэt takй na vrcholovй stranм spory)

z bazidiн hymenomycetoidnнch jsou spory aktivnм odmrљќovбny (balistospory), zatнmco z gastroidnнch se pasivnм uvolтujн (tvorba tмchto typщ bazidiн neodpovнdб pшesnм skupinбm rouљkatэch hub a bшichatek)

bazidiospory jsou rщznйho tvaru i velikosti, majн rщznй barevnй reakce na chemickб иinidla (cyanofilnн, amyloidnн, dextrinoidnн) – pomщcka pшi urиovбnн

jsou vћdy jednobunмиnй, vмtљinou jednojadernй

klниenн bazidiospor – zбkladnн typ je klниenн hyfou (=> primбrnн mycelium), kromм tohoto mohou z bazidiospor klниit jednotlivй buтky (kvasinkovitй buтky, konidie nebo sekundбrnн spory, pouze u nмkterэch шбdщ ze skupiny Heterobasidiomycetes)

zбkladnн dмlenн na typy hymeniбlnн a geastrбlnн

hymeniбlnн plodnice jsou charakterizovбny pшнtomnostн hymenia (buп pokrэvб celэ povrch plodnice, nebo jen specializovanou ибst povrchu – hymenofor (lupeny, rourky, ostny, pуry, lamely, i hladkэ hymenofor); v hymeniu se kromм bazidiн tvoшн sterilnн buтky zakonиujнcн hyfy (cystidy aj.)

v geastrбlnнch plodnicнch se bazidie tvoшн uvnitш v glebм, obalenй peridiн

holothecium – rozlitб, kyjovitб, keшниkovitб, hymenium pokrэvб celэ povrch plodnice

pilothecium – plodnice jednoletб, s jednorбzovэm vэvojem, diferencovanб na klobouk a tшeт, hymenofor pokrэvб spodnн ибst klobouku; u plodnic tohoto typu se vytvбшн plachetky: velum universale, kryjнcн celou plodnici, z nмjћ po roztrhбnн zbэvб pochva na bбzi tшenм nebo strupy na vrcholu klobouku, a velum partiale, kryjнcн mladэ hymenofor, jehoћ pozщstatkem je pak prsten nebo pavuиinka na tшeni anebo cбry na okraji klobouku

krustothecium – plodnice s postupnэm vэvojem (pшirщstajнcн), jedno- nebo vнceletб, mщћe a nemusн bэt иlenмna na klobouk a tшeт, hymenofor pokrэvб spodnн ибst klobouku (nebo nerozliљenй plodnice)

typy geastrбlnнch plodnic (vљechny uzavшenй):

– plektothecium – plodnice s roztrouљenэmi bazidiemi

– lysothecium, schizothecium – uvnitш plodnice jsou dutiny vystlanй hymeniem

– aulaiothecium – plodnice, do jejнhoћ nitra vrщstajн lamely, pokrytй hymeniem

– klathrothecium – gleba je rozdмlena vмtvenэmi lamelami a v dobм zralosti vynesena nahoru pшнdatnэm receptakulem

– zбkladnнm typem jsou hyfy generativnн – tenkostмnnй, vмtvenй pшehrбdkovanй, dбvajн vznik bazidiнm

– odvozenй typy jsou pak hyfy skeletovй – tlustostмnnй, nevмtvenй, nepшehrбdkovanй

– pшнpadnм jeљtм vazbovй = ligativnн – tlustostмnnй, vмtvenй, nepшehrбdkovanй, oproti skeletovэm tйmмш nemajн lumen

pletivo je pak monomitickй (jen generativnн hyfy, ty jsou vћdy pшнtomny), dimitickй (generativnн + skeletovй), amfimitickй (gener. + ligativnн) nebo trimitickй (vљechny tшi typy hyf)

vэznamnб je symbiуza s cйvnatэmi rostlinami – mykorhiza (vzбjemnэ podнl na vэћivм a ochranм, odumшenн jednoho partnera иasto vбћnм oslabн i druhйho)

ektotrofnн mykorhiza – hyfovэ plбљќ obaluje koшнnky, houba pronikб jen do mezibunмиnэch prostor (pшevlбdб u dшevin)

endotrofnн mykorhiza – hyfy pronikajн do bunмk rostlin, vнce u bylin

hospodбшsky vэznamnй jsou kromм fytopatogennнch parazitщ houby rozklбdajнcн celulуzu a lignin – “dшevokaznй” houby

шada zбstupcщ zejmйna “masitэch” hub jsou vyhledбvanй jedlй houby, u nмkterэch jsou vyuћнvбny halucinogennн lбtky

minimum je lichenizovanэch hub, jen nмkterй druhy (nejsou zde ohraniиenй taxonomickй skupiny zahrnujнcн lichenizovanй zбstupce)

stopkovэtrusnй houby znбmy ze starљнch tшetihor, symptomy na cйvnatэch rostlinбch pшisuzovanй napadenн parazitickэmi zбstupci znбmy jiћ z kшнdy

z bazidiospor klнин hyfy nebo kvasinkovitй buтky, sekundбrnн spory nebo mikrokonidie

primбrnн mycelium mщћe bэt dйletrvajнcн (u mikrocyklickэch rzн je dokonce jedinou formou vegetativnн stйlky)

pohlavnн proces – vznik sekundбrnнho mycelia: somatogamickб hyfogamie, kopulace bazidiospor (Tilletiales) nebo gameto-somatogamie (Uredinales)

pуry v pшehrбdkбch hyf jsou rщznэch typщ – jednoduchй, se zбtkou i mohou zcela chybмt

bazidie rщznэch typщ (stichickй i chiastickй, fragmo- i holobazidie, hymenomycetoidnн i gastroidnн), tvoшн se v hymeniu, pшнmo na myceliu nebo na sekundбrnнch sporбch

v aktuбlnнm pojetн tшнdy Urediniomycetes a Ustilaginomycetes; tйћ byly k Heterobasidiomycetes pшiшazovбny шбdy z nynмjљн tшнdy Agaricomycetes, podtшнdy Tremellomycetidae

intercelulбrnн mycelium vysнlб haustoria do bunмk hostitele => zpщsobujн hypertrofie, hyperplazie

na myceliu jsou jednoduchй pуry (nejsou vytvoшeny dolipory), hyfy bez pшezek

netvoшн se plodnice, zato se vytvбшн nмkolik typщ nepohlavnнch spor

шada druhщ bмhem svйho ћivotnнho cyklu stшнdб hostitele (heteroecickй, dioecickй = dvoubytnй), nмkterй druhy proћijн celэ ћivotnн cyklus na jednom hostiteli (autoecickй, monoecickй = jednobytnй)

vэvojovэ cyklus dvoubytnй rzi: na mezihostiteli bazidiospora vyklнин v hyfu => haploidnн mycelium infikuje tkбnм => pod svrchnн epidermis se tvoшн loћisko – spermogonium (oznaи. 0) => na nмm se z hyf odљkrcujн spermacie – samин gamety, spolu s nimi se vytvбшн sladky “nektar” => ve spermogoniнch vyrщstajн takй receptivnн hyfy => hmyz sajнcн “nektar” na nм pшenese spermacie => oplozenн => dikaryotickб buтka => sekundбrnн mycelium => vytvбшн se a epidermis prorбћejн loћiska – aecia (prбљilky, oznaи. I) => aeciospory => infekce hlavnнho hostitele (u autoecickэch rzн tйhoћ hostitele) => vэvin dikaryotickйho mycelia => tvorba loћisek – urediн (II) => urediospory => dalљн љншenн nбkazy bмhem vegetaиnн sezуny => pшed dozrбnнm hostitele se vytvoшн loћiska – telia (III) => teliospory – oproti krбtce ћijнcнm a ihned klнинcнm urediosporбm jsou sporami pшetrvбvajнcнmi a nejsou infekиnн => v teliosporбch karyogamie – fungujн jako probazidie => vyklнин z nich bazidie (pшниnм pшehrбdkovanй) => v nich meioza => bazidiospory (IV)

шada druhщ mб ћivotnн cyklus zkrбcenэ o jednu nebo vнce fбzн

pravdмpodobnм se jednб o nejprimitivnмjљн stopkovэtrusnй houby – hyfy nemajн pшezky a dolipory, dlouhб haploidnн fбze, gameto-somatogamie, vнce stadiн nepohlavnнch spor

parazitй cйvnatэch rostlin – druhy rodщ Puccinia (na travбch aj., rщznн mezihostitelй), Uromyces (na bobovitэch aj.), Phragmidium a Gymnosporangium (na rщћovitэch)


    шбd Septobasidiales – specializovanн parazitй (nebo symbionti?) иervcщ

mycelium porщstб povrch rostliny, pronikб haustorii do tмla иervce – zde zнskбvб ћiviny, kterй on saje z rostliny; naopak je chrбnмn nмkolikavrstevnou strukturou, kterou hyfy na substrбtu vytvбшejн

na povrchovй vrstvм tvorba hymenia (pшниnм pшehr. bazidie) a spor – roznбљн je hmyz pronikajнcн z hyfovй struktury ven

pozn.: novм je tйto podtшнdy шazen i шбd Urocystales, zahrnujнcн rody, patшнcн v tradiиnнm systйmu k mazlavэm snмtнm

sekundбrnн mycelium vznikб kopulacн primбrnнch myceliн nebo primбrnнho mycelia s bazidiosporou nebo dvou sekundбrnнch spor (vypuиivљнch z bazidiospory); иasto se tvoшн kvasinkovitй stadium nahrazujнcн primбrnн mycelium

sekundбrnн mycelium – jednoduchй pуry, tvorba pшezek, intercelulбrnн s haustorii (шнdиejн intracelulбrnн)

netvoшн se plodnice, na dikaryotickйm myceliu se tvoшн tlustostмnnй teliospory (= chlamydospory) => v nich dojde ke karyogamii => vyklнин tzv. promycel => v nмm meioza – stбvб se metabazidiн (pшниnм pшehr.) => tvorba bazidiospor = sporidiн (kaћdй jбdro v metabazidii se jeљtм mitoticky rozdмlн na 2 => pшejdou do bazidiospor) => ty pak spolu kopulujн rovnou anebo kopulujн buтky z nich vypuиivљн => dikaryotickй mycelium => infekce => иastй napadenн embrya, po vyklниenн snмќ prorщstб rostlinou a projevн se aћ v dospмlosti pшemмnou obsahu plodu v masu chlamydospor

nepohlavnн rozmnoћovбnн – hyfy prorбћejнcн na povrch hostitele odљkrcujн dikaryotickй blastospory => dalљн infekce

vysoce specializovanн (nejen na hostitele, ale i jen na nмkterй nadzemnн orgбny – listy, kvмty aj.) parazitй cйvnatэch rostlin – druhy rodu Ustilago (na travбch), Cintranctia caricis (na ostшicнch)

taktйћ parazitickй houby, na rozdнl od podtшнdy Ustilaginomycetidae majн holobazidie

nevytvбшн se primбrnн mycelium, na dikaryotickйm myceliu primitivnн dolipory (ale jeљtм i jednoduchй pуry), majн holobazidie

na dikaryotickйm myceliu se tйћ tvoшн teliospory (chlamydospory), z nichћ klнин promycel – meioza nмkdy v nмm a nмkdy uћ v chlamydospoшe => pak pшesun haploidnнch jader do promycelu => z nмj pak holobazidie (promycel je tedy uћ vlastnм metabazidiн) => tvorba bazidiospor => kopulujн jeљtм na bazidii pomocн kopulaиnнch kanбlkщ => pшesun jбdra z jednй do druhй => ta pak vyklнин hyfou nebo sekundбrnнmi sporami (nikdy puиenнm)

hostitele infikuje dikaryotickб hyfa, nejиastмji v pщdм pшi klниenн rostliny (infekce nenн pшedem v embryu!)

obligбtnн parazitй cйvnatэch rostlin, v napadenэch orgбnech иasto vytvбшн pшi tvorbм chlamydospor pбchnoucн loћiska se zbytky hyf (druhy rodщ Tilletia aj.)

k tomuto шбdu zшejmм patшн tzv. bazidiogennн kvasinky, znбmй jako anamorfy Sporobolomyces)


    шбd Exobasidiales – vysoce specifiиtн parazitй, intercelulбrnн mycelium s haustorii

na povrchu hostitele se tvoшн holobazidie

napadajн zбstupce nмkterэch иeledн rostlin (nбdory, skvrny na listech, deformace), Exobasidium vaccinii – иervenobнlй skvrny na brusnicнch

bazidiospory klнин vћdy hyfou, nevytvбшejн se kvasinkovitй ъtvary (v pшirozenэch podmнnkбch)

sekundбrnн mycelium vznikб vћdy somatogamiн (hyfogamiн), u vмtљiny zбstupcщ (jsou vэjimky) se tvoшн pшezky a dolipory s perforovanэm parentosomem

bazidiospory jednobunмиnй, tйmмш vћdy se tvoшн plodnice (vэjimkou je pбr drobnэch шбdщ, ze zde zmнnмnэch jen Filobasidiales)

vэjimeиnм dochбzн k tvorbм konidiн (anamorfnнho stadia), a to vћdy na dikaryotickйm myceliu, pшнpadnм na plodnicнch

poznбmka: se systйmem tйto skupiny zшejmм vнc neћ u kterйkoli jinй “zamбval” nбstup molekulбrnн taxonomie; je dost moћnй, ћe (aћ opadne prvotnн nadљenн “sekvence nade vљe”) se ukбћe, ћe zaшazenн nмkterэch taxonщ (pшesuny mezi шбdy) je potшeba brбt s rezervou :o)

houby s rozdмlenou bazidiн (fragmobazidiн) a/nebo tvorbou kvasinkovitэch stadiн

somatogamie => sekundбrnн mycelium s pшezkami, dolipory s parentosomy; na myceliu i tvorba konidiн

bazidie pшниnм rozdмlenб s dlouhэmi sterigmaty

bazidiospory klнин hyfou, konidiemi nebo sekundбrnнmi sporami

vмtљinou dшevnн saprofytй, druhotnм parazitй, i parazitй hub (Tremella – rosolovka)

Filobasidiella neoformans – v anamorfм Cryptococcus neoformans patogen, pщvodce vбћnй nemoci

na sekundбrnнm myceliu mohou a nemusн bэt vytvoшeny pшezky a dolipory

fragmobazidie rщznэch typщ, pшниnм nebo podйlnм pшehrбdkovanй (mohou bэt i nepravidelnм dмlenй – Patouillardina mб bazidie dмlenй nepravidelnм podйlnм i pшниnм), zшetelnб diferenciace na pro- a metabazidii

bazidiospory klнин hyfou, konidiemi nebo sekundбrnнmi sporami, tvoшн se i kvasinkovitй buтky

pшedevљнm saprofytй na tмlech rostlin (Hirneola – ucho, Auricularia – boltcovitka, Exidia – иernorosol, Pseudohydnum – rosolozub), vzбcnмji parazitй

na sekundбrnнm myceliu tvorba pшezek a doliporщ s parentosomem

bazidie se vytvбшejн v hymeniu na povrchu plodnice, jsou specifickйho typu – holobazidie rozvмtvenй ve dvм prosterigmata, nesoucн sterigmata se sporami

bazidiospory klнин hyfou nebo konidiemi

dшevnн saprofytй – Dacrymyces (kropilka, bochбnkovitй plodnice), Calocera (krбsnorщћek, keшниkovitй pl.)

houby s nerozdмlenou bazidiн (holobazidiн), netvoшн kvasinkovitб stadia

bazidie hymenomycetoidnнho typu, spory aћ na vэjimky aktivnм odmrљќovбny (balistospory)

plodnice gymnokarpnн (od poибtku otevшenй) nebo hemiangiokarpnн (doиasnм uzavшenй 1 nebo 2 plachetkami – velum partiale, velum universale)

zбkladnнm znakem je angiokarpnн vэvoj plodnice – uzavшenб aћ do dozrбnн spor

bazidie gastroidnнho typu – bazidiospory pasivnм uvolтovбny (odlamujн se ze sterigmat), roznбљeny vмtrem, vodou, ћivoиichy

povrch plodnice uzavнrб vмtљinou dvouvrstevnб okrovka (peridie), samotnэ vnitшek plodnice pak tvoшн teшich (gleba)

bazidie se tvoшн volnм v celйm teшichu nebo na hymeniu, kterй pokrэvб povrch jeho vnitшnнch prostor (komщrek)

bмhem zrбnн se pletivo teшichu rozruљuje => shluky hyf tvoшнcн kapilicium

k uvolnмnн spor dojde po rozruљenн peridie a obnaћenн teшichu

dшevnн houby, saprofytй nebo fakultativnн (i obligбtnн) parazitй


    charakteristiиtн zбstupci: Fomes a Fomitopsis (иesky obojн troudnatec, kopytovitй plodnice), Daedalea (sнќkovec, protaћenй aћ lamelovitй pуry), Heterobasidion (koшenovnнk, “metla” smrkovэch kultur), Ganoderma (lesklokorka), Trametes (outkovka), nмkterй druhy jsou v mlбdн jedlй – Laetiporus (sнrovec), Fistulina (pstшeт)

vlastnн rod Polyporus (choroљ) – houby s dobшe odliљenэm tшenмm a kloboukem a pуrovitэm hymenoforem

Lentinus (houћevnatec) s lupenitэm hymenoforem (vznik paralelnм s lupeny hub шбdu Agaricales – pшнklad evoluиnн konvergence)

kromм vэљe uvedenэch zahrnuje i dшevnн saprofyty nebo fakultativnн parazity tvoшнcн rozlitй plodnice s hymeniem na povrchu; hymenofor hladkэ – pшнkladem je rodu Corticium (kornatec), pшнpadnм ostny nebo pуry

“kvмtбkovitй” plodnice vytvбшн Sparassis (kotrи)

patшн sem шada rodщ obsahujнcнch vyhledбvanй jedlй houby – Macrolepiota (bedla), Agaricus (ћampion), Armillaria (vбclavka), nмkterй druhy rodщ Tricholoma, Lepista (иirщvky) aj.

stejnм vэznamnй jsou ale i jedovatй houby z rodщ Amanita (muchomщrka), Entoloma (zбvojenka), Inocybe (vlбknice) nebo Cortinarius (pavuиinec)


    nejdщleћitмjљн иeledi:

Agaricacaeae (ћampionovitй) – sem patшн ћampiony (peибrky) a bedly

Coprinaceae (hnojnнkovitй) – majн gastroidnн bazidie, spory se uvolтujн dнky autolэze plodnic

Tricholomataceae (иirщvkovitй) – v љirљнm pojetн sem patшн иirщvky, strmмlky, љpiиky, helmovky, vбclavky, љќavnatky aj.

Pluteaceae (љtнtovkovitй) – vedle dшevnнch љtнtovek sem nynн patшн i houby muchomщrkovitй

Entolomataceae (zбvojenkovitй) – vedle jedovatэch druhщ i dobrй jedlй (napш. podtrnka)

Cortinariaceae (pavuиincovitй) – nejrozsбhlejљн a na urиovбnн nejobtнћnмjљн skupina, шada jedovatэch druhщ pavuиincщ a vlбknic

brzy se rozpadб exoperidie, endoperidie se otvнrб aћ za zralosti pуrem nebo praskб, nмkdy spodnн ибst plodnice zщstбvб sterilnн (tzv. subgleba)

zбstupci jsou vмtљinou saprofytй na nelesnнch stanoviљtнch, vzбcnмji rostou i na dшevм – Lycoperdon (pэchavka), Bovista (prбљivka)

dalљн bшichatkovб иeleп Nidulariaceae – pozemnн schizothecia, v mlбdн krytб tenkou blankou (epifragmou)

plodnice v dospмlosti nбlevkovitй, epifragma praskб a obnaћuje na dnм “nбlevek” teшich, jenћ se mezitнm rozpadl na nмkolik tмlнsek – peridiol (peciиek)

kaћdб peridiola obsahuje jednu komщrku teшichu (nedochбzн k tvorbм kapilicia), je pшichycena ke stмnм (= peridie) vlбknitэm poutkem (funikulus) => za deљtм nacucбnн => vymrљtмnн peridioly a jejн uchycenн nмkde venku

saprofytй na pщdм nebo dшevм – Cyathus (инљenka)


шбd Boletales – hemiangio- (vytvoшeno velum partiale) nebo gymnokarpnн pilothecia s hymenoforem rourkatэm, vzбcnмji lupenitэm (snadno se oddмluje od duћniny klobouku)

pшevбћnм mykorhiznн houby – nejvмtљнm rodem je Boletus (hшib), pod kterэ jsou иasto zaшazovбny i rody Suillus (klouzek), Xerocomus (suchohшib) nebo Leccinum (kozбk); z lupenitэch majн vэznam Gomphidius (slizбk) nebo Paxillus (иechratka)


    do шбdu Boletales jsou aktuбlnм шazeny bшichatky tvoшнcн na rhizoidбlnнm myceliu pozemnн nebo ибstecne podzemnн plektothecia s tuhou peridiн – иeleп Sclerodermataceae

saprofytй v lesнch i mimo nм, nмkterй druhy mykorhiznн – Scleroderma (pestшec)

s hшiby je pшнbuznб i resupinбtnн rouљkatб houba neblaze proslulб v budovбch – Serpula lacrymans (dшevomorka domбcн)

saprofytй nebo mykorhiznн houby – Thelephora (plesтбk), Sarcodon (loљбk)


шбd Russulales – pilothecia hemiangiokarpnн (ale s vzбcnм vyvinutэm velem)

charakteristickэm znakem шбdu je pшнtomnost sfйrocyst – kulovitэch bunмk, vzniklэch pшemмnou bunмk hyf (hyfy zde netvoшн pшezky); duћnina je pak kшehkб, lбmavб

pшevбћnм mykorhitickй druhy, u nбs zбstupci dvou velkэch rodщ – Russula (holubinka) a Lactarius (ryzec), jenћ je kromм sfйrocyst charakteristickэ jeљtм ronмnнm mlйиnй tekutiny pшi poranмnн (pшнtomnost mlйиnic v pletivu – u holubinek jsou takй vytvoшeny, ale bez obsaћenйho “mlйka”)


    do шбdu Russulales jsou aktuбlnм шazeny i nмkterй houby s plodnicн resupinбtnн (Stereum – pevnнk), keшниkovitou (Hericium – korбlovec) nebo kloboukatou s ostnitэm hymenoforem (Auriscalpium – lћiиkovec)

dшevnн houby, saprofytй i vбћnн parazitй dшevin – Phellinus (ohтovec), Inonotus (rezavec)

buп mykorhiznн houby nebo dшevnн saprofytй aћ fakultativnн parazitй

plodnice keшниkovitй – Clavulina (kuшбteиko) nebo kloboukatй s lamelami – Cantharellus (liљka) иi ostny – Hydnum (liљбk)

teшich mб pшнdatnou strukturu – receptakulum, mб ъlohu nosiиe, kterэ dozrбvajнcн teшich vynese na povrch (tlakem rostoucнho receptakula praskб peridie pщvodnм kryjнcн plodnici)

na povrchu zralйho teшichu se vytvoшн mazlavб pбchnoucн hmota, lбkajнcн mouchy aj, hmyz, kterэ pak roznбљн spory

pщdnн saprofytй – Phallus (hadovka)

иeleп Geastraceae – plodnice jsou schizothecia krytб vнcevrstevnou okrovkou – exoperidie zбhy praskб, hvмzdicovitм se rozestupuje a obnaћuje teшich krytэ tenkou endoperidiн (ta praskб za zralosti)

saprofytй na lesnнch i nelesnнch stanoviљtнch – Geastrum (hvмzdovka)

mezi vшeckatэmi houbami nalezneme шadu rodщ, иeledн i nмkterй шбdy pouze s lichenizovanэmi zбstupci, u stopkovэtrusnэch jde nanejvэљ o rody, ale v шadм pшнpadщ obsahuje jeden rod lichenizovanй i nelichenizovanй druhy (Omphalina)

druhy hub tvoшнcн liљejnнky jsou obvykle specificky lichenizovanй, neschopnй samostatnйho ћivota

problematickй je zaшazenн Geosiphon pyriforme (Zygomycota), tvoшнcнho symbiуzu se sinicemi, kterй jsou vљak ve stйlce lokalizovбny ve vezikulech (nejde tedy o bмћnэ typ liљejnнkovй stйlky)

nejиastмjљнmi fotobionty jsou zelenй шasy, po nich sinice a v ojedinмlэch pшнpadech rщznobrvky a chaluhy

fotobionty liљejnнkщ jsou bмћnм шasy (Trebouxia aj.) nebo sinice (Nostoc aj.), kterй se vyskytujн jak volnм, tak vбzanй v symbiуze s houbou

jeden druh шasy nebo sinice mщћe bэt fotobiontem mnoha (i systematicky zcela nepшнbuznэch) lichenizovanэch hub

pшнmэ kontakt mezi buтkami jednotlivэch sloћek (ale nemusн k nмmu dojнt) – z hyf mykobionta pronikajн haustoria do bunмk fotobionta

spojenн vнce mykobiontщ s jednнm fotobiontem – mщћe vйst ke vzniku parasymbiуzy (souиasnй symbiуzy obou mykobiontщ s tнm fotobiontem), ale takй mщћe “novэ” mykobiont zlikvidovat “starйho” (stбvajнcнho)

naopak setkбnн jednoho mykobionta s vнce fotobionty => vznik cefalodiн – vэbмћkщ na povrchu stйlky, ve kterэch je dalљн fotobiont lokalizovбn

pшнpad polysymbiуzy – s liљejnнkem ћije v symbiуze Azotobacter

ve vztahu myko- a fotobionta nemusн jнt vћdy o pravou symbiуzu – jde i o pшнpady, ћe houba ћije saprofyticky na odumшelэch buтkбch fotobionta, nebo dochбzн i k parazitismu z jednй i druhй strany (=> vede k teoriнm, ћe v liљejnнku jde obecnм o “kontrolovanou” formu parazitismu – инm fylogeneticky starљн, tнm ustбlenмjљн)

stйlka homeomerickб – buтky fotobionta a vlбkna mykobionta volnм rozptэleny mezi sebou; tyto liљejnнky mнvajн stйlku rosolovitй konzistence (pod tento typ lze zaшadit i vlбknitй liљejnнky – vlбkno fotobionta obklopenй hyfami mykobionta)

stйlka heteromerickб – diferencovanб na jednotlivй vrstvy:

svrchnн kщru tvoшн pevnй izodiametrickй buтky mykobionta (mechanickб ochrana a omezenн vэparu),

– ve vrstvм gonidiovй jsou buтky fotobionta, mezi nimi шнdce hyfy (pronikajн do bunмk haustorii nebo ne),

– vrstva dшeтovб obsahuje rozvolnмnб vlбkna mykobionta,

– pшнpadnм je u nмkterэch vytvoшena spodnн kщra stejnй stavby jako svrchnн (v nн bэvajн vytvoшeny “otvory”, jimiћ pronikб dшeтovб vrstva na podklad – tzv. cyfely – slouћн pro иerpбnн vody a ћivin; je-li namнsto “otvorщ” spodnн kщra pшeruљena, mluvнme o pseudocyfelбch)

tvar heteromerickэch stйlek urиuje mykobiont, zatнmco tvar homeomerickэch stйlek spнљe fotobiont

podle morfologie dмlнme vlastnм jen heteromerickй stйlky; homeomerickй jsou rosolovitй (dнky slizu cyanobionta), vlбknitй nebo tzv. leprariovй (prбљkovitй, rozpadavй – anamorfnн stadium)

stйlka korovitб je celou svou plochou pшirostlб (nebo vrostlб) na substrбt, obvykle chybн spodnн kщra

stйlka lupenitб je taktйћ ploљe rozloћenб, ale k podkladu pшirщstб jen nмkterэmi mнsty, ибst zlaloиnatмlй stйlky mщћe od podkladu odstбvat; na spodnн stranм stйlky bэvajн vytvoшeny tzv. rhiziny – “koшenujнcн” svazky hyf vrщstajнcн do substrбtu

stйlka keшниkovitб je v kontaktu se substrбtem jen svojн “bбzн”, je vystoupavб nebo naopak visнcн (“vousatб” u epifytickэch druhщ), je charakteristickб radiбlnн stavbou (na prщшezu tvoшн vrstvy korovб, gonidiovб a dшeтovб soustшednй kruhy, nejsou “nad sebou” jako u ploљe rozloћenэch stйlek)

pшechodnэm typem je stйlka dimorfickб – ибst stйlky je lupenitб (thallus horizontalis) a ибst keшниkovitм vystoupavб (thallus verticalis)

keшниkovitй ъtvary – podecia – na svйm vrcholu nesou plodnice (napш. u dutohlбvek)

spoleиnй љншenн obou sloћek zajiљќuje rozmnoћovбnн nepohlavnн

nejjednoduљљнm typem je fragmentace stйlky a rщst novэch stйlek z ъlomkщ

o nмco sloћitмjљн typ pшedstavujн soredie – ибsteиky stйlky tvoшнcн se na povrchu, obsahujнcн buтky fotobionta propletenй hyfami houby => jejich odlomenн od stйlky vede k љншenн

soredie se tvoшн buп nahodile na povrchu stйlky, nebo na urиitэch okrajovэch ибstech zvanэch sorбly

odvozenэm typem rozmnoћovacнch ъtvarщ jsou isidie – vбlcovitй vэrщstky z povrchu stйlky, v nichћ je zachovбna heteromerickб stavba vљech tшн vrstev => taktйћ љншenн jejich odlomenнm

bэvajн odliљovбny tйћ fylidie (lupenitб obdoba isidiн) a schizidie (odtrћenн povrchu stйlky s fotobiontem)

pшнjem CO2 zajiљќuje fotobiont, O2 a nitrбtщ obм sloћky (cyanobionti, pшнp. symbiotickэ Azotobacter tйћ atmosfйrickэ dusнk)

liљejnнky vrщstajн hyfami po celй ploљe do substrбtu (kбmen, pщda, u epifytickэch povrch rostlin, nejиastмji kщra), pшнpadnм kontakt se substrбtem zajiљќujн rhiziny

rщst je oproti jinэm organismщm pomalэ (roky, i desнtky let, nejstarљн korovitй stйlky odhadem 4500 let)

hromadмnн radioaktivnнch lбtek ve stйlkбch – moћnost sledovбnн zamoшenн oblastн jejich vэskytu

produkce “liљejnнkovэch lбtek” – mohou slouћit jako zбsobnн lбtky, pщsobit antibioticky (proti bakteriнm i jinэm houbбm) i odpuzovat bэloћravce, ale klidnм bэt i prostэm “odpadem” metabolismu

nмkterй druhy produkujн jedovatй lбtky (derivбty kyseliny vulpinovй) pщsobнcн na nervovou soustavu (pouћнvбny ve Skandinбvii k hubenн vlkщ)

kvщli svйmu pomalйmu rщstu nejsou kompetiиnм silnй, rostou hlavnм na stanoviљtнch, kde jinй organismy rщst nemohou – zde jsou иasto prvotnнm sukcesnнm stadiem, jejich odumшelй stйlky tvoшн prvnн organickou sloћku pщdy tvoшнcн se na иistм minerбlnнm podkladu

vyuћitн: vzбcnм jako potrava (“mana” – Lecanora esculenta), spнљe jako krmivo, potrava pro zvмш

nмkterй druhy vyuћнvбny v lidovйm lйkaшstvн (Lobaria pulmonaria), pшi vэrobu barviv, v parfumerii aj.

slouћн jako dobrй indikбtory иistoty ovzduљн

v rбmci vшeckatэch hub nмkterй шбdy obsahujн jen lichenizovanй houby (Lecanorales, Verrucariales a pбr dalљнch), jinй obsahujн nмkterй lichenizovanй zбstupce (Ostropales, Leotiales)

lichenizovanй stopkovэtrusnй houby nalezneme jen mezi houbami rouљkatэmi (z podtшнdy Agaricomycetidae) v иeledнch Thelephoraceae, Corticiaceae, Clavariaceae a Tricholomataceae)

Leave a Reply