Práce s houbovými infekcemi animace (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

Harvestorové technologie a poškození stromů

Harvestorové technologie (HT) se stávají v LH ČR stále významnějším těžebně-dopravním postupem, který se na výši těžeb podílí v současnosti téměř 15 %. Tato mechanizace je nasazována v ČR (podle dotazníkového průzkumu trhu) především v předmýtních těžbách, kde představuje jejich využitelnost 64 % (vlastníci strojů plánují využití harvestorů ve výchovných zásazích až ze 75 %). V provozu jsou při těžebních a dopravních činnostech prioritou především náklady a výkonnost vyjadřované finanční hodnotou. Způsobené škody jsou často opomíjeny, přestože poškozené dřeviny a případné znehodnocení dřeva hnilobou jsou ekonomickou ztrátou do budoucnosti. Respektováním výrobních podmínek je lze minimalizovat. Důsledným plánováním výrobních technologií při těžbě a soustřeďování dříví lze omezovat degradaci lesních dřevin po poraněních. U HT vázaných na sortimentní metodu je dokazován nejnižší podíl škod. Navíc s rostoucími zkušenostmi v provozu a zvyšováním počtu vyškolených operátorů lze podíl škod stále redukovat.

K počátku roku 2005 bylo možné vykázat v LH ČR 112 harvestorů a 197 vyvážecích traktorů (z toho 75 malovýkonových VT Vimek a Terri). Největší význam sehrávají v provozu harvestory a vyvážecí traktory středních výkonových tříd (71–140 kW), které se stávají atraktivními pro možné použití při výchovných zásazích od nejnižšího 4. věkového stupně, od něhož jsou stroje nasazovány, až do mýtních těžeb pro jednotné rozčlenění porostu po dobu všech těžebních zásahů. Vývoj počtu strojů v LH ČR do jisté míry kopíruje rychlý vývoj v západoevropských státech.

-Úspora mzdových nákladů a s nimi spojených pracovních sil.

Př.: Již v polovině devadesátých let vykazovala akciová společnost Lesy Vyšší Brod ve své veřejné zprávě při nasazení malo- a středněvýkonového harvestoru úsporu 29 pracovních sil (těžařů). Dalších nepřímých úspor pracovních sil je dosaženo na manipulačních skladech, na nichž tak není dříví zpracované harvestorem.

-V palubním počítači je registrovaná operátorem odvedená výkonnost (s ohledem k dřevině a vyráběným sortimentům), která usnadňuje kontrolu práce, její odměňování. Není nutné provádět měření objemu vyrobených sortimentů na OM.

-Ergonomie a hygiena práce operátorů. Snižuje fyzickou náročnost práce a zvyšuje bezpečnost při nasazení v nepříznivých podmínkách (především klimatických). Pro tuto výhodu jsou stroje nasazovány i v kalamitních těžbách, ať již s předkacováním a odřezáváním stromů od pařezu (harvestor poté nahrazuje práci procesoru), nebo v celém kontinuálním výrobním procesu, včetně kácení resp. odřezávání.

-Rychlá reakce na požadavky odběratele při sortimentaci. V palubním počítači jsou zadány parametry sortimentů a tím následné provádění automatického návrhu sortimentace zpracovávaného stromu. Tuto sortimentaci je možno provádět i mechanicky po rozhodnutí operátora. Software harvestoru umožňuje i tzv. „cenovou“ sortimentaci podle výše ceny za sortiment.

-Zachování čistoty dřevní suroviny pro další zpracování v dřevozpracujícím průmyslu.

-Omezením škod na lesních dřevinách je při většině zásahů dodržena „ekologická“ čistota práce (podíl poškozených stromů pod 5 % – DVOŘÁK 2002, 2004).

-Náročná organizace práce pro nepřetržitý provoz stroje a zajištění návratnosti vložených investic. Vložené prostředky do mechanizace se pohybují ve výši cca 18 mil. korun. Pro jejich návratnost je běžně zajišťován dvousměnný provoz strojů při délce směny 8-10 hodin.

-Dlouhodobé a nákladné zaškolování operátorů. V současné době není výroba podmíněna vlastnictvím certifikátu opravňujícího k ovládání stroje. Jedinou podmínkou je řidičský průkaz typu T, práce s JMP je legislativně náročnější než práce s harvestorem nebo vyvážecím traktorem. Většina společností zajišťuje školení svých pracovníků v zahraničí nebo zahraničními pracovníky v ČR.

-Náročnost na vzdělání v technických oborech (strojírenství, elektrotechnika a lesnictví) na operátory a případně i na technicko-hospodářské pracovníky.

Podmínky pro nasazení HT

-HT jsou nasazovány do jehličnatých (SM, BO) porostů s individuální příměsí modřínu nebo dalších listnatých dřevin. Nasazení v listnatých porostech je doporučováno pouze v bukových porostech nižší věkové třídy, které jsou zárukou menší křivosti a větevnatosti, popř. v porostech březových.

-Příčný sklon svahu by neměl převyšoval 35 %. Stroje nelze nasazovat na podmáčená neúnosná stanoviště.

Počet poškozených stromů v zůstávajících porostech je primárním a nejdůležitějším ukazatelem vyjadřujícím dopad HT v lesním porostu. Je vyjadřován podílem na zůstávajících stromech.

Do šetření jsou zahrnuty harvestory a vyvážecí traktory Timberjack 1070, Timberjack 810B, Gremo 950 HPV a Gremo 950

Škody byly podchyceny ve věkových třídách 3–5 (Timberjack) a 4–6 (Gremo).

V případě šetřeného použití HT Timberjack bylo v jednotlivých věkových třídách poškozeno 2 až 3,5 % stromů zůstávajících v porostech (3. věková třída 2 % zůstávajících stromů, 4. věk. tř. 2,4 %, 5. věk. tř. 3,5 %). V případě HT šlo o 2,1–3,6 % poškozených stromů v porostu (nejnižší podíl ve 4. věkové třídě – 2,1 %, 5. věk. tř. 3,6 %, 6. věk. tř. 2,8 %).

V lesních porostech je vyšší počet škod než počet poškozených stromů, a to vícečetným poraněním jednotlivých dřevin, dané např. frekventovaným průjezdem po vyvážecí lince. Častým výstupem jsou dvě a více poranění na jednom stromu, která byla dána jednorázovými přejezdy strojů po stejné lince a manipulací s hydraulickými jeřáby harvestorů nebo vyvážecích traktorů při manipulaci se stromy, kmeny a výřezy. Na kratších linkách se s intenzitou přejezdů vícenásobná poranění sdružovala ve větší plošné oděry. Počty škod byly vykazovány na jednotce 1 ha.

Ve věkové tř. 3 při použití strojů Timberjack dosahovala maxima 39 škod/ha. To je dáno nejvyšším počtem stromů na jednom hektaru (1385 ks/ha) ve srovnání s následujícími dvěma věkovými třídami, kde byl počet zůstávajících stromů 963 ks/ha (4. věková tř.) a 701 ks/ha (5. věk. tř.). Druhým faktorem byla největší délka linek (537 m/ha) ve 3. věkové tř. při nasazení HT. V následujících věkových třídách 4 a 5 počet škod stagnoval na 30 a 33 ks/ha. To bylo dáno vyšším sponem (nad tři metry), který sám o sobě byl pro průjezd strojů dostačující. Šíře vytyčovaných vyvážecích linek se pohybovala v intervalu 3–4 metry a riziko poškození se snižovalo. Délka vyvážecích linek se navíc v těchto věkových třídách snižovala na 481 m/ha (4. v.t.) a 421 m/ha (5. v.t.). Při intenzivnějším průjezdu po linkách tak nehrozilo nebezpečí navyšování škod, jako spíše zvětšování plošné velikosti již vytvořených škod po opakovaném průjezdu.

Při nasazení strojů Gremo byl nejvyšší počet škod ve věkové třídě 5 (graf 4) – 28 ks/ha. Ve 4. a 5. věkové třídě byl počet škod stejný (20 ks/ha). Nízký počet škod ve 4. věkové třídě byl podmíněn nízkou frekvencí pojezdu při hustotě vyvážecích linek 670 m/ha. V 5. v. t. klesala hustota linek na 572 m/ha a s jejím poklesem rostl počet škod. V 6. v. t. byla délka vyvážecích linek 606 m/ha. Rozestup stromů (4,2 m) překračoval požadovaný technologický parametr, kterým je minimální šíře linek (3,5–4 m). Tím se snižovalo riziko poranění stromů při manipulaci s pokácenými stromy a výřezy.

Škody jsou analyzovány podle jejich rozložení na jednotlivých stromových partiích – kořen (do vzdálenosti jeden metr od stromu), náběh a kmen. S umístěním poranění na stromě se mění riziko napadení stromů hnilobou a rychlost jejího následného šíření, která je dána měrnou hmotností dřeva v jednotlivých partiích. Průměrná rychlost šíření hniloby se pohybuje kolem 20 cm za rok (ČERNÝ 1979). Poškozený kmen je navíc vystaven nebezpečí šíření infekce dvěma směry v nejcennější partii stromu na rozdíl od kořene a náběhu, kde dochází k narušení hospodářsky cenného dřeva pouze směrem k vrcholové části.

Podíl zastoupených škod na kořenových systémech se pohyboval u Timberjacku na 26,5 % z celkového počtu způsobených škod; u Gremo na hranici 30 % z celkového počtu škod. Podíl škod zde byl rozložen po nasazení obou technologických postupů rovnoměrně (pojezdem trakčního ústrojí). K daleko větší variabilitě podílu celkových škod docházelo na náběhové partii, která byla nejvíce narušována, a to především od trakčního ústrojí nasazených strojů, popř. nevhodným ukládáním výřezů u vyvážecích linek. Podíl škod na této partii byl u Timberjacku 56 % z celkových škod, u Grema 31,3 %. Větší počet škod u Timberjacku byl způsoben větším počtem stromů a užšími vyvážecími linkami, jež se pohybovaly v šíři 3–3,5 (4) m. V porostech zpracovávaných stroji Gremo byl spon stromů 3,9 m a tím byla dodržena doporučovaná šíře vyvážecích linek přirozenou strukturou porostu. Ke kolísání podílu škod docházelo i na kmenech dřevin. Při nasazení Timberjacku činil podíl škod na kmenové partii 17,5 % (ve srovnání s Gremo o 20,8 % méně). Navíc tyto stroje byly využívány v porostech s vyšší hmotnatostí stromů a tím se snižovala možnost usměrňování pádu pokáceného stromu (při nasazení strojů Gremo dosahovala průměrná hmotnatost těžených stromů v porostech až 0,89 m3). V porostech, kde byly nasazeny stroje Timberjack, byl průměrný počet za všechny věkové třídy stromů na ha 1063 (bez ohledu na věkovou třídu), se stroji Gremo 670 stromů/ha.

Průměrná plošná velikost oděrů na stromových partiích je shrnuta v gr. 8 podle strojového osazení harvestorové technologie. Z vykázané průměrné velikosti poranění je zřejmé, že největší počty oděrů spadají – s ohledem ke stromové partii – do intervalu 51–200 cm2. Z grafu 6 je patrné podrobné rozdělení celkových škod podle umístění na stromových partiích a do plošných intervalů. Timberjack vykazoval vyšší podíl plošných škod, ať už se jednalo o jakoukoli partii stromu, v plošném intervalu 51–200 cm2. Na kořenech bylo v tomto plošném intervalu zastoupeno 13,5 %, na nábězích 21,2 % a na kmenech 7,8 % z celkového počtu škod. Celkový podíl škod v tomto intervalu činil bez ohledu na stromovou partii 42,4 %.

Porovnáme-li podíly škod mezi oběma značkami strojů, vidíme zajímavý vývojový trend v intervalech 11–50 cm2 a 51–200 cm2. Zatímco u uzlu Timberjack převažoval podíl škod na nábězích, tak na stejných plošných intervalech při nasazení strojů Gremo převažovaly škody na kmenových partiích (11–50 cm2 – 16,6 %, 51–200 cm2 – 15,2 %). To lze odůvodnit horším usměrňováním pádů stromů s vyšší hmotnatostí, tj. v porostech 6. věkové třídy a menší šíři vyvážecích linek u harvestoru a vyvážecího traktoru Timberjack – 3–3,5 (4,0) m v neprospěch kořenových náběhů.

Riziko napadení hnilobou je podle GRAMMELA (1988) do 10 cm2 0%, v intervalu 11–50 cm2 33%, při 51–200 cm2 44–100% a nad 201 cm2 je riziko napadení stromu hnilobou 100%.

Harvestorovou technologii můžeme považovat za ekologicky šetrnou, neboť podíl poškozených stromů spadal při experimentálních měřeních pod hranici 5 % jak při nasazení harvestorové technologie s osazením Timberjack (dnes John Deere), tak při osazení stroji Gremo. Důvody takto nízkého podílu poraněných stromů:

-kontrolovatelná manipulace zpracovávaného a transportovaného dříví;

-vyvážení dříví na ložné ploše vyvážecího traktoru.

Z výsledků vyplývá nárůst podílu poškozených stromů od 3. věkové třídy až po 5 v. t. Ta je považována za zlom v navyšování podílu škod a s další věkovou třídou dochází k jejich poklesu. Nižší podíly škod v nižších věkových třídách lze zdůvodnit:

-nevyvinutými kořenovými náběhy;

-vyšším zavětvením stromů;

-lepší kontrolovatelností pádu stromů při jejich těžbě.

V 6. věkové třídě přibývají jiné výhody, které vedou ke stagnaci a poklesu škod s rostoucím věkem, a to:

-přirozený rozestup stromů překračující 4 m a zabraňující přirozené nevoli vytyčovat linky o šíři 3,5–4 m.

Zohledňováním pouze vybraných výše uváděných faktorů lze snižovat škody, neměly by však být zanedbávány další priority:

-technická příprava prací a pracoviště;

-předpokládaná opatření a dodržení technologie během těžebně-dopravních zásahů;

-zvyšování kvalifikace a motivační opatření.

Těžebně–dopravních technologií existuje celá řada. Žádnou nelze považovat za tak dokonalou, aby při její realizaci nezůstaly žádné škody. Stejně tak nemůžeme volit ani takové technologie, při nichž je výše škod nejmenší, protože nemusejí být v konkrétních podmínkách použitelné pro neúměrně vysoké výrobní náklady nebo nedostatečné technické zázemí (vozový park) společnosti. HT zůstává přesto perspektivní výhled do budoucnosti, neboť při srovnání této sortimentní metody s kmenovou jsou potvrzovány nižší škody – motorová pila, kůň, LKT – 22 % (ULRICH 2001); lze je tak považovat za šetrné.

S minimalizací škod se snižují jak přímé náklady na asanaci, tak ztráty do budoucnosti, neboť se zvyšujícími škodami vzniká nebezpečí napadení stromů houbovými infekcemi, a tím poškozování a znehodnocování dřevní suroviny a snižování přírůstů.

Pozn. red.: Značka John Deere nahradila Timberjack od 1. 6. 2005.

Adresa autora: Ing. Jiří Dvořák, Ph.D.

FLE ČZU Praha, katedra lesní těžby, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tinktura Allpresan 7 pedicare

Popis produktu

TINKTURA ALLPRESAN 7 PEDICARE

-na nehty proti mykГіzГЎm

Ochrana nehtu pЕ™ed obtГ­ЕѕnГЅmi a a vytrvalГЅmi houbovГЅmi infekcemi.

-provitamГ­n B5-zvyЕЎuje hydrataci a podporuje regeneraci

-avokГЎdovГЅ olej – ochrana pЕ™ed vysuЕЎenГ­m

-jako ochrana pro ty,kteЕ™Г­ jsou nГЎchylnГ­ k ГєДЌinkЕЇm houbovГЅch infekcГ­

-osoby,kterГ© jsou nuceny ДЌasto pouЕѕГ­vat nepropustnГ© holГ­nky nebo sportovnГ­ obuv

KaЕѕdГ© klientce – klientovi poskytujeme profesionГЎlnГ­ a individuГЎlnГ­ pЕ™Г­stup. Klademe dЕЇraz na kvalitu a preciznost provedenГ­ prГЎce.

Allpresan – SKINCAIR KosmetickГ© a wellness produkty

Práce s houbovými infekcemi animace

Lesy ČR každoročně vyhlašují strom roku. V letošním roce 2016 jím byla vyhlášena třešeň ptačí – lidově nazývaná ptáčnice. Druhový název i lidové pojmenování prozrazuje, že plody – drobné třešně „ptačinky“ mají velmi v oblibě ptáci, především špačci, kteří vydatně napomáhají její přirozené obnově. Tato lesnickou praxí poněkud opomíjená dřevina si jistě zaslouží větší pozornost lesního hospodáře při obnově lesa, neboť zvyšuje biodiverzitu, plní meliorační funkci a celkově přispívá k malebnosti lesa a porostních okrajů (obzvláště v podzimním období). Mimoto je schopna poskytnout i velmi kvalitní a ceněné dřevo.

Třešeň ptačí – ptáčnice plodí drobné třešně, které mají v oblibě ptáci. Plodící strom ve věku 10 let

V České republice mnoho zkušeností s intenzivním pěstováním třešně ptačí nemáme. Ve Francii či Německu jsou na tom lépe. V těchto státech jsou zakládány porosty s vyšším zastoupením třešně nebo i čistě třešňové porosty (plantáže) za účelem produkce kvalitních dřevních sortimentů. U nás je většinou na třešeň ptačí pohlíženo při obnově lesa jako na doplňkovou dřevinu, která není součástí pěstebního cíle. Ve starších porostech se vyskytuje pouze skupinovitě či jednotlivě. K dosažení kvalitních dřevních sortimentů je třeba třešni věnovat značnou péči již od založení porostu, na což se při malém zastoupení této dřeviny často zapomíná a nepůsobí-li shodou okolností příznivé růstové faktory, poskytne třešeň sortimenty horší kvality se silnými zarostlými větvemi, nebo se jedná o potlačené stromy slabších dimenzí, které pak neposkytují žádané cenné dříví.

Pro pěstování jí nejvíce vyhovují úrodné, hlinité, minerálně bohaté půdy často vytvořené i na vápnitém podloží. Uspokojivě však roste i na mírně kyselých půdách. Tyto podmínky nacházíme obvykle na bázích svahů a v úžlabích, kde roste lépe než na suchých hřbetech díky lepšímu zásobení vláhou. Třešeň poroste i v těžších půdách, ale nejlépe prospívá v půdách středně těžkých až lehkých. Na fluviálních půdách lužních lesů (lesní typ 1L) ji obvykle nenajdeme, protože nesnáší dlouhodobé zaplavení vodou. Na kvalitních stanovištích u nás třešeň dorůstá výšek přes 30 m a průměru kolem 50 cm.

Porosty s třešní ptačí založené na lesním závodě Židlochovice

Na lesním závodě Židlochovice bylo v letech 1995 až do současnosti obnoveno několik porostů se zastoupením třešně ptačí. Na polesí Židlochovice jsou založeny porosty dubu letního s příměsí třešně (porostní skupiny 111B1, 109A1b, 111C1) a porost jasanu s příměsí třešně (123D2a). Na polesí Diváky je třešeň obnovena spolu s habrem v porostních skupinách 519C2 a akátem 507A1a.

V roce 2005 byly ve větším rozsahu vysazeny třešně ptačí v porostu 211H8a na polesí Velký Dvůr v lokalitě Vranovický hájek. Vranovický hájek se nachází v katastru obce Vranovice nad Svratkou. Z typologického hlediska se jedná o lesní typ 1S2. Svěží edafická kategorie 1S přechází v nižších partiích Vranovického hájku do kategorie hlinité 1H. K výsadbě byly zvoleny dvě plochy po mýtní úmyslné těžbě, provedené v prosinci roku 2004. Původně se jednalo o nepříliš kvalitní porosty z velké části pařezinového původu se zastoupením především jasanu, akátu, lípy, javoru babyky s příměsí jilmu, habru a dubu zimního. Větší plocha o výměře 1,2 ha byla oddělena od druhé plochy o výměře 0,8 ha porostním žebrem širokým cca 40 m, které bylo později po zajištění kultury odtěženo. Plochy se nacházejí v nadmořské výšce kolem 205 m n. m. na terase, která pozvolna klesá v mírném svahu k jihovýchodu do nivy řeky Svratky. Půda je zde spíše lehká, propustná, vysýchavá dobře zásobená živinami. Z pomístného výskytu některých bazifilních mezotrofů jako je například kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) lze usuzovat, že se jedná o trofickou meziřadu BD.

Na jaře 2005 byla přirozená obnova původních dřevin, se kterými se počítalo jako se dřevinami výchovnými (mimo akát) doplněna třešňovými semenáčky o výšce 40 až 50 cm v přibližném sponu 5 x 4 m. Celkem počet vysazených semenáčků činil 950 kusů na obě plochy. Ochrana proti zvěři byla zajištěna pomocí individuálních ochran tubusů speciál o výšce 120 cm. Jako opora byly použity roxory. Použití tubusů má výhodu i v tom, že jsou v porostu dobře vidět a v prvních letech po výsadbě značně usnadňují nalezení třešní v porostu při vyvětvování. Vysazené třešně se velice dobře ujaly a odrůstaly.

Pěstební cíl

Vyvětvování třešně je velmi důležité pro vypěstování kvalitního rovného kmene. Produkčním cílem jsou jednotlivé stromy s co možná největší hmotnatostí se zdravým, rovným a bezsukým kmenem pro dýhárenské a nábytkářské sortimenty. Těžbu předpokládáme ve věku kolem 60 let po dosažení cílové hmotnatosti 2 až 4 m3. Tohoto cíle může být dosaženo za předpokladu ročního přírůstu 8 až 10 mm. Třešeň je ve směsi s ostatními dřevinami nejprve předrůstavá. Není-li vyvětvování prováděno, třešeň vytvoří nízko nasazenou korunu bez žádoucího rovného kmene. Je-li okolním porostem nucena postupně zvyšovat výšku v konkurenci o sluneční požitek, zůstávají na kmeni silné uschlé větve, které postupně opadávají a ve dřevě kmene zůstávají velké suky. Cílem vyvětvování je vytvořit minimálně 5 – 8 m vysoký rovný kmen bez suků. Je-li v mládí třešeň v porostu plně osluněna, má i po vyvětvení sklon k vytváření náhradních větví v podobě výstřelků (vlků) na již vyvětveném kmeni, které je třeba opakovaně odstraňovat. Aby k tomu nedocházelo, je třeba v porostu počítat s vhodnou výchovnou dřevinou, která zástinem potlačuje růst těchto vlků a taktéž podporuje růst výškový. Po dosažení žádané výšky – dle podmínek stanoviště a stavu okolního porostu kolem věku 20 let, je třeba pečovat o rozvoj koruny odstraňováním konkurenčních dřevin v okruhu tvořeném 25tinásobkem průměru kmene.

Ve třetím roce po výsadbě je vhodné s vyvětvováním začít. Vyvětvení má za cíl jasně stanovit hlavní terminál v případě, že se strom větví ve dvoják a odstranit nižší patra větví. V prvních letech po výsadbě se osvědčilo radikální odstranění bočních větví a vyvětvení na tzv. špičák. Zásahy je nelépe provádět „za zelena“ to je v květnu až červnu. Odstraníme sice část asimilační plochy dřeviny, ale také podnítíme intenzivní přírůst terminálu. Dřevina má ještě dostatek času do konce vegetační sezóny vytvořit přeslen s dobře vyzrálým dřevem a vytvořit zásobní látky pro zimní období a jarní sezónu. Taktéž řezné rány se velmi dobře zavalují hojivými pletivy, neboť odstraňované větve mají relativně malý průměr (jedná se o jednoleté, případně dvouleté dřevo). Napadení dřeva houbovými infekcemi je v tomto období minimální. Vlastní řez je nelépe provádět zpočátku zahradnickými nůžkami a to na tzv. větevní kroužek. V pozdějších letech mohou být odstraňované větve příliš silné, a proto lze použít i pilku či pákové nůžky s delší rukojetí. Vyvětvovat třešně v pozdějších měsících roku je s určitými výhradami možné provádět. Je třeba si uvědomit, že ztrácíme výškový potenciál růstu a odstraňujeme dřevo, které bylo vytvořeno z asimilátů, které mohla dřevina využít pro výškový přírůst a tvorbu vyšších korunových pater. Pozdní vyvětvení taktéž oslabuje tvorbu zásobních látek pro období vegetačního klidu a úspěšný rozvoj v následující sezóně.

Vyvětvování bylo poprvé provedeno již v třetím roce po výsadbě. Prvních několik let je možno třešně vyvětvovat pomocí zahradnických nůžek ze země. Později, když už nelze na větve ze země dosáhnout, postačí třešeň ohnout, neboť kmen je značně pružný a ohnutí dobře snáší. Když už stromy dosáhnou takového průměru, že je ohýbat nelze, je třeba ve vyvětvování pokračovat. V praxi se nelépe osvědčilo vyvětvování ze žebříku dvojáku. Lehký hliníkový žebřík lze při vyvětvování v řidším porostu přenášet, ačkoliv se jedná o fyzicky značně náročnou činnost. Vyvětvování bylo v pozdějším věku (výška třešní 5 m a více) zkoušeno i za pomocí vyvětvovací pily na tyči. Tento způsob však nelze doporučit, protože není snadné na vzdálenost několika metrů provést přesný řez na větevní kroužek, nepřesností řezu vznikají tzv. „věšáky“ či dochází k poškození kmene. Práce s vyvětvovací pilou je stejně fyzicky náročná jako práce při vyvětvování ze žebříku. S větší výškou třešní je třeba přistupovat k vyvětvování opatrněji a ponechávat 1-3 přesleny.

Přírůst některých třešní byl zastaven napadením terminálu mšicemi. Výskyt mšic je často spojen s přítomností mravenců, kteří mšice ochraňují a zřejmě i roznáší. Tento symbiotický vztah často způsobuje výrazné zpomalení růstu. V následujícím roce je většinou poškozený terminál nahrazen některou z bočních větví, která převezme postavení a výškovou dominanci terminálu a tak vzniká „šavlovitý“ růst hlavního kmínku. Tato deformace se však se sílením kmene srovná, netřeba se vyvětvování na náhradní terminál obávat.

Po několika letech od výsadby třešní na plochách ve Vranovickém hájku, bylo možno konstatovat zajímavé zjištění. Překvapivě nejvyšší a nejvitálnější třešně rostly v blízkosti porostního okraje. Logicky bychom předpokládali pravý opak. S okrajovým efektem máme zkušenosti například u dubových porostů na stanovištích lužního lesa, kde jsou někdy krajní řady porostu v blízkosti sousední porostní stěny nahrazovány jinou dřevinou (dříve např. jasanem). V podmínkách Vranovického hájku však zřejmě ovlivňuje výškový přírůst i plné celodenní oslunění, přičemž třešeň vytranspiruje větší množství vody, než jedinec částečně krytý bočním stínem u porostního okraje. Určitou toleranci zástinu třešně ptačí potvrzuje i odborná literatura, která uvádí, že třešeň v mládí dobře prospívá i v mírném zástinu. To potvrzují i zkušenosti německých lesníků publikované v Forst und Holz (2000), kteří uvádějí, že třešně na mírně zastíněných místech bukového porostu dosáhly větších výšek a tlouštěk než jedinci rostoucí na volných plochách.

Newsletter

Pokud si přejete dostávat novinky emailem, zaregistrujte se prosím.

Aplikace růstových regulátorů pro multiplikaci Vitis vinifera L. v podmínkách in vitro – Bc. Simona Mančíková

Mendelova univerzita v Brně

Magisterský studijní program / obor:

Zahradnické inženýrství / Řízení zahradnických technologií

Práce na příbuzné téma

Bc. Simona Mančíková

Aplikace růstových regulátorů pro multiplikaci Vitis vinifera L. v podmínkách in vitro

Application of growth regulators for multipliacation Vitis vinifera L. in vitro

Anotace: Diplomová práce byla zpracována na téma aplikace růstových regulátorů pro multiplikaci Vitis vinifera L. v podmínkách in vitro. K pokusu byl odebrán rostlinný materiál z technického izolátu ZF Mendelu v Lednici. Byly vybrány čtyři odrůdy révy vinné (´MT´ 25/7, ´PM´ 20/52, ´CR2´ 1/48, ´K 5BB´), které byly po založení primární kultury multiplikovány na vybraných médiích. Všechny odrůdy byly kultivovány při stejných teplotních a světelných podmínkách. Pro založení primární kultury bylo u všech odrůd zvoleno MS médium v kombinaci s BA (0,7 mg.l-1) a IAA (0,1 mg.l-1), pH bylo upraveno na hodnotu 5,8. Nejlepších výsledků po založení primární kultury vykazovala odrůda ´CR 2´ 1/48. U ostatních odrůd (´MT´ 25/7, ´PM´ 20/52 a ´K 5BB´) bylo sledováno napadení houbovými a bakteriálními infekcemi, vitrifikace, neprorůstání prýtů a nekrózy jednotlivých segmentů. Odrůda ´CR2´ byla po založení primární kultury multiplikována na pěti médiích; DKW v kombinaci BA (0,6 mg.l-1), IBA (0,01 mg.l-1), MS v kombinaci BA (3,0 mg.l-1), NAA (0,2 mg.l-1), C2D v kombinaci BA (1,5 mg.l-1), MS obohacené o BA (1,5 mg.l-1), IBA (1,0 mg.l-1) a LQ v kombinaci BA (0,4 mg.l-1) a NAA (0,01 mg.l-1). Výsledky diplomové práce hodnotí zdravotní stav a úspěšnost explantátů na jednotlivých médiích a propočítávají multiplikační koeficient. Vyhodnocen byl i nárůst nově vzniklých výhonů v jednotlivém pasážování celého experimentu. Nejlépe vyhovujícím médiem pro multiplikaci révy vinné v podmínkách in vitro, bylo vyhodnoceno C0 médium. Nejmenší průměrný počet vzniklých výhonů a zároveň i nejhorších výsledků bylo dosaženo na C1 médiu.

Abstract: The experiment was done at Faculty of Horticulture in Lednice, at the Mendeleum-Institute of genetics. The plant materil was obtained from the technical isolation in Lednice. Four selected grape varieties (‘MT’ 25/7, 20/52’PM’,’CR2′ 1/48,’K 5BB’) as primary culture and multiplied in selected media. All varieties were grown at the same temperature and light conditions. MS medium combined with BA (0.7 mg.l-1), IAA (0.1 mg.l-1) was chosen for the primary culture. The pH was adjusted to 5.8. After the establishment of primary cultures, only the variety ‘CR 2’ 1/48 survived. In the other varieties (‘MT’ 07/25, 20/52 and ‘PM”K 5BB’) infection by fungal and bacterial infections, hyperhydratation, no proliferation of shoots and necrosed individual segments were observed. Variety’CR2′ was (after the establishment of primary cultures) multiplied onfive media; DKW combination of BA (0.6 mg.l-1), IBA (0.01 mg.l-1), MS in combination with BA (3.0 mg.l-1), NAA (0, 2 mg.l-1), C2D combination of BA (1.5 mg.l-1), MS enriched by BA (1.5 mg.l-1), IBA (1 0 mg.l-1), and LQ combination of BA (0.4 mg.l-1) and NAA (0.01 mg.l-1). Individual media were evaluated separately with the calculation multiplier of 4 passage. C0 medium was evaluated as the most suitable medium for in vitro grapevine multiplication . The lowest number of new formed shoots and also the worst results were observed on C1 medium. The results of the thesis evaluaete the health condition of plants and the multiplication factor on different media. New formed shoots during the ever single passaging was evaluated as well.

Jazyk práce: čeština

  • Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 5. 2016

Obhajoba závěrečné práce

  • Vedoucí: Ing. Martina Kudělková
  • Oponent: Radka Pavelková, Ing.

Citační záznam

MANČÍKOVÁ, Simona. \textit [online]. Brno, 2016 [cit. 2018-04-04]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/i8jxm4/>. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta. Vedoucí práce Ing. Martina Kudělková.

MANČÍKOVÁ, Simona. <i>Aplikace růstových regulátorů pro multiplikaci Vitis vinifera L. v podmínkách in vitro</i> [online]. Brno, 2016 [cit. 2018-04-04]. Dostupné z: &lt;https://theses.cz/id/i8jxm4/&gt;. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta. Vedoucí práce Ing. Martina Kudělková.

MANČÍKOVÁ, Simona. Aplikace růstových regulátorů pro multiplikaci Vitis vinifera L. v podmínkách in vitro [online]. Brno, 2016 [cit. 2018-04-04]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/i8jxm4/>. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta. Vedoucí práce Ing. Martina Kudělková.

AUTHOR = “MANČÍKOVÁ, Simona”,

TITLE = “Aplikace růstových regulátorů pro multiplikaci Vitis vinifera L. v podmínkách in vitro [online]”,

YEAR = “2016 [cit. 2018-04-04]”,

TYPE = “Diplomová práce”,

SCHOOL = “Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Brno”,

SUPERVISOR = “Ing. Martina Kudělková”,

URL = “Dostupné z WWW <https://theses.cz/id/i8jxm4/>”,

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce
Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta

Leave a Reply