Prognóza mykózy fungoides u mykotických infekcí (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

Mykóza pokožka obličeje – příčiny, příznaky, diagnostika, léčba

Houby – je jedním z nejstarších a nejběžnějších druhů živých organismů na planetě. Samozřejmě, že ne všechny existující druhy hub způsobit poškození zdraví člověka. Naopak, přítomnost houby na kůži potřebné pro zpracování kůže vloček a průběhu běžných metabolických procesů.

Kožní léze houby nebo plísňové infekce dochází, když růst hub kolonií je nekontrolované, a narušil přirozenou rovnováhu mikroflóry kůže.

Mykóza na obličeji, ve skutečnosti, je varianta mykóza postihující kůži hladká. Ve většině případů, je onemocnění způsobené houbami rodu T. mentagrophytes a T. rubrum, zřídka spustil vývoj mykóza plísní M. audouinii, T. Concentricum, M. Canis.

Výrazné plísňové infekce kožních lézí osoby v určité formě nemoci, protože nemoc je často špatně diagnostikují. V důsledku nesprávné diagnózy jmenován neadekvátní terapie s využitím hormonálních mastí a systémové léčby kortykosteroyodamy. Použití hormonální léky neléčí na nohou, ale vede ke změnám v klinickém obrazu. V důsledku toho, správná diagnóza je ještě obtížnější.

Nemocní plísňové infekce a mykózy včetně kůže, může jakákoli osoba, protože spor plísní šíří po celém světě. Nicméně, pro většinu lidí, kontakt s výtrusy, je bezpečný, nemoc se obvykle objevuje pouze proti snížené imunity.

Faktory, které mohou mít vliv na fungování imunitního systému a v důsledku toho vyvolají vývoj mykóza může být:

• Špatné životní prostředí;

• Dlouhodobé užívání léků, zejména antibiotik a imunosupresivních látek;

• Jakékoliv další faktory, které mají vliv na stav lidského imunitního systému.

Vývoj mykóza na obličeji se často objevuje na pozadí jiných kožních infekcí houbovými vliv na pokožku nohou a rukou, velké sklady, atd. (Rukou sportovce, mykózy nohou, sportovní velký vrásek kůže).

Infekce infekce plísňové obvykle dochází prostřednictvím kontaktu:

• V úzké komunikaci s nemocného člověka;

• Při styku s nemocnými zvířaty. Příčina infekce mohou nejen zvířata, ale dům myš. Skutečnost, že infekce plísňové infekce volitelně přímý kontakt s nemocným zvířetem. Myš může opustit své značky na kusy nábytku nebo oblečení, kde houby dostat své ruce na, a pak na obličeji.

Příznaky mykózy závisí na typu a agresivita plísní způsobené kožními lézemi, individuální reaktivitou.

Při chronické mykóz kůže obličeje léze jsou podobné příznaky ekzému. Vzdělání získává namodralé barvy a rozmazání hranice. Možná přítomnost malého odlupování a svědění.

Nicméně sportovec na obličeji může dojít atypicky. Kožní léze se mohou objevit ve formě svědění zarudnutí kůže bez známek peeling. Možné tvorba infiltrované prvky ve formě plátů s hnisavý výtok, který po otevření vztahuje krusty. V tomto kurzu mykóza je často mylný pro akné.

Další varianta mykóza na obličeji – favus. Toto onemocnění je obvykle sekundární a vyskytuje se v přítomnosti houbového onemocnění pokožky hlavy. Krb mykóza v tomto případě vypadá jako červená skvrna se žlutými krusty a lisovaného centra.

Mnoho pacientů s Mykóza pokožky obličeje zvýšených slunečním světlem.

Jak již bylo uvedeno, jsou pleťové mykózy diagnostikována poměrně obtížné. Důvod – atypický klinický obraz, tak i vlastní léčba pacientů, kteří začali mazání obličejové skvrny hormonální masti.

Základ rozpoznání všech plísňových infekcí – kulturní laboratorních studií odhalit přítomnost plísní v kůži vloček odebraných od centra porážky.

Při provádění diagnózy je třeba odlišit od mykózy kožní projevy onemocnění, jako jsou:

Při léčbě mykóz je sledován dvě branky. První – rychlé odstranění houby z oblasti lézí na kůži. Za druhé – je eliminace nebo minimalizace z faktorů, které vedou k aktivaci hub, tj opatření zaměřená na normalizaci imunitního systému.

Typicky, pro běžné použití při léčbě plísňových infekcí kůže předepisující lékaře:

• griseofulvin. Tento nástroj se používá k léčbě plísňových infekcí u dětí, protože lék je nejbezpečnější.

• Terbinafin (obchodní název Lamisil).

• Flukonazol (Mikosyst, Diflucan, atd.).

Mimochodem, tento lék ze seznamu – Flukonazol je také často používán v kvasinkách.

Výběr se provádí individuálně podle druhu a stupně agresivity hub. Pokud nebylo možné určit typ patogenu mykóza, předepisující lékaři se známou aktivitou proti většině patogenních hub.

Mějte na paměti, že použití jakýchkoli protiplísňových léků s sebou nese riziko komplikací. Skutečnost, že léčení mykóz zahrnuje dlouhodobé užívání drog, a antifungální látky mají toxické účinky na játra. Proto je nemožné vybrat takové zařízení, a léčba mykóz by měla probíhat pod lékařským dohledem.

Současné antifungální masti jsou často složeny z protizánětlivých a antimikrobiální činidla, tj, mají komplexní účinek na infekci požární hub. Mezi nejčastěji používané místní zaměstnanci mohou být identifikovány masti a krémy, které obsahují:

• Byfonazol a kol.

Lokální léčba plísňových infekcí kůže na obličeji zahrnuje dlouhodobé užívání léku určeného dvakrát denně. Nenechte přerušit průběh, i když při léčbě mykóz hlavní symptomy vymizí. Skutečnost, že tato nemoc má tendenci se opakovat, takže je třeba držet léčbu až do konce.

Spolu s k léčbě plísňových infekcí by měli používat terapii zaměřenou na posílení imunitního systému. Je třeba při léčbě chronických onemocnění, brát vitamíny a probiotika pro normalizaci střevní flóru.

Léčba s tradičními metodami

Současně s léčbou, že lékař předepíše, použití a testovaných lidových prostředků, jak se zbavit brzy mykóz člověka.

• Mast vejce, olej mykóza kůže. Musíte se syrová vejce, dobře omýt kartáčem a mýdlem a dát do malé sklenice. Tam také nalijte 100 ml octa (70%) a směs se nechá v ledničce, dokud se úplně nerozpustí vaječné skořápky. Pak budete muset smíchejte tento roztok se 200 gramů měkčeného másla (snadnější dělat s mixéru). Mast dvakrát denně, aby na požární mykóz.

• Chcete-li bojovat proti kožní mykóza může být použit léčivé byliny. Efektivní odvary připravují a dubová kůra nebo vlaštovičník.

Predikce a prevence

Prevence plísňových infekcí na kůži obličeje se liší od preventivních opatření k zamezení dalších typů mykotických infekcí kůže. Pacienti se doporučuje:

• Je-li poranění kůže co nejdříve držet antiseptické ránu. Nezanedbávejte používání antiseptik a malých lézí, které lze snadno získat, například při holení.

• Pokus o posílení imunitního systému – brát vitamíny plánovat den, přidělování čas k procházkám a odpočinku, vyhnout se jíst velké množství rafinovaného a zejména, že obsahuje vysoké potraviny cukru.

Mycosis fungoides a Sézaryho syndrom z pohledu dermatovenerologa

Téma: Diagnostika a léčba maligních lymfomů

Mycosis fungoides (MF)

Granulomatózní ochablá kůže (Granulomatous slack skin- GSS)

Staging a plánování stagingu

I. skin directed therapy (SDT)

  • lokální kortikosteroidy třídy III. a IV. se užívají pro ekzémová ložiska bez infiltrace. Indukují apoptózu maligních T buněk a jsou schopné vyvolat zhojení kožních projevů.

Alergické reakce se objevují méně často (do 10%), pacienti musí být pravidelně monitorováni z důvodů potenciální myelosuprese.

II. celková léčba

  • Interferon alfa (INF alfa) se v léčbě MF užívá od roku 1984. Má antitumorózní a imunomodulační účinky. Aplikuje se v různých léčebných schématech (s.c., i.m. intralézionálně) a v různých dávkách. Obvyklá dávka je třikrát týdně 3 MIU, výše dávky může dosáhnout, pokud je tolerován, až 15 MIU denně. Chřipkové příznaky jsou nejčastějším vedlejším příznakem, může dojít i ke zvýšení jaterních testů, leukopenii, trombocytopenii a další. Kombinuje se s dalšími metodami.

III. Nové možnosti léčby

  • Místní léčba pro lokalizovaná onemocnění – imiquimod, excimerový laser, fotodynamická terapie

kostní dřeně (mini -allo BMT).

  1. Assaf C, Bagot M, Dummer R, Duvic M, Gniadecki R, Knobler R, Ranki A, Schwandt P, Whittaker S. Minimizing adverse side-effects of oral bexarotene in cutaneous T-cell lymphoma: an expert opinion. Br J

Dermatol 2006;155:2: 1-6.

Trautinger F, Whittaker S. Revisions to the staging and classification of mycosis fungoides and Sézary syndrome: a proposal of the International Society for Cutaneous Lymphomas (ISCL) and the cutansoues

blymphoma task force of the European Organization of Research and Treatment of Cancer (EORTC). Blood 2007;110:1713-1722.

mycosis fungoides/Sezary syndrome. European Journal of Cancer 2006; 42:1014-1030.

Br J Dermatol 2003; 149:1095-1107.

Příloha č. 1 EORTC / WHO klasifikace kožních lymfomů

I. Kožní T- buněčné lymfomy

  • Follikulotropní MF
  • Primární kožní anaplastický velkobuněčný lymfom
  • Primární kožní agresivní epidermotropní CD8-pozitivní T-buněčný lymfom (prozatímní)

II. Kožní B-buněčné lymfomy

  1. Primární kožní B-lymfom marginální zóny

Příloha č. 2 TNM (revidovaná) klasifikace pro CTCL

  • T1a Skvrny postihující <10% tělesného povrchu

N: lymfatické uzliny

B: periferní krev

M: viscerální orgány

Tabulka 1: ISCL diagnostická kritéria pro MF (4 body)

Datum přednesení příspěvku: 13. 10. 2007

Sekundární navigace

Vzdělávání

  • Linkos
  • Lékař a multidisciplinární tým
  • Vzdělávání
  • Databáze tuzemských onkologických konferenčních abstrakt
  • Mycosis fungoides a Sézaryho syndrom z pohledu dermatovenerologa

Vyhledávání

Nejnavštěvovanější

I my podporujeme

Mezi členy ČOS je mnoho DOBRÝCH ANDĚLŮ, kteří přispívají rodinám, jež se vinou nemoci dostaly do finanční tísně, ale také těch, kteří zprostředkují pomoc nadace DOBRÝ ANDĚL svým pacientům.

Děkujeme za podporu Linkos.cz

Chcete se také podílet na boji se zhoubnými nádory v České republice? Přispějte na provoz portálu Linkos

InvazivnГ­ mykotickГ© sinusitidy

AutoЕ™i: P. ДЊelakovskГЅ 1 , J. Vokurka 1 , J. Laco 2 , I. HybГЎЕЎek 1

AutoЕ™i – pЕЇsobiЕЎtД›: LF UK a FN Hradec KrГЎlovГ©:

1 UЕЎnГ­, nosnГ­ a krДЌnГ­ klinika

2 FingerlandЕЇv Гєstav patologie

ДЊlГЎnek: Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107(2): 163-167

Kategorie: PЕ™ehlednГЅ referГЎt

PoДЌet zobrazenГ­ ДЌlГЎnku: 896x

Invasive Fungal Sinusitis

The invasive form of fungal sinusitis is a rare disease, but it occurs commonly in immunodeficient patients. The fungi most often responsible for these infections are zygomycetes (Absidia, Mucor, and Rhizopus spp.) and Aspergillus spp. The disease is characterized by tissue destruction and rapid spread via vascular and perineural invasion. Typically affected structures are the orbit and central nervous system. The initial signs are often non-specific. The clinician must maintain a high index of suspicion when an immunocompromised patient experiences fever of unknown origin, not responding to antibiotic therapy. The later symptoms are dependent on the type and extent of destruction of the surrounding structures. The rapid spread to the orbit, soft tissue of the face and to the intracranial space, with a high mortality rate, make a prompt and appropriate diagnosis of this infection crucial. Imaging methods demonstrate the invasive process at the skull base and its extension, while histology is critical for determining the invasive form of fungal infection. The recommended treatment is aggressive surgical removal of the fungal material in combination with intravenous antifungal therapy. Especially in recent years, the disease has become worthy of far closer attention because of the increasing number of surviving haemato-oncological patients.

invasive fungal sinusitis – intracranial and orbital complications

InvazivnГ­ forma mykotickГ© sinusitidy je vzГЎcnГ© onemocnД›nГ­ postihujГ­cГ­ pЕ™edevЕЎГ­m pacienty s defekty imunitnГ­ho systГ©mu. NejДЌastД›jЕЎГ­mi pЕЇvodci jsou houby ze tЕ™Г­dy Zygomycetes (rod Absidia, Mucor, Rhizopus) a z rodu Aspergillus. OnemocnД›nГ­ je charakterizovГЎno tkГЎЕ€ovou destrukcГ­ a rychlГЅm ЕЎГ­Е™enГ­m prostЕ™ednictvГ­m vaskulГЎrnГ­ a perineurГЎlnГ­ invaze. PredilekДЌnД› postiЕѕenГ© struktury jsou oДЌnice a centrГЎlnГ­ nervovГЅ systГ©m. PЕ™Г­znaky jsou zpoДЌГЎtku necharakteristickГ©. PodezЕ™enГ­ by mД›l vzbudit kaЕѕdГЅ nejasnГЅ febrilnГ­ stav, kterГЅ neodpovГ­dГЎ na antiВ­biotickou terapii, zvlГЎЕЎtД› pak u imunosuprimovanГ©ho pacienta. V pozdnГ­ch stadiГ­ch zГЎvisГ­ symptomatika pЕ™edevЕЎГ­m na rozsahu postiЕѕenГ­ okolnГ­ch tkГЎnГ­. Vzhledem k rychlГ©mu ЕЎГ­Е™enГ­ do orbity, mД›kkГЅch tkГЎnГ­ tvГЎЕ™e a pЕ™edevЕЎГ­m nitrolebГ­ a k vysokГ© mortalitД› je nutnГЎ vДЌasnГЎ diaВ­gnostika. KromД› radiologickГЅch znГЎmek ЕЎГ­Е™enГ­ procesu je pro definitivnГ­ stanovenГ­ diagnГіzy invazivnГ­ formy zГЎnД›tu rozhodujГ­cГ­ histologickГ© vyЕЎetЕ™enГ­. V lГ©ДЌbД› se uplatЕ€uje kombinace chirurgickГ©ho Е™eЕЎenГ­ a vysokГЅch dГЎvek celkovД› podГЎvanГЅch antimykotik, nejlГ©pe v kombinaci. OnemocnД›nГ­ zasluhuje zvГЅЕЎenou pozornost zvlГЎЕЎtД› s poslednГ­ch letech, v souvislosti s prodluЕѕovГЎnГ­m Еѕivota hematoonkologickГЅch pacientЕЇ.

invazivní mykotická sinusitida – nitrolební a orbitální komplikace

MykotickГ© sinusitidy jsou pomД›rnД› vzГЎcnou formou zГЎnД›tЕЇ paranazГЎlnГ­ch dutin (PND), nicmГ©nД› vГЅskyt tД›chto infekcГ­ mГЎ stoupajГ­cГ­ tendenci [1]. VД›tЕЎina mykoВ­tickГЅch zГЎnД›tЕЇ probГ­hГЎ ohraniДЌenД›, bez sklonu k ЕЎГ­Е™enГ­ do okolnГ­ch struktur a ДЌasto s dobrou prognГіzou. U pacientЕЇ s poruchou imunitnГ­ho systГ©mu vЕЎak mЕЇЕѕe dochГЎzet k rozvoji invazivnГ­ch forem, jejichЕѕ prЕЇbД›h bГЅvГЎ provГЎzen tvorbou oДЌnicovГЅch a nitrolebnГ­ch komplikacГ­ a vysokou mortalitou [2]. PrГЎce pЕ™edstavuje struДЌnГЅ pЕ™ehled literГЎrnГ­ch ГєdajЕЇ o invazivnГ­ch mykotickГЅch sinusitidГЎch (IMS). CГ­lem je pЕ™iblГ­Еѕit problematiku IMS ЕЎirЕЎГ­ lГ©kaЕ™skГ© veЕ™ejnosti a ukГЎzat moЕѕnosti diagnostiky a lГ©ДЌby tД›chto Еѕivot ohroЕѕujГ­cГ­ch stavЕЇ.

Klasifikace mykotickГЅch zГЎnД›tЕЇ PND

PЕ™estoЕѕe klasifikace mykotickГЅch sinusitid nenГ­ zcela jednotnГЎ, v literatuЕ™e se nejДЌastД›ji pouЕѕГ­vГЎ dД›lenГ­ na invazivnГ­ a neinvazivnГ­ formu [3]. NeinvazivnГ­ typ je pЕ™edstavovГЎn dvД›ma jednotkami – alergickou mykotickou sinusitidou (alergic fungal sinusitis) a plГ­sЕ€ovГЅm mycetomem (fungal ball). Mezi invazivnГ­ formy patЕ™Г­ jednak akutnГ­ fulminantnГ­ mykotickГЎ sinusitida, jednak chronickГЎ invazivnГ­ (indolentnГ­) mykotickГЎ sinusitida, kterou nД›kteЕ™Г­ autoЕ™i [1] dГЎle dД›lГ­ na granulomatГіznГ­ a non-granulomatГіznГ­ formu zГЎnД›tu (tab. 1).

FulminantnГ­ IMS mГ­vГЎ rychlГЅ prЕЇbД›h s anamnГ©zou kratЕЎГ­ neЕѕ ДЌtyЕ™i tГЅdny a typicky vznikГЎ u pacientЕЇ s defektem imunitnГ­ho sytГ©mu. ChronickГ© invazivnГ­ (indolentnГ­) formy se mohou objevit i u imunokompetentnГ­ch pacientЕЇ. ДЊasto zaДЌГ­najГ­ jako formy neinvazivnГ­, k nГЎslednГ© pЕ™emД›nД› na invazivnГ­ typ zГЎnД›tu mЕЇЕѕe dochГЎzet postupnД› pЕ™i nedostateДЌnГ© ДЌi opoЕѕdД›nГ© lГ©ДЌbД›. OnemocnД›nГ­ bГЅvГЎ dlouhodobД›jЕЎГ­ neЕѕ u fulminantnГ­ formy, v prЕЇbД›hu zГЎnД›tu ДЌasto dochГЎzГ­ k charakteristickГ© slizniДЌnГ­ reakci s tvorbou granulaДЌnГ­ tkГЎnД› [4]. Oba typy IMS predisponujГ­ k postiЕѕenГ­ oДЌnice a nitrolebnГ­mu ЕЎГ­Е™enГ­ (tab. 2) [5].

Etiologie a vГЅskyt invazivnГ­ch forem mykГіz

InvazivnГ­ formy mykotickГЅch zГЎnД›tЕЇ bГЅvajГ­ diagnostikovГЎny u pacientЕЇ s poruchou imunity, pЕ™edevЕЎГ­m u hematologickГЅch malignit a diabetu. K dalЕЎГ­m moЕѕnГЅm predispoziДЌnГ­m faktorЕЇm patЕ™Г­ transplantace kostnГ­ dЕ™enД›, chemoterapiГ­ indukovanГЎ neutropenie, stavy po transplantaci paВ­renchymatГіznГ­ch orgГЎnЕЇ, pokroДЌilГ© stadium HIV infekce, septikemie, hepatitida, jaternГ­ cirhГіza, ledvinnГ© selhГЎnГ­ a takГ© intraВ­venГіznГ­ lГ©kovГЅ abГєzus [6,7]. JelikoЕѕ neutrofily hrajГ­ vГЅznamnou roli v bunД›ДЌnГЅch obrannГЅch mechanizmech proti plГ­sЕ€ovГ© infekci, dЕЇleЕѕitГЅm ДЌinitelem jsou kvantitativnГ­ a funkДЌnГ­ defekty cirkulujГ­cГ­ch neutrofilnГ­ch granulocytЕЇ [5,8]. Rozsah a trvГЎnГ­ neutropenie je tedy zГЎsadnГ­ rizikovГЅ faktor pro vГЅvoj invazivnГ­ch forem mykotickГ© infekce [9].

Incidence saprofytickГЅch forem mykГіz v oblasti PND je udГЎvГЎna v rozmezГ­ 2–10 % [8]. InvazivnГ­ forma je vЕЎak extrГ©mnД› vzГЎcnГЎ, jejГ­ vГЅskyt zГЎvisГ­ vЕѕdy na typu souboru a populaci pacientЕЇ. VЕЎeobecnД› mГЎ vЕЎak rozЕЎГ­Е™enГ­ invazivnГ­ch mykГіz stoupajГ­cГ­ tendenci, pЕ™edevЕЎГ­m v dЕЇsledku ДЌastД›ji pouЕѕГ­vanГ© imunosupresivnГ­ lГ©ДЌby a zavГЎdД›nГ­ agresivnГ­ch reЕѕimЕЇ chemoterapie [5]. CelkovГЅ vГЅskyt invazivnГ­ch mykotickГЅch infekcГ­ u jednotlivГЅch skupin onkologickГЅch nemocnГЅch uvГЎdГ­ ve svГ©m ДЌlГЎnku SedlГЎДЌek [10]. ZatГ­mco invazivnГ­ aspergilovГ© infekce se vyskytujГ­ vzГЎcnД› u solidnГ­ch nГЎdorЕЇ, u akutnГ­ leukemie dosahuje incidence aЕѕ 10 % a po alogennГ­ transplantaci krvetvornГ© tkГЎnД› dokonce 10–20 %. Incidence IMS je podstatnД› niЕѕЕЎГ­, jelikoЕѕ vГЅskyt plicnГ­ formy vГЅraznД› pЕ™evaЕѕuje nad postiЕѕenГ­m PND.

JednotlivГ© mikroorganizmy

NejДЌastД›jЕЎГ­mi pЕЇvodci jsou houby ze tЕ™Г­dy Zygomycetes (rod Absidia, Mucor, Rhizopus) a z rodu Aspergillus [4,11], pЕ™iДЌemЕѕ za nejinvazivnД›jЕЎГ­ a nejrychleji se ЕЎГ­Е™Г­cГ­ formu infekce je povaЕѕovГЎna mukormykГіza. Z rodu Aspergillus se jednГЎ nejДЌastД›ji o Aspergillus fumigatus, mГ©nД› ДЌasto bГЅvГЎ diagnostikovГЎn Aspergillus terreus, flavus a niger [5,12]. V literatuЕ™e jsou vЕЎak popsГЎna kazuistickГЎ sdД›lenГ­ o pacientech s IMS, na jejichЕѕ vzniku se podГ­lГ­ celГЎ Е™ada dalЕЎГ­ch typЕЇ mykГіz (Candida albicans, Schizophyllum commune, Cryptococcus neoformans, Pseudallescheria boydii, Alternaria alternata a Arthrographis kalrae) [13,14].

Cesty ЕЎГ­Е™enГ­, formy postiЕѕenГ­

IMS je vzГЎcnГЎ Еѕivot ohroЕѕujГ­cГ­ infekce PND, kterГЎ je charakterizovГЎna tkГЎЕ€ovou destrukcГ­ a rychlГЅm ЕЎГ­Е™enГ­m prostЕ™ednictvГ­m vaskulГЎrnГ­ invaze a kostnГ­ destrukce. PredilekДЌnД› postiЕѕenГ© struktury jsou oДЌnice a centrГЎlnГ­ nervovГЅ systГ©m – CNS [1,14].

Cesta pЕ™enosu mykotickГ© infekce bГЅvГЎ inhalaДЌnГ­ a plГ­ce a takГ© PND jsou tudГ­Еѕ nejДЌastД›jЕЎГ­m sГ­dlem primГЎrnГ­ mykotickГ© infekce. PЕ™edchozГ­ poruЕЎenГ­ slizniДЌnГ­ho povrchu bakteriГЎlnГ­ infekcГ­, alergiГ­ ДЌi lokГЎlnГ­m traumatem mЕЇЕѕe bГЅt iniciГЎlnГ­m faktorem invaze [15,16]. Po infikovГЎnГ­ hostitele inhalaДЌnГ­ cestou vznikГЎ nekrotizujГ­cГ­ vaskulitida nosu a PND. Infekce se dГЎle rychle ЕЎГ­Е™Г­ do oДЌnice, mД›kkГЅch tkГЎnГ­ tvГЎЕ™e a nitrolebГ­, pЕ™edevЕЎГ­m dГ­ky perivaskulГЎrnГ­ a periВ­neurГЎlnГ­ invazi, pЕ™Г­padnД› pЕ™Г­mГЅm pЕ™estupem infekce na okolnГ­ struktur [17]. V postiЕѕenГ© oblasti vznikГЎ hnisavГЎ trombarteritida s nГЎslednou ischemiГ­ tkГЎnГ­ [11]. Ke kostnГ­ destrukci vЕЎak dochГЎzГ­ aЕѕ v pozdД›jЕЎГ­ch fГЎzГ­ch, a proto bГЅvГЎ prokazatelnГЎ pouze u 50 % pЕ™Г­padЕЇ IMS [18].

Zcela rozhodujГ­cГ­ vГЅznam pro dalЕЎГ­ ЕЎГ­Е™enГ­ nГЎkazy mГЎ dle Hosseiniho et al [7] postiЕѕenГ­ fossa pterygopalatina (FP). Dle tГ©to koncepce dochГЎzГ­ primГЎrnД› k postiЕѕenГ­ nosnГ­ sliznice. Do oblasti FP se nГЎkaza ЕЎГ­Е™Г­ prostЕ™ednictvГ­m foramen sphenopalatinum. Z oblasti FP infekce pokraДЌuje do oДЌnice a retrobulbГЎrnГ­ho prostoru cestou fisura orbitalis inferior a podГ©l infraorbitГЎlnГ­ho nervu i do mД›kkГЅch tkГЎnГ­ tvГЎЕ™e. S dalЕЎГ­ progresГ­ infekce dochГЎzГ­ k obliteraci cГ©vnГ­ch struktur, coЕѕ vede k nekrГіzГЎm kЕЇЕѕe obliДЌeje a patra. Pterygo-maxilГЎrnГ­ fizura umoЕѕЕ€uje pЕ™estup mykГіzy do oblasti infratemporГЎlnГ­ jГЎmy s postiЕѕenГ­m pterygoidnГ­ch svalЕЇ. K nitrolebnГ­mu ЕЎГ­Е™enГ­ vД›tЕЎinou dochГЎzГ­ aЕѕ po infiltraci orbitГЎlnГ­ho apexu cestou kavernГіznГ­ho sinu [7].

PostiЕѕenГ­ CNS aspergilovou infekcГ­ bylo poprvГ© popsГЎno v roce 1943. NejДЌastД›ji se jednГЎ o sekundГЎrnГ­ hematogennГ­ infekci pЕ™i plicnГ­ formД› aspergilГіzy, k ЕЎГ­Е™enГ­ do nitrolebГ­ vЕЎak mЕЇЕѕe dochГЎzet i pЕ™Г­mГЅm pЕ™estupem infekce z okolnГ­ch struktur – PND, oДЌnice a ucha. K pЕ™estupu infekce dochГЎzГ­ nejДЌastД›ji ЕЎГ­Е™enГ­m predisponovanГЅmi otvory podГ©l nervovГЅch struktur, vzГЎcnД›ji pak osteomyelitidou kostГ­ baze lebnГ­, pЕ™Г­mou invazГ­ tureckГ©ho sedla, kavernГіznГ­ho sinu, pЕ™Г­padnД› cestou karotidy. Formy nitrolebnГ­ mykotickГ© infekce mohou zahrnovat osteomyelitidu lebeДЌnГ­ch kostГ­, meningitidu, meningo-encefalitidu, mozkovГЅ absces, trombГіzu kavernГіznГ­ho sinu, infarkt a vzГЎcnД› takГ© plГ­sЕ€ovГ© aneuryzma [16,19]. MozkovГЅ infarkt je typickou komplikacГ­ postiЕѕenГ­ cГ©vnГ­ch struktur CNS mykГіzou. CГ©vnГ­ invaze spolu s ЕЎГ­Е™enГ­m mykotickГЅch elementЕЇ do cГ©vnГ­ho lumen zpЕЇsobuje cГ©vnГ­ trombГіzu a pЕ™Г­padnД› nГЎslednou embolizaci mykoВ­tickГЅch hmot [16]. Tendenci k angioinvazi vykazujГ­ pЕ™edevЕЎГ­m nД›kterГ© druhy zygomycet (napЕ™. rod Mucor) a nД›kterГ© druhy rodu Aspergillus, jeЕѕ produkujГ­ enzym elastГЎzu [16,20].

Symptomatologie

Symptomy invazivnГ­ch forem mykotickГЅch infekcГ­ zГЎvisГ­ na typu a rozsahu postiЕѕenГ­ jednotlivГЅch anatomickГЅch struktur [8]. V poДЌГЎteДЌnГ­ch stadiГ­ch se setkГЎvГЎme s nespecifickГЅmi symptomy. PodezЕ™enГ­ na moЕѕnost mykotickГ© sinusitidy by mД›l vzbudit kaЕѕdГЅ nejasnГЅ febrilnГ­ stav, kterГЅ neodpovГ­dГЎ na antibiotickou terapii, zvlГЎЕЎtД› pak u imunosuprimovanГ©ho pacienta. PЕ™i lokalizovanГ© formД› zГЎnД›tu bГЅvajГ­ pЕ™Г­znaky obdobnГ© akutnГ­, pЕ™Г­padnД› chronickГ© rinosinusitidД›. Mezi typickГ© symptomy patЕ™Г­ epistaxe, nosnГ­ obstrukce, patologickГЎ nosnГ­ sekrece a bolest ДЌi otok v krajinД› tvГЎЕ™e [6,12,21].

V dalЕЎГ­m prЕЇbД›hu nГЎsleduje nejДЌastД›ji rozvoj oДЌnicovГЅch pЕ™Г­znakЕЇ pЕ™i orbitГЎlnГ­ propagaci infekce. MЕЇЕѕe vzniknout periorbitГЎlnГ­ otok, exoftalmus, porucha vizu, diplopie, hypestezie trigeminu, pЕ™Г­padnД› znГЎmky syndromu orbitГЎlnГ­ho apexu aЕѕ trombГіza kavernГіznГ­ho sinu [5]. NeurologickГ© ДЌi loЕѕiskovГ© pЕ™Г­znaky bГЅvajГ­ znГЎmkou intrakraniГЎlnГ­ho ЕЎГ­Е™enГ­. VznikajГ­ v pЕ™Г­padД› tvorby nitrolebnГ­ch abscesЕЇ, pЕ™Г­padnД› pЕ™i tromboflebitidД› velkГЅch intrakraniГЎlnГ­ch cГ©v [11]. PЕ™i postiЕѕenГ­ hypofГЅzy mЕЇЕѕe dojГ­t i ke vzniku endokrinnГ­ dysfunkce [8,22].

Hosseini et al [7] popsali klinickou symptomatologii 10 pacientЕЇ s rinocerebrГЎlnГ­ mukormykГіzou. K nejДЌastД›jЕЎГ­m symptomЕЇm patЕ™ily febrilie, tvorba tmavГЅch nekrotickГЅch krust v nosnГ­ch dutinГЎch, otok mД›kkГЅch tkГЎnГ­ tvГЎЕ™e, tvГЎЕ™ovГ© pareВ­stezie ДЌi parГ©za lГ­cnГ­ho nervu, protruze bulbu, ptГіza vГ­ДЌka, chemГіza spojivky, periorbitГЎlnГ­ edГ©m, ztrГЎta vizu, oftalmoplegie a nekrГіza patra. U dvou pacientЕЇ doЕЎlo v dЕЇsledku postiЕѕenГ­ CNS ke komatГіznГ­mu stavu s hemiparГ©zou.

Diagnostika

PЕ™i endoskopii nosu a nosohltanu mЕЇЕѕeme nalГ©zt hustou, tmavou, hnisavou nosnГ­ sekreci. V oblasti septa a skoЕ™ep bГЅvajГ­ tmavГЎ aЕѕ nekrotickГЎ loЕѕiska, kterГЎ vznikajГ­ v dЕЇsledku ischemie sliznice na zГЎkladД› vaskulГЎrnГ­ trombГіzy [7].

LaboratornГ­ znГЎmky zГЎnД›tu stejnД› jako sГ©rologickГЎ vyЕЎetЕ™enГ­ poskytujГ­ rozporuplnГ© Гєdaje. VГЅsledky bГЅvajГ­ ДЌasto zkreslenГ© souДЌasnГЅm defektem imunitnГ­ho systГ©mu, a tudГ­Еѕ nedostateДЌnou imunitnГ­ odpovД›dГ­. TakГ© vyЕЎetЕ™enГ­ mozkomГ­ЕЎnГ­ho moku bГЅvГЎ vД›tЕЎinou negativnГ­ i v pЕ™Г­padД› nitrolebnГ­ho postiЕѕenГ­ [7].

PoДЌГ­taДЌovГЎ tomografie (CT) a magnetickГЎ rezonance (MR) slouЕѕГ­ pЕ™edevЕЎГ­m k upЕ™esnД›nГ­ rozsahu invazivnГ­ho rЕЇstu v oblasti PND, oДЌnice a baze lebnГ­ [5]. PЕ™estoЕѕe vГЅsledek zobrazovacГ­ho vyЕЎetЕ™enГ­ bГЅvГЎ nespecifickГЅ a vГЅsledek mЕЇЕѕe bГЅt mylnД› interpretovГЎn jako nГЎdorovГ© postiЕѕenГ­ [8,23], ve sprГЎvnГ©m klinickГ©m kontextu vznikГЎ podezЕ™enГ­ na invazivnГ­ mykotickou infekci jiЕѕ na podkladД› CT ДЌi MR [11]. TypickГ© je mД›kkotkГЎЕ€ovГ© zastГ­nД›nГ­ PND, ДЌasto s hyperdenznГ­m materiГЎlem v centrГЎlnГ­ ДЌГЎsti dutiny, slizniДЌnГ­ hypertrofiГ­ a chybД›nГ­m hladinek tekutiny. V MR obraze bГЅvГЎ mykotickГ© loЕѕisko ve vЕЎech sekvencГ­ch typicky hypodenznГ­, mЕЇЕѕeme se vЕЎak setkat i s loЕѕiskovГЅmi hyperdenzitami, zЕ™ejmД› v dЕЇsledku pЕ™Г­tomnosti solГ­ Еѕeleza a magnГ©zia v mycetomu [11]. ДЊastГЎ je mД›kkotkГЎЕ€ovГЎ infiltrace okolnГ­ch struktur a chybД›nГ­ typickГЅch tukovГЅch prostor v oblasti tvГЎЕ™e, infratemporГЎlnГ­ a pterygopalatinГЎlnГ­ fosy. MЕЇЕѕe se objevit protruze bulbu v dЕЇsledku infiltrace retrobulbГЎrnГ­ho prostoru a kavernГіznГ­ho sinu [11]. TypickГЅm pЕ™Г­znakem orbitГЎlnГ­ invaze z etmoidЕЇ je odtlaДЌenГ­ vnitЕ™nГ­ho pЕ™Г­mГ©ho svalu laterГЎlnД› a jeho hypertrofie v dЕЇsledku zГЎnД›tlivГ© infiltrace (obr. 1). Mezi intrakraniГЎlnГ­ nГЎlezy patЕ™Г­ mozkovГЅ infarkt v dЕЇsledku plГ­sЕ€ovГ© tromboflebitidy, mykotickГ© emboly a abscesy ДЌelnГ­ho laloku [11]. Mezi vzГЎcnД› popisovanГ© radioВ­logickГ© znГЎmky intrakraniГЎlnГ­ propagace mykГіzy patЕ™Г­ i vznik pneumocefalu [15].

ZastГ­nД›nГ­ etmoidЕЇ, infiltrace okohybnГЅch svalЕЇ a retrobulbГЎrnГ­ho prostoru se znГЎmkami neuritidy optiku oboustrannД›.

DiagnГіza bГЅvГЎ stanovena na zГЎkladД› klinickГЅch symptomЕЇ, zobrazovacГ­ch metod, mikroskopickГ©ho a histologickГ©ho vyЕЎetЕ™enГ­ odebranГ©ho materiГЎlu [15]. KromД› radiologickГЅch znГЎmek ЕЎГ­Е™enГ­ procesu je pro definitivnГ­ stanovenГ­ diagnГіzy rozhodujГ­cГ­ histologickГ© vyЕЎetЕ™enГ­ (obr. 2). OpГ­rГЎ se o histopatologickГЅ prЕЇkaz plГ­snГ­ ve sliznici, podslizniДЌnГ­ch vrstvГЎch, krevnГ­ch cГ©vГЎch a kostech [3]. MikroskopickГ© vyЕЎetЕ™enГ­ a pЕ™Г­padnГЎ kultivace umoЕѕnГ­ rozliЕЎenГ­ jednotlivГЅch forem mykГіz. SlibnГЅm typem vyЕЎetЕ™enГ­ se jevГ­ identifikace pЕЇvodce mykotickГ© infekce v peroperaДЌnД› zГ­skanГ©m materiГЎlu molekulГЎrnД›-biologickГЅmi metodami, zejmГ©na metodou PCR [5].

Aspergillus ve formД› vД›tvГ­cГ­ch se vlГЎken v terГ©nu hemoragicko-nekrotizujГ­cГ­ pneumonie (hematoxylin-eozin, zvД›tЕЎenГ­ 300Г—).

DiagnostickГЎ kritГ©ria pro stanovenГ­ diagnГіzy IMS popsali deShazo et al [24]. PoЕѕadovГЎno je potvrzenГ­ sinusitidy zobrazovacГ­m vyЕЎetЕ™enГ­m a histopatologickГЅ nГЎlez invaze mykotickГЅch elementЕЇ. Jak jiЕѕ bylo zdЕЇraznД›no, vГЅsledky laboratornГ­ch vyЕЎetЕ™enГ­ bГЅvajГ­ necharakteristickГ© a samotnГ© zobrazovacГ­ vyЕЎetЕ™enГ­ nenГ­ spolehlivГ© pro rozliЕЎenГ­ jednotlivГЅch forem zГЎnД›tЕЇ PND. HistologickГ© vyЕЎetЕ™enГ­ a potvrzenГ­ tkГЎЕ€ovГ© invaze je tedy urДЌujГ­cГ­m faktorem pro stanovenГ­ sprГЎvnГ© diagnГіzy. PЕ™esto lze klinicky nalГ©zt jistГ© rozdГ­ly, jak mezi invazivnГ­ a neinvazivnГ­ formou zГЎnД›tu, tak mezi jednotlivГЅmi typy IMS [25,26]. CharakteristickГ© znaky jednotlivГЅch forem mykotickГЅch sinusitid shrnuje tab. 2.

RychlГЎ progrese choroby, pЕ™edevЕЎГ­m u akutnГ­ fulminantnГ­ formy, je nezЕ™Г­dka fatГЎlnГ­. VДЌasnГЎ diagnostika a agresivnГ­ lГ©ДЌba vДЌetnД› chirurgickГ©ho oЕЎetЕ™enГ­, antiВ­mykotik, a korekce predispoziДЌnГ­ch faktorЕЇ mГЎ proto zГЎsadnГ­ vГЅznam [15]. Jak v diagnostickГ©, tak v lГ©ДЌebnГ© ДЌГЎsti je bezpodmГ­neДЌnД› nutnГЎ mezioborovГЎ spoluВ­prГЎce, kterГЎ jedinГЎ mЕЇЕѕe zabezpeДЌit zvГЎЕѕenГ­ vЕЎech aspektЕЇ a rizik. OtolaryngologickГ© vyЕЎetЕ™enГ­ by mД›lo bГЅt standardnГ­ souДЌГЎstГ­ diagnostickГ©ho algoritmu u imunoВ­suprimovanГЅch pacientЕЇ, zvlГЎЕЎtД› pak u nemocnГЅch s jiЕѕ diagnostikovanou mykotickou infekcГ­ v jinГ© oblasti.

V pЕ™Г­padД› klinickГЅch a radiologickГЅch znГЎmek moЕѕnГ© invazivnГ­ mykotickГ© infekce by mД›lo bГЅt bezprostЕ™ednД› indikovГЎno chirurgickГ© oЕЎetЕ™enГ­. Chirurgie mГЎ vГЅznam nejen pro odstranД›nГ­ nekrotickГЅch tkГЎnГ­, ale i pro upЕ™esnД›nГ­ diagnГіzy a zajiЕЎtД›nГ­ ventilace a drenГЎЕѕe postiЕѕenГЅch PND. Indikace a pЕ™edevЕЎГ­m rozsah chirurgickГ© intervence zГЎvisГ­ na nД›kolika faktorech – rozhodujГ­cГ­ roli hraje imunitnГ­ stav pacienta, celkovГЅ stav a pЕ™idruЕѕenГ© choroby, forma a typ mykГіzy a v neposlednГ­ Е™adД› rozsah invaze do okolnГ­ch tkГЎnГ­. PЕ™i plГЎnovГЎnГ­ chirurgickГ© lГ©ДЌby je nutnostГ­ spoluprГЎce rЕЇznГЅch chirurgickГЅch pracoviЕЎЕҐ (neurochirurg, oДЌnГ­ lГ©kaЕ™, otolaryngolog) s hematoonkologem. MД›l by bГЅt peДЌlivД› zvГЎЕѕen risk vlastnГ­ho operaДЌnГ­ho vГЅkonu u imunosuprimovanГ©ho nemocnГ©ho s ДЌastou poruchou koagulace. KromД› rizik spojenГЅch s celkovou anesteziГ­ a moЕѕnostГ­ krvГЎcenГ­ spoДЌГ­vajГ­ moЕѕnГ© komplikace operaДЌnГ­ho vГЅkonu v poranД›nГ­ oДЌnice, kraniГЎlnГ­ch nervЕЇ, mozkovГЅch obalЕЇ a mozku s moЕѕnostГ­ vzniku sekundГЎrnГ­ intrakraniГЎlnГ­ infekce [8,27]. Na pЕ™esnГЅ rozsah chirurgickГ© intervence se nГЎzory rЕЇznГ­. VД›tЕЎina autorЕЇ doporuДЌuje chirurgickou lГ©ДЌbu s uchovГЎnГ­m funkДЌnД› dЕЇleЕѕitГЅch struktur. RadikГЎlnГ­ lГ©ДЌba spoДЌГ­vajГ­cГ­ ДЌasto i v exenteraci oДЌnice je doporuДЌovГЎna pouze v jasnД› indikovanГЅch pЕ™Г­padech v zГЎvislosti na celkovГ©m stavu a prognГіze nemocnГ©ho. Kennedy et al [12] demonstrovali obdobnГ© lГ©ДЌebnГ© vГЅsledky u pacientЕЇ po radikГЎlnГ­ chirurgickГ© operaci jako pЕ™i limitovanГ©m oЕЎetЕ™enГ­ PND. Hachem et al [6] u souboru nemocnГЅch s invazivnГ­ aspergilovou sinusitidou dosГЎhli vГЅraznД› lepЕЎГ­ch vГЅsledkЕЇ u pacientЕЇ lГ©ДЌenГЅch chirurgicky neЕѕ u nemocnГЅch lГ©ДЌenГЅch pouze antimykotiky. Operace spoДЌГ­vala v endoskopickГ©m odstranД›nГ­ mykotickГЅch hmot a nekrotickГЅch tkГЎnГ­ aЕѕ po dosaЕѕenГ­ makroВ­skopicky zdravГ© tkГЎnД›. K upЕ™esnД›nГ­ rozsahu operace autor vyuЕѕГ­val i perВ­operaДЌnГ­ histologickГ© vyЕЎetЕ™enГ­. Hosseini et al [7] doporuДЌujГ­ exploraci fossa pterygopalatina u vЕЎech pacientЕЇ s rinocerebrГЎlnГ­ mukormykГіzou, jelikoЕѕ tuto oblast povaЕѕuje za klГ­ДЌovou pro dalЕЎГ­ ЕЎГ­Е™enГ­ infekce do oДЌnice, nitrolebГ­, patra a mД›kkГЅch tkГЎnГ­ tvГЎЕ™e.

PotvrdГ­-li histolog tkГЎЕ€ovou invazi, je prioritou vДЌasnГ© nasazenГ­ celkovГ© antimykotickГ© lГ©ДЌby, nejlГ©pe v kombinaci [8]. Z jednotlivГЅch antimykotik jsou nejДЌastД›ji pouЕѕГ­vГЎna: amfotericin B, flucytosin, rifampicin, a intrakonazol. NevГЅhodou amfotericinu B je vysokГЎ nefrotoxicita a takГ© nutnost pouЕѕitГ­ parenterГЎlnГ­ formy lГ©ku. V poslednГ­ dobД› jsou na trhu dostupnГЎ nД›kterГЎ novГЎ ЕЎirokospektrГЎ antimykotika (vorikonozol, caspofungin), kterГЎ prokazujГ­ niЕѕЕЎГ­ toxicitu pЕ™i dostateДЌnГ© ГєДЌinnosti, pЕ™edevЕЎГ­m na zГЎstupce rodu Aspergillus. DalЕЎГ­ nespornou vГЅhodou je i existence perorГЎlnГ­ formy lГ©ku. ProblematickГ© je vЕЎak uЕѕГ­vГЎnГ­ vorikonazolu u mukormykГіz, jelikoЕѕ tЕ™Г­da Zygomycetes je proti tomuto lГ©ku rezistentnГ­ [10]. VГЅsledek kultivace a citlivosti je tedy pro ГєspД›ЕЎnou a racionГЎlnГ­ antimykotickou lГ©ДЌbu nezbytnostГ­. MenЕЎГ­ ДЌГЎst autorЕЇ nepodГЎvГЎ systГ©movГЎ antimykotika v pЕ™Г­padД›, Еѕe byla provedena chirurgickГЎ exstirpace mykoВ­tickГЅch elementЕЇ do zdravГ© tkГЎnД› a nejsou znГЎmky durГЎlnГ­ invaze [28]. VД›tЕЎina autorЕЇ vЕЎak doporuДЌuje postoperativnГ­ antiВ­mykotickou terapii vЕѕdy, je-li prokГЎzГЎna histologicky invazivnГ­ forma [8,27,29].

Vzhledem k tomu, Еѕe penetrace antimykotik do CNS nebГЅvГЎ dostateДЌnГЎ, doporuДЌuje se u mykotickГЅch meningitid kombinace s intratГ©kГЎlnГ­ aplikacГ­ lГ©kЕЇ. PopsГЎna byla i pЕ™Г­mГЎ intrakavitГЎrnГ­ aplikace lГ©ku u mozkovГ©ho mykotickГ©ho abscesu [30]. Knipping et al [5] doporuДЌujГ­ na podkladД› vlastnГ­ch zkuЕЎenostГ­ s nitrolebnГ­m ЕЎГ­Е™enГ­m aspergilovГ© infekce doplnД›nГ­ lГ©ДЌby o hyperbarickou oxygenaci. DЕЇleЕѕitou souДЌГЎstГ­ lГ©ДЌby je stabilizace imunitnГ­ho systГ©mu. Pro posГ­lenГ­ bunД›ДЌnГ© a humorГЎlnГ­ imunity lze zvГЎЕѕit podГЎnГ­ cytokinЕЇ, granulocytГЎrnГ­ch koncentrГЎtЕЇ, pЕ™Г­padnД› faktor stimulujГ­cГ­ tvorbu granulocytЕЇ [10,27].

Mortalita IMS je nadГЎle vysokГЎ, u intraВ­kraniГЎlnГ­ formy infekce se pohybuje mezi 50–95 %, pЕ™iДЌemЕѕ nejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­m prognostickГЅm faktorem je imunitnГ­ stav pacienta [8]. K relapsЕЇm navГ­c dochГЎzГ­ u vГ­ce neЕѕ 50 % ГєspД›ЕЎnД› lГ©ДЌenГЅch pacientЕЇ. NutnГ© je pooperaДЌnГ­ sledovГЎnГ­ s dlouhodobou antimykotickou medikacГ­.

InvazivnГ­ forma mykotickГ© sinusitidy je vzГЎcnГ© onemocnД›nГ­ postihujГ­cГ­ pЕ™edevЕЎГ­m pacienty s defekty imunitnГ­ho systГ©mu. Vzhledem k rychlГ©mu ЕЎГ­Е™enГ­ do okolnГ­ch tkГЎnГ­ vДЌetnД› nitrolebГ­ a vysokГ© mortalitД› je nutnГЎ vДЌasnГЎ diagnostika. V lГ©ДЌbД› se uplatЕ€uje kombinace chirurgie s vysokГЅmi dГЎvkami celkovД› podГЎvanГЅch antimykotik, nejlГ©pe v kombinaci. OnemocnД›nГ­ zasluhuje zvГЅЕЎenou pozornost zvlГЎЕЎtД› v poslednГ­ch letech v souvislosti s prodluЕѕovГЎnГ­m Еѕivota hematoonkologickГЅch pacientЕЇ.

MUDr. Petr ДЊelakovskГЅ, Ph.D.

UЕЎnГ­, nosnГ­ a krДЌnГ­ klinika

LF UK a FN Hradec KrГЎlovГ©

500 05 Hradec KrГЎlovГ©

PЕ™ijato k recenzi: 2. 9. 2010

PЕ™ijato do tisku: 11. 10. 2010

PodpoЕ™eno VZ Ministerstva zdravotnictvГ­ ДЊR 00179906

Literatura

2. Thrasher RD, Kingdom TT. Fungal infection of the head and neck: an update. Otolaryngol Clin North Am 2003; 36(4): 577–594.

3. DeShazo RD, Chapin K, Swain RE. Fungal sinusitis. N Engl J Med 1997; 337(4): 254–259.

4. Taj-Aldeen SJ, Chiny-Lopez A. Allergic Aspergillus flavus rhinosinusitis: a case report from Quatar. Eur Arch Otorhinolaryngol 2003; 260(6): 331–335.

5. Knipping S, Holzhausen HJ, Koesling S, Bloching M. Invasive aspergillosis of the paranasal sinuses and the skull base. Eur Arch Otorhinolaryngol 2007; 264(10): 1163–1169.

6. Hachem RY, Boktour MR, Hanna AH, Husni R, Hanna EY, Keutgen X et al. Sinus surgery combined with antifungal therapy is effective in the treatment of invasive aspergillus sinusitis in neutropenic patiens with cancer. Infection 2008; 36(6): 539–542.

7. Hosseini SM, Borghei P. Rhinocerebral mucormycosis: pathways of spread. Eur Arch Otorhinolaryngol 2005; 262(11): 932–938.

8. Pinzer T, Reiss M., Bourquain H, Krishnan KG, Schackert G. Primary aspergillosis of the sphenoid sinus with pituitary invasion – a rare differential diagnosis of sellar lesions. Acta Neurochir 2006; 148(10): 1085–1090.

9. Dunn JJ, Wolfe MJ, Trachtenberg J, Kriesel JD, Orlandi RR, Carrol KC. Invasive fungal sinusitis caused by Scytalidium dimidiatum in a lung transplant recipient. J Clin Microbiol 2003; 41(12): 5817–5819.

10. Sedláček P. Terapie invazivních mykotických infekcí u imunosuprimovaných pacientů. Onkologie 2008; 2(3): 186–190.

11. Chan LL, Singh S, Jones D, Diaz EM jr, Ginsberg LE. Imaging of mucormycosis skull base osteomyelitis. Am J Neuroradiol 2000; 21(5): 828–831.

12. Kennedy CA, Adams GL, Neglia JP, Giebink GS. Impact of surgical treatment on paranasal fungal infection in bone marrow transplant patiens. Otolaryngol Head Neck Surg 1997; 116(6): 610–616.

13. Xi L, Fukushima K, Lu Ch, Takizawa K, Liao R, Nishimura K. First case of Arthrographis kalrae ethmoid sinusitid and ophthalmitis in the People´s Republic of China. J Clin Microbiol 2004; 42(10): 4828–4831.

14. Chin-Hong PV, Sutton DA, Roemer M, Jacobson MA, Aberg JA. Invasive fungal sinusitis and meningitis due to Arthrographis Kalrae in a patient with AIDS. J Clin Microbiol 2001; 39(2): 804–807.

15. Lin JJ, Wu CHT, Hsia SH, Wang HS, Lin KL. Pneumocephalus: A rare presentation of Candida sphenoid sinusitis. Pediatr Neurol 2009; 40(5): 398–400.

16. Hurst RW, Judkins A, Boler W, Chu A, Loevner LA. Mycotic aneurysma and cerebral infarction resulting from fungal sinusitis: Imaging and pathologic correlation. Am J Neuroradiol 2001; 22(5): 858–863.

17. McLean FM, Ginsberg LE, Stanton CA. Perineural spread of rhinocerebral mucormycosis. AJNR Am J Neuroradiol 1996; 17(1): 114–116.

18. DelGaudio JM, Swain RE jr, Kingdom TT, Miller S, Hudgins PA. Computed tomographic findings in patiens with invasive fungal sinusitis. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 2003; 129(2): 236–240.

19. Bazan C, Rinaldi MG, Rauch RR, Jinkins JR. Fungal infections of the brain. Neuroimaging Clin N Am 1991; 1: 57–88.

20. Rhodes J, Bode R, McCuan-Kirsch C. Elastase production in clinical isolates of Aspergillus. Diagn Microbiol Infect Dis 1988; 10(3): 165–170.

21. Schwarz S, Thiel S. Clinical presentation of invasive aspergillosis. Mycoses 1997; 40 (Suppl 2): 21–24.

22. Berger SA, Edberg SC, Davis G. Infectious disease in the sella turcica. Rev Infect Dis 1986; 8(5): 747–755.

23. Tzen KY, Yen TC, Lin KJ. Value of Ga-67 SPECT in monitoring the effects of therapy in invasive aspergillosis of the sphenoid sinus. Clin Nucl Med 1999; 24(12): 938–941.

24. deShazo RD, O’Brien M, Chapin K, Soto-Aguilar M, Gardner L, Swain R. A new classification and diagnostic criteria for invasive fungal sinusitis. Arch Otolaryngol Head Neck Surg 1997; 123(11): 1181–1188.

25. Reddy CE, Gupta AK, Singh P, Mann SB. Imaging of granulomatous and chronic invasive fungal sinusitis: Comparison with allergic fungal sinusitis. Otolaryngol Head Neck Surg 2010; 143(2): 294–300.

26. deShazo RD. Syndromes of invasive fungal sinusitis. Med Mycol 2009; 47 (Suppl 1): S309–S314.

27. Rizk SS, Kraus DH, Gerresheim G, Mudan S. Aggressive combination treatment for invasive fungal sinusitis in immunocompromised patiens. Ear Nose Throat J 2000; 79(4): 278–284.

28. Kurita H, Shiokawa Y, Furuya K, Segawa H, Sano K. Parasellar aspergillus granuloma extending from the sphenoid sinus: report of two cases. Surg Neurol 1995; 44(5): 489–494.

29. Swift AC, Denning DW. Skull base osteitis following fungal sinusitis. J Laryngol Otol 1998; 112(1): 92–97.

30. Elgamal E, Murshid W. Intracavitary administration of amphotericin B in the treatment of cerebral aspergillosis in a non immune-compromised patient: case report and review of the literature. Br J Neurosurg 2000; 14(2): 137–141.

ДЊtД›te dГЎle

DotaznГ­k BristolskГЎ ЕЎkГЎla aktivit dennГ­ho ЕѕivoВ­ta BADLS-CZ pro hodnocenГ­ pacientЕЇ s demencГ­

Zdroj: ДЊeskГЎ a slovenskГЎ neurologie a neurochirurgie

DЕЇvody aВ prЕЇbД›h novelizace ДЌeskГ© verze AddenbrookskГ©ho kognitivnГ­ho testu (ACE-CZ)

Zdroj: ДЊeskГЎ a slovenskГЎ neurologie a neurochirurgie

Novelizace ДЌeskГ© verze AddenbrookskГ©ho kognitivnГ­ho testu (ACE-CZ)

Zdroj: ДЊeskГЎ a slovenskГЎ neurologie a neurochirurgie

Гљvod do neuromuskulГЎrnГ­ ultrasonografie

Zdroj: ДЊeskГЎ a slovenskГЎ neurologie a neurochirurgie

Anti-NMDAR protilГЎtky u demyelinizaДЌnГ­ch onemocnД›nГ­

Zdroj: ДЊeskГЎ a slovenskГЎ neurologie a neurochirurgie

VГЅsledky endokrinnГ­ch funkcГ­ hypofГЅzy po transsfenoidГЎlnГ­ch operacГ­ch afunkДЌnГ­ch makroadenomЕЇ

Zdroj: ДЊeskГЎ a slovenskГЎ neurologie a neurochirurgie

ZprГЎva zВ vГЅroДЌnГ­ho kongresu ДЊeskГ© neurochirurgickГ© spoleДЌnosti

Zdroj: ДЊeskГЎ a slovenskГЎ neurologie a neurochirurgie

Diskuze ДЌtenГЎЕ™ЕЇ

PЕ™edplatnГ©

S pЕ™edplatnГЅm zГ­skГЎvГЎte plnГЅ pЕ™Г­stup ke vЕЎem ДЌlГЎnkЕЇm.

VД›domostnГ­ test

AktuГЎlnГ­ ДЌГ­slo

NejДЌtenД›jЕЎГ­

  • Test gest (TEGEST) k rychlГ©mu vyЕЎetЕ™enГ­ epizodickГ© | PoДЌet zhlГ©dnutГ­: 349
  • MД›Е™enГ­ kognitivnГ­ch funkcГ­ pomocГ­ krГЎtkГЅch opakovatelnГЅch neuropsychologickГЅch | PoДЌet zhlГ©dnutГ­: 284
  • NeuropaliativnГ­ a rehabilitaДЌnГ­ pГ©ДЌe u paВ­cientЕЇ v | PoДЌet zhlГ©dnutГ­: 245
  • OlfaktoriГЎlnГ­ meningiomy – chirurgickГЎ lГ©ДЌba, jejГ­ rizika | PoДЌet zhlГ©dnutГ­: 192
  • VГЅznam morfologickГЅch a klinickГЅch klasifikacГ­ stenГіzy bedernГ­ | PoДЌet zhlГ©dnutГ­: 173

Informace obsaЕѕenГ© na tД›chto strГЎnkГЎch jsou urДЌenГ© pouze zdravotnickГЅm odbornГ­kЕЇm a majГ­ slouЕѕit ke zdravotnickГ©mu vzdД›lГЎvГЎnГ­.

Leave a Reply