Příznaky plicní infekce jícnu (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

Příznaky chronické obstrukční plicní nemoci

Popis chronické obstrukční plicní nemoci

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je souhrnný název pro chronickou bronchitidu a plicní emfyzém.

Jak z názvu vyplývá jedná se o onemocnění dolních dýchacích cest – především plicní tkáně, kdy dojde k překážce (obstrukci) v plicní tkáni a tím pacientovi zamezuje v plnohodnotném dýchání. Při chronické obstrukční plicní nemoci dochází k zvýšenému odporu v dýchacích cestách, který je překážkou pro proudění vzduchu při výdechu (exspiriu).

Chronickou obstrukční plicní nemocí onemocní 5-20% dospělé populace, kdy častější výskyt je u mužů. Toto onemocnění je úzce spjato s kouřením cigaret a profesí v prašném prostředí (broušení skla, cihelny, výroba azbestu, uhelné doly).

Rizikové faktory chronické obstrukční plicní nemoci

U chronické obstrukční plicní nemoci jsou dva základní a nosné rizikové faktory.

Prvním je kouření, kdy se zanášejí plicní sklípky dehtem a ostatními nečistotami z cigaretového tabáku.

Plicní sklípky jsou něco jako malé komůrky, kde se zachytává kyslík a odtud je rozváděn krví dále do celého těla. Pokud jsou tyto sklípky obsazené (hlenem či vzduchem), nemá se kde kyslík předávat a zároveň se i snižuje samotný objem plic.

Druhým faktorem je zaměstnání či život v prašném prostředí (viz výše), kdy dochází podobným mechanismem k ukládání nečistot v plicních sklípcích a jejich trvalému rozrušování a následné přestavbě. Hlavně při vdechování těmito ději dochází k překážce – obstrukci.

Z nebezpečných látek sem patří – oxid siřičitý, dusíkaté plyny, uhlovodíky, formaldehyd atd.

Z dalších rizikových faktorů je nutno uvést opakované infekce dýchacích cest (nejčastěji vyskytující bakterie je hemofilus a pneumokok), znečištěné ovzduší, závislost na věku – s věkem chronické obstrukční plicní nemoci přibývá, závisí také na pohlaví (chronická bronchitida je častěji u mužů v poměru 2:1), dále prodělání tuberkulózy (TBC), opakované zápaly plic, a v neposlední řadě astma (asthma bronchiale).

Prevence chronické obstrukční plicní nemoci

Chronická obstrukční plicní nemoc je chorobou, které se dá mnohdy opravdu předejít. Nevztahují se na ni tolik rodinné dispozice, takže pokud Vaši blízcí ji mají neznamená to, že vy chronickou obstrukční plicní nemocí musíte onemocnět též, stačí dodržovat několik opatření.

Hlavní prevencí je nekouřit! Pokud jste již začali, ihned přestat – snížíte tak riziko projevu onemocnění každým rokem bez cigarety.

Dalším faktorem je zdravý a aktivní životní styl. Ve stravě se zaměřit na hodně ovoce, zeleniny a bílkovin, aktivní cvičení a pohybovat se na čerstvém vzduchu. S tím souvisí i zaměstnání v prašném prostředí, které je stejně škodlivé jako cigarety. Zde platí důsledné používání ochranných pomůcek – respirátorů.

Následnou prevencí je snižování počtu infekcí dýchacích cest. S tím samozřejmě také souvisí zdravý životní styl (zdravý a silný organismus se s infekcemi vypořádá lépe) a kouřením, kdy zanesené dýchací cesty jsou zeslábnuté a infekce dýchacích cest jsou častější. Lze jim také předcházet například očkováním proti chřipce.

Příznaky a projevy chronické obstrukční plicní nemoci

Chronická obstrukční plicní nemoc je souhrnný název pro dvě nemoci, které se liší svým patologickým nálezem, ale přesto je těžké je odlišit či se vyskytují společně. Je tedy nutné si obě nemoci definovat zvlášť.

První nemocí je chronická bronchitida.

Ta je definována zvýšenou sekrecí hlenu spojeno s chronickým kašlem trvajícím 3 měsíce v jednom roce a alespoň dva roky po sobě. Avšak tato definice není přesto jednoznačná, je nutné podrobit pacienta plicnímu a kardiálnímu vyšetření a odlišit od jiného onemocnění.

Jejím patologickým nálezem je zvětšování (hypertrofie) hlenových žlázek. Bronchiální stěna (stěna plicní tkáně) je následně napadena infekcí. Infektem plicní tkáně dochází k překážkám (obstrukcím) tvorbou hlenovitého hnisu, kdy se pak v plicích vdechovaný vzduch nerovnoměrně rozprostírá. Tento proces je příčinou následného nedostatečného okysličení krve (hypoxie), které může vést k promodrávání kůže (cyanóza = důsledek nedostatku kyslíku), stažení cév (vazokonstrikce) a vysokému plicnímu tlaku (plicní hypertenze).

Charakteristické je vysoké ranní odkašlávání hlenu nahromaděného během spánku ve vodorovné (horizontální) poloze.

Druhou nemocí je plicní emfyzém, tato nemoc je charakteristická svým trvalým zvětšením plicních sklípků v plicní tkáni. Tím dochází k zániku přepážek (sept) mezi jednotlivými sklípky a tím následně k rozbourávání plicní tkáně.

Mohou vznikat až 1 cm velké prostory vyplněné vzduchem – tedy bez plicních sklípků – tedy pro dýchání nefunkční prostory. Můžeme si je představit jako vzduchové kapsy, které pak způsobují podobnou překážku (obstrukci) jako hlen u chronické bronchitidy.

Přepážky plicních sklípků se pak porušují kašlem a přetlakem v hrudní dutině při výdechu. Takový člověk je zejména dušný, nejprve při pohybu či těžké fyzické zátěži, později i při běžných činnostech nebo v klidu. Charakteristické dechové fenomény (odlišnosti od normálního dýchání) jsou často slyšet i pouhým uchem – patří sem typické pískoty a vrzoty. Vzhledově může mít člověk s emfyzémem soudkovitý hrudník z rozšiřování hrudního prostoru.

Dušnost jako příznak chronické obstrukční plicní nemoci je velmi nepříjemným pocitem. Stav, kdy nemůžete dostatečně dýchat, je nesmírně nepříjemný a pocit, že se udusíte vede často k přerývanému dýchání, zrychlení krevního oběhu a tím dalšímu zhoršení již tak alarmujícího stavu.

Nemoc vede k vytváření plicního srdce z obstrukce malého krevního oběhu a následným srdečním komplikacím.

Lékaři při diagnóze pomáhá rentgenové vyšetření plic, stanovení hladiny krevních plynů, vyšetřování vitální kapacity a dalších funkcí plic – spirometrie, poslech plic, ale i rozbory sputa (odkašlávaného hlenu). V neposlední řadě i počítačová tomografie (CT).

Léčba chronické obstrukční plicní nemoci

Základní léčbou je přestat kouřit, v expozici prašného prostředí změnit profesi, nelze-li, pak používat ochranné pomůcky. Nemoc často vede k úplné invaliditě – nemocný je prakticky trvale neschopný práce.

Při léčbě je důležitá psychická podpora ze strany lékaře i rodiny. Dalším úkolem léčby je podávání léků – bronchodilatancia (látky uvolňující plicní tkáň). Tyto léky se zpravidla podávají inhalační formou, aby se účinné látky dostaly přímo na potřebné místo v plicích. V poslední době se výrazně zlepšuje komfort podávání léků – od nezbytných injekcí postupné přecházení v moderní spreje, inhalátory, pilulky, které vložíte do speciálního disku a vdechujete jejich obsah.

Důležité je polohování, aby došlo k odkašlávání přebytečného hlenu z průdušek. Pokud polohování není dostatečně účinné, je třeba přejít na mechanické odsávání.

Jak již bylo dříve řečeno, je chronická obstrukční plicní nemoc těžkým náporem na psychiku, neboť naučit se žít se stálým nedostatkem vzduchu, je velmi těžké.

V posledních stádiích chronické obstrukční plicní nemoci pacient musí být čím dál více častěji napojený na kyslík, jelikož jeho plíce nejsou schopny zabezpečit pro organismus ani potřebnou hladinu kyslíku pro klidovou činnost. Pacienta zadýchá třeba jen posazení na posteli. Proto pacient má doma přístroj s kyslíkem a dle nařízení lékaře jej využívá.

Ve fázi, kdy již ani toto není dostatečné, pacient je převezen na jednotku intenzivní péče, kde je mu nasazen kyslík při úplné plicní ventilaci formou intubace (zavedení trubice přímo do dýchacích cest), tracheostomií (otvor v úrovni klíčních kostí přímo do trachey = průdušnice, někdy označováno jako „slavík“) či pouze maskou přes ústa – dle vážnosti stavu.

Důležité je, aby pacient neonemocněl nějakou infekcí dýchacích cest, jelikož i jen obyčejná chřipka u něj vyvolá stav zápalu plic a vystavuje ho ohrožení života.

Jak si mohu pomoci sám

Nejlepší radou je přestat ihned kouřit! Vyvarovat se prašnému a znečištěnému prostředí je další radou, která však nejde vždy dodržet. Ale co můžete sami ovlivnit je aktivní život se zdravou životosprávou.

Pokud již onemocnění u Vás vypuklo, řiďte se radami lékaře. V této fázi již opravdu přestaňte kouřit, jinak dojde k rychlému rozvoji onemocnění. Důležité je výrazně omezit pasivní kouření – např. trvalý pobyt v restauračním zařízení ať jako host či jako obsluhující personál silně zhoršuje aktuální stav samotné chronické obstrukční plicní nemoci.

V konečné fázi jinak můžete skončit na dýchacím přístroji. Proto dodržujte léčbu na roztažení plicní tkáně většinou ve formě inhalátorů s bronchodilatancii (látky roztahující průdušky).

Spěte s více polštáři, ať zabezpečíte lepší odstraňování hlenu z plic. Neužívejte více léky, než Vám byly předepsány, častým nadbytečným používáním si znemožňujete možnost kvalitního účinku léky v akutním zhoršení či v těžších stádiích onemocnění.

Velmi pomáhá takzvaná dechová rehabilitace, každý pacient s chronickou obstrukční plicní nemocí se musí naučit správně používat dýchací svaly – bránici, břišní stěnu.

Vhodná je lázeňská léčba, léčba klimatická – pobyt v teple u moře, v poslední době byly zjištěny i velmi dobré účinky pobytu v podzemních jeskyních.

Velmi dobrá je při dechové rehabilitaci hra na dechový hudební nástroj, kdy se naučíte správně dýchat – známá je flétnová škola profesora Žilky.

Důsledně je třeba léčit nejen každou infekci a obyčejné prochlazení, zde bohužel musí lékař častěji než u běžného zdravého člověka předepisovat antibiotika. Nutno ale léčit si i alergii na pyly stromů, prach, srst zvířat, chemikálie a další četné alergeny.

Komplikace chronické obstrukční plicní nemoci

Komplikací chronické obstrukční plicní nemoci je pneumotorax a plicní embolie.

Pneumotorax je nahromadění vzduchu v pohrudničním (pleurálním) prostoru.

Plicní embolie je onemocnění, při kterém dojde k uzavření plicní tepny embolem (krevní sraženina nejčastěji uvolněná z dolní končetiny). Při překročení do nejtěžší fáze onemocnění chronickou obstrukční plicní nemoci dochází k vážné dušnosti s nedostatkem kyslíku, že pacienti musejí být trvale připojeni na dýchací přístroje, používá se výplachů (laváží) dýchacích cest

Další názvy: CHOPN, chronická bronchitida, plicní emfyzém

Cystická fibróza plic a jícnu – příznaky a ošetření

Cystická fibróza (cystická fibróza) – dědičné onemocnění, které postihuje žlázy vnější sekrecí, včetně, potu a slinných žláz. V cystickou fibrózou postihuje plíce, další vedlejší dutiny nosní, játra, střeva, a – reprodukčních orgánů.

Jak je cystická fibróza, což způsobuje a mechanismus

Cystická fibróza je dědičná recesivní režimu autosomno-. Nemocní pouze děti, které mají dva rodiče z defektního genu. Pokud oba rodiče – nositeli mutovaného genu, pravděpodobnost, že se narodí nemocné dítě je 25% s každým těhotenstvím. Děti, které obdržely jeden vadný a jeden normální gen jsou zdravé nositeli genu cystické fibrózy. Klinické projevy onemocnění, které nejsou přítomny, ale mohou předat gen pro své děti.

Plíce a dýchací systém

Obvykle, v dýchacím traktu zdravých lidí stále produkován hlen, který chrání sliznici dýchacích cest od sušení a zabraňuje vzniku infekcí. Hlen má tekutou konzistenci a je snadno vylučován. V cystická fibróza plic hlen se stává mimořádně úzké, husté, těžké oddělit výsledky zablokování dýchacích cest, porušení výměnu plynů, což přispívá k rozvoji infekce vyskytující se dlouhé, často opakující se a zase vést k poškození plic a dýchacích cest, vývoj bronchiektázie, plicní abscesy, piotoraks, pneumothorax, pnevmoskleroze a plicní selhání.

Prostřednictvím hromadění hlenu v nosních dutin často zánět vedlejších nosních dutin.

Slinivka břišní. V cystickou fibrózou příliš viskózní rakovina tajemství ucpání potrubí způsobují enzymy produkované ní nemůže dostat do lumen dvanáctníku, kde se proces trávení. V důsledku narušené štěpení bílkovin, tuků, sacharidů, absorpce vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K). Ve většině železa hromadění sekretu s vysokým obsahem proteolytických enzymů rozšiřuje své kanály a poškození žlázy. Vzhledem k tomu, poškození slinivky břišní u dětí se často vyvine diabetes 1. typu.

Játra a žlučník. Viskózní žluč blokovány žlučovody, narušuje tok žluči a vést k degeneraci jater, šíření pojivové tkáně v něm, a cirhózy jater. Ve žlučníku žlučových Stasis úzký vedou k tvorbě kamenů.

Žaludek. Tím, pěchování trávení časté stolice může vyvinout střevní obstrukce, vyhřeznutí konečníku.

Jiné orgány a systémy

Příliš slaný pot vede k nadměrné ztrátě tělních tekutin, což může vést k dehydrataci při dlouhodobém vystavení teplu.

Pacienti často vyvinou osteoporózy.

U novorozenců hlavním příznakem cystické fibrózy není vybití mekonia během prvních dvou dnů života. Dítě se zdá vyjádřila znepokojení odmítnutí hrudi, zvracení žluči, abdominální distenze, střevní obstrukce vyvíjí, někdy – Průlom tenkého střeva se zánětem pobřišnice. Kromě toho jeden z prvních příznaků onemocnění u novorozenců může být prodloužena žloutenka.

Děti prvního roku života, a to i přes dobrou chuť k jídlu, špatné přibývání na váze, zakrslé a fyzický vývoj. Oni byli často hojné stolice, které mají hnilobný zápach, obsahující nestrávené částice potravin a olejové kapky. Cal špatný vidpyrayetsya plenky a špatně vybledlé hrnce. Dítě trápit nadýmání, koliky. Obvyklé příznaky jsou přetrvávající dlouhé splývavé suchý kašel, dušnost. Děti jsou náchylné k infekcím plic a dýchacích cest. Rodiče si všimnout, nadměrné slanost potu, krystaly soli na povrchu kůže. V horkém počasí, děti jsou velmi citlivé teplotní šok.

V předškolním věku mohou setkat rektální prolaps, který přitahuje snížený svalový tonus, porušení židle, silný nadsadnyy kašel. Plíce byla stabilní kašel, dušnost. Děti za na fyzický vývoj.

Ve školním věku děti často vznikají chronická sinusitida, nosní polypy se nacházejí. V cystická fibróza plic rozvíjí bronchiektázie, existují závažné infekce, bronchopulmonální, deformovaný hrudník – je bochkoobraznoy, hrudní kosti – klín prsty – jsou jako drum hole, rostoucí příznaky plicní nedostatečnosti.

Časté příznak u dětí – střevní koliky způsobené nahromaděním stolice ve směsi s viskózní sekrece v tlustém střevě. Vyvíjíme pankreatitida, zvýšená játra. V tomto věku často diagnostikován diabetes typu 1, charakteristický rys, který je kombinací respiračních syndromů.

diagnózu cystické fibrózy

Newborn Screening – analýza cystické fibrózy, ve kterém určit hladinu krevního imunoreaktivního trypsinu. Studie provedené novorozenců. Pokud dítě má cystickou fibrózou, úroveň imunoreaktivního trypsinu zvedl. Analýza informativní během prvních týdnů života, jakož i v budoucnu, v důsledku dysfunkce slinivky, hladiny v krvi kapek.

Pot test – nejjednodušší a cenově dostupné a levné analýza cystické fibrózy. Stanovení obsahu chloridů v potu, který se zvyšuje u pacientů s cystickou fibrózou. Obvykle se zkouška se provádí dvakrát, s výhodou v laboratoři, u kterých se takové studie je rutina.

Genetický test – určit přítomnost a typ mutace CFTR.

Mezi další diagnostické metody zahrnují: RTG hrudníku, který může diagnostikovat zánět plic, fibróza a další poškození plic způsobené cystickou fibrózou, X-paprsky dutin vyloučit zánět vedlejších nosních dutin, studie respirační funkce, sputum kultura pro určení patogenu, vyšetření stolice pro diagnostiku dysfunkce slinivky břišní.

Test pro cystickou fibrózu dopravce – držet při plánování těhotenství osoby v rodinné anamnéze měli případy cystickou fibrózou. Tento genetický test, který ukazuje, zda dopravce vadného CFTR. Pro zjištění, přičemž krev nebo sliny.

Cystická fibróza – nevyléčitelné onemocnění. Cílem léčby – infekce prevence a kontrola plic, prevence střevní obstrukce, dehydratace a zajistit dostatečný příjem a vstřebávání živin. Pacienti by měli být průběžně sledován lékařem pro výběr adekvátní léčbě a prevenci komplikací. Komplexní léčba zahrnuje fyzikální terapie (fyzikálně-a Kinezioterapie), přijímání bronchodilatancia a mukolytickými prostředky, antibiotickou léčbu, pankreatické enzymy, příjem vitaminů,

Léčba cystické fibrózy plic

• Kinezioterapie (léčba pohybem) – velmi důležitou součástí léčby. Jejím cílem – usnadnit čištění bronchiálního stromu vazkého hlenu. Specialista – se Fyzioterapeut vybrat speciální sadu cvičení, které vám umožní vyčistit průdušky hlenu. U kriticky nemocných pomocí hardwaru Kinezioterapie. Třídy se konají denně, 2x denně, ráno a večer.

• Cvičení – vyžaduje od útlého věku. Neprojevil aerobní fyzickou aktivitu – běh, bazén, jízda na kole, tenis, volejbal. Zakázáno třídy hokej, fotbal, vzpírání, box a všechny druhy bojových umění. Cílem činnosti – posilování svalů hrudníku, s cílem usnadnit plnění hlenu.

• Bronholytycheskaya terapie – používá se v rozporu s průchodnosti průdušek. Přiřazení salbutamol, salmeterol a jiné léky.

• Antibiotická léčba se používá během exacerbace cystické fibrózy plic. Volba antibiotika je způsobeno vysivanyh pohled ze sputa mikroorganismů. Typicky, injekční forma antibiotik používají ve vysokých dávkách.

• strava – strava by měla být plná a výživné, obsahují velké množství bílkovin. Musíte také brát vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K). Požadovaný příjem tekutin a solí, a to zejména v průběhu cvičení, a v horkém podnebí.

• Léčba pankreatických enzymů – enzymy (Kreon) by měly být vždy před každým jídlem.

Prognóza pro cystickou fibrózu

V 50 padesátých let minulého století, průměrná délka života pacientů byl 14 do 15 roky. V současné době je aktuální instalace diagnostiky a adekvátní léčbu, očekávaná délka života může být až 40 a někdy až 50 let.

Příznaky zánětu jícnu

Popis zánětu jícnu

Zánět jícnu je chorobný stav spojený s poškozením jícnové sliznice. Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroesofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.

Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočistící schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů respektive některého z nich, vede k zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.

Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola…) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika jako je Ibalgin, Paralen apod., opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.

Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku-duodena), odolnost sliznice jícnu, samočistící schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.

Jinými slovy řečeno, onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimojiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).

Mezi další zánětlivá onemocnění jícnu patří korozivní ezofagitida a infekční formy zánětů jícnu (mykotická, herpetická, cytomegalovirová ezofagitida).

Korozivní ezofagitida vzniká na podkladě poleptání jícnu žíravými látkami (kyselinami, louhy, sloučeninami fenolu apod.) požitými převážně omylem, nicméně také v sebevražedném úmyslu. Výjimečně se může jednak i o léky, které uvíznou v jícnu a způsobí poškození sliznice.

Mykotická ezofagitida neboli soor, moniliáza či kandidóza je onemocnění vyvolané houbou Candida albicans. Jedná se o infekci, která využívá sníženou obranyschopnost organismu (hovoříme o tzv. oportunní infekci při imunodeficienci). Vyskytuje se u nemocných ve špatném stavu, obvykle léčených antibiotiky, cytostatiky (léky tlumící buněčný růst, užívané v onkologii), imunosupresivy (léky potlačující imunitní systém) či glukokortikoidy (léky tlumící imunitní odpověď – záněty, autoimunitní děje). Vždy je nutné pomyslet na možnou infekci HIV (vyvolávající onemocnění AIDS). Obtíže jsou obvykle nevelké až žádné, může se jednat o náhodný nález.

Herpetická ezofagitida vyvolaná virem HSV (herpes simplex virus) stejně jako cytomegalovirová vyvolaná virem CMV (cytomegalovirus) jsou poměrně vzácné a projeví se obvykle pouze bolestivostí při polykání (odynofagií).

Rizikové faktory zánětu jícnu

Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.

Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vede ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak přispívá k refluxu.

Prevence zánětu jícnu

Nemoci je možno předcházet režimovými opatřeními jako je redukce tělesné hmotnosti, zamezení zvyšování nitrobřišního tlaku (tj. omezit těžkou silovou práci jako nošení břemen a práce v předklonu), zákaz kouření a vyřazení z jídelníčku jídla způsobující obtíže(viz výše).

Doporučuje se taktéž spát na nakloněném lůžku (lůžko podložené v hlavové části o 20 cm).

Příznaky a projevy zánětu jícnu

Vedoucím příznakem je zvláštní druh bolesti – pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti.

Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin.

Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasná stažení jícnu v jiných úrovních.

Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku – obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (tzv. globus).

Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, např. choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.

Do souvislosti s refluxní chorobou se dává i zvýšený výskyt zubního kazu na podkladě poškození zubní skloviny kyselými žaludečními šťávami (hovoříme o průniku kyselého žaludečního obsahu do dutiny ústní, tzv. regurgitaci).

Léčba zánětu jícnu

Léčba spočívá u lehčích forem onemocnění ve vyvarování se rizikovým faktorům a podávání ochranných léků, u závažnějších nálezů je na místě léčba chirurgická, následovaná medikamentózně (léky).

Co se týče podávání léků, základem je omezení produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku a zvýšení tonu dolního jícnového svěrače. Jako základní léčiva se podávají tzv. antagonisté H2 – receptorů (př. ramitidin, famotidin) a tzv. inhibitory protonové pumpy (př. omeprazol, pantoprazol). Tato léčba je vždy dlouhodobá.

Doplňující léčbou jsou tzv. prokinetika, látky mající vliv na pohyblivost jícnu a na jícnový svěrač (zvyšují jeho tonus – stah).

Pro zvládání občasných potíží se používají antacida, která snižují kyselost žaludečního obsahu. Jejich výhodou je, že působí velmi rychle, nicméně úleva je krátkodobá.

Existuje určitý vztah mezi bakterií Helicobacter pylori a vznikem žaludečních vředů a zánětem jícnu. Při jeho průkazu se obvykle nasazují antibiotika k jeho vymýcení.

Jak si mohu pomoci sám

Pokud trpíte zánětem jícnu je vhodné se vyvarovat dráždivých jídel a jídel, o nichž sami víte, že Vám nedělají dobře.

Měli byste omezit svou váhu – nebýt obézní, pravidelně se stravovat, nejíst tučná jídla, nejíst v noci a nejlépe ještě 3 hodiny před ulehnutím, omezit příjem alkoholu na minimum a rovněž zanechání kouření má pozitivní vliv.

Taktéž je důležité být racionální v užívání léků proti bolesti (požívat tato léčiva střídmě a s praktickým využitím), nepřetěžovat se v práci, nezvedat těžká břemena, nepracovat v předklonu.

Při akutních obtížích pomůže vypít sklenku se zažívací sodou (běžně dostupná v supermarketech nebo v lékárnách) či mléko (soda i mléko fungují jako látky neutralizující vliv kyselého žaludečního obsahu), účinek je sice poměrně rychlý, nicméně krátkodobý.

Komplikace zánětu jícnu

Komplikacemi esofagitidy mohou být jednak vznik zúžení jícnu (stenózy), dále tvz. Barretův jícen, což je změna označovaná jako metaplazie a považována za prekancerózní stav, tj. stav s možným vývojem karcinomu.

Další možnou komplikací je vznik jícnového vředu (ulcus oesophagi).

Stenóza jícnu vzniká na podkladě poškození stěny jícnu a vzniku jizvy, takovéto jizvy mohou být mnohočetné. Nemocný pak má potíže zejména při polykání.

Barretův jícen je stav, kdy dochází k výměně typu buněk normálně se v jícnu vyskytujících za jiný typ buněk, které se za normálních okolností vyskytují v tenkém střevě. Diagnosticky ho lze potvrdit pouze mikroskopickým rozborem bioptické tkáně (tedy tkáně odebrané z jícnu během endoskopického vyšetření).

Jícnový vřed se nejčastěji projevuje bolestí, obtížným polykáním (dysfagií) a bolestivým polykáním (odynofagií).

Další názvy: ezofagitida, oesophagitis, refluxní ezofagitida, korozivní ezofagitida, mykotická ezofagitida, herpetická ezofagitida, Barretův jícen

Zkušenosti uživatelů s zánětem jícnu

Na zánět jícnu změnit stravu Julie1212 (07.07.16)

Zdravím všechny, kteří stejně jako já dostali zánět jícnu. Celý půl rok mě bolel trojúhelník, v noci jsem se budila nemohla jsem spát – měla jsem hrozný tlak na hrudi.

Lékaři mi řekli, že se jedná o stres. Půl roku jsem zbytečně brala antidepresiva, bolest trojúhelníku a tlak se nezlepšoval. Jednou večer jsem začala i zvracet kousky krve, jela jsem na pohotovost, kde jsem musela podstoupit gastroskopii. Zjistili mi akutní zánět jícnu.

Dlouho mi trvalo než jsem našla potraviny, které mi dělají dobře. Dostala jsem léky, nejdříve Helicid, ten mi nedělal vůbec dobře, potom Controlol. Ten mi také nedělal dobře. Nevadilo mi Kinito (není tak silné a nedraží sliznici) a Zulbrex. Tyto léky jsem brala pravidelně 3× denně. Po každém jídle mi stejně nebylo úplně nejlépe, spala jsem na dvou

polštářích a pila vlažný mátový čaj.

Můj jídelníček byl hrozný. Skoro po všem mi bylo tak špatně, že jsem skoro nic nejedla. Jedna známá mi poradila, že také měla zánět jícnu. Začala pít vojtešku, každý den 2× a koupila si konvici s alkalickou vodou, která toto léčí. Moc jsem tomu nedávala a nakonec jsem ji objednala.

Po cca 14 dnů jsem viděla opravdu konečně nějakou změnu, byla jsem tak ráda, když jsem konečně mohla zase něco sníst a nebylo mi špatně. Samozřejmě bílou mouku jsem vyměnila za špaldovou, celozrnnou a žitnou. Kravské mléko za kozí, které má o mnoho více vitamínů. Smažené jsem vyměnila za pečené na olivovém oleji. A hlavně pozor – žádné rajčata a potraviny s vysokým obsahem cukru nebo tuku! Toto vše hrozně překyseluje (na to mi velmi pomohla vojtěška) nově zkouším i ostropestřec.

Neberu už žádné chemické léky. Hlavně nedoporučuji jist česnek, pít kávu, colu, zelený čaj a vše, co obsahuje kofein. To mi dělalo strašně zle.

Tlaky v jícnu Uzdravená (07.04.15)

Zdravím všechny, kteří mají problémy s tlakem v jícnu. I já jsem si něco podobného prožila – nenadálý tlak uprostřed hrudi, polykání citlivé (avšak ne vždy!), ale kupodivu žádné pálení žáhy, jen občasné mírně problematické říhání. Trvalo to několik dní!

V rodině maminka rakovina žaludku, ostatní příbuzní problémy s jícnem. Diagnózu jsem si stanovila sama a snadno. Následovala návštěva internisty a v mezidobí, které mi zbývalo do endoskopie, brouzdání na internetu.

A pak tento spásonosný odkaz:

http://www.projekt-endoskopie.cz/…systemem.pdf → pro ty z vás, kteří nemáte čas na dlouhé studium, doporučuji stranu 9!

Co mi pomohlo

A vy, kteří máte čas jen na rychlou radu, odpověď je překvapivá. Rada zní: nebolela vás v poslední době záda? Pokud ano, začněte okamžitě cvičit, cvičit a zase cvičit!

Věřte nebo ne, všechny problémy zmizely a diagnózy byly liché! Úleva přišla skoro okamžitě a dnes jsem byla na té endoskopii a dopadlo to výborně! Žádný nález!

Chronický zánět jícnu Jankaaa (19.01.13)

je mi 21 let. Nikdy jsem neměla nadváhu! Vážím 58kg a měřím 167 cm. Odmalička jsem byla z domova zvyklá zdravě jíst. Pravidelně snídat, jíst ovoce, zeleninu, tmavé pečivo. Nikdy, jsem neměla ráda ŽÁDNÉ uzeniny, perlivé nápoje ani jsem nekouřila ze smažených jídel mi bylo vždy těžko, takže jsem se jich vyvarovala. Jediná moje neřest ve stavě byly sladkosti, ale ty také nejíme každý den.

Už od dětství mě občas pálila žáha. Vše však vyvrcholilo před dvěma lety, kdy jsem kvůli pálení žáhy a bolesti na hrudníku nemohla spát a skoro nic jíst.

Můj obvodní lékař mi napsal OMEPRAZOL a poslal mě na gasstroskopii, kde mi diagnozu potvrdili.

Dnes to se mnou vypadá tak,že jsem zpřísnila jídelníček. Nejím kynuté těsto, kořeněná a smažená jídla, česnek, čerstvou cibuli a citrusy. Každé ráno vypiji sklenici vlažné vody a 20 minut před snídaní beru jeden OMEMPRAZOL,bez kterého to bohužel zatím nejde.

Samozřejmě si někdy zahřeším a dám si smažáka, nebo čerstvé houstičky – domácí od maminky. Ale s těmi léky, mi není špatně nikdy a můžu sníst co chci. Jsem při stresu náchylnější k žaludeční neuroze a snadno přijde zvracení a nevolnost. Začíná se spekulovat o tom,že tato nemoc souvisí s dětskou mozkovou obrnou – mám spastickou formu a jícen může být díky tomu prý náchylnější, ale nevím.

Co mi pomohlo

Velká úleva přišla určitě po užívání léků (OMEPRAZOL) – z počátku jsem brala dva za den. Důležitá je ráno sklenice vody a dostatečný pitný režim po celý den. Bezpochyby je potřeba být v co největší psychické pohodě a přehnaně nepřemýšlet nad tím, co smím jíst a co ne. Já si např. nedovedu představit život bez kávy, piji ale kvalitní překapávanou. SVÁTEČNĚ si i zakouřím – pořád jsem byla přes zdravý životní styl a nic z toho. Ale rozhodně tuto nemoc nepodceňujte, umí pěkně potrápit.

Začátek a průběh zánětu jícnu SECMO (30.09.12)

Nemoc u mě propukla zhruba ve 4:00 ráno. Vzbudila mě silná křečovitá bolest břicha. Původně jsem myslel že mě chytl žlučník takže jsem nasadil algifenové kapky. Za hodinu jsem měl jít do práce takže už jsem ve spánku nepokračoval.

V práci se ale křečovitá bolest břicha začala vracet a to v intervalech a v takové síle že jsem nebyl schopen zůstat stát na nohou.

Bolest břicha přetrvávala celý den, léky na žlučník zabírali zhruba na hodinu až dvě. Přestal jsem konzumovat jakoukoli stravu a do večera se můj stav zhoršil až tak že jsem neměl klidovou polohu a křeče břicha se stali permanentními.

Pořád jsem byl v přesvědčení, že jde o žlučník, nasadil jsem tedy dietu. Noc byla k nevydržení, křeče neustávaly a ráno jsem se cítil slabý a nevyspalý. Sáhl jsem ze zoufalosti do lékárny pro Ibalgin. Ten zabral, udělalo se mi dobře, bohužel jen asi na 2 hodiny. Na naléhání mé ženy jsem po pátku a víkendu, kdy jsem strávil v posteli a bolestí jsem nebyl schopný vstát souhlasil že zajdu k doktorovi. Křeče břicha v pátek a o víkendu byli tak silné že jsem prakticky celé tři dny strávil v posteli spánkem. Nesnědl jsem jediné sousto jídla, nechutenství bylo tak silné že se ani po 4 dnech kdy jsem nic nejedl nedostavil pocit hladu. V pondělí jsem se vydal na vyšetření. Neuvěřitelná bolest břicha vyhladovění ze mě dělalo doslova chodící mrtvolu. Těšil jsem se že vyšetření objasní příčinu mích těžkostí. Proběhlo SONO. Bez výsledku. Návštěva chirurgie, prohmatávání břicha odběry. Vše bez nějakého rozumného vysvětlení co by mi mohlo být.

Byly mi nasazeny nějaké léky a byl jsme odeslán domů. Stav se konečně trochu zmírnil, ale bolesti a nechutenství nadále přetrvávalo. Na doporučení jsem začal hodně pít, dále jsem pokračoval s dietou a začal brát léky na křeče žaludku. /buscopan,noval­gin,ortanol/. Tyto léky trochu zmírnily mé potíže, ovšem úleva od křečí se nedostavila tak jak bych čekal. Po dalších dvou dnech jsem naléhal na doktory, protože se můj stav nelepšil. Proběhlo další vyšetření a to kontrolní sono, chirurg, odběry, výtěry. Zase bez jakéhokoli nálezu.

Po domluvě mě další den čekalo gastro. Konečně po 10 dnech neuvěřitelných křečí nechutenství ztrátě tělesné hmotnosti slabosti se na gastru zjisti co je příčinou bolesti. Diagnoza zněla ZÁNĚT JÍCNU. Vysadil jsem všechny předchozí léky a nasadil léčbu tablety HELIDES a to 2× denně. Nadále dodržovat dietu nejíst nic kyselého, mastná jídla, kafe, luštěniny.

Zánět jícnu u abstinenta j.tes (07.08.12)

Předem chci říci, že jsem zapřísáhlý abstinent a nekuřák. Sladká a kynutá jídla nejím. A přesto jsem dostala zánět jícnu prvního stupně. Začalo to tak jednoho dne po obědě, kdy jsem měla zeleninovou polévku (druhé už jsem nemohla sníst) a pocítila jsem velký tlak v žaludku (trojúhelník). Celý den mě to obtěžovalo, ale musela jsem odpracovat den v práci. Měla jsem do sedmi. Po šichtě jsem nasedla do automobilu a stěží jsem dojela domů. Tlak se změnil na křeče, které nepřestávaly a bolest se stupňovala. K tomu se mi motala hlava, chtělo se mi zvracet.

V deset hodin večer jsem již měla zimnici a zvracení už probíhalo. Břicho jsem měla nafouklé a tvrdé naomak. Křečovitost byla vžy v intervalech a po vyzvracení bolest na chvilku ustoupila. V jedenáct jsem to již nevydržela a jela jsem na pohotovost, kde už jsem jen zvracela a držela se za břicho, protože křeč už nebyla v intervalech, ale už byla pořád. Dali mi injekci,udělali rentgen a ultrazvuk a nechali si mě tam. Měla jsem 2 dny kapáky a nesměla jsem nic jíst. Nejvíce mě však naštvalo, když Vám někdo říká, že nesmíte pít alkohol a kouřit. Nic z toho opravdu nedělám, ale připadala jsem si tam jak největší alkoholik.

Pak mě pustili a byla jsem na sondu do žaludku, kde mi řekli, že mám zánět jícnu. Doktor mi předepsal Helides a vše se zlepšuje. Mám mít dietu takže nic kyselého, kynuté věci, čerstvé pečivo, luštěniny, maso nejlépe vařené na vodě a omezit tuky.

Pokud Vás trápí bolest břicha nenechávejte to tak dlouho a nesnažte se s tím bojovat samotní, protože si to jen zhoršíte. Jděte hned k doktorovi.

Dieta při zánětu jícnu sunny6 (22.10.11)

Začalo to před rokem. Z ničeho nic se mi udělalo špatně a začala jsem zvracet krev. Letěla jsem na pohotovost. Po gastroskopii, která trvala asi 15 minut a byla velmi nepříjemná mi řekli, že mám špatný žaludek a jícen že je zanícený a poškozený. Měsíc a půl jsem nejedla, při každém polknutí jsem měla pocit, že mi tam někdo řeže kudlou. Bylo to strašné. Dostala jsem léky helicid, vůbec mi to nepomohlo, a tak jsem chodila dál k lékařům. Po zhruba dvou měsících jsem začala jíst, ale je to pořád stejné.

Nikdy jsem nejedla moc kořeněná jídla a alkohol samozřejmě ale jen občas, takže v tom problém myslím nebyl. Mám dietu, ale nemám pocit, že je to lepší a beru léky Lanzul a Pangrol každý den. Při každé prohlídce mi říkají to samé – dieta a žádný stres, ale zlepšení stále není. Je pravda, že musíte jíst po menších dávkách a častěji, ale občas mi prostě neděla dobře žádné jídlo. Nejlíp mi je po ránu.

Jeden doktor mi zakázal všechny mléčné výrobky a kuřecí a sladké nejíst. A také rajčata (řekl mi, že je ani myši nejedí). Samozřejmě jím vše, ale snažím se. Také nesmíte džus a ovoce, prý to dráždí.

Jak to vzniklo M.Š. (06.02.10)

Podstoupil jsem stomatologickou operaci implantace zubů do celého horního oblouku čelisti. Při tom jsem dostal antibiotikum DALACIN C a protizánětlivý COXTRAL. Od prvního dne užívání DALACINu jsem dostal úpornou škytavku, po dobrání celé dávky se mi zastavilo trávení, škytavka trvala 12 dní, nejdl jsem týden.

S prudkými křečemi v dutině břišní a hrudní jsem byl hospitalizován na interním oddělení nemocnice. Před tím jsem nikdy neměl problémy s trávením, nikdy jsem nekouřil, nepil alkohol, pouze jednu kávu denně, žádnou kofolu.

Vyšetření: TK, EKG, RTG břicha, UZ břicha, krevní obraz, jaterní testy výsledky byly negativní. Při gastroskopii byla zjištěna oezofagitida (zánět jícnu) III. stupně.

Odebrány vzorky pro biopsii, nyní čekám na výsledky. Po gastroskopii jsem zase postupně začal jíst a škytavka skončila. Tu úpornou škytavku nikomu nepřejí, 12 dnů jsem nespal.

Léčba: HELICID20, dieta bez kávy, kakaa, česneku, alkoholu.

Postupně se to zlepšovalo, v prvním týdnu jsem cítil potíž při vpravování polknutého sousta přes jícen do žaludku, v dalším týdnu se to nadále zlepšilo a cítím jen mírný tlak v jícnu bez bolesti.

Co mi pomohlo

Zatím jsem 2 týdny po návratu z nemocnice, až budou výsledky z histologického vyšetření, tak se ozvu. Doufám, že mně neoznámí karcinom jícnu, ten se nedá léčit, to už bych se musel rozloučit.

Refluxní ezofagitida Nick-No (01.02.10)

Špatně od žaludku spojené s celkovou únavou a nechutenstvím. Žádné pálení žáhy (to prakticky, až na jednu jedinou zkušenost, neznám vůbec) – jen jakési cukání a pocit škrábání uprostřed hrudníku v oblasti dolních žeber.

Večer jsem chodil spát ve 20hod a probouzel už ve 4hod – nemohl jsem spát. Motala se mi hlava, pocit na zvracení a dlouho mi trvalo vstát – obléknout se a jít do práce. (Cesta do práce mi z domova trvá 15min a chodím na 8.hod)

Po vyšetření sono – žádný nález.

Po vyšetření endoskopem – Esofagitida I.st

Nasazen Lanzul cps 30mg 1-0-0 na 4 týdny

Co mi pomohlo

Nejvíc mi pomohla „babská rada“ – každý den po ránu panáka extrapanenského olivového oleje a večer pití (čaje) z kotvičníku. Podstatné zlepšení už během týdne.

Leave a Reply