Plicní infekce plic od ptáků (Objednejte antifungální sprej OnycoSolve)

Jak se můžete dostat zápal plic – základní metody a způsoby infekce

Infekce dýchacích cest je běžný infekční choroby. Infekce dolních cest dýchacích, jako je zápal plic, zaujímají vedoucí pozici na mortalitu ze všech druhů infekčních chorob.

Co je světlo a jaké jsou jejich funkce

Lidský respirační systém je systém vzájemně propojených trubic zvaných dýchacích cest a dýchací zóna přímo, složený z plicních sklípků. Dýchacích cest patří nosní dutiny, nosohltanu, hrtanu, průdušnice a průdušek strom až do koncových průdušinek. Hrají roli nejen trubek, kterými kyslíku pohybuje do plicních sklípků a oxidu uhličitého se vrátí do atmosféry. Tyto funkce patří oteplování, zvlhčování a čištění vzduchu.

Zvlhčování a ohřívání vzduchu na asi 37 ° C se vyskytuje hlavně v nosní dutině, na sliznici, která obsahuje velké množství krevních cév a žláz. Proto lidé, kteří dýchat převážně ústy jsou více náchylné k infekčních a zánětlivých onemocnění dýchacích cest, než ty, které se převážně nosní dýchání.

Sliznice dýchacích cest je lemována řasami, které se dopouštějí translační pohyb směrem k nosohltanu, čímž se odstraní všechny nežádoucí částice z plic. Kouření poškozené ciliárního aparátu, tam je stagnace hlenu, což má za následek více lidí nemocných.

Hlavní funkcí plic je výměna plynů mezi vzduchem a krví. K tomu dochází v alveolech, jejichž celkový počet je asi 300 milionů. Vypadá jako pytel alveolů obklopen kapilár. Uvnitř je pokryta povrchově aktivní látky, které brání tomu, aby kabelky stěny lepí k sobě během výdechu. Tak žilní krev, která vstupuje do plic, okysličená a dává oxid uhličitý, soustružení do arteriální, a pak se přesune do všech orgánů a tkání.

Co je Zápal plic

Pneumonie (nebo pneumonie) – akutní infekční onemocnění, které se konají v plicním parenchymu, tj alveolů a terminální průdušinky. V této choroby v alveolech zánětlivého exsudátu se hromadí, poruchy výměny plynů, což je důvod, že se celé tělo dostává méně kyslíku.

Hlavními původci pneumonie jsou bakterie a viry. Tipněte si, jaký druh organismu způsobuje zánět, to je nemožné, protože to závisí na mnoha faktorech (věk pacienta, který je doma k regionu, mechanismus infekce a tak dále.).

Bakteriální infekce, která se může chytit člověka potěší pestrá. Při pneumonie, který se vyskytuje poměrně snadno, patogeny jsou obvykle pneumokoky, Klebsiella a Haemophilus influenzae.

Intracelulární bakterie (Mycoplasma, Chlamydia, Legionella) způsobují atypický průběh zápalu plic. Chlamydiapsittaci, který je nositelem ptáků, je zvláštní druh zápalu plic vyvolaná psitakózu.

Pro nozokomiálních (nemocnice) pneumonie je charakterizována více agresivní patogenů, jako jsou Staphylococcus aureus, Pseudomonas aeruginosa, aerobní gram-negativní bakterie.

Od virů, které způsobují zápal plic patří chřipkové viry, parainfluenzou, rhinovirů, adenoviry, respirační syncytiální virus, virus spalniček, zarděnek, černý kašel, metapnevmovirus.

Viry a bakterie mohou tvořit asociace v plicích. Průběh pneumonie je velmi obtížné a vyžaduje kolem péče hodiny a komplexní léčby.

Jak mohu získat nemocný zápal plic

Pro klasické průběhu onemocnění se vyznačuje sezónnost. Dramatická změna v teplotě mezi létě a na podzim je tělu přizpůsobit se novým klimatickým podmínkám. Adaptační proces může vést ke snížení imunity. Špatné počasí, srážky, vysoká vlhkost také zvyšuje riziko zápalu plic vydělat.

Hlavní cesta infekce je pneumonie vzduchu. Nachází se hned vedle nemocného člověka kýchá a jeho sliny z milionů bakterií, zatímco vzduch je tvořen z jemného bakteriálního aerosolu. U zdravého člověka s normální imunitou není způsobit zápal plic, stejně jako místní ochranných faktorů bude neutralizovat a odstranit všechny infekce z plic. Ale přítomnost rizikových faktorů osoba může snadno získat zápal plic.

Mezi tyto faktory patří:

1. dlouholeté zkušenosti kouření.

2. Starcheskyy věk (nad 60 let).

3. Období dětství a novorozenecký (kvůli nedokonalosti imunitního systému).

4. Přechodné imunity (např, přesunut virus chřipky potlačuje imunitní systém 6-10 krát).

5. průvodních onemocnění (HIV infekce, systémová onemocnění pojivové tkáně, ONCOHEMATOLOGICAL onemocnění).

7. únava, chronický stres, syndrom chronické únavy.

8. Podvýživa, špatné komunální životní podmínky.

Zápal plic nemůže onemocnět přes vodu nebo jídlo. Také to není přenášen přes třesoucí se ruce nebo sexuálně. Získejte zápal plic může aerogenic pouze (vzduchem) a přes líbání (z důvodu výměny slin).

• hematogenní a lymphogenic způsobem – to znamená, že přítomnost ložisek infekce v těle zárodky mohou rozšířit do všech orgánů a tkání, včetně plic a způsobit zápal plic; Obvykle způsob charakteristický pro sepse;

• aspirace potravy, zvratků, cizích těles, které ucpávají průdušky a plíce přestává větraných prostorách, což vytváří příznivé podmínky pro rozvoj patogenních mikroorganismů; dostat do plic zvratky s sebou také přináší poleptání sliznice (kvůli kyselině chlorovodíkové žaludeční šťávy);

Vzhledem k podezření na zápal plic

První klinické příznaky jsou malátnost, pocení, ospalost, slabost, bolest těla, bolest svalů (myalgie), parestézie (bolest při dotyku), bolesti hlavy, horečka (první subfebrile číslic, a pak na horečnaté) , Začátek zápal plic může být také doplněno je nevolnost, zvracení a průjem.

Bolest na hrudi je obvykle člověk cítí, jak dýcháte. Důvodem je mechanické roztahování pleury, který je dobře inervován. Pocit nedostatku vzduchu a dušnost se může jevit jako při cvičení a v klidu. Záleží na stupni respirační selhání.

Komplikace pneumonie patří:

• zánět pohrudnice (exsudativní a fibrinózní);

• syndrom sepse, multiorgánové selhání;

• akutní respirační selhání;

Jak zabránit zápal plic

Existují obecné a specifické metody pro prevenci zápalu plic. Časté jsou: zdravý životní styl, kalení, s vitamíny, jíst ovoce a zeleninu, nedostatek kontaktu s nemocnými lidmi.

Plicní infekce plic od ptáků

Chlamydiovй infekce – diagnostika a lйиba

Doporuиenэ postup Spoleиnosti infekиnнho lйkaшstvн

Иeskй lйkaшskй spoleиnosti J. E. Purkynм

Datum vydбnн: ъnor 2012

Chlamydie jsou vэznamnэmi patogeny dэchacнho ъstrojн, urogenitбlnнho traktu a oka. Majн jistй unikбtnн biologickй vlastnosti. Zpщsobujн шadu vнce иi mйnм charakteristickэch onemocnмnн. Jejich vysokэ vэskyt, zбvaћnй komplikace a nбsledky, nespolehlivost laboratornнch testщ a nesnadnб interpretace vэsledkщ, stejnм jako omezenб ъиinnost antibiotik u pokroиilэch onemocnмnн иinн z chlamydiovэch infekcн vбћnэ medicнnskэ problйm. Doporuиenэ postup mб poskytnout pшehled diagnostickэch moћnostн a sjednotit lйиebnй postupy. Vychбzн z vlastnнch zkuљenostн, zahraniиnнch standardщ a souиasnм zohledтuje novй poznatky lйkaшskйho vэzkumu.

Do иeledi Chlamydiaceae nбleћн vэznamnй rody Chlamydia s druhem Chlamydia trachomatis a Chlamydophila s druhy Chlamydophila pneumoniae, C. psittaci a C. pecorum. Majн љirokэ rozsah hostitelщ, cesty pшenosu, rщznэ tropismus ke tkбnнm a tudнћ vyvolбvajн odliљnб onemocnмnн. Chlamydiaceae jsou nepohyblivн obligбtnн intracelulбrnн paraziti vyuћнvajнcн ATP hostitelskй buтky. Strukturou odpovнdajн gramnegativnнm bakteriнm. Majн unikбtnн dvojfбzovэ ћivotnн cyklus. Extracelulбrnн infekиnн forma je tzv. elementбrnн tмlнsko (elementary body, EB). Na zбkladм svй struktury se EB chovб jako sporulujнcн organismy a je metabolicky inertnн. Vlastnн ћivotnн cyklus zaинnб pшilnutнm na vnнmavй epiteliбlnн buтky, kde se EB reorganizuje na vмtљн replikativnн formu, retikulбrnн tмlнsko (reticulate body, RB). RB se ve vakuole v buтce intenzivnм dмlн a vznikб aћ nмkolik tisнc novэch RB. Ty se mмnн znovu na EB a lэzou hostitelskй buтky nebo pшi extruzi, exocytуze uvolnмnй EB infikujн dalљн buтky a jsou potencionбlnм infekиnн pro novй hostitele. Chlamydie primбrnм infikujн epitelovй buтky uropoetickйho traktu, dэchacнho ъstrojн a spojivek, ale mohou napadat i endoteliбlnн buсky, buтky hladkйho svalu, lymfocyty, monocyty a makrofбgy. Vyskytujн se kosmopolitnм. Nмkterй druhy jsou vэluиnм lidskэmi patogeny, jinй patшн mezi zoonуzy. Zбsadnн je, ћe rщznй druhy z celйho шбdu Chlamydiales majн podobnй vlastnosti a rщznэ stupeт sekvenиnн analogie nukleovэch kyselin, coћ vede nмkdy k problйmщm v diagnostice, hlavnм v sйrologii u rodovэch i druhovэch protilбtek.

3. KLINICKЭ OBRAZ

3.1. Chlamydia trachomatis

3.1.1. Klasickэ oиnн trachom

V endemickэch oblastech je akvirovбna infekce v иasnйm dмtstvн, vмtљinou pшed druhэm rokem ћivota. Infekce mщћe spontбnnм odeznнt nebo perzistovat i nмkolik let. Mщћe dochбzet k reinfekcнm a k sekundбrnнm bakteriбlnнm zбnмtщm. Iniciбlnн stadium je vyznaиenй chronickou folikulбrnн konjunktivitidou s hypertrofiн papily a zбnмtlivou infiltracн. Progrese onemocnмnн vede ke zjizvenн spojivek, s postupnou abrazн, zvшedovatмnнm a zjizvenнm rohovky a nбslednй slepotм.

3.1.2. Lymphogranuloma venereum

Lymphogranuloma venereum (LGV, IV. pohlavnн nemoc, morbus Nicolas-Favre) je zpщsobeno Chlamydia trachomatis sйrovary L1, L2, La2, L3. Jednб se o sexuбlnм pшenosnй onemocnмnн (STD) s endemickэm vэskytem v Africe, Indii, Jihovэchodnн Asii, Jiћnн Americe a Karibskй oblasti. V poslednнch nмkolika letech je ale LGV hlбљen ve zvэљenй mншe i z nмkolika Evropskэch stбtщ. Prvnн stadium, papuly nebo herpetiformnн ulcerace na genitбlnн sliznici nebo pшilehlй kщћi, se objevuje za 3-30 dnн po akviraci infekce, inkubaиnн doba mщћe bэt ale i vэraznм delљн. Chlamydie nenн schopnб infikovat dlaћdicovэ epitel, proto infikovбnн vagнny a zevnнch genitбliн musн pшedchбzet poruљenн integrity (odшeniny, ragбdy apod.). Iniciбlnн stadium mщћe postihovat takй uretru, cervix nebo koneиnнk (zejmйna u muћщ majнcнch sex s muћi), pшiиemћ v uretшe a cervixu se mohou bakterie vyskytovat zcela asymptomaticky a takovэ nosiи, resp. nosiиka se stбvб vэznamnэm zdrojem infekce v populaci. Druhй stadium se manifestuje pшibliћnм za dalљн 2 tэdny, kdy se lymfatickou cestou dostбvб chlamydie do regionбlnнch uzlin. Podle lokalizace je lymfadenitida v oblasti tшнsla nebo kyиle, je vэraznб, bolestivб, fixovanб ke kщћi, proti spodinм vљak pohyblivб. Ve dvou tшetinбch bэvб unilaterбlnн. Koћnн kryt je zprvu zarudlэ, s иasem se barva mмnн pшes lividnм иervenofialovou aћ po hnмdoиervenou. Centrum kolikvuje a po spontбnnн perforaci abscesu („bubo“) vytйkб hnisavэ sekret. Mщћe vzniknout pнљtмl. Po zhojenн zщstбvб vtaћenб jizva. Druhй stadium je doprovбzeno celkovэmi pшнznaky: horeиkou, slabostн, nechutenstvнm, celkovou nevщlн. Nezшнdka jsou pozorovбny revmatoidnн obtнћe, erythema nodosum nebo multiforme, konjunktivitida, hepatosplenomegalie, ale i bolesti hlavy provбzejнcн meningoencefalitidu. Nelйиenб onemocnмnн progredujн v horizontu nмkolika let do tшetнho stadia, ve kterйm je projevujн nбsledky ve formм striktur v genitбlnн, resp. rektбlnн oblasti, obstrukci lymfatickэch cйv s nбslednou elefantiбzou genitбliн. Pacienty je nutnй klinicky sledovat do zhojenн klinickэch projevщ.

3.1.3. Ostatnн okulogenitбlnн a urogenitбlnн nemoci dospмlэch

Okulogenitбlnн formy chlamydiovй infekce jsou zpщsobeny sйrotypy D-K, pшнleћitostnм i sйrotypy B, Ba. v souиasnй dobм patшн mezi nejиastмjљн pohlavnм pшenosnй nemoci s celosvмtovэm vэskytem. Prщbмh mщћe bэt zcela asymptomatickэ nebo se mщћe projevovat celou љkбlou pшнznakщ u obou pohlavн.

Inkluznн konjunktivitida (paratrachom): Nejиastмjљн pшenos je autoinokulacн genitбlnнho sekretu pшi asymptomatickй nebo symptomatickй, nelйиenй infekci. U dospмlэch se manifestuje jako akutnн folikulбrnн zбnмt s pшekrvenнm spojivek s mukoidnн aћ mukopurulentnн sekrecн. Mщћe bэt provбzena lymfadenopatiн (preaurikulбrnн) a takй otitidou. Nelйиenб nebo nedostateиnй lйиenб mщћe pшetrvбvat nмkolik mмsнcщ, ale vмtљinou ustupuje bez komplikacн (bez postiћenн rohovky, bez jizvenн, bez slepoty).

Urogenitбlnн infekce u muћщ: Inkubaиnн doba chlamydiбlnн uretritidy je vмtљinou 7-14 dnн na rozdнl od gonokokovй s prщmмrnou dobou 4 dny. Je provбzena dysuriн a nepatrnэm vэtokem z moиovй trubice, kterэ mщћe bэt patrnэ pшi pшetaћenн pшedkoћky (hlavnм rбno) nebo zanechбvб stopy na noиnнm obleиenн. Podle studiн 7 z 8 infikovanэch mб asyptomatickэ prщbмh. Podezшenн na nongonoroickou uretritidu je pшi leukocyturii v prvnн rannн moиi s negativnнm kultivaиnнm nбlezem N. gonorrhoeae. Komplikacн uretritidy u muћщ je epididymitida, reaktivnн artritida a љншenн infekce na sexuбlnн partnery. Epididymitida postihuje muћe vмtљinou mladљн neћ 35 let. v pozdмjљнm vмku je иastмjљн etiologie gramnegativnнmi bakteriemi, jako napшнklad E. coli, иasto vбzanб na katetrizace a dalљн invazivnн vэkony. Typickэ pro chlamydiovou epididymitidu je unilaterбlnн otok nadvarlete nebo varlete, respektive obojнho. Mщћe bэt provбzena dysuriн, febrilnнm stavem i tшesavkou. v akutnн fбzi bэvб oligosperma, ale nenн dokumentovбno riziko pozdмjљн neplodnosti. Role chlamydiн u akutnн i chronickй prostatitidy je kontroverznн, a proto nenн ani doporuиena antibiotickб lйиba.

Proktitida a proktokolitida: Asymptomatickй nosiиstvн ve vyskytuje u dмtн i dospмlэch. Bмћnй symptomatickй onemocnмnн je u homosexuбlщ, stejnм jako u ћen, kterй podstupujн anбlnн souloћ. Manifestuje se anбlnнm pruritem a mukуznнm aћ mukopurulentnнm vэtokem. Onemocnмnн postupuje do traиnнku, mщћe dochбzet k ulceracнm, granulomatoznнmu zбnмtu, zvмtљovбnн lymfatickэch uzlin s lymfatickou obstrukcн, a tнm tvorbou hemoroidщ s nбslednэm krvбcenнm. Tyto komplikace jsou иastмjљн u sйrotypщ L1-L3 (lymphogranuloma venereum).

Urogenitбlnн infekce u ћen: Chlamydia trachomatis je jednнm z nejиastмjљнch sexuбlnм pшenosnэch bakteriбlnнch agens ve vyspмlэch zemнch a jejн vэskyt neustбle stoupб. Nejvyљљн prevalence dosahuje u mladэch sexuбlnм aktivnнch ћen ve vмku kolem 20 let. Odhaduje se, ћe je pшниinou aћ 50 % vљech urogenitбlnнch nбkaz u ћen. Aћ v 70 % pшнpadщ mщћe bэt jejн klinickэ prщbмh zcela asymptomatickэ, coћ hraje svoji roli v dalљнm љншenн infekce, poddiagnostikovбnн a neadekvбtnн terapii s vэraznэmi nбsledky na fertilitu ћen. C. trachomatis nenн schopna infikovat neporuљenэ dlaћdicovэ epitel dospмlэch ћen. Primбrnн infekce u ћen probнhб na jednovrstevnйm cylindrickйm epitelu cervixu a parauretrбlnнch ћlбz. Projevuje se dysuriн, purulentnнm nebo mukopurulentnнm vэtokem z hrdla dмloћnнho, kterй je edematosnн a kontaktnм krvбcejнcн. Dalљнmi projevy mohou bэt dysmenorea, intermenstruaиnн a postkoitбlnн spotting, dyspaurenie, bolesti v podbшiљku, kostrиe. Infekce z dolnнho genitбlnнho traktu mщћe pшejнt na endometrium, vejcovody, ovaria a probнhat pod obrazem pбnevnн zбnмtlivй nemoci (pelvic inflammatory disease, PID). Chlamydie se do dutiny dмloћnн a dбle do dutiny bшiљnн mщћe dostat na spermiнch infikovanйho muћe. Chlamydiбlnн infekce se aћ v 70 % podнlн na vzniku pбnevnн zбnмtlivй nemoci. Komplikacemi PID jsou sterilita, adheze, chronickб pбnevnн bolest, mimodмloћnн gravidita. Jelikoћ se jednб o sexuбlnм pшenosnй onemocnмnн je tшeba lйиit i vљechny sexuбlnн partnery.

3.1.4. Perinatбlnн infekce

Novorozeneckб infekce je vмtљinou zнskanб bмhem porodu infikovanэmi porodnнmu cestami, ale mщћe vzniknout i postnatбlnм pшenosem kontaminovanэma rukama. Inkubaиnн doba neonatбlnн inkluznн konjunktivitidy je 5-12 dnн po porodu. Pшнznaky se mohou objevit i pozdмji (v 6. tэdnu ћivota). Typickб je vodovitб, pozdмji purulentnн sekrece, otok vниek a zarudnutн spojivek. Pшi narozenн chybн spojivkбm lymfoidnн tkбт, proto se nevytvбшн folikulбrnн zбnмt, kterэ se mщћe rozvinout aћ za 3 aћ 6 tэdnщ. I nelйиenб konjunktivitida vмtљinou spontбnnм odeznн bмhem 3-12 mмsнcщ. Ale subklinicky mщћe pшetrvбvat i nмkolik let, kdy v malйm procentu zanechбvб jizvy a lйze rohovky. S konjunktivitidou mщћe bэt asociovбna mukopurulentnн sekrece z nosu a vulvovaginitida. Pшнznaky onemocnмnн dэchacнch cest se objevujн vмtљinou pшed 8. tэdnem vмku s nosnн obstrukcн nebo sekrecн, se zrychlenнm dechu a kaљlem. Nмkdy se objevuje paroxysmбlnн kaљel bмhem spбnku a krmenн. Onemocnмnн vмtљinou probнhб mнrnм a bez febriliн. Poslechovм mohou bэt difъznм chrщpky, jinak je dэchбnн иistй, bez stridoru. Na RTG jsou intersticiбlnн infiltrбty. Charakteristickб je arteriбlnн hypoxйmie, eozinofilie a zvэљenб hladina imunoglobulinщ, vмtљinou diskrepance mezi chudэm poslechovэm nбlezem a klinickэm stavem a RTG nбlezem.

3.2. Chlamydophila psittaci

Onemocnмnн zpщsobenй C. psittaci patшн mezi zoonуzy. Pшirozenэmi hostiteli jsou ptбci a domestikovanб zvншata. Rizikovй skupiny jsou chovatelй, ale i vlastnнci, prodejci ve zvншecнch obchodech, veterinбшi, pracovnнci jatek. Inkubaиnн doba je 5–15 dnн. V ИR se psitakуza nevyskytuje ani u zvншat ani u lidн. Mщћeme se setkat zcela vэjimeиnм s importovanэm onemocnмnнm. Zaибtek onemocnмnн mщћe bэt plнћivэ i nбhlэ, manifestace mщћe bэt nespecifickб. Onemocnмnн probнhб subklinicky, jindy s horeиkou a malбtnostн, jako syndrom infekиnн mononukleуzy nebo jako „tyfoidnн“ forma s febriliemi, bradykardiн, tшesavkou, malбtnostн a hepatosplenomegaliн. K sprбvnй diagnуze vмtљinou vede epidemiologickб anamnйza a pшнznaky pneumonie s duљnostн, neproduktivnнm kaљlem, horeиkou, bolestmi hlavy a RTG plic, kde je иasto rozsбhlэ nбlez v porovnбnнm s auskultaиnнm. Pneumonie mщћe vйst aћ k respiraиnнmu selhбnн (ARDS). Mйnм иasto jsou postiћeny jinй systйmy. Vzбcnм se mщћeme se setkat s perikarditidou, myokarditidou a „kultivaиnм negativnн“ endokarditidou, hepatitidou, neuroinfekcemi, glomerulonefritidou nebo tubulointersticiбlnн nefritidou, koћnнmi projevy, ale takй s oиnнmi projevy – infekcн mмkkэch tkбnн orbity, konjunktivitidou a postiћenнm slznэch ћlбz.

3.3. Chlamydophila pneumoniae

C. pneumoniae je druhou nejиastмjљн pшниinou komunitnм zнskanй pneumonie. Inkubaиnн doba je 10-14 dnн. Љншн se kapйnkovou cestou, ale infekиnн elemetбrnн tмlнska (EB), kterэmi se infekce љншн mohou pшetrvбvat takй na povrљнch a љншit se aerosolem. Bмhem svйho ћivota se s touto infekcн setkб zhruba 80 % populace. Vмtљina respiraиnнch infekcн zpщsobenэch C. pneumoniae mб lehkэ prщbмh nebo je zcela asymptomatickб. Nмkterй formy pneumonie vљak mohou bэt i velmi tмћkй. Vedou se diskuze, zda se v tмchto pшнpadech C. pneumoniae uplatтuje jako kopatogen. Pneumonie je provбzena febrilnнm stavem, kaљlem s mнrnou expektoracн nebo bez expektorace, nмkdy chrapotem, bolestmi hlavy, v tмћљнch pшнpadech hypoxiн. Fyzikбlnнm vyљetшenнm ji nelze odliљit od pneumoniн jinй etiologie. Poslechovэ nбlez je obvykle minimбlnн, RTG nбlez mб charakter intersticiбlnнch zmмn nebo infiltrбtщ zpravidla segmentбrnнho typu. Mezi vzбcnй, ale nepшнznivй komplikace patшн perikarditida a myokarditida. Иastмjљн komplikace vznikajн u jedincщ se snнћenou imunitou. C. pneumoniae je pшниinou exacerbacн chronickй obstrukиnн plicnн nemoci (CHOPN). O podнlu vэskytu mezi ostatnнmi patogeny se diskutuje. Klinickэ prщbмh se neliљн od jinэch bakteriбlnнch exacerbacн CHOPN. C. pneumoniae mщћe hrбt roli u nмkterэch chronickэch nemocн, pшedevљнm indukcн nebo evokacн imunitnм mediovanйho poљkozenн tkбnн.

4.1. Epidemiologickб a cestovnн anamnйza

Se zamмшenнm na rizikovй sexuбlnн chovбnн (pшedevљнm u podezшenн na infekci C. trachomatis, vиetnм LGV) a cestovnн (pшedevљнm u podezшenн na infekci C. psittaci).

4.2. Klinickэ obraz

Z chlamydiovэch infekcн podle klinickйho obrazu mщћe bэt diagnostikovбn pouze klasickэ trachom.

4.3. Laboratornн diagnostika

4.3.1. Pшнmб diagnostika: kultivace a molekulбrnм biologickй metody

Kultivace chlamydiн na bunмиnэch liniнch (HeLa, McCoy) je mйnм citlivб, technicky nбroиnб a bмћnм se neprovбdн. Specificita se blнћн 100 %, ale senzitivita je zбvislб na mnoha faktorech a mimo experimentбlnн, vэzkumnй laboratoшe je niћљн neћ 40-60 %. detekce antigenu je pшнmб imunofluorescenиnн metoda s pouћitнm druhovм specifickэch monoklonбlnнch protilбtek nebo jako EIA. Metoda mб vysokou specificitu, ale nemб dostateиnou senzitivitu. Nмkterй naљe laboratoшe tuto metodu provбdмjн.

Molekulбrnм biologickй metody: Hybridizace je zaloћena na detekci ribosomбlnн RNA chlamydiн. Vљechny hybridizaиnн metody prochбzejн vэvojem, ale stбle pшetrvбvб limitace vэsledkщ i pro faleљnou pozitivitu. Z amplifikaиnнch testщ nukleovэch kyselin (nucleic acid amplification test, NAAT) se nejиastмji pouћнvб polymerбzovб шetмzovб reakce (polymerace chain reaction, PCR). K detekci by mмla bэt pouћita PCR v reбlnйm иase (real time PCR, rt-PCR). Proti konveиnн PCR pшedevљнm pro svoji rychlost, automatizaci, snнћenн rizika kontaminace a pro moћnost kvantifikace. V souиasnosti se jednб o nejspolehlivмjљн metodu pшi dodrћenн sprбvnэch postupщ odbмru materiбlu, moиe, stмrщ z uretry, cervixu, plodovй vody, rekta, spojivek, nazofaryngeбlnнch vэtмrщ, sputa, BAL, biopsie apod.

4.3.2. Nepшнmб diagnostika: sйrologickй testy

Sйrologickй metody jsou zaloћeny na detekci rodovм a druhovм specifickэch protilбtek. Komplement fixaиnн reakce, vyuћнvajнcн protilбtky proti skupinovйmu antigenu (napшнklad chlamydiovйmu lipopolysacharidu), se nahradila rodovм specifickэm testem ELISA a druhovм specifickэm mikroimunofluorescenиnнm (MIF) testem. Testy majн urиitй limitace a mnoha pшнpadech je interpretace obtнћnб. K vzestupu protilбtek dochбzн pшedevљнm u systйmovэch onemocnмnн. U lokalizovanэch slizniиnнch onemocnмnн nelze oиekбvat vэznamnou odpovмп. Mikroimunofluorescencenиnн metodou jsou detekovбny protilбtky pro vnмjљнmu membrбnovйmu proteinu (major outer membrane protein, MOMP), jeћ jsou druhovм specifickй a mohou rozliљit C. trachomatis, C. psittaci a C. pneumoniae. Ale napшнklad specificita MIF proti C. pneumoniae nebyla recentnм ve studiнch potvrzena. Signifikantnн interference v testech mщћe bэt zpщsobena takй dalљнmi druhy z jinэch иeledн. Navнc interpretace je omezena v rozliљenн akutnн infekce, rekurence, reinfekce, perzistence. U kosmopolitnм se vyskytujнcнch sйrotypщ C. trachomatis a u C. pneumoniae a s moћnэmi zkшнћenэmi reakcemi s jinэmi chlamydiemi nemajн protilбtky ve tшнdм IgG, kromм иtyшnбsobnйho vzestupu titru protilбtek u akutnн primoinfekce, vypovнdajнcн hodnotu. Prevalence protilбtek u populace je vysokб (viz graf и.1). Prevalence protilбtek ve tшнdм IgG proti C. trachomatis je u vysoce sexuбlnм aktivnнch dospмlэch osob ve 30-60 % a C. pneumoniae postupnм narщstб od pшedљkolnнho vмku aћ na 70 % v dospмlosti (anamnestickй protilбtky). U pouze slizniиnнch infekcн se IgM protilбtky иasto netvoшн nebo naopak mohou bэt nespecificky zvэљenй. IgA protilбtky pшetrvбvajн tэdny aћ mмsнce po akutnнm onemocnмnн a interpretace u perzistujнcн infekce nenн jasnб. Ani protilбtky proti cHSP60 nemajн jasnou interpretaci. Z vэљe uvedenйho vyplэvб, ћe sйrologie chlamydiбlnнch infekcн je problematickб v senzitivitм, specificitм a v reprodukovatelnosti vэsledkщ v jednotlivэch tшнdбch protilбtek i v titrech, nenн k dispozici iniciбlnм pшi akutnнm onemocnмnн, a proto je nutnй se шнdit pшedevљнm klinickэm obrazem nemoci.

4.3.3. Doporuиenн volby diagnostickэch metod

Pro klinickou diagnostiku mб vэznam pшedevљнm pшнmб detekce, zvlбљtм rt-PCR, u zбnмtlivйho onemocnмnн pбnevnн oblasti (PID) a dalљнch onemocnмnн urogenitбlnнho traktu pшi negativnнm bakteriologickйm kultivaиnнm vyљetшenн, dбle u importovanэch nбkaz s podezшenнm na chlamydiovou etiologii. Sйrologie je pшнnosnб pouze u primoinfekcн u novorozencщ a malэch dмtн. Vhodnб je i u chovatelщ exotickэch ptбkщ. Z hlediska epidemiologickйho je dщleћitб v sйrologickэch pшehledech a iniciбlnм pшi epidemiнch.

4.4. Dalљн laboratornн a zobrazovacн metody

Chlamydie (RB) jsou obligбtnн intracelulбrnн paraziti, proto nemusн bэt zmмnмny markery zбnмtu (FW, KO, CRP apod.). Mohou pouze zpochybnit nebo per exclusionem vylouиit zvaћovanou chlamydiovou etiologii. Zobrazovacн metody majн pшнnos prakticky jenom u pneumoniн.

5.1. Chlamydia trachomatis

Trachom: v endemickэch oblastech je pшirozenэ rezervoбr u dмtн s oиnн infekcн. Dodrћovбnн hygienickэch pravidel je vэznamnэm faktorem v kontrole infekce. Topickб antibiotika majн minimбlnн efekt, pravdмpodobnм proto, ћe dмti majн kontaminovanй i mimooиnн lokalizace – nosohltan a koneиnнk. Celkovм antibiotika narбћн na non-adherenci u erytromycinu a nemoћnost podбvбnн doxycyklinu dмtem mladљнch 8 let. Ploљnй preventivnн programy s terapiн azitromycinem sniћujн incidenci vэskytu trachomu a nбslednэch komplikacн. WHO doporuиuje podбvбnн azitromycinu dмtem, vћdy v celй vesnici, 1× roиnм. Kohortovб klinickб hodnocenн ukazujн, ћe lepљн vэsledky jsou dosaћeny pшi terapii 2× roиnм.

Lymphogranuloma venereum: Dobrэ efekt je pшi terapii antibiotiky ze skupiny tetracyklнnщ, makrolidщ, azalidщ a rifampicinem. Souиasnй doporuиenн je doxycyklin 200 mg, rozdмlenэch do dvou dennнch dбvek à 12 hod. po dobu 21 dnн nebo klaritromycin 1000 mg/den ve 2 dennнch dбvkбch à 12 hod. takй po dobu 21 dnщ. Fluktuujнcн „bubo“ musн bэt chirurgicky evakuovбno.

Lйиba okulogenitбlnн formy infekce C. trachomatis sйrotypy D-K. Na bunмиnэch kulturбch majн excelentnн aktivitu proti C. trachomatis tetracykliny, makrolidy, azalidy, rifampicin a nмkterй fluorovanй chinolony. Mnoho let byla doporuиena terapie nekomplikovanэch infekcн urogenitбlnнho traktu doxycyklinem po dobu 7 dnн v dбvce 2× 100 mg dennм a alternativa lйиby byla erytromycin. v klinickэch studiнch bylo potvrzeno, ћe azitromycin v jednй dбvce 1 g je stejnм efektivnн jako 7dennн lйиba doxycyklinem nebo erytromycinem, a splтuje adherenci k terapii, инmћ se sniћuje pravdмpodobnost selhбnн terapie. Azitromycin je efektivnн u nongonoroickйho syndromu zpщsobenйho i genitбlnнmi mykoplasmaty. Alternativnн terapie je moћnб doxycyklinem v dennн dбvce 2× 100 mg, ofloxacinem 2× 300 mg, levofloxacinem 1× 500 mg, u vљech po dobu 7 dnщ. Epididymitida, proktitida, proktokolitida, salpingitida by mмla bэt lйиena doxycyklinem 7-14 dnн s dennн dбvkou 2× 100 mg. Alternativou jsou fluorovanй chinolony nebo klindamycin. Pшi potvrzenй nebo velmi suspektnн infekci C. trachomatis by mмl bэt souиasnм lйиen sexuбlnн partner. U inkluznн konjunktivitidy je doporuиena terapie doxycyklinem 14-21 dnн, alternativou jsou makrolidy.

Lйиba a prevence novorozeneckй infekce: Pouze lokбlnн lйиba inkluznн konjuktivitidy novorozencщ nenн indikovбna, protoћe neшeљн nosohltanovй nosiиstvн a mщћe vйst pozdмji k rekurentnнm konjunktivitidбm nebo pneumonii. Doporuиenб terapie je klaritromycinem v dбvce 15 mg/kg/den ve dvou dennнch dбvkбch po dobu 10-14 dnн nebo azitromycinem 10 mg/kg 1.den, dalљн 4 dny 5 mg/kg/den. Stejnб terapie je i u perinatбlnм zнskanй chlamydiovй pneumonie. Prenatбlnн screening s nбslednou terapiн gravidnн je pшнbliћnм v 90 % efektivnн v prevenci akvirace infekce u novorozence. Ploљnэ prenatбlnн screening se u nбs neprovбdн pro nбkladovou neefektivitu (cost/benefit nebyl prokбzбn). U potvrzenй infekce novorozence je nutnб lйиba i rodiищ.

5.2. Chlamydia psittaci

Lйkem volby je doxycyklin 100 mg 2× dennм po dobu 10-21 dnн. Nмkteшн autoшi doporuиujн delљн dobu terapie k prevenci relapsu. Alternativa jsou makrolidy nebo nмkterй fluorovanй chinolony (napш. levofloxacin, moxifloxacin). S terapiн se sniћuje mortalita z 20 % na 1 %. U endokarditidy je doporuиena prolongovanб terapie s nбhradou chlopnм.

5.3. Chlamydia pneumoniae

Multicentrickй studie hodnotнcн ъиinek antibiotik ukazujн eradikaci C. pneumoniae u dмtн v nazofaryngu a u dospмlэch u komunitnм zнskanй pneumonie na bunмиnэch kulturбch v 70-86 % pшi lйиbм erytromycinem, klaritromycinem, azitromycinem, levofloxacinem a moxifloxacinem. I pшes perzistujнcн nosiиstvн u ибsti pacientщ dochбzн ke klinickй ъspмљnosti lйиby. Rezistence na antibiotika u chlamydiovэch infekcн nenн bмћnб. Nenн selektovanб rezistence ani u subinhibiиnнch hladin azitromycinu. U moxifloxacinu u subinhibiиnн koncentrace byla objevena mutace genu GyrA. Doporuиenй reћimy terapie jsou v souиasnй dobм doxycyklin 100 mg 2× dennм 14-21 dnн, azitromycin 1,5 g dennм 5 dnн, klaritromycin 500 mg 2× dennм 10 dnн, levofloxacin 500 mg dennм (intravenosnм nebo perorбlnм) 7-14 dnн, moxifloxacin 400 mg dennм 10 dnн. U dмtн klaritromycin 15 mg/kg dennм 10 dnн, azitromycin 10 mg/kg prvnн den, dalљн 4 dny 5 mg/kg. U nмkterэch nemocnэch je nutnй opakovanй pшelйиenн (re-treatment).

5.4. Terapie za specifickэch okolnostн

5.4.1. Terapie gravidnнch ћen

U gravidnнch je doporuиena u nongonoroickй uretritidy terapie azitromycin jednorбzovм 1 g. Moћnost je takй amoxicilinem 500 mg 3× dennм po dobu 7-10 dnн. Doxycyklin a fluorovanй chinolony jsou v tмhotenstvн kontraindikovбny. Alternativnн lйиba by mohla bэt klindamycinem, kterэ mб pouze ибsteиnэ profit u muћщ s negonokokovou uretritidou (NGU), ale mб vмtљн efekt u tмhotnэch i netмhotnэch ћen. Prenatбlnн screening s terapiн a s nбslednэm bezrizikovэm chovбnнm je v 90% ъspмљnэ v prevenci perinatбlnн infekce novorozence. U pneumonie zpщsobenй C. pneumoniae nebo C. psittaci je doporuиovбn azitromycin 1,5 g dennм 5-10 dnн. Alternativnн lйиba je spiramycinem 3-4 g dennм rozdмlenэch do 3 dбvek (u dмtн 50-100 mg/kg/d) nebo amoxicilinem 2-4 g dennм rozdмlenэch do иtyш dбvek po dobu 10-14 dnн.

5.4.2. Opakovanб terapie

Vzhledem k tomu, ћe rezistence chlamydiн na antibiotika je vzбcnб, mщћe bэt lйиba pшi rekurenci nebo reinfekci ve stejnэch reћimech jako u primoinfekce.

5.4.3. Antibiotika u chronickэch nemocн

C. pneumoniae u chronickэch nemocн. I kdyћ je znбma perzistence, rekurence, reinfekce chlamydiн, nejsou dщkazy o chronickйm onemocnмnн zpщsobenйm chlamydiemi. Pшedpoklбdб se, ћe tyto nemoci jsou multifaktoriбlnн a imunitnм mediovanй, kdy urиitэ podнl na indukci, respektive evokaci mohou mнt chlamydie. Na druhй stranм v medicнnм zaloћenй na dщkazech (evidence based medicine, EBM) v kontrolovanэch klinickэch hodnocenнch, metaanalэzбch dlouhodobб antibiotickб protichlamydiovб terapie nenн ъspмљnб, pшevaћuje riziko nad prospмchem a je nбkladovм neefektivnн. C. pneumoniae je oznaиovбna za patogenetickэ faktor u mnoha pщvodnм neinfekиnнch chronickэch nemocн, napшнklad astmatu, aterosklerуzy, roztrouљenй sklerуzy, temporбlnн arteritidy, Alzheimerovy nemoci, karcinomu plic, makulбrnн degenerace sнtnice atd. Podobnб situace je u asociace C. trachomatis a reaktivnн artritidy, Reiterova syndromu a nediferenciovanй oligartritidy a u nмkterэch dalљн druhщ z иeledi Chlamydiales. Kauzбlnн souvislost nebyla ve velkэch studiнch ani u jednй vэљe zmнnмnй nemoci potvrzena. U potvrzenй nebo suspektnн akutnн chlamydiovй infekce je indikovбna antibiotickб terapie, zvlбљtм u astmatu a roztrouљenй sklerуzy, kdy mщћe bэt volba delљнho schйmatu v rozmezн doporuиenй doby terapie.

  1. Andraws R, Berger JS, Brown DL. Effects of antibiotic therapy on outcomes of patiens with coronary Artery disease. A meta-analysis of randomized controlled trials. JAMA 2005;293:2641-2647.
  2. Baker WL, Vouch KA. Azithromycin for secondary prevention of coronary artery disease: A meta-analysis. Am J Health Syst Pharm 2007;64:830-836.
  3. Bйbrova E, Beneљ J, Инћek J. et al. SKAP. Doporuиenэ postup pro antibiotickou lйиbu komunitnнch respiraиnнch infekcн v primбrnн pйиi. On-line (ve formбtu .doc).
  4. Bartonниkovб K, Bйbrova L, Beneљ J et al. SKAP. Doporuиenэ postup pro antibiotickou lйиbu komunitnнch infekcн ledvin a moиovэch cest v primбrnн pйиi. On-line (ve formбtu .doc).
  5. Finch RG, Greenwood D, Norrby AR, Whitley RJ. Antibiotics and chemotherapy. Saunders Elsevier, 2010.
  6. Galskэ J. Chlamydie – diagnostika a terapie. Postgraduбlnн medicнna 2011;13(4):368-377.
  7. Gilbert DN, Moellering RC, Eliopoulos GM et al. The Sanford Guide to Antimicrobial Therapy 2010 (40 th Edition).
  8. Golden MR, Whittington WLH, Handsfield HH et al. Effect of expedited treatment of sex partners on recurrent or persistent gonorrhoea or chlamydial infection. N Engl J Med 2005;352:676-685.
  9. Janeиkovб L. Chlamydie – vyљetшovacн metody. On-line.
  10. Machala L. Chlamydiovй infekce. In: Beneљ J et al. Infekиnн lйkaшstvн. Galйn, 2009.
  11. Riska PF, Kotlin A, Ajiboye P et al. Genetic and culture-based approaches for detecting macrolide resistance in Chlamydia pneumoniae. Antimicrob Agents Chemother 2004;48:3586-3690.
  12. Rupp PF, Gebert A, Solbach W et al. Serine-to-asperagine substitution in the GyrA gene leads to quinolone resistance in moxifloxacin-exposed Chlamydia pneumoniae. Antimicrob Agents Chemother 2005;49:406-407.
  13. Smieja M, Mahoney J, Petrich A et al. Association of circulating Chlamydia penumoniae DNA with cardiovascular disease: a systematic review. BMC Infect Dis 2002;1:21. On-line.
  14. Stamm WA, Batteiger BE. Introduction to Chlamydia and Chlamydophila. In: Mandel GL, Bennett JE, Dolin R: Principles and practice of infectious diseases, 7 th edition. Philadelphia: Churchill Livingstone Elsevier, 2010.
  15. Urbбљkova P, Mareљovб V, Jindrбk v et al. SKAP. Konsensus pouћнvбnн antibiotik II. Makrolidovб antibiotika. On-line (ve formбtu .doc).
  16. Zбkouckб H. Chlamydie v centru pozornosti: Jakй je riziko importu lymphogranuloma venereum. CEM 2009;1(18):25-28.

Tabulky a grafy

Tab. 1. Terapie infekcн Chlamydia trachomatis

klaritromycin 1000 mg/d p.o. (2x/d) 21 dnн

NAAT z moиi, uretry

doxycyklin 200 mg/d p.o. (2x/d) 7 dnн

ofloxacin 800 mg/d p.o. (2x/d) 7 dnн

levofloxacin 1 g/d (2x/d) 7-14 dnн

NAAT v moиi nebo z uretry

levofloxacin 1 g/d (2x/d) 7-14 dnн

levofloxacin 1 g/d (2x/d) 7-14 dnн

doxycyklin 200 mg/d p.o. (2x/d) 7 dnн

ofloxacin 800 mg/d p.o. (2x/d) 7 dnн

levofloxacin 1 g/d (2x/d) 7-14 dnн

doxycyklin 200 mg/d p.o. (2x/d) 7 dnн

ofloxacin 800 mg/d p.o. (2x/d) 7 dnн

levofloxacin 1 g/d (2x/d) 7-14 dnн

ofloxacin 800 mg/d p.o. (2x/d) 7 dnн

levofloxacin 1 g/d (2x/d) 7-14 dnн

doxycyklin 200 mg/d p.o. (2x/d) 7 dnн

azitromycin 1. den: 10 mg/kg/den p.o., dalљн 4 dny 5 mg/kg/den

azitromycin 1. den: 10 mg/kg/den p.o., dalљн 4 dny 5 mg/kg/den

1 ) u podezшenн na smнљenй infekce kombinace se љirokospektrэmi antibiotiky (napш. ceftriaxon, metronidazol)

2 ) u inkluznн formy lйиba 14-21 dnн

3 ) lйиba rodiищ

4 ) lйиba rodiищ

NAAT – amplifikaиnн detekce nukleovэch kyselin (napшнklad polymerбzovб шetмzovб reakce, PCR)

MIF IgM – mikroimunofluorescenиnн test imunoglubulinu M

PID – pelvic inflammatory disease (zбnмtlivй onemocnмnн pбnevnн oblasti)

Tab. 2. Terapie infekcн Chlamydophila psittaci a C. pneumoniae

NAAT sputum, nazofaryngeбlnн stмr

makrolidy, resp. azalidy

chinolony (levofloxacin, moxifloxacin)

NAAT sputum, nazofaryngeбlnн stмr

azitromycin 1,5 g/d p.o. (1x/d) 5 dnн (u dмtн 1. den: 10 mg/kg/d p.o., dalљн 4 dny: 5 mg/kg/d p.o. [1x/d])

klaritromycin 1 g/d p.o (2x/d) 10 dnн (u dмtн 15 mg/kg/d p.o. [2x/d]) 10 dnн

levofloxacin 500 mg/d i.v. nebo p.o. (1x/d) 7-14 dnн

moxifloxacin 400 mg/d p.o. (1x/d) 10 dnн

Tab. 3. Terapie chronickэch infekcн s moћnэm podнlem na imunitnм mediovanй reakci evokovanй chlamydiemi

azitromycin 1,5 g/d p.o. (1x/d) 5 dnн (u dмtн 1. den: 10 mg/kg/d p.o., dalљн 4 dny: 5 mg/kg/d p.o. (1x/d)

klaritromycin 1 g/d p.o (2x/d) 10 dnн (u dмtн 15 mg/kg/d p.o. [2x/d]) 10 dnн

levofloxacin 500 mg/d i.v. nebo p.o. (1x/d) 7-14 dnн

moxifloxacin 400 mg/d p.o. (1x/d) 10 dnн

azitromycin 1,5 g/d p.o. (1x/d) 5 dnн (u dмtн 1. den: 10 mg/kg/d p.o., dalљн 4 dny: 5 mg/kg/d p.o. [1x/d])

klaritromycin 1 g/d p.o (2x/d) 7-10 dnн (u dмtн 15 mg/kg/d p.o. [2x/d]) 10 dnн

levofloxacin 500 mg/d i.v. nebo p.o. (1x/d) 7-14 dnн

moxifloxacin 400 mg/d p.o. (1x/d) 7-10 dnн

doxycyklin 200 mg/d p.o. (2x/d) 7 dnн;

dlouhodobб terapie antibiotiky nenн indikovбna!

Graf 1. Vэskyt protilбtek proti Chlamydophila pneumoniae a Chlamydia trachomatis v populaci v zemнch s vyspмlou socioekonomickou kulturou („rozvinutэch“)

Uvedenэ text byl schvбlen vэborem SIL ИLS JEP 15. 12. 2011.

Leave a Reply